Cíl: Operační výkony pro hydrocefalus a arachnoidální cysty u malých dětí jsou stále zatíženy nemalým procentem komplikací. Formou retrospektivní studie prezentujeme naše pětileté zkušenosti s využitím elektromagnetické neuronavigace při těchto výkonech u dětí do jednoho roku věku. Soubor a metodika: Od ledna 2009 do prosince 2013 jsme na našem pracovišti použili elektromagnetickou neuronavigaci při operaci hydrocefalu nebo arachnoidální cysty u celkem 30 dětí průměrného věku 15,3 týdne (jeden týden–11 měsíců). Provedli jsme 19 ventrikuloperitoneálních drenáží, jednu ventrikuloatriální, čtyři endoskopické ventrikulostomie třetí komory, dvě septostomie cavum septi pellucidi, dvě endoskopické fenestrace arachnoidálních cyst a dva kombinované výkony – endoskopickou fenestraci a drenážní operaci v jedné době. Výsledky: V souboru pacientů jsme komorový katétr nebo endoskop zavedli vždy na první pokus do požadovaného prostoru a nezaznamenali jsme žádný technický problém navigace, který by vyústil v nepřiměřenou navigační odchylku, a znemožnil tak její použití. Všichni pacienti měli po operaci grafickou kontrolu (sonograficky přes velkou fontanelu nebo magnetickou rezonanci). Malfunkci komorového katétru (vždy obturaci komorovým plexem) jsme zaznamenali u čtyř pacientů (18,2 %), infekce drenážního systému vznikla u jednoho pacienta (4,5 %). „Roční přežití“ drenážního systému bez revize je v našem souboru 58,8 %. Dva pacienty (20 %) po endoskopickém výkonu jsme reoperovali pro selhání vytvořené komunikace a jednoho (10 %) pro likvoreu. Závěry: Elektromagnetická neuronavigace nám umožňuje provádět i u velmi malých dětí drenážní a endoskopické operace hydrocefalu a arachnoidálních cyst se stejnou přesností intraoperačního navigování jako u dospělých pacientů, bez nutnosti pevně fixovat hlavu v tříbodovém rámu.

Aim: Surgery for hydrocephalus and arachnoid cysts in small children is still burdened with a high complication rate. Our five-years of experience with the electromagnetic navigation used in surgeries on children under one year of age, is to be presented in the form of a retrospective study. Material and method: We were using the electromagnetic navigation in surgeries for hydrocephalus and arachnoid cysts in 30 consecutive children with an average age of 15.3 weeks (one week–11 months) in our department from January 2009 till December 2013. We performed 19 ventriculoperitoneal shunts, one ventriculoatrial, four endoscopic third ventriculostomies, two cavum septi pellucidi stomies, two arachnoid cyst endoscopic fenestrations and two combined procedures – endoscopic fenestrations and a shunt surgery in one session. Results: We always inserted the ventricular catheter into the desired place on the first attempt in our group of patients. We didn’t detect any technical problem which would have led to an inappropriate navigational deviation and, therefore made the next navigation impossible. All patients had a checkup after surgery (by ultrasound through an anterior fontanel or magnetic resonance imaging). A ventricular catheter malfunction (always blocked by choroid plexus) was detected in four patients (18.2%), a shunt infection appeared in one patient (4.5%). A one year “shunt survival rate” appears in 58.8% of our patients. We had to re-operate on two patients after the endoscopic surgery (20%) due to stoma failure and on one patient for liquorrhea. Conclusions: Electromagnetic navigation has enabled us to perform shunt and endoscopic surgeries for hydrocephalus and arachnoid cyst in very young children with the same accuracy as in adult patients, without the necessity of head clamping. Key words: hydrocephalus – arachnoid cyst – surgical treatment – electromagnetic navigation –endoscope The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• elektromagnetická navigace,
• MeSH
• arachnoidální cysty * chirurgie   MeSH
• chirurgie s pomocí počítače metody   MeSH
• elektromagnetické jevy * MeSH
• hydrocefalus * chirurgie   MeSH
• katetrizace MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkové komory chirurgie   MeSH
• neuroendoskopie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• neuronavigace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• novorozenec MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ventrikuloperitoneální zkrat MeSH
• ventrikulostomie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zaváděcí katétry MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Endoskopická technika umožnuje rozšíření endonazálních operací mimo turecké sedlo. V posledním desetiletí byly popsány případy endonazální resekce meningeomů baze lební. Soubor a metodika: Do června 2012 jsme provedli 614 endoskopických endonazálních výkonů. Intraoperační MR byla provedena ve 409 případech. Do analýzy prospektivně vedené databáze byly zahrnuty výkony pro meningiom s minimální dobou sledování šest měsíců. Výsledky: V období od 2/2008 do 3/2012 bylo provedeno 11 operací pro meningeom baze lební. Celkem 3krát byla provedena operace meningeomu sulcus olfactorius, 8krát se jednalo o meningiom tubercullum sellae, planum sphenoidale, případě o meningiom s propagací do kavernózního splavu. V sedmi případech byla cílem operace radikální resekce meningeomu. Resekce Simpson 1 bylo dosaženo v šesti případech (86 %). U dvou nemocných byla plánována a provedena parciální/subtotální resekce. Ve dvou případech byla provedena bio­psie. Pooperační neurologický deficit, hypopituitarizmus nebo diabetes insipidus se nevyskytly. Celkem pět pacientů mělo předoperačně výpadek v zorném poli. Pooperačně nedošlo ani v jednom případě ke zhoršení nálezu, 1krát byl nález beze změn a 4krát došlo k úpravě zraku. Ve dvou případech (18 %) byla indikována endonazální revize pro pooperační likvoreu. Pooperační likvorea nezpůsobila žádnou morbiditu při hodnocení 30. pooperační den. Závěry: Endonazální resekce meningeomů baze lební na pracovištích s adekvátní zkušeností s endoskopickou technikou v přísně selektovaných případech představuje alternativu k trans­kraniální technice operací. Nevýhodou endonazální techniky je vyšší riziko pooperační likvorey. Výhodu představuje absence nutnosti jakékoliv retrakce mozku a potenciální nižší výskyt pooperačního zhoršení zraku.

Study aim: Endoscopic technique enables endonasal surgery of non‑pituitary skull base lesions. Several cases of endonasal resection of the skull base meningiomas have been described. Methods and material: At our institution, 614 endoscopic endonasal procedures were performed untill June 2012. Intraoperative MRI was performed in 409 cases. We conducted an analysis of all endoscopic endonasal procedures for the skull base meningioma with a minimum follow‑up of 6 months. Results: Between 2/2008 and 3/2012, 11 surgeries for skull base meningioma were performed. Olfactory meningioma was treated endonasally in 3 cases, sellar or parasellar meningioma in 8 cases. The goal of the surgery in 7 cases was radical resection of meningioma. Resection Simpson 1 was achieved in 6 cases (86%). Partial/subtotal resection was planned and performed in 2 cases. Biopsy of the tumor was planned and performed in 2 cases. No postoperative neurological deficit, hypopituitarism or diabetes insipidus were observed. Preoperatively, a total of 5 patients had visual field deficit. Postoperative worsening was not observed, deficit was stable after surgery in 1 case and it improved to normal in 4 cases. Postoperative cerebrospinal leakage led to repeated surgery in 2 cases (18%). Postoperative cerebrospinal leakage did not cause any morbidity when evaluated 30 days after surgery. Conclusions: Endonasal endoscopic resection of the skull base meningiomas in selected cases at centres with extensive experience with endoscopic endonasal surgery represents an alternative technique to transcranial surgery. Higher risk of postoperative cerebrospinal leakage represents a disadvantage of endoscopic technique. It also needs to be considered that the patients who underwent this procedure have so far had a shorter follow‑up. Absence of any brain retraction and potentially lower risk of postoperative vision deterioration represent advantages of the endonasal technique.

• MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• meningeom * chirurgie   patologie   MeSH
• nádory baze lební * chirurgie   patologie   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• neuroendoskopie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• nosní dutina chirurgie   MeSH
• peroperační monitorování MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poruchy zraku etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH