Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit míru syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků pečujících o pacienty v hospicích, zdroje pracovního stresu a způsoby vyrovnávání se se stresem. Dále pak zjistit souvislost mezi syndromem vyhoření a demografickými charakteristikami pracovníků, typu hospicové péče a délkou praxe v hospicové péči. Design: Průřezová, observační studie. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 241 zdravotnických pracovníků pracujících ve dvaceti hospicích s minimální délkou praxe v hospici 6 měsíců. Pro hodnocení syndromu vyhoření byl použit standardizovaný dotazník BM (The Burnout Measure) a dotazník vlastní konstrukce ke zjištění demografických údajů, zdrojů pracovního stresu a způsobů vyrovnávání se stresem. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že míra vyhoření zdravotnických pracovníků v hospicích je nízká a nezávisí na demografických faktorech, délce praxe, ani typu hospicové péče. Syndrom vyhoření byl zjištěn u 6 % pracovníků, alarmující hodnoty u 28 %. Jako největší zdroj stresu pracovníci označili administrativu a konfrontaci s utrpením. Se stresem se nejčastěji vyrovnávali časem stráveným s rodinou a jako nejlepší prevenci syndromu vyhoření si přáli setkávání s kolegy mimo pracovní dobu. Závěr: Syndrom vyhoření by měl být u pracovníků v hospicové péči monitorován z důvodu identifikace zaměstnanců vyžadující větší podporu a péči.

Aim: The aim of this survey was to determine the degree of burnout among healthcare workers caring for patients in hospices, sources of occupational stress and ways of coping with stress. Also to determine the associations between burnout and demographic characteristics of workers, type of hospice care and length of experience in hospice care. Design: A cross-sectional, observational study. Methods: The sample consisted of 241 healthcare professionals working in twenty hospices with a minimum length of experience in hospice care of 6 months. The Burnout Measure, a standardized questionnaire for the assessment of burnout, and our own questionnaire for determination of demographic data, sources of occupational stress and ways of coping with stress were used. Results: The survey found that the degree of burnout among healthcare workers in hospices was low and did not depend on demographic factors, length of experience or the type of hospice care. Burnout was found in 6% of workers and alarming levels in 28%. The main source of stress identified by the workers were administrative work and being confronted with suffering. The most common ways of coping with stress were spending time with their families; as the best prevention of burnout, they wished to meet their colleagues outside working hours. Conclusion: Burnout among workers in hospice care should be monitored in order to identify individuals requiring greater care and support.

• MeSH
• Adult MeSH
• Hospice and Palliative Care Nursing * organization & administration   manpower   MeSH
• Interpersonal Relations MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Nurses, Male psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Terminal Care manpower   MeSH
• Nursing Staff psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Observational Studies as Topic statistics & numerical data   MeSH
• Burnout, Professional * etiology   psychology   MeSH
• Cross-Sectional Studies MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Stress, Psychological etiology   prevention & control   psychology   MeSH
• Psychological Tests MeSH
• Social Support MeSH
• Nurses psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Health Personnel * psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Evaluation Study MeSH

Předkládaný příspěvek se zaměřuje na prezentaci znalostí nelékařských profesionálních pečovatelů (všeobecná sestra, zdravotnický asistent) v oblasti chronických ran. Dotazníkové šetření bylo realizováno jako součást projektu Podpora sociokulturní a odborné kompetence profesionálních pečovatelů (NLZP) o seniory – grantový projekt specifického výzkumu financovaný MŠMT (MUNI/A/0877/2010). Cílovou skupinou byly všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti pečující o klienty s chronickými (nehojícími se) ranami. Průměrná délka odborné praxe respondentů byla 16,39 let, výhradně středoškolské vzdělání uvedlo 48 % respondentů. Statistická analýza dat prokázala, že znalost definice chronické rány není statisticky významně ovlivněna sledovanými faktory věk (p=0,26), nejvyšším odborným dosaženým vzděláním (p=0,41) a délkou odborné praxe (p=0,44).

The submit contribution is focused on presentation of paramedical staff knowledge for theme non healing wounds. The questionnaire investigation has been realized as a component of project Support of Socio-cultural and Professional Competence Paramedical Staff Toward Seniors Population – the grant project of specific research financed by Ministry of Education, Youth and Sports (MUNI/A/0877/2010). The target population has been nurses and health nurse assistants who taking care for clients with non-healing wounds. The average of practice duration was 16.39 years to today, strictly secondary school level of education declared 48 % of respondents. The statistical analysis has proved that knowledge of definition non healing wounds isn‘t significantly influenced by monitored factors as age (p=0.26), achieved level of professional education (p=0.41) and practice duration (p=0.44).

• Keywords
• populace seniorů, znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků,
• MeSH
• Chronic Disease nursing   MeSH
• Adult MeSH
• Geriatric Nursing MeSH
• Wound Healing MeSH
• Clinical Competence MeSH
• Clinical Nursing Research statistics & numerical data   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Nurse Practitioners statistics & numerical data   MeSH
• Nurses, Male statistics & numerical data   MeSH
• Nursing Care methods   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Wounds and Injuries nursing   MeSH
• Educational Status MeSH
• Age Distribution MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Cíl práce: Zhodnotit výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u ošetřovatelského personálu (zdravotních sester) velké nemocnice. Soubor a metodika: V letech 2002–2004 jsme vyšetřili celkem 1159 zaměstnanců (průměrný věk 33,1et; rozmezí 19–62 let), z toho 19 mužů (průměrný věk 26,8 let; rozmezí 21–50 let) a 1140 žen (průměrný věk 33,3; rozmezí 19–62 let) v kategorii ošetřovatelský personál (zdravotní sestry). Tito zaměstnanci vyplnili při preventivní prohlídce dotazník na základní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, sestry na oddělení preventivní kardiologie doplnily základní údaje potřebné ke stanovení rizika kardiovaskulárních onemocnění (hmotnost, výška, obvod pasu, boků, hodnoty lipidového metabolismu, glykémie), vypočítaly podle platných tabulek současné riziko kardiovaskulárních onemocnění a riziko v 60 letech věku. Výsledky: Vysoké riziko kardiovaskulárního onemocnění má v současné době 1 žena (0,1 %), v 60 letech věku pak 17 zaměstnanců (1,5 %), 2 muži (10,5 %) a 15 žen (1,3 %). Kouří celkem 9 mužů (47,6 %) a 361 žen (31, 7%). Výskyt kouření je statisticky významně vyšší než v běžné populaci (p <0,05). Porucha lipidového metabolismu byla zjištěna u 425 zaměstnanců (36,7 %) a více u žen (36,9 %) než u mužů (21,1 %). Nadváha byla zjištěna u 231 zaměstnanců (19,9 % – 15,7 % mužů a 20,0 % žen) a obezita u 98 zaměstnanců (8,4% – 5,2 % mužů a 8,5 % žen). Výskyt tohoto rizikového faktoru je statisticky významně nižší než v běžné populaci (p <0,05). Hypertenzi má 180 zaměstnanců (15,5 %) a více mužů (21,0 %) než žen (15,4 %). Přiměřenou pohybovou aktivitu udává 708 zaměstnanců (61,0% – 94,7 % mužů a 60,4 % žen), malou pohybovou aktivitu udává 345 žen (29,7 % celého souboru, 30,2 % ze souboru žen), žádnou pohybovou aktivitu udává 96 žen (8,2 % celého souboru, 8,4 % ze souboru žen). Závěr: Výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění ošetřovatelského personálu (sester) je vysoký. Je třeba nadále aktivně používat kombinaci lékařského a společenského přístupu v cílené intervenci těchto rizikových faktorů.

Objective: The aim of our study was to evaluate risk factors of cardiovasular diseases in nursing staff (nurses) from a big hospital. Material and Methods: We examined altogether 1159 staff members (average age 33.1 years; range 19–62 years), 19 males (average age 26.8 years; range 21–50 years) and 1140 females (average age 33.3 years; range 19–62 years) categorized as nursing staff (nurses) between 2002 and 2004. These staff members filled in the questionnaire on basic risk factors of cardiovascular diseases at the preventive examination, nurses at the department of preventive cardiology filled in basic data needed for determining the CVD risk (weight, height, waist, hip, values of lipid metabolism, glycaemia), they calculated the current risk of cardiovascular diseases and the risk at 60 years according to valid tables. Results: The current high risk of cardiovascular diseases was found in 1 female (0.1%), the risk at 60 years was found at 17 staff members (1.5%), 2 males (10.5%) and 15 females (1.3%). 9 males (47.6%) and 361 females (31.7%) were smokers. The occurrence of smoking was significantly higher than in the general population (P < 0.05). The disorder of lipid metabolism was found in 425 staff members (36.7%), with a higher frequency found in females (36.9%) than in males (21.1%). Overweight was found in 231 staff members (19.9%) (15.7% males and 20.0% females) and obesity in 98 staff members (8.4%) (5.2% males and 8.5% females). The occurrence of this risk factors is significantly lower than in general population (P < 0.05). Hypertension was found in 180 staff members (15.5%), the higher frequency was found in males (21.0%) than females (15.4%). 708 staff members (61.0%), (94.7% males and 60.4% females) reported an adequate physical activity, a low physical activity reported 345 females (29.7% of the whole sample, 30.2% of the female sample), no physical activity reported 96 females (8.2% of the whole sample, 8.4% of the female sample). Conclusion: The occurrence of affectable risk factors of cardiovascular diseases in nursing staff (nurses) is high. It is necessary to go on applying the combination of medical and social approaches in a focused intervention of these risk factors.

• MeSH
• Biomedical Research MeSH
• Cardiovascular Diseases epidemiology   prevention & control   MeSH
• Cohort Studies MeSH
• Smoking epidemiology   adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• Nurses, Male statistics & numerical data   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Nurses statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH