Background: Despite trends towards greater professionalisation of the nursing profession and an improved public image in certain countries, studies also show that large proportions of the public still do not fully appreciate nurses' competencies. Mapping differences in the societal and professional recognition of nurses allows for benchmarking among countries. Aim: To investigate the level of societal recognition of the nursing profession in nine European countries, and the level of professional recognition perceived by European nurses themselves; to compare levels of recognition between countries; and to identify influencing factors. Methods: A cross-sectional study was conducted. Through an online survey, the study surveyed both the general public and nurses from various healthcare settings across nine countries between December 2022 and June 2023. The instrument used was a combination of self-developed questions on societal and professional recognition, the Work Motivation Scale and an adapted version of the Multidimensional Work Motivation Scale. Data were analysed using SPSS v.29.0, with socioeconomic prestige scores for the public and work environment/work motivation scores for nurses calculated accordingly. Results: A total of 1618 adult citizens and 2335 nurses participated. The public predominantly characterised nurses with attributes such as friendliness, warmth, empathy and compassion. The mean socioeconomic prestige score assigned to nurses was 7.2/10 (SD 1.9), with Portugal having the highest score (M 7.5/10, SD 2.0) and Norway the lowest (M 5.8/10, SD 1.4; p < 0.001). Professional recognition experienced by nurses was generally low (54% indicated rather low, 17% very low). Slovenia, the Netherlands and Belgium had slightly higher mean scores (all M 1.4/3) compared to other countries (p < 0.001). High professional recognition could be predicted for 33% by work environment score (OR = 1.21; 95% CI [1.19-1.24]), work motivation score (OR = 1.02; 95%CI[1.01-1.02]), expertise outside the hospital (OR = 1.57; 95% CI [1.25-1.97]) and work experience (OR = 1.01; 95% CI [1.00-1.02]) corrected for country. Conclusion: The study highlights the need for targeted interventions to improve the professional and public image of the nursing profession while addressing disparities in professional recognition between countries. Longitudinal studies are recommended to monitor changes in public perception and professional recognition among nurses.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zdravotní sestry * normy psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- lékařky ekonomika organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- mzdy a přídavky ekonomika MeSH
- pracovní zátěž MeSH
- rovnováha mezi pracovním a osobním životem organizace a řízení MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- věkové faktory MeSH
- zdravotní sestry ekonomika organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotnický personál * ekonomika organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- ženy * MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
PURPOSE: During the initial phase of the pandemic, healthcare professionals faced difficulties due to the limited availability of comprehensive learning resources on managing patients affected with coronavirus disease 2019 (COVID-19). The COVID-19 Skills Preparation Course (C19_SPACE) was tailored to meet the overwhelming demand for specialized training. The primary objective of this study was to assess the efficacy and impact of this program on enhancing clinical knowledge and to identify factors affecting this improvement. METHODS: As part of the project, data were collected prospectively to measure the baseline knowledge. After the descriptive statistics, multiple and multivariate logistic regression models were executed to identify the factors associated with knowledge increase. RESULTS: The final sample included 3140 medical doctors (MDs) and 3090 nurses (RNs). For the primary analysis, the mean value of the baseline knowledge test score of MDs was 62.41 (standard deviation, SD = 13.48), and it significantly (p < 0.001) increased to 84.65 (SD = 11.95). Factors influencing overall knowledge scores were female sex (AOR = 1.34 [1.04-1.73]), being a specialist qualified for intensive care medicine (adjusted odds ratio, AOR = 0.56, [0.33-0.96]), and performance on the pre-test (AOR = 0.91, [0.90-0.92]). As for the RNs, the mean value of the total knowledge score was 63.25 (SD = 13.53), which significantly (p < 0.001) increased to 81.51 (SD = 14.21). Factor associated with knowledge was performance on the pre-test (AOR = 0.92 [0.92-0.93]). CONCLUSIONS: C19_SPACE effectively increased the clinical knowledge of doctors and nurses. The effect was more pronounced in the program's target group of healthcare workers with less experience in the intensive care unit (ICU). Other factors associated with knowledge enhancement were sex and being a specialist in intensive care.
- MeSH
- COVID-19 * epidemiologie MeSH
- distanční studium metody MeSH
- dospělí MeSH
- klinické kompetence * normy statistika a číselné údaje MeSH
- lékaři MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pandemie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Pracovné prostredie sestier charakterizujú viaceré rizikové faktory, ktoré výrazne môžu ovplyvniť prežívanie, fyzické i psychické zdravie a spokojnosť s prácou. Pracovná spokojnosť môže mať významný vplyv na kvalitu starostlivosti o pacientov a na celkovú výkonnosť zdravotníckych zariadení. Pracovnú spokojnosť často ovplyvňujú problémy, ako je pracovná záťaž, nedostatok personálu, nedostatočná organizácia práce, nedostatočná podpora od nadriadených a iné. Uvedené aspekty sú tie, ktoré častokrát vedú k syndrómu vyhorenia. Pokiaľ nespokojnosť s pracovnými podmienkami a riziko syndrómu vyhorenia pretrváva, mnohokrát to vedie k pracovnej migrácii. Cieľom výskumu bolo zistiť vzťah medzi vybranými faktormi pracovného prostredia sestier a ich pracovnou spokojnosťou a rizikom syndrómu vyhorenia. Materiál a metódy: Výskumnú vzorku tvorilo 263 sestier, ktoré poskytujú ošetrovateľskú starostlivosť geriatrickým pacientom. Priemerná dĺžka praxe sestier v geriatrii bola 10,31 rokov. Na zber údajov bol použitý dotazník rizika syndrómu vyhorenia (SMBM) a dotazník vlastnej konštrukcie zameraný na záťažové a problematické pracovné situácie na pracovisku a na pracovnú spokojnosť sestier. Výsledky: Medzi faktory pracovnej záťaže, ktoré významne korelujú s pracovnou spokojnosťou, patria pracovné podmienky, organizácia práce (pracovný čas, množstvo víkendov, veľa práce za vymedzený čas, práca nad rámec svojich kompetencií), nedostatočné materiálno-technické zabezpečenie. S rizikom syndrómu vyhorenia korelujú najmä pracovné podmienky, organizácia práce, atmosféra a vzťahy na pracovisku. S pracovnou záťažou ani rizikom syndrómu vyhorenia výrazne nekoreluje finančné ohodnotenie, sociálne výhody, osobnostný rozvoj, kariérny rast. Záver: Zvyšujúca sa pracovná záťaž, zvyšujúce sa nároky na sestry, nedostatočná organizácia práce, nedostatok personálu vedú k zdravotným problémom, pracovnej nespokojnosti a syndrómu vyhorenia, čo vedie sestry k odchodu zo zamestnania alebo zmene pracoviska, a to nielen v rámci Slovenska, ale aj do zahraničia.
Objectives: The working environment of nurses is characterized by several risk factors that can significantly affect survival, physical and psychological health and job satisfaction. Job satisfaction can have a significant impact on the quality of patient care and the overall performance of healthcare facilities. Job satisfaction is often affected by problems such as workload, lack of staff, insufficient work organization, insufficient support from superiors, and others. The mentioned aspects are the ones that often lead to burnout syndrome. If dissatisfaction with working conditions and the risk of burnout persist, it often leads to labor migration. The aim of the research was to determine the relationship between selected factors of the nurses‘ work environment and their job satisfaction and the risk of burnout. Material and Methods: The research sample consisted of 263 nurses, who provide nursing care to geriatric patients. The average length of practice of nurses in geriatrics was 10.31 years. The burnout syndrome risk questionnaire (SMBM) and self-constructed questionnaire focused on burdensome and problematic work situations at the workplace and job satisfaction of nurses were used for data collection. Results: Among the workload factors that are significantly correlated with job satisfaction include working conditions, work organization (working hours, number of weekends, a lot of work in a limited time, work beyond the scope of one’s competences), insufficient material and technical security. Working conditions, work organization, atmosphere and relationships at the workplace are mainly correlated with the risk of burnout. Financial compensation, social benefits, personal development, career growth are not significantly correlated with workload or the risk of burnout. Conclusion: Increasing workload, increasing demands on nurses, insufficient organization of work, lack of staff lead to health problems, job dissatisfaction and burnout syndrome, which leads nurses to leave their jobs or change workplaces, not only within Slovakia, but also in abroad.
- MeSH
- dospělí MeSH
- geriatrické ošetřovatelství * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pracovní podmínky * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní zátěž psychologie MeSH
- profesionální vyhoření prevence a kontrola MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zdravotní sestry psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda * epidemiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lékaři hospitalisté ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- lékaři ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- mzdy a přídavky * statistika a číselné údaje MeSH
- personál sesterský nemocniční ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zdravotní sestry ekonomika statistika a číselné údaje MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: Consensus on evidence-based practice (EBP) competencies and associated learning outcomes for registered nurses has not yet been achieved in the European context. AIMS: To establish a set of core EBP competencies for nurses and the most important EBP learning outcomes encompassing attitudes, knowledge, and skills dimensions for implementation into nursing education in European countries. METHODS: A multi-phase modified Delphi survey was conducted: Phase 1, a literature review; Phase 2, a two-round consensus of experts; and Phase 3, a Delphi survey. Experts from six European countries participated. RESULTS: In Phase 1, 88 records were selected and 835 statements extracted, which were grouped according to the seven steps of EBP. After removing 157 duplicates, the remaining competencies (n = 678) were evaluated in Phase 2. Then, a two-round expert consensus was reached, with 24 competencies and 120 learning outcomes identified and divided into affective, cognitive, and skills domains. In Phase 3, based on a Delphi survey expert consensus, all evaluated statements were included in a final set of competencies and learning outcomes. Only two learning outcomes were recommended for allocation to a different domain, and four were reformulated as suggested, with no further changes to the others. LINKING EVIDENCE TO ACTION: The set of EBP competencies and learning outcomes can guide nurse educators, managers, and EBP stakeholders in the development of content that incorporates EBP knowledge, skills, and attitudes into educational programs. Prioritizing the EBP competencies and learning outcomes that are most necessary and adapting them to every context will provide healthcare organizations with guidelines for enhancing the continuing education of nurses. These results could facilitate the development of effective tools for assessing nursing students' and nurses' perception of competencies required for EBP processes.
- MeSH
- delfská metoda MeSH
- klinické kompetence normy MeSH
- konsensus MeSH
- lékařská praxe založená na důkazech metody MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vyučování psychologie normy MeSH
- zdravotní sestry psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a porovnat teoretické znalosti a praktické dovednosti vztahující se k dodržování pravidel hygieny rukou mezi perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Mezi hlavní kontrolované oblasti šetření patřilo dodržování bezpečných zásad hygieny rukou včetně předepsané úpravy rukou u perioperačních sester. Metody: K průzkumnému šetření byla využita metoda dotazníkového šetření a zúčastněného skrytého pozorování, které vycházely z platného Metodického návodu - hygiena rukou při poskytování zdravotní péče, uveřejněného ve Věstníku MZ ČR 2012, částce 5. Sběr dat probíhal v rozmezí měsíců září 2018 až leden 2019. Celkem bylo provedeno 60 pozorování a rozdáno 60 dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že hygiena rukou je ve zdravotnických zařízeních provázena řadou chyb, přestože z dotazníkového šetření vyplynulo, že sestry jsou o ní velmi dobře informovány. Průzkum na operačních sálech zjistil pochybení v provádění hygienické dezinfekce rukou, úpravě rukou i chirurgické dezinfekci rukou. Pozorované sestry nedodržovaly správný postup dezinfekce rukou, zkracovaly délku expozice dezinfekčnímu prostředku nebo dezinfekci vůbec neprovedly. Téměř čtvrtina sester nedodržela předepsanou úpravu rukou. Závěr: Z porovnání výsledků dotazníkového a pozorovacího šetření vyplynulo, že respondentky mají často dobré teoretické znalosti, které v praxi nevyužívají a dopouštějí se tak chyb. Je třeba se zamyslet nad kvalitou pravidelného proškolování personálu o hygieně rukou i nad frekvencí a důkladností auditů a kontrol v této oblasti.
Aims: The aim of this study was to reveal and compare theoretical knowledge and practical skills related to the observance of hand hygiene rules among perioperative nurses working in operating rooms. Methods: The survey method was based on a questionnaire survey and hidden observation of hospital staff to determine compliance with the valid Methodical instructions - hand hygiene in the provision of health care, from the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic 2012, Volume 5. Data were collected for the period from September 2018 to January 2019. A total of 60 hidden observations was made, and 60 questionnaires were distributed. Results: Hand hygiene was accompanied by a number of errors in healthcare facilities, despite the fact that the questionnaire survey showed that nurses are very well informed of hand hygiene guidelines. Surveys in operating theatres revealed errors in performing hygienic hand disinfection, hand conditioning and surgical hand washing. The observed nurses did not follow the correct procedure for hand disinfection, shortened the duration of exposure to the disinfectant or did not disinfect at all. Almost 25% of nurses failed to carry out prescribed hand preparation. Conclusion: Comparison of the results of the questionnaire survey and the observation survey showed that the respondents often have good theoretical knowledge which they do not use in practice, and thus make mistakes. Consideration should be given to the quality of regular staff training on hand hygiene as well as the frequency and thoroughness of audits and controls in this area.
- MeSH
- dezinfekce rukou normy MeSH
- hygiena rukou * normy statistika a číselné údaje MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- operační sály normy statistika a číselné údaje MeSH
- ošetřovatelství na operačním sále * normy statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rukavice chirurgické statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
PURPOSE: The goals of this study were to determine and evaluate the perception of cultural competence of nurses in the Slovak healthcare system, identify factors that influence their perception, and ascertain opportunities to improve nurses' cultural competence. DESIGN: Cross-sectional nonexperimental study. METHODS: Nurses from Slovakia were surveyed in this cross-sectional study using the standardized Cultural Competency Assessment (CCA) questionnaire. Statistical analysis was conducted using SPSS version 22 (IBM Corp., Armonk, NY, USA). RESULTS: In total, 267 nurses responded. Only 28% perceived themselves as very culturally competent to care for people from other cultures. Over 68% received no diversity training. Age (p < .011) and prior diversity training (p < .006) were significantly associated with culturally competent behavior (CCB). A significant relationship (r = 0.17; p < .015) was also confirmed between the self-reported CCA and CCB. CONCLUSIONS: Culturally competent care is a professional imperative. The ability to deliver high-quality, culturally congruent care may be enhanced by cultural diversity education and training. Further research is needed to identify other influences on cultural competency and the impact on patient care and outcomes. CLINICAL RELEVANCE: There is a need for nurses to enhance their knowledge and skills related to cultural competency, awareness, sensitivity, and behaviors. Education and training contribute to nurses' ability to provide high-quality, culturally competent nursing care to patients from different cultures, and may possibly contribute to decreased health disparities.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kulturní kompetence * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zdravotní sestry psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
