Východiska: Příspěvek přehledového charakteru se zabývá transkulturním ošetřovatelstvím. Zabývá se tématem romské menšiny a postojů Romů ke zdraví a nemoci. Poukazuje na problematiku, která je úzce kulturně propojena, a to prevenci v oblasti romských dívek a žen. Vychází ze sociokulturních specifik ve vazbě na zdraví a nemoc ve vztahu k léčebnému, ošetřovatelskému procesu. Cíl: Sumarizace aktuálních dohledaných poznatků o postojích Romů ke zdraví a nemoci v souvislosti s podporou zdraví u romských žen a nalezení východisek pro práci všeobecné sestry. Metody: Vyhledávání bylo realizováno ve vědeckých databázích - EBSCO, Pubmed, ProQuest, Medvik, MEDLINE, Google Scholar. Celkově bylo dohledáno 21 studií. Proces vyhledávání a třídění reflektoval doporučení PRISMA. Výsledky: Pro správnou a kulturně uzpůsobenou péči je nutné znát specifika jednotlivých menšin a mezi významné faktory, které ve vysoké míře ovlivňují postoje Romů ke zdraví a nemoci se nachází nízká úroveň vzdělání, ale hlavně vnímání zdraví a nemoci samotnou romskou menšinou. Romové zdraví nevnímají jako důležitý faktor, který ovlivňuje jejich životy. Diskuze: Přednost před zdravím má především rodina, dále pak zajištění financí. To, že se Romové o svůj zdravotní stav příliš nezajímají, je jedním z důvodů, proč nevyhledávají odbornou pomoc nebo ji vyhledávají, až když nemoc progreduje a působí jim potíže. Závěry: Velký podíl na vnímaní zdraví a nemoci má kultura. Postoje zdraví a nemoci se nejenom odráží v oblasti dětské i dospělé populace, ale velmi intenzivně ovlivňuje i prevenci v oblasti romských dívek a žen.

Background: The contribution of an overview nature deals with transcultural nursing. It deals with the topic of the Roma minority and Roma attitudes towards health and illness. It points to an issue that is closely linked culturally, namely prevention in the area of Roma girls and women. It is based on socio-cultural specifics in relation to health and illness in relation to the treatment and nursing process. Objective: Summarizing the research knowledge about Roma attitudes towards health and illness in connection with the health promotion of Roma women and finding the starting points for the work of general nurses. Methods: The search was carried out in scientific databases - EBSCO, Pubmed, ProQuest, Medvik, MEDLINE, Google Scholar. A total of 21 studies were found. The search and sorting process reflected the PRISMA recommendations. Results: For correct and culturally adapted care, it is necessary to know the specifics of individual minorities, and among the important factors that greatly influence the attitudes of Roma towards health and illness is the low level of education, but mainly the perception of health and illness by the Roma minority itself. Roma do not see health as an important factor that affects their lives. Discussion: Family takes priority over health, followed by securing finances. The fact that they do not care much about their health is one of the reasons why they do not seek professional help, or seek it only when the disease progresses and causes them problems. Conclusions: Culture plays a large role in the perception of health and illness. Attitudes towards health and illness are not only reflected in the area of the child and adult population, but also very intensively influence prevention in the area of Roma girls and women.

• MeSH
• integrace do komunity MeSH
• postoj ke zdraví MeSH
• primární prevence výchova   MeSH
• Romové etnologie   klasifikace   psychologie   MeSH
• sociální přizpůsobení MeSH
• transkulturní ošetřovatelství MeSH
• ženy psychologie   výchova   MeSH
• životní styl MeSH

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• státní zaměstnanci dějiny   výchova   MeSH
• těhotenství MeSH
• těhotné ženy výchova   MeSH
• výchova dítěte dějiny   MeSH
• zdravotní výchova * dějiny   metody   MeSH
• ženy dějiny   výchova   MeSH
• znalosti MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v "dlouhém" 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů. Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech - dětství, dospívání, manželství, mateřství - a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění - náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním.Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži - například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk - jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním. Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo.

• Klíčová slova
• Dějiny,
• MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• feminismus dějiny   MeSH
• kultura MeSH
• sociologie MeSH
• ženy dějiny   psychologie   výchova   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH

• NLK Obory
• sociologie
• dějiny lékařství
• humanitní vědy a umění

• MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• feminismus dějiny   MeSH
• kultura MeSH
• sociologie MeSH
• ženy dějiny   psychologie   výchova   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Sociologie
• NLK Obory
• sociologie
• dějiny lékařství
• humanitní vědy a umění

• MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• vzdělávání odborné * dějiny   organizace a řízení   MeSH
• ženy dějiny   výchova   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• studenti MeSH
• výchova a vzdělávání * dějiny   MeSH
• ženy * dějiny   výchova   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• trauma, sebevědomí, sebepřijetí, attachement, strategie zvládání, model rámce vzdělávání profesionálů,
• MeSH
• duševní poruchy MeSH
• duševní zdraví MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• poradenství metody   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * komplikace   psychologie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• řešení problému MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sebepojetí MeSH
• služby v oblasti duševního zdraví komunity metody   MeSH
• společenské stigma * MeSH
• výchova a vzdělávání * MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem psychologie   MeSH
• zdraví žen MeSH
• ženy * psychologie   výchova   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• genderová identita MeSH
• interpersonální vztahy * MeSH
• lidé MeSH
• muži * psychologie   výchova   MeSH
• ženy * psychologie   výchova   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• krása MeSH
• zdraví žen MeSH
• ženy výchova   MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Oděv, móda, ozdoby
• NLK Obory
• estetická medicína
• zdravotní výchova

Cíl studie: Zjistit míru informovanosti českých a rumunských žen o pohlavně přenosných nemocech a to, jak hodnotí zdroje, ze kterých tyto informace čerpají. Typ studie: Reprezentativní. Metodika: Anonymní dotazníkový výzkum u souboru 1011 českých žen a 1001 rumunských žen ve věku 15 - 50 let. Výsledky: Nejspolehlivějším zdrojem, poskytujícím zároveň nejucelenější informace, byl u obou populací lékař nebo psycholog; české ženy upřednostňují informace z tisku a knih před těmi od blízkých osob; rumunské ženy považují blízké osoby za kvalitnější informační zdroj než české ženy; české ženy znají častěji opravdu účinné metody prevence přenosu STD a situace, rizikové vzhledem k nákaze HIV/AIDS; rumunské ženy častěji věří v účinnost metod, které preventivní účinky ve skutečnosti nemají, obávají se situací, které rizikové nejsou, častěji také nedokázaly na otázky odpovědět vůbec. Závěr: Rumunské ženy mají horší znalosti z oblasti prevence pohlavně přenosných nemocí. K informacím z různých zdrojů jsou celkově důvěřivější než Češky, obzvláště pak k těm, sdělovaným odborníkem nebo blízkými osobami.

Objective: Survey of knowledge of Czech and Romanian women about STIs and their perception of sources of the information Design: Representative survey. Methods: Anonymous questionnare survey of the sample of 1011 Czech and 1001 Romanian women aged 15 to 50. Results: The doctor or the psychologist is considered to be the most reliable source of information about STIs, the Czech women prefer information from books and papers, Romanian women consider the close persons to be more better source of information than Czech women. The Czech women know better the realy effective methods of STI prevention and situations which are risky from the possible HIV/AIDS infection, Romanian ones more often believe in non effective methods of prevention and more often are affraid of situations, which are not dangerous and more often were not able to answer the questions at all. Conclusion: Romanian women have worse konwledge in the area of STIs than Czech ones. They are also more credulous to information from different sources, especially to those provided by experts or by close persons.

• MeSH
• AIDS prevence a kontrola   přenos   MeSH
• HIV infekce prevence a kontrola   přenos   MeSH
• lidé MeSH
• sexuálně přenosné nemoci prevence a kontrola   přenos   MeSH
• zdravotní výchova metody   MeSH
• ženy výchova   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Rumunsko MeSH