JavaScript NENÍ povolen !

Treatment-related mortality (TRM) is important in acute lymphoblastic leukemia and acute myeloid leukemia (AML); however, little is known about how TRM is defined across trials. Two major problems are related to what constitutes treatment versus disease-related cause of death and to TRM attribution (for example, death because of infection or hemorrhage). To address the former, we conducted a systematic review of randomized therapeutic pediatric acute leukemia and adult/pediatric acute promyelocytic leukemia trials and any study type focused on TRM in pediatric acute leukemia. We described definitions used for TRM. Sixty-six studies were included. Few therapeutic pediatric acute lymphoblastic leukemia studies (2/32, 6.3%) provided definitions for TRM, whereas more therapeutic pediatric AML studies (6/9, 66.7%) provided definitions. There was great heterogeneity in TRM classification. The authors of most studies relied on deaths during induction or in remission to delineate whether a death was TRM. However, 44.4% of therapeutic AML studies used death within a specific time frame to delineate TRM. We suggest that a consistent approach to defining and determining attribution for TRM in acute leukemia is an important future goal. Harmonization of definitions across the age spectrum would allow comparisons between pediatric and adult studies.

MeSH
akutní erytroblastická leukemie mortalita terapie MeSH
akutní lymfatická leukemie mortalita terapie MeSH
akutní promyelocytární leukemie mortalita terapie MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
příčina smrti MeSH
randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
Publikační typ
souhrny MeSH

Článek

Oxid arsenitý prodlužuje přežití u pacientů s akutní promyelocytární leukemií

Kyselá, Jana
Autor Autorita

Farmakoterapie. 2010 ; 6 (5) : 601-602.

Medvik
Zdroj

Článek online

Léčba akutní promyelocytární leukemie v Česku: výsledky a analýza prognostických faktorů
[Therapy of acute promyelocytic leukemia in Czechia: results and analysis of prognostic factors]

Vnitřní lékařství. 2008 ; 54 (7-8) : 757-770.

ISSN 0042-773X
Medvik
Zdroj

Byl retrospektivně hodnocen soubor 144 pacientů (včetně 17 pediatrických) s de novo akutní promyelocytární leukemií z databází institucí spolupracujících v rámci skupiny CELL (The Czech Leukemia Study Group for Life), diagnostikovaných podle WHO kritérií v letech 1989- 2006. Cílem bylo ověřit, jak se dařilo v reálném životě všem pacientům, z nichž naprostá většina nebyla zařazena do klinických studií. Ze 140 hodnotitelných pacientů dosáhlo kompletní remise (CR) 97 (69,3 %). Projekce celkového přežití (OS) po 4 letech od doby diagnózy byla 58,9 %, po 6 letech 55,3 %. U 8 nemocných (6,0 %) nebyla podána žádná antileukemická léčba (buď zemřeli krátce po příchodu na oddělení, anebo klinicky nebyli ve stavu únosném pro léčbu). Ze 125 pacientů, u kterých bylo dokumentováno zahájení některé formy léčby, dosáhlo CR 96 (76,8 %). Ze 102 nemocných, v indukci léčených kombinací antracyklinu a tretinoinu (ATRA), dosáhlo CR 84 jedinců (82,4 %; jde o skupinu pacientů, kteří by mohli být zařazeni do klinických studií). Tento výsledek byl lepší než u pacientů léčených pouze chemoterapií (n = 15; CR 46,7 %; P = 0,003), anebo samotnou ATRA (n = 13; CR 62,5 %; P = 0,17). Dalším parametrem s vysoce signifikantním vlivem na dosažení CR byl počet leukocytů v době diagnózy: jejich medián u pacientů, kteří dosáhli, resp. nedosáhli CR, byl 2,1 a 24,0 x 109/ l (P < 0,0001), počet leukocytů ovlivnil i OS (P = 0,0001). Po dosažení CR se však původní počet leukocytů při diagnóze nepromítl do OS (P = 0,18). Dosažení CR dále ovlivnil performance status (PS) 0- 1 (P = 0,005), který významně koreloval s počty leukocytů (P = 0,0006). Další faktory, spjaté patrně s leukocytózou, ovlivňovaly dosažení CR na hranici statistické významnosti: např. morfologie FAB M3v, hladina LDH v krvi, hladina fibrinogenu, přítomnost interní tandemové duplikace (ITD) genu FLT3 (ta byla silně asociována s vyšším počtem leukocytů a také se zlomem bcr3 v genu PML při tvorbě fúze PML/ RAR&alpha). Lze usuzovat, že FLT3- ITD je jedním z možných faktorů podmiňujících leukocytózu. Počty trombocytů v době diagnózy neměly vliv na indukci CR - nepotvrdili jsme tedy oprávněnost současné klasifikace rizik (ve smyslu odlišení středního a nízkého rizika) podle skupiny PETHEMA. Naše studie ukazuje na významný rozdíl mezi výsledky v reálném životě a výsledky dosahovanými u pacientů s možností vstoupit do klinických studií. Nejvýznamnějšími prognostickými faktory jsou počet leukocytů a od něj odvozený PS a možnost podání indukční terapie s antracykliny a ATRA.

We have retrospectively evaluated a cohort of 144 patients (including 17 pediatric ones) with de novo acute promyelocytic leukemia registered in databases of institutions cooperating within the CELL group (The Czech Leukemia Study Group for Life). The patients were diagnosed according to WHO criteria from 1989 until 2006. The aim was to check how well fared the patients, the majority of whom was not included into clinical trials, in real life. Of 140 evaluable patients, 97 (69.3%) attained complete remission (CR). The projected overall survival (OS) 4 years after diagnosis was 58.9%, and 55.3% at 6 years. In 8 patients (6.0%), no antileukemic therapy at all was given (either they died shortly after admission to the ward or therapy was not feasible due to their clinical status). Of 125 patients with documented commencement of some kind of therapy, 96 (76.8%) achieved CR. Of 102 patients with induction treatment with a combination of anthracycline and tretinoin (ATRA), 84 individuals (82.4%) attained CR (typically, this cohort might have been subjected to clinical trials). This result was better than that of patients treated by chemotherapy only (n = 15; CR 46.7%; P = 0.003) or by ATRA monotherapy (n = 13; CR 62.5%; P = 0.17). Another parameter with a significant impact on attaining CR was the leukocyte (WBC) count at diagnosis: its median values in patients achieving and not achieving CR were 2.1 and 24.0 x 10(9)/l, respectively (P < 0.0001). The WBC counts affected OS as well (P = 0.0001). However, when only patients after attaining CR were evaluated, the initial WBC counts no longer affected OS (P = 0.18). Achieving CR was also influenced by the performance status (PS) 0-1 (P = 0.005), which was in turn closely correlated to WBC counts (P = 0.0006). Additional factors (most likely connected with leukocytosis) influenced attaining CR with borderline statistical significance: e.g. FAB M3v morphology, LDH serum level, fibrinogen level, presence of internal tandem duplication (ITD) of the FLT3 gene (which was strongly associated with leukocytosis and also with the short PML/RARalpha transcript resulting from the bcr3 break in the PML gene). It may be speculated that FLT3-ITD is just one of the possible factors that lead to leukocytosis. The platelet counts at diagnosis had no impact on entering CR. Thus, we have not validated the current PETHEMA risk stratification in distinguishing intertermediate and low risk patients. Our study points to a significant difference of the results obtained in real life and of the results that could be achieved in patients who were fit to enter clinical trials. Among the prognostic factors, the most important one was the WBC count, the PS (which is highly affected by the WBC count), and feasibility of administration of the most potent induction therapy with anthracyclines and ATRA.