Vydání první 167 stran : ilustrace ; 23 cm
Publikace se zaměřuje na metody prevence syndromu vyhoření u pomáhajících profesí a na péči o své duševní zdraví. Určeno odborné i široké veřejnosti.
První vydání 203 stran ; 17 cm
Příručka, která se zaměřuje na pečující osoby a jejich duševní zdraví, na to, jak pečovat o sebe. Určeno pečujícím osobám.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- duševní zdraví MeSH
- emoce MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie MeSH
- péče o sebe psychologie MeSH
- sebepojetí MeSH
- sociální práce MeSH
- zátěž pečovatele prevence a kontrola psychologie MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- Konspekt
- Druhy sociální pomoci a služeb
- NLK Obory
- sociologie
- ošetřovatelství
- psychologie, klinická psychologie
Morální zranění, známé z válečné medicíny, se stále častěji vyskytuje v kontextu poskytování zdravotnické péče v souvislosti s pandemií COVID-19. Morální zranění je chápáno jako intenzivní kognitivní a emoční odpověď na události, které ohrožují morální nebo etické přesvědčení člověka. Zdravotníci se během několika týdnů museli naučit poskytovat péči značnému množství pacientů, činit kompromisní rozhodnutí, mnohdy rezignovat na své profesní standardy a upřednostňovat to, co se musí udělat, před tím, co by se mělo udělat. Cílem přehledového článku je zmapovat psychologické dopady potenciálně morálně traumatizujících událostí v kontextu současné pandemické situace, popsat specifická rizika spjatá s etickým stresem a navrhnout účinné postupy ke zmírnění dopadů morálního zranění na psychické zdraví zdravotníků.
Moral injury, known from military medicine, is getting more attention also in the context of healthcare provision related to COVID-19 pandemic. Moral injury represents an intense cognitive and emotional response to events that jeopardize one's moral or ethical beliefs. Healthcare professionals had to quickly learn how to provide care to an enormous amount of patients, making compromising decision, often giving up their professionals standards and preferring what had to be done instead of what should be done. The aim of this review is to map out the psychological impact of potentially morally injurious events in the context of current pandemic, describe specific risks related to ethical distress and to suggest effective strategies to mitigate the impact of moral injury on healthcare professionals‘ mental health.
1. elektronické vydání 1 online zdroj (208 stran)
Jak pečovat o sebe, když jsem pečující osoba? Průvodce této kanadské autorky pomáhá v komplikovaných modelových situacích: jak a kdy si říci o pomoc, co dělat, když vám dochází síly nebo láska a jak poznat, že už je čas si dát pauzu. Obsahuje: konkrétní případy, sebeevaluační testy, příběhy ze života, cvičení a aktivity, strategie.
12. vydání 30 stran ; 21 cm
Příručka, která informuje o domácí péči o osoby s demencí a Alzheimerovou chorobou a o tom, jak pečovatelé mohou pečovat sami o sebe. Určeno odborné i široké veřejnosti, pečujícím osobám.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc MeSH
- demence MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- duševně nemocní MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- osoby pečující o pacienty MeSH
- péče o sebe MeSH
- zátěž pečovatele prevence a kontrola MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- psychiatrie
- psychologie, klinická psychologie
- NLK Publikační typ
- informační publikace
- brožury
CÍLE: Text se zaměřuje na syndrom vyhoření jako účinný nástroj v prevenci syndromu vyhoření, včetně orientace na rizikové skupiny lidí, které nejčastěji syndrom vyhoření postihuje. Teoretická východiska : Každý pracovník, především pak pracovník v pomáhajících profesích by měl být informován o stresu a o procesu vyhoření, aby se naučil rozeznat příznaky psychického vyčerpání a účinně se tomuto syndromu bránil včasným preventivním opatřením, v našem případě supervizí. METODY: Pro zodpovězení otázky byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie (dotazování, analýza dokumentů) s cílem porozumět lidskému chování z hlediska dané problematiky. Konkrétně tedy byl použit stratifikovaný záměrný výběr. Využita byla technika polostrukturovaného rozhovoru a sekundární analýza dat. Poté následovalo kódování dat a vyhodnocení. VÝSLEDKY: Z provedeného výzkumu vyplynulo, že všichni sociální pracovníci se snaží předcházet vzniku syndromu vyhoření. Ať už ti, u kterých se syndrom objevil, ale také ti, kteří se se syndromem vyhoření ještě nesetkali. Využití supervize přijímají jako účinný nástroj pro podporu a prevenci syndromu vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Závěry práce přispívají současné diskusi o nutnosti a vlivu supervize u sociálních pracovníků. Nejčastější metody a techniky prevence příznaků syndromu vyhoření, které terénní sociální pracovníci využívají.
