- MeSH
- centra terciární péče MeSH
- endometrióza * diagnóza komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- opožděná diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- rozhovory MeSH
Cíl práce: Zmapování aktuální literatury týkající se anatomie a biomechanických vlastností Cíl práce: Zmapování aktuální literatury týkající se anatomie a biomechanických vlastností musculi levatores ani. Popis rizikových faktorů vedoucích k jejich poranění a možnosti zobrazení svalového komplexu (ultrazvuk, magnetická rezonance a 3D modely). Typ článku: Přehledový článek. Pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku p.o., GONA s.r.o., ÚPMD Praha. Metodika: Analýza článků zabývajících se problematikou pánevního dna od roku 2003 do současnosti. Výsledky: Musculus levator ani (MLA) má spletitou strukturu složenou převážně z příčně pruhovaných svalů. Minoritně jsou zastoupena i vlákna hladké svaloviny. Jednotlivé svaly komplexu MLA spolu svírají různé úhly. Inervaci svalových vláken zajišťují somatické i viscerální nervy. Během porodu dochází k více než trojnásobnému protažení svalových vláken MLA. Ke stejnému protažení svalu je při opakování zátěže nutné použít menší sílu. Ze studií magnetických rezonancí jsou popsány dva typy poranění MLA. Na poranění je nejnáchylnější částí komplexu MLA označovaná jako musculus pubovisceralis (PVM). PVM má tři místa inzerce. Nejnáchylnější k poranění je jeho mediální část, které se ve formě enthesy upíná ke stydké kosti. Z experimentálních simulací průběhu porodu bylo zjištěno, že na tuto část svalu působí tlaky téměř 36MPa. Závěr: MLA je složitý sval. Z etických důvodů nemáme a patrně ani nebudeme mít informace o tom, jak se strukturálně a elasticky liší lidský sval, který při porodu utrpěl poranění, od svalu, který poranění při porodu neutrpěl. Slibné se zdají být počítačové simulace průběhu porodu. Ty by nám mohly dát v budoucnu odpověď na otázku, jak velké je riziko poranění u ženy se známým typem pánve v konkrétním věku a při známém hmotnostním odhadu plodu.
Objective: The aim of the rewiew is to provide complex new informations about anatomy and biomechanics features of the musculus levator ani. Described are risk factors leading to it´s injury and options of imaging the muscle complex (ultrasound, magnetic imaging resonance and 3D modeling). Design: Review. Settings: Departement of Obstetrics and Gynaecology, Hospital in Frýdek-Místek, GONA Co. Ltd , Institute for Mother and Child Prague. Results: Musculus levator ani (MLA) has a complex structure composed mainly of striated muscles. Minority of smooth muscle fibres are also found. Particular parts of the MLA hold together different angles. Inervation is provided through somatic and visceral nerve fibres. During delivery, more there three times stretching of the muscle was observed. Less strenght is needed do the same stretching of the muscle in repeating stress situations. In the MRI studies, two types of injury of the MLA, were found. Predisponed to the injury is medial part of the MLA known as pubovisceral muscle (PVM). PVM has three insertions. The most fragile is it´s medial insertion to the pubic bone described as enthesis. During experimental delivery studies was found, that the pressure in this part of the muscle reach almost 36MPa. Conclusion: MLA is a difficult muscle. Because of the ethical reasons we don´t have, and probably never will have informations, how structuraly and elasticaly differs muscle, that was damaged during the delivery, compared to muscle without any damage. Promising are computer delivery simulations. In future, they would give us an answer, how risky is vaginal delivery in concrete expectant mother.
- Klíčová slova
- musculus levator ani,
- MeSH
- biomechanika MeSH
- lidé MeSH
- pánevní dno * anatomie a histologie zranění MeSH
- porod MeSH
- příčně pruhované svaly * anatomie a histologie zranění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem studie je analýza muskulofasciální komponenty pánevního dna u žen se symptomatickým sestupem pánevního dna (POP) před plánovanou rekonstrukční operací pomocí syntetického vaginálního implantátu. Typ studie: Kohortová observační studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku p.o.; GONA s.r.o., Praha, Ústav pro péči o matku a dítě, Praha; 3. lékařská fakulta UK, Praha. Metodika: Do studie bylo zařazeno 285 dobrovolnic (šest nulipar, všechny ostatní pacientky porodily minimálně jednou vaginálně), které v období 2008–2015 před plánovanou rekonstrukční vaginální operací podstoupily komplexní urogynekologické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí (MRI) pánevního dna. Hodnocena byla muskulofasciální komponenta pánevního dna – musculus levator ani (MLA), endopelvická fascie (EF) a sakrouterinní vazy (SUL). MLA a EF byly hodnoceny ve dvou úrovních. První úroveň odpovídá průběhu musculus puborectalis (hodnocení MRI trauma stage a avulze svalu), druhá úroveň průběhu musculus iliococcygeus (hodnocení pouze avulzního poranění svalu). Výsledky: Normální nález musculus puborectalis (úroveň 1) byl zachycen pouze u 25 žen (8,8 %). U 117 žen (41,1 %) bylo přítomno minor levator ani trauma, u 143 žen (50,2 %) major levator ani trauma. Avulze svalu byla zachycena u 85 (29,8 %) případů v úrovni 1 a u 165 (57,9 %) případů v úrovni 2. Zachovaná architektonika EF byla zachycena pouze u 99 (34,7 %) případů v úrovni 1 a u 47 (16,5 %) případů v úrovni 2. Sakrouterinní ligamenta vykazovala normální morfologii u 100 (35,1 %) případů. Závěr: Defekty muskulofasciální komponenty pánevního dna se vyskytují ve vysoké míře u žen se symptomatickým POP. Často dochází ke kombinaci defektů MLA, EF a SUL. Tyto komplexní defekty pánevního dna vyžadují pečlivé vyšetření urogynekologem a naplánování operační metody s ohledem na minimalizaci pravděpodobnosti recidivy sestupu. V indikovaných případech je na místě inzerce syntetického vaginálního implantátu jako operace první volby.
Objective: The aim of the study is to analyse the musculo-fascial component of the pelvic floor in symptomatic group of woman with pelvic organ prolapse before planned vaginal reconstruction using synthetic vaginal mesh. Design: Observational cohort study. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Hospital in Frýdek-Místek; GONA Ltd, Prague; Institute for Care of Mother and Child, Prague; 3rd Faculty of Medicine CHU Prague. Methodology: The study involved 285 female volunteers (6 nulliparous, all other patients gave birth vaginally at least once) that in the period 2008–2015 before the planned reconstructive vaginal operations have undergone a comprehensive urogynaecology examination supplemented by magnetic resonance imaging (MRI) of the pelvic floor. Assessed was musculofascial component of the pelvic floor containing -musculus levator ani (MLA), endopelvic fascia (EF) and sacrouterine ligaments (SUL). MLA and EF were evaluated at two levels. The first level corresponds to the puborectalis muscle (evaluation of MRI trauma stage and avulsion), the second level correspondes to the iliococcygeus muscule (evaluation only avulsion injury to the muscle). Results: Normal appereance of musculus puborectalis (level 1) was captured only in 25 (8.8) women. In 117 (41.1%) of women were present MRI minor trauma, 143 (50,2%) women were present with MRI major trauma. Avulsion of the muscle was captured in 85 cases (29.8%) at level 1 and in 165 cases (57.9%) in level 2. Preserved architecture of the EF was caught only 99 (34.7%) of the cases in level 1 and in 47 cases (16.5%) in level 2. Sacrouterine ligaments showed normal morphology in 100 cases (35.1%). Conslusion: Defects of musculofascial component of the pelvic floor is found frequently in women with symptomatic pelvic organ prolapse. Often a combination of defects MLA, EF and SUL are found. These comprehensive pelvic floor defects require careful urogynecological examination and planing operating methods with a view to minimizing the likelihood of recurrence of the descent. In indicated cases the use of the synthetic vaginal mesh is as a method of first choice.
- Klíčová slova
- sestup pánevního dna, muskulofasciální komponenta, vaginální implantát,
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- onemocnění dna pánevního * diagnostické zobrazování chirurgie patofyziologie MeSH
- pánevní dno diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- předoperační vyšetření metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Peroperační neurofyziologická monitorace snižuje morbiditu u operací páteře a míchy. Zahrnuje jednak sledování funkční integrity nervových drah, jednak identifikaci nervových struktur v operačním poli. Uplatnění nachází zejména u korekčních operací páteřních deformit, operací spinálních nádorů a vaskulárních operací na descendentní aortě. Zásadním předpokladem pro úspěšnou peroperační monitoraci je posouzení charakteru změn evokovaných potenciálů v průběhu operace.
- MeSH
- anestezie metody využití MeSH
- diagnostické techniky neurologické dějiny trendy využití MeSH
- motorické evokované potenciály fyziologie MeSH
- nemoci míchy diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- páteř chirurgie patologie MeSH
- peroperační monitorování metody využití MeSH
- somatosenzorické evokované potenciály fyziologie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- monitorování fyziologických funkcí MeSH
- neurofyziologie MeSH
- peroperační monitorování MeSH
- Publikační typ
- recenze MeSH
V práci autoři prezentují zkušenosti s kombinovanou monitorací somatosenzorických (SEP) a motorických evokovaných potenciálů (MEP) během 116 operací skolióz ve FN Brno (89 dívek, 24 chlapců, průměrný věk 14,6 13,27 let, ve věku 10-35 let, za období leden 2003 - duben 2005). K monitoraci SEP bylo použito stimulace n. tibialis nebo peroneus communis a snímání skalpových odpovědí. MEP byly vybaveny transkraniální elektrickou stimulací, odpovědi byly snímány ze svalů dolních končetin. MEP se podarilo vybavit v úvodu operace a anestezie u 99,1 % monitorací, zatímco SEP byly výbavné u 86,2 % monitorací. Signifikantní změny EP během operace byly zaznamenány u 13 % monitorací SEP a u 3,6 % monitorací MEP. Většina změn byla z tec ;echnických a systémových příčin (porucha elektrod, kabelu, vliv anestetika), jen u 3 případů SEP a 2 případů MEP byla změna hodnocena jako klinicky relevantní. Pooperační vznik paraplegic s následnou úpravou do lehkého stupně bez předchozí peroperační signifikantní změny evokovaných odpovědí byl záznamenán u 1 pacientky. K míšnímu postižení však pravděpodobně došlo po ukončení monitorace a před probuzením z anestezie polohováním a následnou HALO trakcí a nešlo tedy o skutečnou falešně negativní monitorací. Pooperační deficit s následnou úpravou do lehkého stupně se souhlasně pozitivní změnou MEP i SEP, která vedla k modifikaci operačního postupu, byl zaznamenán u 1 pacientky („souhlasně pozitivní moni torace"). Na základě vlastních zkušeností autoři doporučují kombinovanou monitorací MEP a SEP jako bezpečný a spolehlivý standard U operací kongenitálních a idiopatických skolióz, který může nahradit používání wake-up testu.
The report has presented the experience with combined monitoring of somatosensory (SEPs) and motor evoked potentials (MEPs) in the course of 116 surgeries for scoliosis in the University Hospital Brno (89 females. 24 males, mean age 14.6 ± 3.27 years, range 10-35, investigated in January 2003 - Apríl 2005). Scalp SEPs following stimulation to the tibial or peroneal nerves were used for intraoperative monitoring. MEPs were elicited by transcranial electrical stimulation and motor responses were recorded from distal muscles at the lower extremities. MEPs were successfully registered in 99.1% of operations while SEPs responses were recorded in 86.2 % of all surgeries during the initial phase of operation. Significant changes of evoked potentials during the operation were registered in 13 % of SEP and m 3.6 % of MEP monitorings, respectively. Most changes were due to the technical or systemic problems, only 3 SEP changes and 2 MEP changes were analysed as clinically relevant. The postoperative development of paraplegia with subsequent regression into a mild dearpp withnnt a nrevious intraoperative significant change of evoked potentials (false negative monitoring) was recorded in 1 female-patient. The spinal affection probably occurred after the monitoring and before awaking from anaesthesia by means of positioning and the following HALO traction. A postoperative deficit with subsequent regression into a mild degree followed by positive change of both MEPs and SEPs lead to the modification of a surgical method and was recorded in 1 female-patient (0.86 % operations). Based on these results. the authors have recommended a combined monitoring of MEPs and SEPs as a safe and reliable standard in operations for congenital and idiopathic scoliosis that may substitute a wake-up test.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- motorické evokované potenciály fyziologie MeSH
- nervus peroneus fyziologie MeSH
- nervus tibialis fyziologie MeSH
- peroperační monitorování metody využití MeSH
- skolióza chirurgie MeSH
- somatosenzorické evokované potenciály fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
