"NB6317"
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
83 l. : grafy ; 32 cm
Soustředíme se na studium genetické predispozice ( molekuly HLA, Fas/FasL ) u autoimunitního polyglandulárního syndromu, polyglandulární aktivace autoimunity a autoimunitní tyreoiditidy bez laboratorních známek postižení dalších orgánů. Otázkou je, zda skupiny odlišené klinickými a laboratorními parametry, jsou odlišné na genetické úrovni a zda za odlišnými klinickými průběhy stojí různý poměr Th1 a Th2 lymfocytů. Genetická studie u vybraných rodin nám podá informaci o penetraci specifických dědičných znaků charakterizujících onemocnění v rodině probanda.; We will concentrate on the study of the genetic predisposition (HLA, Fas/FasL) associated in autoimmune polyglandular syndrome, in polyglandular activation of autoimmunity and in autoimmune thyroiditis without any signs of other organ impairment. An important question is whether or not the three groups that can be characterized by laboratory, and clinical parameters can also be differentiated by their genetic predispositions. It has to be elucidated whether or not the clinical manifestation of the diseases primarily depends on environmental factors and the level of regulatory mechanisms (e.g. Th1/Th2). Genetic study in selected families will provide us the information about the penetration of specific inherited markers characterizing the disease in thefamily .
- MeSH
- autoimunitní nemoci etiologie MeSH
- autoprotilátky MeSH
- HLA antigeny MeSH
- nemoci endokrinního systému imunologie MeSH
- Konspekt
- Lékařské vědy. Lékařství
- NLK Obory
- alergologie a imunologie
- endokrinologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
- MeSH
- Addisonova nemoc genetika imunologie MeSH
- alely MeSH
- autoimunitní nemoci genetika imunologie MeSH
- autoimunitní tyreoiditida genetika MeSH
- exprese genu genetika MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- HLA antigeny genetika imunologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Analyzovali jsme frekvenci HLA alel ve třech skupinách autoimunitních endokrinopatií: A. skupina 30 pacientů s autoimunitní tyreoiditidou, B. skupina 20 pacientů s polyglandulární aktivací autoimunity, C. skupina 10 pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem II. typu. Skupiny byly definovány na základě klinického obrazu a serologických parametrů. Jako kontrola sloužila americká databáze výskytu HLA u zdravých dárců krve kavkazské populace. Ve skupině A jsme nalezli statisticky významně vyšší výskyt HLA-A24 (21,7%) v porovnání se skupinou B (5,0%) a s kontrolami (8,5%) a HLA-B27 (15,0%) a HLA-DR11 (20%) v porovnání s kontrolami (4,2%, 8,5% ). Ve skupině B jsme nalezli statisticky významně vyšší výskyt HLA-A3 (25,0%) v porovnání se skupinou A (10%) a s kontrolami (11,8%) a HLA-B8 (22,5%) v porovnání se skupinou A (8,3%) a s kontrolami (8,6%). Ve skupině C jsme nalezli statisticky významně vyšší výskyt HLA-DR3 (30,0%) v porovnání se skupinou A (10,0%) a s kontrolami (9,8%) a HLA-B8 (30,0%) v porovnání se skupinou A (8,3%) a s kontrolami (8,6%). Genetické markery ukazují na podobnost skupin B a C. Může se jednat o vývojová stadia, ale přesto nás některé odlišnosti vedou k úvaze, zda odlišný epigenetický vliv nemůže prohloubit rozdíl mezi těmito skupinami v klinickém vývoji.
We analyzed the frequencies of HLA alleles in three groups of patients with autoimmune endocrinopathies: A. group of 30 patients with autoimmune thyroiditis, B. group of 20 patients with polyglandular activation of autoimmunity, C. group of 10 patients with autoimmune polyglandular syndrome type II. The groups were defined by clinical symptoms and by serological parameters. As controls served US database of the frequencies of HLA antigens in healthy blood donors of Caucasian population. We found statistically significantly higher occurrence of HLA-A24 in group A (21.7%) as compared with group B (5.0%), and with controls (8.5%), of HLA-A3 in group B (25.0%) as compared with group A (10%), and with controls (11.8%), of HLA-B8 in group B (22.5%) as compared with group A (8.3%), and with controls (8.6%), and in group C (30.0%) as compared with group A (8.3%) and with controls (8.6%), of HLA-B27 in group A (15.0%) as compared with controls (4.2%), of HLA-DR3 in group C (30.0%) as compared with group A (10.0%) and with controls (9.8%), of HLA-DR11 in group A (20%) as compared with controls (8.5%). Genetic markers show the similarity of the groups B and C. They can represent different stages of the same disease, but still some differences lead us to the idea, whether different epigenetic factors could not stress the difference between these groups in the clinical development.
Autoimunitní polyglandulární syndrom (APS) je onemocnění charakterizované asociací autoimunitních endokrinopatií. Příčiny vzniku jsou multifaktoriální. Důležitým diagnostickým a prediktivním markerem onemocnění jsou orgánově specifické autoprotilátky. U autoimunitních polyglandulárních syndromů existují 3 hlavní třídy autoantigenů, proti kterým jsou autoprotilátky namířeny. Autoimunitní polyglandulární syndrom se rozděluje na tři typy. I. typ APS, známý jako „autoimmune polyendocrinopathy- candidiasis-ectodermal dystrophy“, se vyskytuje spíše v dětském věku a je diagnostikován při přítomnosti alespoň 2 ze 3 definovaných nemocí, které jsou mukokutánní kandidóza, hypoparatyreóza, nadledvinová nedostatečnost. Onemocnění je způsobeno mutací AIRE genu. II. typ APS je charakterizován přítomností autoimunitní Addisonovy choroby s výskytem buď autoimunitní tyreoiditidy nebo s inzulin dependentním diabetes mellitus a autoimunitní tyreoiditidou. U APS II. typu je prokázaná vazba především na geny HLA II. třídy. APS III. typu je charakterizován výskytem autoimunitní tyreoiditidy s jiným autoimunitním poškozením, nevyskytuje se zde Addisonova choroba.
Autoimmune polyglandular syndrome (APS) is a disease characterized by an association of autoimmune endocrinopathies. The causes of its origin are multifactorial. An important diagnostic and predictive marker of the disease are organ specific autoantibodies. There are 3 main classes of the organ specific autoantigens in APS, against which the autoantibodies are directed. APS is divided into three types. APS type I, also known as „autoimmune polyendocrinopathy- candidiasis-ectodermal dystrophy“ (APECED) occurs rather in childhood and is diagnosed by presence of at least 2 of 3 defined diseases – mucocutaneous candidiasis, hypoparathyreosis and adrenocortical insufficiency. The disease is caused by a mutation in the AIRE gene. APS type II is characterized by presence of autoimmune Addison disease combined with autoimmune thyroiditis or with insulin dependent diabetes mellitus and autoimmune thyroiditis. In APS type II a link is proven mainly to genes of HLA class II. APS type III is characterized by occurrence of autoimmune thyroiditis together with another autoimmune disease, excluding Addison’s disease.
