Topographical delineation of natural foci of zoonoses using long-distance earth exploration by multispectral scanner on the Landsat satellite and the GIS geographical information system. Acquiring an overview of the distribution of vegetation types in selected areas and comparison of results with conclusions from field-work. Correlation of the incidence of selected infections with individual natural foci. Evaluation of the influence of climate changes on the activity of foci over the past 30 years and use of these findings in prognosis of future development. Definition of at risk population groups active within foci and elaboration of rules for effective prevention.

Topografické vymezení přírodních ohnisek zoonóz pomocí dálkového průzkumu země multispektrálním scannerem družice Landsat a geografického informačního systému GIS. Získání přehledu o rozložení vegetačních typů ve vybraných lokalitách a porovnání získaných výsledků se závěry přímého výzkumu v terénu. Korelace výskytu vybraných infekcí s jednotlivými přírodními ohnisky.Vyhodnocení vlivu klimatických změn na aktivitu ohnisek v průběhu předchozích 30 let a využití těchto poznatků při prognóze dalšího vývoje. Definování rizikových skupin populace pohybujících se v ohniscích a vypracování pravidel účinné prevence.

• MeSH
• ekosystém MeSH
• infekce přenášené vektorem MeSH
• klimatické procesy MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   přenos   MeSH
• satelitní přenosy MeSH
• technologie dálkového snímání MeSH
• zoonózy epidemiologie   přenos   MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• environmentální vědy
• infekční lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

We collected data on mortality of late-instar gypsy moth, Lymantria dispar (L.), from outbreak populations over 4 wk in June 2017 at 10 sites in the New England region of the United States, along with estimated rainfall at these sites. Deposition of airborne conidia of the fungal pathogen, Entomophaga maimaiga Humber, Shimazu & R.S. Soper, was measured at these same sites as well as at seven other locations in New England. We also quantified the geographical distribution of gypsy moth-caused defoliation in New England in 2017 and 2018 from Landsat imagery. Weekly mortality of gypsy moth larvae caused by E. maimaiga correlated with local deposition of conidia from the previous week, but not with rainfall. Mortality from this pathogen reached a peak during the last 2 wk of gypsy moth larval development and always exceeded that caused by LdNPV, the viral pathogen of gypsy moth that has long been associated with gypsy moth outbreaks, especially prior to 1989. Cotesia melanoscela (Ratzeburg) was by far the most abundant parasitoid recovered and caused an average of 12.6% cumulative parasitism, but varied widely among sites. Deposition of E. maimaiga conidia was highly correlated with percent land area defoliated by gypsy moths within distances of 1 and 2 km but was not significantly correlated with defoliation at distances greater than 2 km. This is the first study to relate deposition of airborne conidia of E. maimaiga to mortality of gypsy moths from that agent.

• MeSH
• Entomophthorales * MeSH
• larva MeSH
• můry * MeSH
• spory hub MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Present risk assessment and prediction of future risk of humans exposed to Ixodes (I.) ricinus tick attacks and, consequently, to tick-borne encephalitis (TBE) virus infection as one of the basic preconditions for successful TBE prevention has been intensively studied in the Czech Republic. An atlas of TBE in the Czech Republic containing predictive maps of I. ricinus high-incidence habitats and TBE risk sites identified by satellite data (Landsat 5 TM with spatial resolution 30 m) at a scale of 1:200,000 over a territory of 52,000 km(2) and maps of human TBE case distribution (1971-2000) has been prepared using remote sensing and geographical information systems technologies. The influence of climate changes on a forest ecosystem inhabited by I. ricinus has been studied in the southern region of the Czech Republic. The analysis of long-term series (1931-2000) of climatologic and phenological characteristics has been carried out. The results are compared with the long-term series of TBE incidence. The influence of weather condition on day-to-day changes of I. ricinus host-seeking activities was studied in 2001-2004. Field observations were realized in the south-eastern periphery of Prague where the experimental plots for tick monitoring were established in a relevant type of forest growth (Querceto-carpinetum). I. ricinus activities were investigated by the flagging method on three plots (200 m(2) each) in weekly intervals (March to November) during 2001-2004. The instruments for micrometeorological observations were installed between the experimental plots. Macrometeorological data were used from the nearby Czech Hydrometeorological Institute first class meteorological observatory. Simple and multiple linear regression and quadratic regression were used to test the relation between weather modification and I. ricinus host-seeking activity. Two preliminary most suitable 'models' are demonstrated.

• MeSH
• chování zvířat MeSH
• financování organizované MeSH
• geografické informační systémy MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• interakce hostitele a parazita MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy MeSH
• roční období MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Determining the drivers of shifting forest disturbance rates remains a pressing global change issue. Large-scale forest dynamics are commonly assumed to be climate driven, but appropriately scaled disturbance histories are rarely available to assess how disturbance legacies alter subsequent disturbance rates and the climate sensitivity of disturbance. We compiled multiple tree ring-based disturbance histories from primary Picea abies forest fragments distributed throughout five European landscapes spanning the Bohemian Forest and the Carpathian Mountains. The regional chronology includes 11,595 tree cores, with ring dates spanning the years 1750-2000, collected from 560 inventory plots in 37 stands distributed across a 1,000 km geographic gradient, amounting to the largest disturbance chronology yet constructed in Europe. Decadal disturbance rates varied significantly through time and declined after 1920, resulting in widespread increases in canopy tree age. Approximately 75% of current canopy area recruited prior to 1900. Long-term disturbance patterns were compared to an historical drought reconstruction, and further linked to spatial variation in stand structure and contemporary disturbance patterns derived from LANDSAT imagery. Historically, decadal Palmer drought severity index minima corresponded to higher rates of canopy removal. The severity of contemporary disturbances increased with each stand's estimated time since last major disturbance, increased with mean diameter, and declined with increasing within-stand structural variability. Reconstructed spatial patterns suggest that high small-scale structural variability has historically acted to reduce large-scale susceptibility and climate sensitivity of disturbance. Reduced disturbance rates since 1920, a potential legacy of high 19th century disturbance rates, have contributed to a recent region-wide increase in disturbance susceptibility. Increasingly common high-severity disturbances throughout primary Picea forests of Central Europe should be reinterpreted in light of both legacy effects (resulting in increased susceptibility) and climate change (resulting in increased exposure to extreme events).

• MeSH
• klimatické změny * MeSH
• lesy * MeSH
• období sucha MeSH
• smrk * MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl ve střední Evropě izolován poprvé v roce 1948 na území České republiky z pacienta i z klíšťat Ixodes ricinus sebraných v místech, kde jimi byl pacient napaden (Berounsko – střední Čechy) a současně nezávisle také z pacienta na Moravě (Vyškovsko). Dalším prioritním objevem byl alimentární přenos viru KE mlékem pasených koz napadených infikovanými klíšťaty, učiněný při epidemii KE ve městě Rožňava (JV Slovensko). Tato epidemie (660 nemocných) je dosud největší svého druhu. Oba objevy podnítily rozsáhlý výzkum, který soustředil odborníky všech oborů nutných pro komplexní analýzu přírodní ohniskovosti KE. Výsledky pětileté práce byly publikovány českými a slovenskými autory v první evropské monografii KE (1954), a vytvořily tak základ znalostí pro další výzkum v tomto prostoru. Z hlediska epidemiologie, byl mimo jiné již tehdy jasně definován vliv meteorologických faktorů (ovlivňujících incidenci KE prostřednictvím aktivity I. ricinus) a rekreační charakter této nákazy. Současně se KE stala povinně hlášenou nákazou (od roku 1971 pouze laboratorně potvrzené případy). V dalších desetiletích byl intenzivně studován fenomén přírodní ohniskovosti KE (včetně působení antropických vlivů) a byly analyzovány faktory vhodné pro vymezení rizikových oblastí v terénu. Výsledky byly využity při tvorbě predikčních map zvýšeného rizika výskytu I. ricinus a onemocnění virem KE v ČR realizované poprvé v Evropě na základě družicových dat LANDSAT 5 a s využitím technologií GIS. Začátkem 90. let minulého století (zejména od roku 1993) došlo v ČR (shodně s dalšími zeměmi rozšíření KE) k prudkému vzestupu incidence KE, jejíž vysoká úroveň s určitými výkyvy se udržuje dodnes. Spolupráce s klimatology při analýzách historických dat, aktuálních epidemiologických pozorováních i při výzkumu I. ricinus v terénu, ukázala rozhodující vliv probíhajících modifikací klimatu. Rozbor socio-ekonomických podmínek v rizikových oblastech neprokázal vliv na nemocnost KE. Výrazný je vliv rekreačního faktoru, který je ovlivňován průběhem meteorologických změn. Sezonnost incidence KE podléhá velkým výkyvům (demonstrováno na příkladu 2006, 2009 a 2010) rovněž pod vlivem povětrnostních podmínek jednotlivých sezon. Z toho plyne nutný požadavek používat pro závěry obecného rázu dostatečně dlouhé časové řady vstupních dat, minimálně desetiletého období, jak tomu je v předložené práci (2001–2010). Data prezentovaná podle krajů dokládají podstatné regionální rozdíly. Ze 14 krajů (na něž je ČR administrativně rozčleněna) mají 3 regiony lineární trend incidence KE s minimální odchylkou od výchozích hodnot. Čtyři kraje vykazují v různé míře sestupný lineární trend, avšak 7 regionů demonstruje v různé míře vzestupný trend. Nejzřetelnější je tato situace v kraji Vysočina, kde souvisí s orografickými podmínkami převažujícími v této oblasti a vzestupem výskytu I. ricinus ve vyšších polohách. Místo, kde byl pacient napaden I. ricinus, registrované v databázi Epi-Dat jako „místo pravděpodobné nákazy“ pomáhá při stanovení rizikových oblastí. Porovnání s místem bydliště pacienta naznačuje pohyb obyvatelstva do těchto oblastí, a tak i jejich význam v celostátním měřítku. Nejzřetelnější je to u obyvatel regionu Praha (NUTS3 CZ010), kde v rámci území vlastního regionu bylo infikováno jen 37,7 % pacientů, zatímco při návštěvě Středočeského kraje 33,4 % a Jihočeského kraje 13,9 % (v dalších krajích jen jednotlivá procenta nebo jejich zlomky). Na rozdíl od toho rezidenti Jihočeského kraje (CZ031, který je na prvním místě v početnosti případů KE v ČR) byli infikováni v 99,5 % na vlastním teritoriu. Je tu zřejmá souvislost s rekreačním potenciálem jednotlivých krajů. Místo pravděpodobné nákazy je registrováno s určením přesnosti katastru obce. Přesnost této informace se ztrácí podle typu použitého kartogramu a základní plošné jednotce, k níž je incidence vztažena. Vzhledem k přírodní ohniskovosti KE je ke stanovení rizikových oblastí a úrovně místního rizika nutná analýza lokálních environmentálních faktorů umožňujících koloběh viru KE ve volné přírodě. Výskyt lidských případů existenci přírodního ohniska KE indikuje, ale sám o sobě není dostačující. Stejně tak delší období bez výskytu lidských případů nemusí vymezovat bezrizikové území.

Tick-borne encephalitis (TBE) virus was isolated for the first time in Central Europe in 1948 from both a patient and Ixodes ricinus ticks collected in the area where the patient had been tick bitten (the Beroun area – Central Bohemia) and concomitantly from a TBE patient in Moravia (the Vyškov area). Another priority discovery was alimentary transmission of TBE virus via the milk from tick infected grazing goats that was made during a TBE outbreak in Rožňava (SE Slovakia). This outbreak of 660 cases has been the largest of its kind. Both of these discoveries were a challenge to multidisciplinary research into the natural focality of TBE. The results obtained were published by Czech and Slovak authors in the first European TBE monograph (1954) and were the stimulus for further research in this area. From the epidemiological point of view, among others, the impact of meteorological factors (on TBE incidence associated with I. ricinus host-seeking activity) and recreational nature of TBE were clearly defined then. At the same time, TBE became a notifiable disease (since 1971 laboratory confirmed TBE cases only). In the following decades, the phenomenon of natural focality of TBE (including anthropic impacts) was extensively studied and the determinants of high-risk areas in the field were analyzed. The results were used in the creation of I. ricinus and TBE risk prediction maps for the Czech Republic generated for the first time in Europe using LANDSAT 5 satellite data and GIS technology (1990). In the early 1990s (in particular since 1993), similarly to other countries, the Czech Republic reported a sharp rise in TBE cases that continues, with some fluctuations, until now. The cooperation with climatologists in the analysis of historical data, current epidemiological observations, and study of I. ricinus in the field have shown a decisive impact of the ongoing climate change. The analysis of the socio-economic conditions in high-risk areas for TBE has not revealed any impact of these conditions on TBE morbidity. The recreational factor that isinfluenced by the weather changes has a considerable impact. The seasonal trend of TBE cases shows large fluctuations as were seen in 2006, 2009, and 2010, also as a result of weather changes with seasons. This clearly implies the need for using long time series of data, covering at least a decade, to be able to draw general conclusions as is the case in the present study (2001–2010). The data broken down by Administrative Region display substantial interregional differences. Of 14 Administrative Regions of the Czech Republic, three exhibits a linear trend in TBE incidence, with a minimum deviation from the baseline, four Regions show different downward linear trends, but seven Regions display different upward trends. The upward trend is most obvious in the Highlands (Vysočina) Region where it is associated with the prevalent orographic conditions and increase in the incidence of I. ricinus ticks at higher altitudes. The knowledge of the area where the patient was tick bitten that is entered in the Epidat database as the „probable area of TBE infection acquisition“ is helpful in identifying high-risk areas for TBE. By matching the area of TBE acquisition with that of the patient’s domicile we revealed that TBE patients had to travel to areas other than their area of domicile to acquire TBE and thus also significance of the areas of TBE acquisition at the country level. The population of the Prague Region (NUTS3 CZ010) can be used as an illustrative example, with 37.7% of TBE cases only reported to be acquired in the Prague Region while 33.4% of TBE cases were associated with travel to the Central Bohemian Region and 13.9% of TBE cases were imported from the South Bohemian Region (the rates of TBE cases imported from other Regions were less than 5%). And conversely, the residents of the South Bohemian Region (CZ031), with the highest number of TBE cases ever in the Czech Republic, acquired TBE in the region of domicile at a rate of 99.5 %. These rates are clearly associated with the recreational potential of various Regions. The probable area of TBE acquisition is identified by cadastral community. In the light of the natural focality of TBE, the analysis of the local environmental factors involved in the circulation of TBE virus in the wild environment is required to determine the high-risk areas and local risk level. Although outbreaks of TBE cases in humans are indicative of TBE natural foci, more data is needed to delineate such areas. And similarly, the absence of TBE cases in humans over a period of time may not be indicative of a no risk area.

• Klíčová slova
• přírodní ohnisko, rozšíření,
• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• financování organizované MeSH
• hustota populace MeSH
• incidence MeSH
• klimatické změny MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• předpověď MeSH
• prevalence MeSH
• rekreace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• roční období MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zdroje nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

and professional association of Polish internists founded to support development of internal medicine as well as to consolidate and represent Polish internists. History of the Polish Society of Internal Medicine is divided into four periods: the preparatory period, previous to founding of the organization (1891-1905), period of activity of the Society of Internists of the Polish Lands (1906-1922), period of activity of the Polish Society of Internal Medicine between the world wars (1923-1939) and period after the second world war (1946-).