PIK3R1
Dotaz
Zobrazit nápovědu
BACKGROUND: Mutations in PIK3CD and PIK3R1 cause activated PI3K-δ syndrome (APDS) by dysregulation of the PI3K-AKT pathway. METHODS: We studied precursor and peripheral B-cell differentiation and apoptosis via flowcytometry. Furthermore, we performed AKT-phosphorylation assays and somatic hypermutations (SHM) and class switch recombination (CSR) analysis. RESULTS: We identified 13 patients of whom 3 had new mutations in PIK3CD or PIK3R1. Patients had low total B-cell numbers with increased frequencies of transitional B cells and plasmablasts, while the precursor B-cell compartment in bone marrow was relatively normal. Basal AKT phosphorylation was increased in lymphocytes from APDS patients and natural effector B cells where most affected. PI3K mutations resulted in altered SHM and CSR and increased apoptosis. CONCLUSIONS: The B-cell compartment in APDS patients is affected by the mutations in PI3K. There is reduced differentiation beyond the transitional stage, increased AKT phosphorylation and increased apoptosis. This B-cell phenotype contributes to the clinical phenotype.
- MeSH
- agamaglobulinemie genetika imunologie MeSH
- aktivace lymfocytů genetika imunologie MeSH
- B-lymfocyty imunologie MeSH
- buněčná diferenciace genetika imunologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- fosfatidylinositol-3-kinasy genetika MeSH
- fosforylace genetika MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mutace genetika imunologie MeSH
- plazmatické buňky imunologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prekurzorové B-lymfoidní buňky imunologie MeSH
- přesmyk imunoglobulinových tříd genetika imunologie MeSH
- protoonkogenní proteiny c-akt genetika MeSH
- recidiva MeSH
- signální transdukce genetika MeSH
- somatická hypermutace imunoglobulinových genů genetika imunologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Molekulární klasifikace endometriálních karcinomů (EK) dělí tyto tumory do čtyř distinktních skupin definovaných genetickým pozadím. Vzhledem k prokázanému klinickému významu se genetické vyšetření EK stává nedílnou součástí dia gnostického postupu. Doporučený dia gnostický algoritmus zahrnuje molekulárně genetický průkaz mutace genu POLE, přičemž všechny další potřebné parametry se vyšetřují pouze imunohistochemicky. Cílem této studie je sdílet naše zkušenosti s molekulární klasifikací EK, která je na našem pracovišti prováděna pomocí imunohistochemie a následně sekvenování nové generace (NGS). Metodika: Do studie byly zařazeny všechny EK dia gnostikované na Šiklově ústavu patologie ve FN Plzeň a v Bioptické laboratoři, s. r. o., od roku 2020 do současnosti. Všechny EK byly prospektivně vyšetřeny nejprve imunohistochemicky (MMR proteiny, p53) a následně molekulárně geneticky pomocí NGS za použití „customizovaného Gyncore panelu“ (zahrnujícího geny POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), na jehož základě byly rozčleněny do čtyř molekulárně distinktních skupin [POLE mutované EK (typ 1), hypermutované (MMR deficientní, typ 2), EK bez specifického molekulárního profilu (NSMP, typ 3) a TP53 mutované („copy number high“, typ 4) ]. Výsledky: Soubor zahrnuje celkem 270 molekulárně klasifikovaných EK. Osmnáct případů (6,6 %) bylo klasifikováno jako POLE mutované, 85 případů (31,5 %) jako hypermutované (MMR deficientní), 137 případů (50,7 %) jako EK bez specifického molekulárního profilu, 30 případů (11,1 %) jako TP53 mutované. Dvanáct případů (4,4 %) bylo zařazeno jako „multiple classifier“. Skupina NSMP se často vyznačovala mnohočetnými genetickými alteracemi, přičemž nejčastější byla mutace genu PTEN (44 % v rámci NSMP), následovaly PIK3CA (30 %), ARID1A (21 %) a KRAS (9 %). Závěr: Molekulární klasifikace EK pomocí metody NGS umožňuje v porovnání s doporučeným dia gnostickým algoritmem spolehlivější klasifikaci EK do jednotlivých molekulárních skupin. Kromě toho dovoluje NGS vyšetření odkrýt komplexní genetické pozadí jednotlivých EK, což má význam zvláště v rámci skupiny „bez specifického molekulárního profilu“, kde jsou tato data podkladem pro výzkum léčebných schémat s příslibem cílené terapie tohoto typu nádorů.
Objective: Molecular classification of endometrial carcinomas (EC) divides these neoplasms into four distinct subgroups defined by a molecular background. Given its proven clinical significance, genetic examination is becoming an integral component of the diagnostic procedure. Recommended diagnostic algorithms comprise molecular genetic testing of the POLE gene, whereas the remaining parameters are examined solely by immunohistochemistry. The aim of this study is to share our experiences with the molecular classification of EC, which has been conducted using immunohistochemistry and next-generation sequencing (NGS) at our department. Methods: This study includes all cases of EC diagnosed at Šikl's Department of Pathology and Biopticka Laboratory Ltd. from 2020 to the present. All ECs were prospectively examined by immunohistochemistry (MMR, p53), fol lowed by NGS examination using a customized Gyncore panel (including genes POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), based on which the ECs were classified into four molecularly distinct groups [POLE mutated EC (type 1), hypermutated (MMR deficient, type 2), EC with no specific molecular profile (type 3), and TP53 mutated (“copy number high”, type 4)]. Results: The cohort comprised a total of 270 molecularly classified ECs. Eighteen cases (6.6%) were classified as POLE mutated EC, 85 cases (31.5%) as hypermutated EC (MMR deficient), 137 cases (50.7%) as EC of no specific molecular profile, and 30 cases (11.1%) as TP53 mutated EC. Twelve cases (4.4%) were classified as “multiple classifier” endometrial carcinoma. ECs of no specific molecular profile showed multiple genetic alterations, with the most common mutations being PTEN (44% within the group of NSMP), fol lowed by PIK3CA (30%), ARID1A (21%), and KRAS (9%). Conclusion: In comparison with recommended diagnostic algorithms, NGS provides a more reliable classification of EC into particular molecular subgroups. Furthermore, NGS reveals the complex molecular genetic background in individual ECs, which is especially significant within ECs with no specific molecular profile. These data can serve as a springboard for the research of therapeutic programs committed to targeted therapy in this type of tumor.
- MeSH
- imunohistochemie klasifikace metody MeSH
- klasifikace metody MeSH
- lidé MeSH
- molekulární patologie metody MeSH
- mutace genetika MeSH
- nádory endometria * diagnóza genetika klasifikace patologie MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování * klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Rosette-forming glioneuronal tumors (RGNTs) with FGFR1 tyrosine kinase domain internal tandem duplication (FGFR1 ITD) is exceedingly rare, with only a few cases reported in the literature. Hereby we present a case of a tumor with RGNT morphology occurring in area of septum pellucidum of 43-year-old male. The tumor showed FGFR1 ITD, no PIK3CA, PIK3R1 or NF1 alterations and inconclusive methylation profile with match for class of "low-grade glial/glioneuronal/neuroepithelial tumors". No areas characteristic of dysembryoplastic neuroepithelial tumor were identified. A brief review of literature on discrepancies between morphological diagnosis of RGNT and molecular profile of the entity is provided.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nádory mozku * patologie genetika MeSH
- neuroepitelové nádory * patologie genetika MeSH
- receptor fibroblastových růstových faktorů, typ 1 * genetika MeSH
- tandemové repetitivní sekvence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Activated phosphoinositide 3-kinase delta syndrome (APDS), caused by mutations in PI3Kδ catalytic p110δ (PIK3CD) or regulatory p85α (PIK3R1) subunits, is a primary immunodeficiency affecting both humoral and cellular immunity, which shares some phenotypic similarities with hyper-IgM syndromes and common variable immunodeficiency (CVID). Since its first description in 2013, over 200 patients have been reported worldwide. Unsurprisingly, many of the newly diagnosed patients were recruited later in life from previously long-standing unclassified immunodeficiencies and the early course of the disease is, therefore, often less well-described. In this study, we report clinical and laboratory features of eight patients followed for APDS, with particular focus on early warning signs, longitudinal development of their symptoms, individual variations, and response to therapy. The main clinical features shared by our patients included recurrent bacterial and viral respiratory tract infections, gastrointestinal disease, non-malignant lymphoproliferation, autoimmune thyroiditis, and susceptibility to EBV. All patients tolerated vaccination with both attenuated live and subunit vaccines with no adverse effects, although some failed to mount adequate antibody response. Laboratory findings were characterized by dysgammaglobulinaemia, elevated serum IgM, block in B-cell maturation with high transitional B cells, and low naïve T cells with CD8 T-cell activation. All patients benefited from immunoglobulin replacement therapy, whereas immunosuppression with mTOR pathway inhibitors was only partially successful. Therapy with specific PI3K inhibitor leniolisib was beneficial in all patients in the clinical trial. These vignettes, summary data, and particular tell-tale signs should serve to facilitate early recognition, referral, and initiation of outcome-improving therapy.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
