Q106982967
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: Dětská paliativní péče (DPP) v nemocnicích je v zahraničí standardem v péči o děti s život limitujícím onemocněním. V řadě nemocnic v České republice existují konziliární týmy paliativní péče (KTPP), přičemž několik z nich zajišťuje péči i o dětské pacienty a jejich rodiny. Metody: Využití datové sady, kterou používají k popisu své činnosti KTPP, přičemž pro účely této publikace byla hodnocena data týkající se poskytování péče dětským pacientům. Hodnocené období zahrnovalo 24 měsíců od 1/2022 do 12/2023. Cílem bylo zmapovat poskytování nemocniční paliativní péče dětem a rodinám. Výsledky: V ČR poskytovalo DPP v nemocnicích celkem 7 resp. 8 týmů v roce 2022 resp. 2023. V roce 2022 byla v ČR zahájena péče u 351 hospitalizačních případů, z toho bylo 177 unikátních rodných čísel. V roce 2023 šlo o 510 hospitalizačních případů, jednalo se o 270 unikátních rodných čísel. Péče paliativního týmu byla v obou letech zahájena časně, a to u 74 % resp. 79 % pacientů. Nejčastěji se jednalo o děti s neonkologickou diagnózou. Celkový počet intervencí činil 2 807 v roce 2022 a 5 746 v roce 2023. Přes 80 % všech paliativních intervencí v ČR bylo dokumentováno na jednom pracovišti, a to ve FN Motol. Do poskytování péče byli zapojeni zástupci 4 klíčových profesí týmu, tedy lékař, sestra, psycholog a zdravotně-sociální pracovník. Závěr: Poskytování DPP v nemocničním prostředí v ČR je v iniciální fázi vývoje, nicméně řada aspektů péče v ČR odpovídá zahraničním standardům. Další výzkumy zhodnotí úspěšnost implementace DPP do systému poskytování zdravotní péče v nemocnicích v ČR.
Introduction: Pediatric palliative care (PPC) in hospitals is the standard of care for children with life-limiting illnesses abroad. In many hospitals in the Czech Republic there are palliative care teams which also provide PPC. Methods: The working group of the Czech Society of Palliative Medicine initiated data collection on a number of parameters of hospital PPC in the Czech Republic, which took place from 1 January 2022 to 31 December 2023. The aim was to map the provision of PPC in hospital setting. Results: A total of 7 and 8 teams provided PPC in hospitals in the Czech Republic in 2022 and 2023, respectively. In 2022, 351 hospital admissions were initiated in the Czech Republic, of which 177 were unique births. In 2023, there were 510 hospitalization cases, these were 270 unique family numbers. PPC was initiated early in both years, in 74% and 79% of patients respectively. Most were children with a non-cancer diagnosis. The total number of interventions was 2,807 in 2022 and 5,746 in 2023. Over 80% of all palliative interventions in the Czech Republic were performed at the University Hospital in Motol. Representatives of all 4 key professions of the team were involved in the provision of PPC. Conclusion. The provision of PPC in hospitals in the Czech Republic is at an early stage of development; many aspects of care in the Czech Republic correspond with international PPC standards.
Pediatric and perinatal palliative care development has received particular attention in the Czech Republic in recent years. As part of the cooperation project of clinics in developing comprehensive care in the perinatal period, this area has been the focus of attention in the Perinatology Intensive Care Centre at the General University Hospital in Prague. In addition to broad educational activities, a questionnaire study with two parts – semi-quantitative and qualitative – was conducted to describe the respondents' perceptions of the importance of perinatal palliative care topics and assess their practice in providing care. Respondents to the questionnaire PRIMA were from various professions and leadership roles in different departments and across specialties in the perinatology center.
Rozvoji dětské a perinatální paliativní péče je v České republice věnována v posledních letech zvláštní pozornost. V rámci projektu spolupráce klinik při rozvoji komplexní péče v perinatálním období se na tuto oblast zaměřuje pozornost i v perinatologickém centru intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Kromě širokých edukačních aktivit proběhla také dotazníková studie zaměřená na vnímání respondentů ohledně důležitosti témat perinatální paliativní péče a posouzení vlastní praxe při poskytování péče. Respondenty semikvantitativní a kvalitativní dotazníkové studie s použitím dotazníku PRIMA byli zástupci různých profesí ve vedoucích rolích na jednotlivých odděleních a napříč odbornostmi perinatologického centra.
Při poskytování perinatální paliativní péče je nezbytná spolupráce mnohých odborností. Vnímání a porozumění možnostem a současným nástrojům specializované paliativní péče se mezi odbornostmi i jednotlivými profesionály liší. Potřebný validovaný dotazník, který by vnímání mapoval, v českém i v mezinárodním prostředí dosud chybí. Předkládáme proto dotazník pro expertní vícedoménové hodnocení perinatální paliativní péče (Palliative peRInatal Multidomain Assessment [PRIMA]). Dotazník prošel dvoukolovou externí validací a hodnocením vnitřní konzistence (Cronbachovo α pro celý dotazník 0.799 [95% konfidenční interval 0.550–0.878], pro podotázky na aktuální stav 0.767 [0.544–0.877] a podotázky na ideální stav 0.867 [0.763–0.916]).
Perinatal palliative care is based on the cooperation of multiple workers with multiple areas of expertise. Perceptions and understanding of the possibilities and current tools of specialised palliative care vary between specialties and between professionals. The necessary validated questionnaire, which would map the perception of individual health professionals in the Czech and international environment, is still missing. The Palliative peRInatal Multidomain Assessment (PRIMA) questionnaire is presented and externally validated in a two-round process. Internal consistency is calculated (Cronbach’s α for the whole questionnaire, for the subset of items about the actual state, and the subset of items about the ideal state is 0.799 [95% confidence interval 0.550–0.878], 0.767 [0.544–0.877], and 0.867 [0.763–0.916] respectively).
- MeSH
- lidé MeSH
- paliativní medicína * normy organizace a řízení trendy MeSH
- společnosti lékařské * normy organizace a řízení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- alokace zdrojů MeSH
- anesteziologické oddělení nemocnice organizace a řízení MeSH
- COVID-19 MeSH
- jednotky intenzivní péče organizace a řízení MeSH
- komunikace MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lékařský personál nemocniční MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče * ekonomika etika organizace a řízení MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný. Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie. Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic. Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili nástroj ARS a vyplnili evaluační dotazník hodnotící kritéria tohoto nástroje. Data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy, analýzy hlavních komponent, korelační analýzy a t‐testů. Výsledky: Pro naprostou většinu lékařů i expertů byl ARS časově nenáročný a srozumitelný, v souhrnných kritériích snížení kognitivní zátěže a usnadnění komunikace však experti hodnotili nástroj významně pozitivněji než lékaři testující nástroj v praxi (Cohenovo d = 1,70 a 1,14, p < 0,01). Lékaři s kratší délkou klinické praxe hodnotili ARS jako více nápomocný pro redukci kognitivní zátěže, tento vztah však nebyl významný (Spearmanovo ρ = -0,37, p = 0,13). Celkově vyšší hodnocení nástroje ARS v tomto ohledu převažovalo mezi lékaři z oddělení, na kterých ještě nemají zavedené postupy rozhodování o péči v závěru života (d = 1,86, p < 0,001). Závěr: Nástroj ARS byl hodnocen experty i lékaři se zkušeností v klinické praxi jako srozumitelný, časově nenáročný a v řadě ohledů užitečný. Jeho využívání může zkvalitnit proces plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním.
Objectives: To evaluate the effectiveness of ARS – a newly developed instrument designed for advance care planning for patients with advanced serious illness – in clinical settings, to examine potential differences in perceived effectiveness of ARS between experts and practitioners, and to determine areas in which ARS is perceived as most useful. Design: Survey; descriptive and correlational study. Setting: Departments of anaesthesiology, resuscitation, intensive medicine, neurology, infectious diseases, and internal medicine, at university and district hospitals. Material and methods: Ten experts with extensive experience in the field and 20 practitioners instructed to use ARS in their everyday practice rated the usefulness of ARS on several criteria. Data were analysed using descriptive statistics, principal component analysis, correlation analyses, and t-tests. Results: Both groups generally perceived ARS as undemanding and easy to understand. However, compared to practitioners, experts were much more unanimous in rating ARS highly in the composite criteria of Lower Cognitive Load and Communication Facilitation (Cohen’s d = 1.70 and 1.14; p < 0.01). Years of clinical experience were negatively, albeit non-significantly, related to Lower Cognitive Load ratings in practitioners (Spearman’s ρ = -0.37, p = 0.13). Ratings of this criterion were generally higher at hospital departments without any previously implemented procedures for advance care planning and decision-making (d = 1.86, p < 0.001). Conclusion: Both experts and practitioners generally rated ARS as easy to follow, undemanding, and potentially useful. Implementation of the instrument in practice might increase the quality of medical care for patients with advanced serious illness.
Paliativní medicína je na většině lékařských fakult vyučována v rámci nepovinných předmětů. Předkládáme výsledky studentského hodnocení předmětu Základy komunikace a paliativní medicíny, který byl v akademickém roce 2021/2022 začleněn do povinného kurikula 3. ročníku oboru Všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě. Na hodnocení se podílelo 72,7% studentů a vyplývají z něj tři základní poznatky: 1. Studenti předmět vysoce oceňují a přejí si mu věnovat více prostoru v kratších blocích, 2. Studenti preferují hlubší integraci výuky s ostatními předměty (zejm. s propedeutikou, lékařskou psychologií, bioetikou) 3. Studenti by uvítali větší dostupnost studijních materiálů. Systematické hodnocení zpětné vazby studentů je zásadním zdrojem pro zvyšování kvality výuky. Sdílení obsahu i hodnocení výuky může také přispět k rychlejší integraci paliativní medicíny do profesní přípravy studentů medicíny.
Palliative medicine is taught as an optional course at most medical faculties. We present results of student evaluation of the course Fundamentals of Communication and Palliative Medicine, which was included in the compulsory curriculum of the 3rd year of General Medicine at the 1st Faculty of Medicine in the Academic Year 2021/2022. 72.7% of students participated in the evaluation and three main findings emerged from the data: 1. Students highly value the course and would like to spend more time on it in shorter blocs, 2. Students prefer deeper integration of the teaching with other subjects (especially with propedeutics, medical psychology, bioethics) 3. Students would appreciate greater availability of study materials. Systematic evaluation of student feedback is an essential resource for improving the educational quality. Sharing content and assessment of teaching may also contribute to faster integration of palliative medicine into professional training of medical students.
Cíl: Cílem studie bylo posouzení kvality činnosti konziliárních týmů paliativní péče (KTPP) v rámci pilotního projektu MZ ČR, a to z perspektivy zdravotnických profesionálů v nemocnicích, ve kterých tyto KTPP pracují. Pilotní projekt i výzkum probíhal v rámci programu MZ ČR „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“. Vedlejším cílem je ověření využitelnosti dotazníkového nástroje Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (PACTCFS) v českém prostředí k získání zpětné vazby od zaměstnanců. Metoda: Ke zjištění zpětné vazby byla využita škála Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (CHOP, 2019). Tento nástroj byl přeložen pro české prostředí pro účely této studie a byl použit v rámci výzkumu všech relevantních zaměstnanců majících zkušenost s působením KTPP v šesti nemocnicích (n=752), ve kterých působí pilotní paliativní týmy projektu MZČR „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“ [1]. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly na užitečnost paliativních týmů pro zdravotníky, kteří pracují s pacienty se závažnou život limitující diagnózou. 86 % z nich by opakovaně žádalo o intervenci v totožné situaci i v budoucnu, 83 % potvrdilo, že týmy pomohly objasnit cíle, přání a preference pacientů a jejich rodin, 76 % vnímalo jejich doporučení ohledně zvládání symptomů jako užitečná a 80 % respondentů mělo pocit, že v rámci působení KTPP byla rodinám poskytnuta dobrá podpora. Vzniklá jednodimenzionální sumační škála vykazuje vysokou vnitřní konzistenci (Cronbach Alpha 0,91). Diskuse: Dotazník Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey se ukázal jako relevantní nástroj k měření zpětné vazby práce konziliárních týmů paliativní péče. Tento nástroj může sloužit pro získání zpětné vazby od zaměstnanců nemocnic a pro měření jejího vývoje v čase. Vzhledem k počáteční fázi implementace paliativní péče do nemocničního prostředí v ČR může být tento nástroj využit i jako jeden ze způsobů hodnocení míry úspěšnosti implementace nové služby do organizace.
Aim: The aim of the study was the quality assessment of palliative care counseling teams activities within the pilot project of the Ministry of Health of the Czech Republic, from the perspective of health professionals in hospitals. The pilot project and research was a part of the program of the Ministry of Health of the Czech Republic „Palliative Care Support Programme project – increasing the availability of palliative care services in acute and post-acute care hospitals“. The secondary goal is to verify the usability of the Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (PACTCFS) in the Czech hospitals. Method: The Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (CHOP, 2019) scale was translated for the use in czech hospitals to obtain feedback by surveying all relevant staff with experience in the operation of the PCT in the six hospitals (n=752) where the pilot palliative care teams of the MoHCR project „Supporting Palliative Care - Increasing the availability of palliative care services in acute and post-acute care hospitals“ operate. Results: The results of the survey showed the benefit of the palliative teams for health professionals working with patients with a serious life-limiting diagnosis. 86% of them would repeatedly ask for an intervention in the same situation in the future, 83% confirmed that the teams helped to clarify the goals, wishes and preferences of patients and their families, 76% perceived their recommendations on symptom management as useful and 80% of respondents felt that the families were well supported by the PCT. The resulting unidimensional summative scale showed high internal consistency (Cronbach Alpha 0.91). The sensitivity of the measurement tool is documented by the fact that the PACTCFS identified a difference in the quality of care of individual consilium palliative teams as measured by feedback from health professionals who requested their consilium. Discussion: The Paediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey has emerged as a relevant tool to measure feedback on the work of palliative care consultant teams. This tool can be used to obtain feedback from hospital staff and to measure its evolution over time. Considering the initial stage of implementation of palliative care in the hospital setting in the country, this tool can also be used as one of the ways to assess the success rate of implementing a new service in an organization.
