Q112372912
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Příslušnost k ranním, neutrálním nebo večerním chronotypům (diurnální preference) patří k důležitým charakteristikám jedince a je spojena i s kvantitativními a časovými změnami sekrece kortizolu, IL6 a melatoninu, které hrají významnou roli v průběhu a možná i vzniku revmatoidní artritidy. Autor proto sledoval, zda se diurnální preference projeví v prevalenci revmatoidní artritidy. Ve sledovaném souboru 154 pacientů s revmatoidní artritidou bylo nalezeno 59,1 % ranních, 35,1 % neutrálních a 5,8 % večerních typů. Kontrolní soubor tvořilo 70 osob bez zánětlivého revmatického onemocnění a bylo zjištěno 37,1 % ranních, 50,0 % neutrálních a 12,9 % večerních typů. Větší podíl ranních typů pacientů s revmatoidní artritidou je statisticky významný (t < 0,05). Možným vysvětlením preference ranních typů u revmatoidní artritidy jsou odlišné poměry v časování sekrece kortizolu, cytokinů a melatoninu u jednotlivých chronotypů.
Morning, neutral or evening chronotypes (diurnal preference) are the basic characteristics of a human being. They are associated with quantitative and temporal changes in secretion of cortisol, IL-6 and melatonin, and play a significant role in the course, and probably, even in the development of rheumatoid arthritis. Thus, the author analyzed the effect of diurnal preference on the prevalence of rheumatoid arthritis. In the analyzed group of 154 patients with rheumatoid arthritis, there were 59.1% morning chronotypes, 35.1% neutral chronotypes and 5.8% evening chronotypes. The control group of 70 individuals without an inflammatory rheumatic disease comprised 37.1% morning, 50.0% neutral and 12.9% evening chronotypes. The larger proportion of morning chronotypes in rheumatoid arthritis was statistically significant (t<0.05). The preference of morning chronotypes in rheumatoid arthritis may be explained by different proportions in the timing of secretion of cortisol, cytokines and melatonin in particular chronotypes.
- Klíčová slova
- zánětlivá aktivita, chronobiologické rytmy,
- MeSH
- chronobiologické jevy MeSH
- cirkadiánní rytmus fyziologie MeSH
- cytokiny fyziologie sekrece MeSH
- dospělí MeSH
- hydrokortison fyziologie sekrece MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- melatonin fyziologie sekrece MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- revmatoidní artritida * farmakoterapie patofyziologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Selen patří mezi důležité biogenní prvky a jeho nedostatek může vést i k závažným klinickým projevům. Protože žijeme v oblasti s nedostatkem selenu ve stravě, autoři zjišťovali, zda se tento stav projeví také na hodnotě koncentrace selenu v séru a aktivitě glutathionperoxidázy v erytrocytech členů sledovaných souborů. Koncentraci selenu v séru a aktivitu glutathionperoxidázy v erytrocytech sledovali u 39 pacientek s revmatoidní artritidou a u 13 pacientek užívající selen v dávce 50 µg denně po dobu nejméně 4 měsíce. Kontrolní soubor tvořilo 21 zdravých osob. Koncentrace selenu v séru byla měřena atomovou absorpční spektrofotometrií a aktivita glutathionperoxidázy v erytrocytech soupravou firmy RANDOX. U pacientek s revmatoidní artritidou byla zjištěna koncentrace selenu v séru 0,95 ± 0,17 mmmmol/l a aktivita glutathionperoxidázy 62,21 ± 19,65 U/gHb. U pacientek užívajících selen byla naměřena koncetrace selenu v séru 1,53 ± 0,33 µmol/l a aktivita glutathionperoxidázy 66,86 ± 6,93 U/gHb. U kontrolního souboru byly zjištěny hodnoty 1,02 ± 0,18 µmol/l a 52,57 ± 10,67 U/gHb. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi koncentrací selenu v séru u pacientek s RA a kontrolním souborem (p=0,294). Byla však zjištěna statisticky významně vyšší aktivita glutathioperoxidázy u pacientek s RA ve srovnání s kontrolním souborem (p=0,033). V souboru pacientek s RA užívajících selen byla naměřena statisticky významně vyšší koncentrace selenu v séru proti pacientkám s RA, které selen neužívaly (p= 0,012), ale byl zjištěn jen statisticky nevýznamný vzestup aktivity GPx (p= 0,381). V žádném ze sledovaných souborů nebyla zjištěna statisticky významná korelace mezi koncentrací selenu v séru a aktivitou glutathionperoxidázy.
Selenium belongs to important essential minerals and its deficiency can cause serious clinical manifestations. Since we live in the region with selenium deficiency in food, the authors explored whether serum selenium concentration and activity of glutathione peroxidase in erythrocytes was affected in a group of patients with rheumatoid arthritis (RA). Concentration of selenium in serum and activity of glutathionperoxidase in erythrocytes were analyzed in 39 patients with RA and in 13 patients using selenium in a dose of 50 µg per day for a minimum of 4 months. Control group consisted of 21 healthy volunteers. Concentration of selenium in serum was measured by atomic absorption spectrophotometry and activity of glutathione peroxidase in erythrocytes by the commercial kit from RANDOX. The serum concentration of selenium in patients with rheumatoid arthritis was 0.95 ± 0.17 µmol/l and the activity of glutathione peroxidase was 62.21 ± 19.65 U/gHb. Concentration of selenium in patients using selenium was 1.53 ± 0.33 µmol/l and the activity of glutathione peroxidase was 66.86 ± 6.93 U/gHb. Mean of serum concentration of selenium in control group was 1.02 ± 0.18 µmol/l and the activity of glutathione peroxidase 52.57 ± 10.67 U/gHb. We have not found significantly different concentrations of serum selenium between patients with RA and control group (p=0.294). However, the activity of glutathione peroxidase was significantly higher in patients with RA than in the control group (p=0.033). Patients with RA using selenium had significantly higher serum levels of selenium compared to patients with RA not using selenium (p=0.012). But the activity of glutathione peroxidase in patients with RA using selenium was not significantly increased (p=0.381). Correlation of serum level of selenium and the activity of glutathione peroxidase was not found in any of the investigated groups.
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění, v jejíž patogenezi hrají roli i re aktivní formy kyslíku. Ke kompenzaci chronického oxidačního stresu je nutná správná funkce antioxidační obrany. Pro objasnění její role změřil autor antioxidační kapacitu u 120 pacientek s revmatoidní artritidou a 51 žen kontrolní skupiny. Antioxidační kapacita byla změřena soupravou firmy Randox za použití metody ABTS. Průměrná hodnota antioxidační kapacity u pacientů s revmatoidní art ritidou byla 1,581±0,131 mmol/l, u členů kontrolní skupiny 1,666±0,136 mmol/l a rozdíl je vysoce statisticky významný (p < 0,00031). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi hodnotou antioxidační kapacity u pacientů séropozitivních a séronegativních (1,575 mmol/l verzus 1,601 mmol/l). Ve skupi- ně revmatoidní artritidy byla zjištěna významná korelace antioxidační kapacity a koncentrace kyseliny močové (r: 0,5480, p < 0,01). U členů kontrolní skupiny byla korelace mezi antioxidační kapacitou a koncentrací kyseliny močové rovněž statisticky významná (r : 0,4994, p < 0,01). U pacientů s revmatoidní artritidou byla zjištěna volná záporná korelace mezi koncentrací CRP a antioxidační kapacitou (r: –0,2351, p < 0,05). Ve skupině revmatoidní artritidy nebyla zjištěna závislost antioxidační kapacity na věku, u kontrolní skupiny byla zjištěna lehká závislost ( r : 0,3139, p < 0,05). Výsledky potvrzují nečetné zprávy o snížení antioxidační kapacity u pacientů s revmatoidní artritidou a její významnou závislost na koncentraci kyseliny močové.
Rheumatoid arthritis is an inflammatory disease in the pathogenesis of which an important part is played also by reactive forms of oxygen. For compensation of chronic oxidation stress proper functioning of antioxidant defence is needed. To elucidate its role the author assessed the antioxi- dant capacity in 120 patients with rheumatoid arthritis and 51 controls. The antioxidant status was measured by a set provided by Randox Co. using the ABTS method. The mean value of the antioxidant capacity in patients with rheumatoid arthritis was 1.581±1.31 mmol/l, in members of the control group 1.666±0.136 mmol/l and the difference was highly significant ( p < 0.00031). The author did not find a statistically significant difference between the value of the antioxidant status in seropositive and seronegative patients (1.575 mmol/l vs. 1.601 mmol/l). In the group with rheumatoid arthritis the author found a significant correlation of the antioxidant status and th e uric acid concentration ( r: 0.4994, p < 0.01). In patients with rheumatoid arthritis an inverse relationship was found between the CRP concentration and the antioxidant status (r : –0.2351, p < 0.05). In the group with rheumatoid arthritis no correlation was found between the antioxidant status and age, in the control groups a slight correlation was found ( r : 0.3139, p < 0.05). The results confirm the few reports on reduction of the antioxidant status in patients with rheumatoid arthritis and its relationship with the uric acid concentration.
Ve svém sdělení autor stručně popisuje vznik a účinky volných kyslíkových radikálů a jejich možný vztah k mechanismu zánětu u revmatoidní artritidy. Zdůrazňuje význam kyseliny močové jako důležité součásti antioxidační obrany. Srovnává soubor 213 pacientek s revmatoidní artritidou se souborem 107 pacientek s osteoartrózou. V prvním souboru byla zjištěna průměrná koncentrace kyseliny močové v séru 194,8 ± 56,2 mmol/l a ve druhém souboru 244,3 ± 60,1 mmol/l. Zatímco v souboru pacientek s osteoartrózou se hodnota prakticky shoduje s hodnotou uváděnou v literatuře, v sou- boru pacientek s revmatoidní artritidou byla nalezená hodnota statisticky významně nižší. Autor nevylučuje, že nižší koncentrace kyseliny močové v séru by mohla být ve vztahu k účinku VR v patogenezi RA.
The author describes briefly the genesis and effect of free oxygen radicals and their possible relationship with the development of inflammation in rheumatoid arthritis. He emphasizes the importance of uric acid as an important part of the antioxidant defense. He compares a group of 213 female patients with rheumatoid arthritis with a group of 107 female patients with osteoarthritis. In the first group a mean uric acid serum concentration of 194.8 ± 56.2 mmol/l was recorded, while in the second group it was 244.3 ± 60.1 mmol/l. While in the group of osteoarthritic patients the value is practically identical with that reported in the literature, in the group of patients with rheumatoid arthritis a statistically significantly lower value was recorded. The author does not rule out that lower serum uric acid values could be related to the effect of free radicals in the pathogenesis of RA.
- MeSH
- alantoin krev MeSH
- antioxidancia MeSH
- dospělí MeSH
- kyselina močová krev metabolismus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osteoartróza MeSH
- revmatoidní artritida diagnóza etiologie MeSH
- senioři MeSH
- volné radikály metabolismus MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Autor statisticky zpracoval údaje náhodně vybraných dokumentací pacientů revmatologické, ordinace a popisuje jejich složení. Největší skupinu pacientů tvoří nemocní s revmatoidní artritídou. Stručně hodnotí jejich léčbu, poukazuje na to, že u některých nemocných nedochází při současné léčbě k takovému potlačení aktivity, která by zabránila rozvoji ireverzibilních kloubních změn a zvýšení mortality. Ukazuje na některé nové názory na průběh revmatoidní artritídy i strategii její léčby. Zvláště u pacientů s agresivním průběhem zdůrazňuje nutnost včasného zahájení léčby, které závisí na dobré spolupráci hlavně s praktickými lékaři.
The author computed by statistical methods data from records of patients selected at random in a rheumatological surgery and describes their structure. The largest group is formed by patients with rheumatoid arthritis. He evaluates briefly their treatment and draws attention to the fact that in some patients contemporary treatment does not lead to such a suppression of activity of the disease to prevent the development of irreversible articular changes and an increased mortality. He draws attention to some new views regarding the course of RA and its treatment. He emphasizes the necessity of early treatment which depends on satisfactory collaboration, in particular with general practitioners.
