JavaScript NENÍ povolen !

Cíle: Cílem projektu bylo zjistit, zda znečištění arzenem a kovy ze spalování a těžby uhlí mohou ovlivňovat incidenci nemelanomových kožních nádorů (C44) u obyvatel Podkrušnohoří, kde se historicky těžily i polymetalické rudy. Metodika: V projektu GA ČR, probíhajícím v letech 2017-2019 jsme pomocí dotazníků u pacientů sledovali vztah faktorů životního prostředí, životního stylu, koníčků a stravování k incidenci nemelanomových kožních nádorů. Účast pacientů byla dobrovolná, získaná data anonymní. Zároveň probíhala měření znečištění ovzduší arzenem a kovy v aerosolových částicích PM10 v Lomu u Mostu a v Sokolově. Data byla statisticky zpracována pomocí Excelu a R+ regresním modelem. Studie se účastnilo celkem 69 mužů a 69 žen včetně kontrol. Výsledky: V Podkrušnohoří jsou i po významných opatřeních emitovány z velkých zdrojů do ovzduší stovky kilogramů těžkých kovů. Perzistentních látek v prostředí tak přibývá pomaleji než dříve. Incidence nádorových onemocnění včetně kožních nádorů však narůstá, i když je koncentrace karcinogenů v ovzduší nízká. Na vině může být protrahovaná expozice během života nemocných. Ve srovnání s ostatními okresy republiky je incidence onemocnění nemelanomovými kožními nádory v Podkrušnohoří nižší. Závěr: Výsledky potvrzují převahu kožních nádorů u mužů. Významným faktorem u nemocných byla práce ve venkovním prostředí a styku s chemickými látkami. Vyšší expozici pravděpodobně přineslo zahrádkaření a spotřeba vypěstovaných produktů. Dlouhodobý vývoj nádorového onemocnění přináší odůvodněný požadavek na to, aby expozice populace karcinogenním látkám byla řešena.

Objectives: The goal of this project was to find out if arsenic and heavy metals from coal mining and coal burning could participate in the incidence of nonmelanoma skin cancers (C44) in the population of the Krušné hory foothills, which has a history of polymetallic ore mining. Methodology: The 2017-2019 project of the Czech Science Foundation used questionnaire surveys to monitor the relationships between environmental factors, lifestyle, hobbies, nutrition and incidence of nonmelanoma skin cancers. Participation of patients was voluntary and anonymous. Excel software and R+ regression model were used. Monitoring of PM10 air pollution by arsenic and heavy metals took place in Lom near Most and Sokolov. A total of 69 male and 69 female subjects including controls participated. Results: Hundreds of kilograms of heavy metals are emitted into the air in the Krušné hory foothills despite large scale remedial measures. The amount of persistent pollutants in the environment has been increasing, but at slower rate than before. The incidence of cancers, including skin cancers, is increasing despite the fact that the airborne concentration of carcinogens is low. This could be explained by long-term exposure during the life span of exposed persons. Compared to other districts incidence of nonmelanoma skin cancers in this region is lower. Conclusion: The results confirmed higher incidence of skin cancers in male subjects. An important factor for disease was work outdoors involving contact with chemical substances. Increased exposure was probably caused by domestic gardening and consumption of home-grown produce. Long-term development of oncological disorders requires that population exposure to carcinogens is addressed.

Článek online

Příspěvek k poznání koncentrací mědi a zinku ve vlasech dětí z Podkrušnohoří
[Contribution to understanding copper and zinc concentrations in the hair of children from the foothills of the Krušné hory mountains]

Hygiena (Státní zdravotní ústav, Print). 2021 ; 66 (1) : 5-9.

ISSN 1802-6281
Medvik
Zdroj

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře měď a zinek, vstupující do prostředí při povrchové těžbě a při spalování hnědého uhlí, exponují dětskou populaci žijící v Podkrušnohoří. Metodika: Po informovaném souhlasu byly odebrány a analyzovány vzorky vlasů pro zjištění obsahu Cu a Zn ve vlasech 258 dětí ze třetích tříd základních škol ze Sokolova, Královského Poříčí, Litvínova, Horního Jiřetína, Lomu u Mostu, Oseku u Duchcova a Duchcova v oblasti Sokolovské a Mostecké uhelné pánve. Odběry provázel dotazník pro doplnění údajů o expozici. Výsledky dotazníků i analýz vlasů byly statisticky hodnoceny deskriptivní statistikou a po ověření normality byly hodnoceny neparametrickými testy. V Sokolově bylo realizováno měření aerosolových částic PM10 s analýzou kovů a v Lomu u Litvínova využito měření ČHMÚ. Výsledky: Nalezenou hodnotou mediánu pro koncentrace mědi ve vlasech dětí bylo 9,8-16,2 mg/kg. Pro Zn pak 163-200 mg/kg. Stanovení mědi a zinku v aerosolových částicích PM10 měřených v Sokolově a Lomu u Mostu prokázalo hodnoty srovnatelné s pozadím. Měď v Sokolově činila 4,4 ng/m3 a v Lomu u Mostu 2,5 ng/m3, zinek 13,4, resp. 10,9 ng/m3. Závěr: Výsledné střední hodnoty obsahu mědi a zinku ve vlasech dětí nesvědčí o vysoké expozici v souvislosti s těžbou uhlí. Expozice ovzduším se pravděpodobně neuplatňuje. K vysvětlení individuálních vysokých hodnot mědi a zinku ve vlasech dětí je zapotřebí identifikovat spíše zdroje ve stravování dětí, v potravních doplňcích, používání kosmetiky nebo dermatologik a zabývat se zdravotním stavem dětí.

Objectives: The objective of the project was to investigate if and how much copper and zinc enter the environment during coal mining and incineration exposing the child population from foothills of Krušné Hory mountains. Methodology: After informed consent of parents 258 children's hair were sampled and analysed for Cu and Zn. Children visited the third class of elementary schools in Sokolov, Královské Poříčí, Litvínov, Horní Jiřetín, Lom u Mostu, Osek u Duchcova and Duchcov in two coal mining areas. Sampling was accompanied with a questionaire completing exposure information. The results of questionaires and analyses were evaluated with descriptive statistics and analysed with nonparametric tests. Measurment of me- tals in the aerosol particles of PM10 took part in Sokolov and Lom u Mostu. Results: The median of the Cu value found in children's hair in individual localities was at 9.8–16.2 mg/kg. For zinc 163–200 mg/kg. Analyses of copper and zinc at aerosol particles PM10 showes values comparable to background levels. Median of copper in So- kolov reached 4.4 ng/m3 and in Lom u Mostu 2.5 ng/m3, zinc was 13.4 ng/m3 resp. 10.9 ng/m3. Conclusion: The results of zinc and copper in hair of children are not explained by high exposure from coal mining. To explain individual high levels of copper and zinc it is necessary to find sources in nutrition, food additives, cosmetics or dermatology me- dications and have an interest in children's health.

Článek online

Pilotní studie arzenu a toxických prvků ve vlasech dětí žijících v dosahu těžby a emisí ze spalování hnědého uhlí
[Pilot study of arsenic and toxic elements content in the hair of children living in the vicinity of brown coal mining and incineration operations]

Hygiena (Státní zdravotní ústav, Print). 2021 ; 66 (3) : 94-101.

ISSN 1802-6281
Medvik
Zdroj

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře je znečištění arzenem a kovy ze spalování a těžby uhlí inkorporováno do vlasů dětí žijících v bezprostředním sousedství těžby. Metodika: V projektu GAČR probíhajícím v letech 2017-2019 jsme odebrali 260 vzorků vlasů dětí ze třetích tříd, ze 2 obcí v Sokolovské uhelné pánvi a z 5 obcí v Mostecké uhelné pánvi. Stanovením ICP-MS a TMA byl zjištěn obsah As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Sb, Sn, V, Zn. Odběr vzorků vlasů byl doplněn dotazníkem. Výsledky byly statisticky zpracovány a porovnány s literárními hodnotami. Arzen a těžké kovy byly sledovány i v tuhém aerosolu a sedimentovaném prachu. Výsledky: Výsledky analýz vlasů dětí byly u obou pohlaví bez rozdílu. Mezi vzorky ze Sokolovské a Mostecké uhelné pánve byly statisticky významné rozdíly v obsahu Cd a V. Biomonitoring byl doplněn měřením sedimentované prašnosti na 10 místech a monitoringem aerosolových částic PM10 na 2 místech, včetně analýzy arzenu a kovů. Výsledky nepřekračovaly dlouhodobé imisní limity. Závěr: Výsledky analýzy vlasů jsou částečně srovnatelné se sledováním v Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí vydávaném Státním zdravotním ústavem. Velká část vybraných prvků byla analyzována pod mezí stanovitelnosti. Koncentrace prvků vyjádřené mediánem z Mostecké uhelné pánve: As 0,11; Be 0,03; Cd 0,19; Co 0,08; Cr 0,56; Cu 13,6; Hg 0,09, Mn 1,88; Ni 1,93; Pb 0,78; Sb 0,212; Se 0,12; Sn 1,0; 0,82; V 0,12; Zn 171 mg/kg a ze Sokolovské uhelné pánve: As 0,04, Be 0,01; Cd 0,04; Co 0,05; Cr 0,37; Cu 9,78; Hg 0,09; Mn 0,69; Ni 1,37; Pb 0,68; Sb 0,05; Se, 0,71; Sn 0,99; V 0,05; Zn 144,3 mg/kg.

Objectives: The goal of the study was to ascertain the eventuality and extent of arsenic and toxic metal content in the hair of children living in the immediate vicinity of mining and incineration operations. Such exposure can be caused by polymetallic ores from abandoned mining complexes. Methodology: In the project of the Czech Science Foundation from 2017 to 2019 we collected a total of 260 hair samples children aged 9 years from 2 municipalities in the Sokolov coal basin and 5 from the Most coal basin. The ICP/MS and TMA analyses searched for Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Sb, Sn, V, and Zn content. Sampling of hair was complemented by a questionnaire. The results were statistically evaluated and compared with values quoted in the literature. Arsenic and heavy metals were monitored in sedimented particles and PM10. Results: The results of hair analyses did not differ between the sexes. There were statistically significant differences in Cd and V content between samples from the Sokolovská and Mostecká coal basins. Biomonitoring was complemented by monitoring of sedimented dust in 10 sites and PM10 in two locations, including analyses of arsenic and heavy metals. The results did not exceed limit values. Conclusion: Results of hair analyses are partially comparable to the data provided by the Monitoring System of Health Status of the National Institute of Public Health. Most of the selected elements were under LOQ. Median concentrations in the Most coal basin: As 0.11; Be 0.03; Cd 0.19; Co 0.08; Cr 0.56; Cu 13.6; Hg 0.09, Mn 1.88; Ni 1.93; Pb 0.78; Sb 0.212; Se 0.12; Sn 0.82; V 0.12; Zn 171.0. Median concentrations in the Sokolov coal basin: As 0.04, Be 0.01; Cd 0.04; Co 0.05; Cr 0.37; Cu 9.78; Hg 0.09; Mn 0.69; Ni 1.37; Pb 0.68; Sb 0.05; Se 0.71; Sn 0.99; V 0.05; Zn 144.3 mg/kg.

Článek online

16 obětí a 16 let do objasnění případu. Připomínka nejhorší české epidemie z koupací vody v Ústí nad Labem
[16 victims and 16 years for elucidating the case. A reminder of the worst Czech bathing water epidemic in Ústí nad Labem]

Hygiena (Státní zdravotní ústav, Print). 2019 ; 64 (2) : 52-59.

Hygiena (Státní zdr. úst. Print)
ISSN 1802-6281
Medvik
Zdroj

V první polovině 60. let došlo v Ústí nad Labem k epidemii primární amébové meningoencefalitidy (PAME), při které ve čtyřech clusterech zemřelo celkem 16 mladých lidí ve věku od 8 do 25 let. Společným jmenovatelem bylo koupání v jednom z umělých bazénů. Původce epidemie, ze které byly nejprve podezřívány různé bakterie, se podařilo odhalit až po dvou letech od skončení epidemie. Rezervoár améb (dutina za jednou stěnou bazénu) se podařilo najít až za dalších 11 let. Jednalo se nejen o nejhorší českou epidemii z koupacích vod v novodobé historii, ale také o událost unikátní ze světového hlediska - jak co do velikosti epidemie, tak prostředí, kde došlo k nákaze. Závěrem jsou zmíněny nejen dva další sporadické případy PAME z České republiky, ale také osoba i dílo parazitologa Lubora Červy, který se o objasnění ústecké epidemie rozhodující měrou zasloužil. Účelem článku je připomenout tuto mimořádnou událost, kterou již málokdo osobně pamatuje a o které dnes panují nepřesné představy. Riziko PAME může být totiž za určitých podmínek stále aktuální i v České republice.

The outbreak of primary amoebic meningoencephalitis (PAME) occurred in Ústí nad Labem in the first half of the 1960s, where in total 16 young people (age 8 - 25) died in four clusters. Common exposure was swimming in one artificial swimming pool. Various bacteria were originally suspected as the causative infectious agent, but the true pathogen was identified not until 2 years after the outbreak. The reservoir of amoebas (cavern behind the front wall of the pool) was found even later - after another 11 years. It was not only the worst Czech outbreak relating to bathing waters in modern history, but also a unique event from a worldwide perspective due to the extent of the outbreak and also the environment of infection. Finally two additional sporadic cases of PAME in the Czech Republic are mentioned as well as the work of parasitologist Lubor Červa, who had the greatest merit in elucidating the cause of the outbreak. The purpose of this paper is to recall this extraordinary event, which is remembered by few people nowadays and some false notions are circulating. The risk of PAME may be still topical under certain conditions in the Czech Republic.

Článek online

Differences between the spectra of respiratory illnesses in children living in urban and rural environments

Central European Journal of Public Health. 2014 ; 22 (1) : 3-11.

Cent. Eur. J. Public Health
ISSN 1210-7778
Medvik
Zdroj

A longitudinal study launched in 1994 within the framework of the Teplice Programme aimed at comparing the respiratory morbidity in children born (1994-1998) and living in the districts of Teplice (TE) and Prachatice (PRA) in the Czech Republic. Lists of all illnesses of 960 children from birth to 10 years of age were obtained from paediatric medical records. From 26,471 diagnoses (in ICD-10 codes), 34.7% were diagnoses of upper respiratory infections (URI, J00-02, J06), 11.3% of tonsillitis, 10.2% of influenza, 9.4% of bronchitis, 8.9% of laryngitis/tracheitis (J04), 2.7% of otitis media, and 0.5% of pneumonia. The more polluted district of Teplice was divided into two parts: the town itself (TE-town) and the rest of the district (TE-district). The cumulative incidence rates of the above respiratory illnesses per 100 children per 10 years were 2,212 in TE-town, 2,192 in PRA and 1,985 in TE-district. In the first two years of life, the children from TE-town had a significantly higher incidence of laryngitis/tracheitis, influenza, otitis media, and pneumonia and significantly lower incidence of bronchitis and tonsillitis than children living in PRA. The incidence rates of laryngitis/tracheitis and influenza in TE-town persisted as the highest among the three regions till the age of 10 years. The incidence rates of bronchitis (from the 1st to 5th year) and URI (from 4th to 10th year) were highest in children living in PRA. When compared to TE-town, children in TE-district had a higher incidence of upper respiratory infections (1-8 years) and lower incidence of bronchitis (6-8 years). Children in the district of Prachatice had a significantly higher prevalence of allergic rhinitis and a lower prevalence of wheezing than children in the district of Teplice. Thus, the three regions differed by the spectra of respiratory illnesses rather than by overall morbidity and, hypothetically, the effects of air pollution were obscurred by differences in the degree of urbanization.