Cílem tohoto sdělení je podat přehled zobrazovacích metod podílejících se na diagnostice akutní pyelonefritidy. Infekce močových cest (IMC) je po zánětlivých onemocněních horního a dolního respiračního traktu druhé nejčastěji se vyskytující onemocnění v dětském věku. Akutní pyelonefritida (APN) je definována klinickými a laboratorními změnami: horečka nad 38 °C, zvýšení hodnot CRP, leukocytóza, leukocyturie a signifikantní bakteriurie. V současné době se na diagnostice zánětlivých změn a jizev v parenchymu ledvin podílejí i zobrazovací metody – ultrazvuk (USG), statická scintigrafie ledvin (DMSA) a magnetická rezonance (MRI). DMSA byla přijata jako zlatý standard pro diagnostiku akutních zánětlivých lézí v parenchymu ledvin při APN a byla vyhodnocena jako citlivější metoda než USG. Bylo zjištěno, že MRI s gadoliniem je spolehlivější při detekci akutních pyelonefritických lézí ve srovnání s DMSA a může rozlišit akutní pyelonefritidu a chronickou jizvu. V roce 2018 byla publikována práce, která uvádí, že difúzně vážená magnetická rezonance (DWI) ve 100 % zachytila zánětlivou infiltraci v renálním parenchymu u dětí s APN starších 3 let ve srovnání se 71 % záchytu zánětlivých změn na DMSA. DWI vyšetření bylo provedeno bez kontrastní látky a bez celkové anestézie. U rizikové skupiny dětí do tří let zatím nebylo provedeno srovnání DWI a DMSA, musí být předmětem další studie.

The aim of this article is to give an overview of imaging methods involved in the diagnosis of acute pyelonephritis and to present possible novel perspectives in accuracy in imaging inflammatory changes of kidneys. Urinary tract infections (UTI) are the second most common childhood disease after inflammatory upper and lower respiratory tract illness. Acute pyelonephritis (APN) is defined by clinical and laboratory characteristics: fever above 38 °C, elevated inflammatory parameters (C-reactive protein, white blood cell count), elevated leukocyte count in urine and positive urine culture. Currently, imaging methods – ultrasound (USG), static renal scintigraphy (DMSA) and magnetic resonance imaging (MRI) – are also used to diagnose inflammatory changes and scars in the kidney parenchyma at present. DMSA scans were found to be more sensitive than USG and have been accepted as a gold standard method for demonstrating acute renal parenchymal inflammatory lesions in the diagnosis of febrile UTI. Gadolinium-enhanced MRI has been found to be reliable in detection of acute pyelonephritic lesions in comparison with DMSA and can discriminate acute pyelonephritis and chronic scarring. In recent prospective study, comparing DMSA and diffusion-weighted magnetic resonance imaging (DWI) in children > 3 years of age with acute pyelonephritis the DWI confirmed acute inflammatory changes in all 31 patients (100 % percent) mostly unilateral, and the DMSA detected inflammatory lesions in 22 children (71 %). The DWI examination was performed without contrast agent and without general anesthesia. Further studies are required to use DWI for selection of patients at risk, particularly young children.

• Klíčová slova
• statická scintigrafie ledvin (DMSA),
• MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• difuzní magnetická rezonance metody   MeSH
• dítě MeSH
• ledviny diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• pyelonefritida * diagnostické zobrazování   MeSH
• radioisotopová scintigrafie metody   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Akútna fokálna bakteriálna nefritída je závažná fokálna infekcia obličkového parenchýmu. Toto ochorenie postihuje prevažne dospelých, ale vyskytuje sa aj u detí. Prognóza akútnej fokálnej bakteriálnej nefritídy je veľmi závažná, často býva predstupňom k vzniku renálnych abscesov. V mnohých prípadoch sa ochorenie končí rozvojom renálnych jaziev. 4,5-ročné dievča, sledované v nefrologickej ambulancii v mieste bydliska pre vezikoureterálny reflux, bolo odoslané na našu kliniku z rajónnej nemocnice po 3-dňovej antibiotickej liečbe akútnej pyelonefritídy. Pri prijatí mala pacientka febrility do 40 °C. Zvýšené boli zápalové parametre: FW 108/117, CRP 490 mg/l, leukocyty 11,5 x 109/l. V moči sme zistili hematúriu a proteinúriu, v sedimente leukocytúriu a bakteriúriu. Hemokultúra bola sterilná. Pri prijatí sme na USG zistili prítomnosť hypoechogénnych ložísk v oboch obličkách. Lokalizované boli kortikálne a subkapsulárne. Tento nález bol neskôr potvrdený aj na CT. Vzhľadom na anamnestický údaj vezikoureterálneho refluxu sme pacientke zaviedli permanentný katéter. Po 12 dní trvajúcej intravenóznej liečbe kombináciou antibiotík a antimykotika sa klinický stav pacientky postupne upravil, hodnoty zápalových parametrov klesli: FW 60/80, CRP 8,2 mg/l, leukocyty 9,13 x 109/l, pacientka bola afebrilná. Na kontrolnom USG obličiek sa obraz pozápalových jaziev bilaterálne zlepšil. Zisťujeme normálne hodnoty glomerulárnej filtrácie a zníženú rezorpčnú schopnosť obličiek. Pacientka bola prepustená s perorálnou antibiotickou liečbou. Sledovaná bude v našej nefrologickej ambulancii a o pol roka bude realizované DMSA vyšetrenie, ktoré definitívne posúdi prítomnosť reziduálnych pozápalových zmien.

Acute focal bacterial nephritis (AFBN) is severe focal infection of kidney parenchyma. The disease is most frequently found in adults but it can be rarely can be diagnosed also in children. Prognosis of the disease is severe, and it often develops into renal abscesses or ends up in renal scaring. A 4.5-years-old girl with vesicoureteral reflux has been followed up by a regional nephrologic outpatient’s department. She has been referred to our clinic by a regional hospital after 3-days long unsuccessful antibiotic therapy of acute pyelonephritis. At the time of admission she had fever 40 °C. Laboratory data showed elevation of inflammatory markers: erythrocyte sedimentation rate (ESR) 108/117, C-reactive proteine (CRP) 490 mg/l, leukocytes 11.5x109/l. Urine analysis showed hematuria, proteinuria, leukocyturia and bacteriuria. Blood culture was sterile. Ultrasonography showed multiple hypodense cortical and subcapsular lesions in both kidneys. Computed tomography confirmed the ultrasonographic findings. Because of anamnestic data of vesicoureteral reflux she was given a permanent catheter. The patient received a combination of intravenous antibacterial and antimycotic therapy during 12 days. The clinical status improved slowly, inflammatory parameters decreased: ESR 60/80, CRP 8.2 mg/l, leukocytes 9.13x109/l, and the temperature dropped to normal. Follow-up kidney ultrasound showed bilateral improvement. Normal glomerular filtration and decreased reabsorption function of kidneys was revealed. The patient is followed up at our pediatric nephrology practice and after half year will be sent for a DMSA scan, which will definitely evaluate the presence of residual changes in kidneys.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antifungální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• jizva etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• lidé MeSH
• nefritida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• pyelonefritida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• ultrasonografie metody   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH