Úvod: Poranění krční míchy vede mimo jiné k poruše funkce horních končetin. To významně limituje schopnost sebeobsluhy a zvyšuje závislost na okolí. Každé, i sebemenší zlepšení tak může zásadně ovlivnit kvalitu života. K dokumentaci změn na horních končetinách v poúrazovém vývoji byl vytvořen soubor testů GRASSP (graded redefined assessment of strength, sensibility and prehension). Cíl: Představit GRASSP široké odborné veřejnosti a zhodnotit vztah mezi tímto vyšetřením a ostatními standardizovanými testy. Metoda: Soubor tvořilo 52 pacientů s akutně vzniklou krční míšní lézí hospitalizovaných na Spinální jednotce při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol v letech 2019–2021. K hodnocení byly kromě GRASSP použity standardizované testy funkční nezávislosti (SCIM – spinal cord independence measure) a motorické skóre pro horní končetiny. GRASSP tvoří čtyři domény – svalová síla, citlivost, schopnost úchopu a provedení úchopu. Výsledky: Největší rozdíly mezi vyšetřením GRASSP při příjmu a propuštění pacientů byly zaznamenány v doménách schopnost a provedení úchopu. Tyto změny dobře korespondovaly s částí SCIM týkající se sebeobsluhy. Korelace mezi testy GRASSP a SCIM se obecně zvyšovala s dobou uplynulou od vzniku míšní léze. Závěr: GRASSP je vhodný nástroj k hodnocení i drobných změn na horních končetinách u pacientů po poranění krční míchy, který lze využít v akutním i chronickém stadiu míšní léze.

Introduction: Cervical spinal cord injury (SCI) leads, among other impairments, to dysfunction of the upper limbs. It significantly limits the ability to self-care and increases dependence on others. Every improvement, even the smallest, can fundamentally affect the quality of life. The Graded Redefined Assessment of Strength, Sensibility and Prehension (GRASSP) test was created to document changes in the upper limbs in post-traumatic development. Aim: To introduce the GRASSP to the general professional public and to evaluate the relationship between this examination and other standardized tests. Method: The study group consisted of 52 patients with acute cervical spinal cord injury hospitalized at the Spinal Cord Unit in University Hospital Motol between 2019 and 2021. In addition to the GRASSP, standardized Spinal Cord Independence Measure (SCIM) test and upper extremity motor score were used for evaluation. GRASSP deals with four domains – muscle strength, sensitivity, grasp ability, and grasp execution. Results: The greatest differences between the GRASSP examination at admission and discharge of patients were found in the domains of grasp ability and execution. These changes corresponded well with the self-care domain of the SCIM. The correlation between the GRASSP and SCIM tests generally increased within the time since injury. Conclusion: GRASSP is a suitable test for evaluating even minor changes in the upper limbs in patients after cervical SCI, which can be used in both acute and chronic stages of SCI.

• Klíčová slova
• GRASSP,
• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• dospělí MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• krční mícha zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurofyziologický monitoring * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• poranění míchy * komplikace   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

U pacientů s kompletní míšní lézí nedochází v poúrazovém vývoji k zásadnímu neurologickému zlepšení. Proto je možné u nich podle výšky léze dobře odhadnout potenciál funkčních schopností. Očekávané funkční výsledky pro jednotlivé úrovně míšních lézí byly vypracovány v roce 1999 a publikovány formou tabulek prezentujících úroveň soběstačnosti během různých aktivit. Zdrojem byly publikované studie, konsenzus odborníků a hodnocení FIM (Functional Independence Measure). Cílem této práce je revize očekávaných funkčních výsledků, včetně úprav aktivit a potřebných pomůcek a záměna použitých dat FIM za data SCIM (Spinal Cord Independence Measure).

There is no significant neurological improvement in patients after complete spinal cord lesion. Therefore, based on the lesion level, we can determine a clients functional ability potential quite accurately. In 1999, expected functional outcomes for individual levels of spinal lesion were described and published in forms of tables presenting the level of self-sufficiency and coping with activities of daily living. These tables were based on previously published studies, professional consensus and FIM (Functional Independence measure) results. This paper presents revised functional outcome tables evaluating additional activities and the ability to use specific equipment. Finally, we propose to use SCIM (Spinal Cord Independence Measure) instead of FIM data.

• Klíčová slova
• míšní léze, funkční testy, asistence,
• MeSH
• lidé MeSH
• pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
• poranění míchy * MeSH
• posouzení stavu pacienta MeSH
• samostatný způsob života MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Prezentovat neurologický a funkční vývoj u pacientů v prvním roce po míšním poranění. Soubor a metodika: Pacienti s traumatickou míšní lézí hospitalizovaní na spinální jednotce FN Motol v letech 2006–2012 byli vyšetřeni v pravidelných časových intervalech do jednoho roku po zranění. Soubor tvoří 113 pacientů, 87 mužů a 26 žen. Neurologické vyšetření bylo prováděno podle mezinárodních standardů neurologické klasifikace míšního poranění (ISNCSCI) a funkční vyšetření měřením nezávislosti u míšního poranění (SCIM). Výsledky: Bylo zaznamenáno zvýšení motorického skóre u kompletních lézí (74 pacientů) průměrně (? SD) o 3,45 ? 5,88 bodů a u nekompletních lézí (39 pacientů) o 12,41 ? 10,21 bodů. Senzitivní skóre se zvýšilo u kompletních lézí o 7,14 ? 10,07 bodů a u nekompletních lézí o 8,46 ? 16,23 bodů. Nárůst ve SCIM byl u motoricky kompletních lézí průměrně o 41,23 ? 15,15 bodů a u motoricky nekompletních lézí o 55,04 ? 26,30 bodů. Při porovnání neurologické úrovně léze při prvním a posledním měření jsme ve 48,72 % zaznamenali zlepšení nejméně o jeden segment. U kompletních lézí došlo ve 29,73 % ke změně na nekompletní (AIS A na AIS B–D), posun z AIS B na AIS C, D byl ve 37,5 % a z AIS C na AIS D v 92,31 %. Závěr: V prvním roce po míšním poranění dochází k významnému zlepšení motorických i senzitivních funkcí. Může se tak měnit úroveň míšní léze i její rozsah. Ještě zřetelnější je vývoj ve funkčních schopnostech. Výstupy by měly být vodítkem pro reálné hodnocení budoucích terapeutických intervencí.

Aim: To present neurological and functional outcome in patients one year after spinal cord injury (SCI). Patients and method: Patients with traumatic spinal cord lesion hospitalized at the Spinal Cord Unit in Prague from 2006 to 2012 were examined in regular intervals within one year after the injury. A total of 113 patients, 87 males and 26 females were included. Neurological examination according to the International Standards for Neurological Classification of Spinal Cord Injury (ISNCSCI) and functional assessment according to the Spinal Cord Independence Measure (SCIM) was performed. Results: Patients after complete lesion (74 patients) had the mean increase in the motor score of 3.45 ? 5.88 points (? SD) and patients after incomplete lesion (39 patients) had the mean increase of 12.41 ? 10.21 points, respectively. The sensory score increased by 7.14 ? 10.07 points in patients with complete and by 8.46 ? 16.23 points in patients with incomplete lesion. The mean increase in SCIM was 41.23 ? 15.15 points in patients with motor complete lesion and by 55.04 ? 26.30 points in patients with motor incomplete lesion. Comparing the 1st and 3rd functional assessment, at least one segment neurological level improvement was found in 48.72% of patients. In 29.73% patients, the initially complete lesion changed to an incomplete lesion (AIS A to AIS B–D), a change from AIS B to AIS C or D was found in 37.5% and a change from AIS C to ASI D in 92.31%. Conclusion: We identified a significant improvement in motor and sensory function in individuals one year after spinal cord injury. The neurological level of injury and the extent of injury may thus change with time. Improvement in functional abilities is even more obvious. The results should serve as a guidance for future therapeutic interventions. Key words: spinal lesion – neurological classification – functional classification – compensation – recovery The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• míšní léze, zotavení, kompenzace, funkční klasifikace, neurologická klasifikace,
• MeSH
• bederní obratle MeSH
• činnosti denního života MeSH
• hrudní obratle MeSH
• krční obratle MeSH
• kvadruplegie rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• neurologické vyšetření * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• obnova funkce * MeSH
• paraplegie rehabilitace   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• pohybové poruchy diagnóza   MeSH
• poranění míchy * diagnóza   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   MeSH
• regenerace nervu MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

STUDY DESIGN: Multicenter prospective cohort. OBJECTIVE: To discern neurological- and functional recovery in patients with a traumatic thoracic spinal cord injury (TSCI), conus medullaris syndrome (CMS), and cauda equina syndrome (CES). SETTING: Specialized spinal cord injury centers in Europe. METHOD: Lower extremity motor score (LEMS) and spinal cord independent measure (SCIM) scores from patients with traumatic TSCI, CMS, and CES were extracted from the EMSCI database. Scores from admittance and during rehabilitation at 1, 3, 6, and 12 months were compared. Linear mixed models were used to statistically analyse differences in outcome, which were corrected for the ASIA Impairment Scale (AIS) in the acute phase. RESULTS: Data from 1573 individuals were analysed. Except for the LEMS in patients with a CES AIS A, LEMS, and SCIM significantly improved over time for patients with a TSCI, CMS, and CES. Irrespectively of the AIS score, recovery in 12 months after trauma as measured by the LEMS showed a statistically significant difference between patients with a TSCI, CMS, and CES. Analysis of SCIM score showed no difference between patients with TSCI, CMS, or CES. CONCLUSION: Difference in recovery between patients with a traumatic paraplegia is based on neurological (motor) recovery. Regardless the ceiling effect in CES patients, patients with a mixed upper and lower motor neuron syndrome (CMS) showed a better recovery compared with patients with a upper motor neuron syndrome (TSCI). These findings enable stratifications of patients with paraplegia according to the level and severity of SCI.

• MeSH
• bederní obratle zranění   MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče * MeSH
• hrudní obratle zranění   MeSH
• komprese míchy etiologie   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce fyziologie   MeSH
• onemocnění motorického neuronu etiologie   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• paraplegie etiologie   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• poranění míchy komplikace   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• syndrom kaudy etiologie   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

STUDY DESIGN: Retrospective analysis of prospectively collected data. OBJECTIVE: Central cord syndrome (CCS) is reported to have better outcomes than other cervical lesions, especially for ambulation and bladder recovery. However, a formal comparison between patients with CCS and other incomplete cervical spinal cord injuries (iCSCI) is lacking. Aim of the study is to investigate the neurological and functional outcomes in patients with or without CCS. SETTING: European Multicenter Study. METHODS: Data following SCI were derived from the European Multicenter Study about Spinal Cord Injury Database. CCS was diagnosed based on a difference of at least ten points of motor score in favour of the lower extremities. Patients were evaluated at 30 days, 6 months and 1 year from injury. The neurological and functional data were collected at each time point based on the International Standards for Neurological Classification of Spinal Cord injury (ISNSCI) and Spinal Cord Independence Measure (SCIM). Patients were selected with a matching procedure based on lesion severity, neurological level of injury (NLI) and age. Evaluation of the outcomes was performed by means of two-way Anova for repeated measures. RESULTS: The matching produced 110 comparable dyads. At all time points, upper extremity motor scores remained lower than lower extremity motor scores in CCS compared with iCSCI. With regard to daily life independence, both cohorts achieved comparable improvements in self-care sub-scores between T0 and T2 (6.6 ± 6.5 in CCS vs 8.2 ± 6.9 in iCSCI, p = 0.15) but this sub-score was significantly lower in CCS compared with iCSCI (3.6 ± 5.2 in CCS vs 7.3 ± 7.0 in iCSCI at T0, 13.7 ± 6.2 vs 16.5 ± 5.7 at T2), while the other sub-scores were comparable. CONCLUSIONS: In contrast to previous reports, people with CCS have poorer outcomes of self-care ability compared with iCSCI.

• MeSH
• centrální míšní syndrom * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• poranění míchy * komplikace   epidemiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Publikace pojednává ve 26 kapitolách o míšním poranění - od jeho vzniku až po návrat jedince do běžného života.; Publikace pojednává o míšním poranění, od jeho vzniku až po návrat jedince do běžného života.V obecné části jsou shrnuty anatomické a patofyziologické poznámky, vyšetřovací postupy, klinický obraz, prognóza a epidemiologická data. Hlavní oddíly knihy zpracovávají základní fáze po poranění míchy.

• MeSH
• poranění míchy etiologie   rehabilitace   terapie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• ortopedie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• dědičnost MeSH
• duševní poruchy MeSH
• duševní zdraví MeSH
• morálka MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Biologické vědy
• NLK Obory
• biologie
• psychiatrie