SULTAMICILLIN Dotaz Zobrazit nápovědu
Cílem analýzy souboru nemocných, kteří byli v době od 10. 9. 2001 do 31. 12. 2002 léčeni ambulantně sultamicilinem, bylo zhodnotit nejenombezpečnost a účinnost léčby, ale i zvyklosti praktických lékařů při indikaci antibioterapie v obecné rovině. Studie se zúčastnilo 223 lékařů, kteří vyplnili dotazníky o léčbě celkem 7287 nemocných. Metodou stratifikovaného náhodného výběru bylo k vyhodnocení vybráno 1523 dotazníků. Muži a ženy byli zastoupeni rovnoměrně (muži - 716, ženy 771, u 36 pacientů nebylo pohlaví uvedeno), 1059 (téměř 70 %) pacientů bylo ve věku 21-60 let, zatímco dětí a mladistvých do 20 let a shodně i osob starších než 60 let bylo po 15 %. Indikací k podání sultamicilinu byla u 451 pacientů (29,6 %) akutní bronchitita, u 431 pacientů (28,3 %) faryngitida, dále následovaly sinusitida (182 pacientů, 12,0 %), uroinfekce (121 pacientů, 7,9 %) a ostatní diagnózy v relativně malém zastoupení. Protože faryngitida je většinou virové etiologie, podání antibiotika nemůže ovlivnit průběh onemocnění a nepovažujeme je tedy za indikované, bylo 431 protokolů s uvedenou diagnózou faryngitida (28,3 % z celkovéhopočtu) vyřazeno z dalšího hodnocení.Konečný soubor je tedy tvořen 1092 nemocnými. Předzahájenímantibiotické léčby byla FWprovedenau298nemocných(27,3%),KOv10pří-padech (9,7 %) a CRP u 85 nemocných (7,8 %). Materiál na kultivační vyšetření byl odeslán u 117 nemocných (10,7 %). Z respiračních infekcí byla kultivace provedena nejčastěji u tonzilitid (22,2 %) a pneumonií (15,6 %). U močových infekcí byla kultivace moči provedena v 37,2 %. Celkem vedlo podání sultamicilinu k vyléčení 839 pacientů (76,8 %), ke zlepšení stavu došlo ve 228 případech (20,9 %). K selhání nebo relapsu došlo u 22 pacientů (2,0 %). Nežádoucí účinky se vyskytly celkemve 125 případech (11,4 %), z toho nejčastější průjmovité stolice (103 případů). Léčbu bylo v těchto případech nutno přerušit u 11 nemocných (1 % z celkového počtu léčených). Z hodnocení výše uvedeného souboru vyplývá, že 1. při indikaci antibiotika se lékař řídí zpravidla klinickou diagnózou, méně často již laboratorními markery zánětu či kultivačním nálezem s antibiogramem, 2. antibiotikum je stále ve vysokém počtu podáváno nemocným s faryngitidou, která je nejčastěji virového původu, 3. sultamicilin je vysoce účinným antibiotikem v léčbě infekcí respiračního amočového traktu, 4. nízký počet vedlejších účinků jej řadí mezi antibiotika bezpečná.
The objective of analysis of patient population treated with sultamicillin on out-patient basis during a period from September 10th 2001 - December 31st 2002 was not only evaluation of treatment efficacy and safety, but also evaluation of general practitioners common habits when indicating antibiotic therapy. In the study there participated 223 physicians who filled out questionnaire on treatment of overall 7287 patients. Through a method of stratified random selection, 1523 questionnaires were selected for evaluation. Men and women were equally represented (men - 716, women 771, in 36 patients sex was not specified), 1059 (almost 70%) patients were at the age of 21-60 years, while children and adolescents up to the age of 20 years as well as the elderly over the age of 60 years were represented by 15% each. Indications for sultamicillin administration included acute bronchitis in 451 patients (29.6%), pharyngitis in 431 patients (28.3%), followed by sinusitis (182 patients, 12.0%), urological infections (121 patients, 7.9%) and other diagnoses in relatively small representation. As pharyngitis usually is of viral etiology, antibiotic administration can’t influence course of the disease and therefore we do not consider it as indicated, 431 protocols with given diagnosis of pharyngitis (28.3% out of overall number) were excluded from further evaluation. Therefore, final population consisted of 1092 patients. Before initiation of antibiotic treatment FW was performed in 298 patients (27.3%), blood count in 10 cases (9.7%) and CRP in 85 patients (7.8%). Material for investigation by cultivation was transferred in 117 patients (10.7%). Out of respiratory tract infections, cultivation was the most frequently performed in tonsillitis (22.2%) and pneumonia (15.6%). In urinary tract infections, urine cultivation was performed in 37.2%. Overall, sultamicillin administration resulted in cure of 839 patients (76.8%), improvement of conditions occurred in 228 cases (20.9%). Failure or recurrence occurred in 22 patients (2.0%). Adverse drug reactions developed in overall 125 cases (11.4%), diarrhoea (103 cases) being the most frequent reaction. In such cases treatment required interruption in 11 patients (1% out of overallnumber of treated patients). Out of evaluation of this population it resulted that 1. in antibiotic indication physicians usually follow clinical diagnosis, less often laboratory markers of inflammation or cultivation findings with antibiogram 2. antibiotics are still often administrated to patients with pharyngitis which is mostly of viral origin 3. sultamicillin is a very effective antibiotic in treatment of respiratory and urinary tract infections 4. due to low incidence of adverse drug reactions it is rated among safe antibiotics.
- Klíčová slova
- SULTAMICILIN,
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- laktamy MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regionální programy zdravotní péče MeSH
- věkové rozložení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- akutní nemoc farmakoterapie MeSH
- ampicilin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- beta-laktamová rezistence MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- inhibitory enzymů aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- otitis media farmakoterapie MeSH
- sulbaktam aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- Klíčová slova
- UNASYN, SULTAMICILIN,
- MeSH
- ampicilin terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- infekce farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- sulbaktam terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Východisko. Febrilní neutropenie (FN) patří mezi nejzávažnější komplikace protinádorové léčby vyžadující včasnou diagnózu a intenzivní léčbu. Cílem studie bylo navrhnout standardní postup při léčbě febrilní neutropenie na Onkologické klinice na základě analýzy atak febrilních neutropenií a na základě aktuální mikrobiální situace. Metody a výsledky. V letech 1995 - 1997 bylo léčeno u 30 nemocných (24 žen, 6 mužů) 39 atak febrilní neutropenie. Věkové složení pacientů se pohybovalo v rozmezí 20 - 68 let, průměrný věk činil 50 let. V souboru převažovali nemocní s karcinomem prsu (14), sarkomy měkkých tkání (4) a kolorektálním karcinomem (3). Další diagnózy se podílely 9 epizodami. Analýza aktuální mikrobiální situace byla provedena z kultivačních nálezů pacientů s atakami FN. Pro empirickou terapii FN volíme na naší klinice kombinovanou léčbu piperacilin-gentamicin či sultamicillin-cefpodoxim/nebo ciprofloxacin. V případě selhání empirické terapie se řídíme výsledky kultivací a aktuálním klinickým stavem nemocného. Růstové faktory jsou indikovány k léčbě pouze u FN komplikovaných mykotickou infekcí, zánětlivým plicním infiltrátem a kardiopulmonálním selháváním. Závěry. Za standardní postup při léčbě FN je třeba považovat použití širokospektrých baktericidních antibiotik. Použití růstových faktorů je vyhrazeno pro komplikovaně probíhající epizody FN.
Background. Febrile neutropenia (FN) is one of the most serious complications of anti-tumourous treatment calling for early diagnosis and intensive treatment. The objective of the trial was to recommend a standard procedure for the treatment of febrile neutropenia at their Oncological Clinic, based on analyses of attacks of febrile neutropenia and the current microbial situation. Methods and Results. In 1995 - 1997 in 30 patients (24 women, 6 men) 39 attacks of febrile neutropenia were treated. The age distribution of patients was within the range of 20 - 68 years, the mean age being 50 years. In the group patients with breast cancer predominated (14), soft tissue sarcomas (4), colorectal carcinoma (3), other diagnoses participated with 9 episodes. The analysis of the microbial situation was based on cultivation findings made in patients with attacks of FN. For empirical treatment of FN the authors use at combined treatment piperacillin-gentamicin or sultamicillin-cefpodoxim/or ciprofloxacin. If empirical treatment fails, therapy is based on the results of cultivation and the patient´s clinical condition. Growth factors are indicated for treatment only in FN complicated by mycotic infection, inflammatory pulmonary infiltrates or cardiopulmonary failure. Conclusions. The standard procedure in the treatment of FN should be broad spectrum bactericidial antibiotics. The use of growth factors is reserved for complicated episodes of FN.
