Cíl: Vyhodnotit přítomnost parosmie a fantosmie u osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku kvality života, který není běžně využívaným nástrojem v klinické praxi. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 115 osob s poruchou čichu, v průměrném věku 54 let (18–83 let), 66 žen (průměrný věk 57 let) a 49 mužů (průměrný věk 51 let). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy – Test parfémovaných fixů (Odorized Markers Test) a Sniffin‘ Sticks test (identifikace). Použitý dotazník byl vyvinut a doplněn o otázky specifické pro českou populaci. Obsahuje 32 položek, z nichž tři jsou zaměřeny na parosmii a fantosmii. Výsledky: Parosmie a fantosmie byly při cileném dotazu popsány u 51 % respondentů. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl výskytu parosmie a fantosmie v závislosti na pohlaví (p = 0,34) a etiologii poruchy čichu (p = 0,45). Naopak jako statisticky významný se ukázal výsledek čichových testů. Pacienti s diagnostikovanou hyposmií vnímají častěji parosmie a fantosmie než osoby s úplnou ztrátou čichu (p < 0,01). U pacientů s delším trváním poruchy čichu byly parosmie častější (p < 0,01). Závěry: Parosmie a fantosmie jsou častější u osob s lepšími čichovými schopnostmi a v naší studii nebyl prokázán vliv etiologie. Důležité je proto vznesení cíleného anamnestického dotazu nebo využití specifických dotazníku pro zjištění přítomnosti kvalitativní poruchy čichu.

Objective: The aim of the study was to evaluate incidence of parosmia and phantosmia in patients with olfactory dysfunction. We used a specific questionnaire, which is not commonly applied in clinical practice. Methods: A total of 115 persons with olfactory dysfunction were included to the study. They were aged between 18 and 83 years (mean age 54 years); 66 women (mean age 57 years ) and 49 men (mean age 51). Olfactory function was evaluated using the Odorized Markers Test and Sniffin‘ Sticks test (identification). The questionnaire was developed and supplemented by specific questions and needs to reflect Czech culture and cogitation. The questionnaire consists of 32 statements, three of which are focused on parosmia and phantosmia. Results: Qualitative smell disorders were reported in 51% of respondents. We did not prove any statistically significant influence of gender (p = 0.34) and etiology (p = 0.45) on parosmia and phantosmia. On the contrary, our study showed statistically significant results of olfactory testing. Patients with hyposmia often have more parosmia and phantosmia than those patients with olfactory loss (p < 0.01). Patients with long-term smell dysfunction suffered more frequently from parosmia (p < 0.01). Conclusion: When taking clinical history, it is essential to ask the patient about any qualitative disorders (parosmia, phantosmia) and questionnaires should be systematically administered to patients referred with olfactory complaints.

• Klíčová slova
• fantosmie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cieľ: Cieľom práce je zistiť u koľkých pacientov s pretrvávajúcou poruchou čuchu, prípadne súčasne aj chuti, ktoré sú podmienené infekciou covid-19, sa dá subjektívne vnímanie čuchu a chuti zlepšiť metódou čuchového tréningu. Metodika: Pacienti, ktorí prekonali infekciu covid-19 (prvá a druhá vlna pandémie v rokoch 2020 a 2021) s poruchu čuchu (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) s alebo bez poruchy chuti, a pričom porucha čuchu sa neupravila do jedného mesiaca od vyliečenia, sa prihlásili na webovej stránke www.cuch.sk a požiadali o zaslanie testovacieho setu parfémovaných fixov. Po obdržaní setu sa vyšetrili v domácom prostredí, vyplnili on-line dotazník a zaslali elektronicky na Neurobiologický ústav BMC SAV. U pacientov s potvrdenou hyposmiou a anosmiou nasledovalo ORL vyšetrenie na zmluvných ORL pracoviskách v SR. 117 zaradených pacientov absolvovalo čuchový tréning, 2× denne podľa návodu. Kontrolné vyšetrenie čuchu sa robilo po 3 a 6 mesiacoch tréningu. Stav čuchu a chuti sme hodnotili vstupne aj výstupne podľa vizuálnej analógovej škály (VAS) od 1 do 10. Vstupný stav čuchu dosiahol v priemere 4 podľa VAS, vstupný stav chuti v priemere 2 podľa VAS. Parosmiu malo pri vstupe 28 pacientov, fantosmiu 18, dysgeuziu 20. Výsledky: Zlepšenie čuchu na VAS po čuchovom tréningu sme zaznamenali u 96 pacientov, čo je 73 % zo súboru 117 pacientov s hyposmiou a anosmiou. Výstupný stav čuchu dosiahol po 6 mesiadoch čuchového tréningu úroveň 8 podľa VAS. Zlepšenie chuti sme zaznamenali u 47 čo je 65 % zo súboru 72 pacientov s hypogeuziou a dysgeuziou. Výstupný stav chuti dosiahol po 6 mesiacoch čuchového tréningu úroveň 4 podľa VAS. Pretrvávanie rôznej formy dysgeuzie, parosmie či fantosmie po liečbe bolo u 18 pacientov. Záver: Čuchový (olfaktórny) tréning je v súčasnosti najdôležitejšia rehabilitačná pomôcka pre zlepšenie narušenej čuchovej funkcie po prekonanej infekcii covid-19. Lepšie subjektívne výsledky po 6-mesačnom čuchovom tréningu sa pozorovali pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy čuchu, než pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy chuti.

Objective: The aim of this study is to find out how many patients with an ongoing smell and taste disorder after COVID-19 infection, can improve the subjective perception of smell by olfactory training method. Methods: Patients after COVID-19 (first and second wave of the pandemic in 2020 and 2021) with persisting smell disorder (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) with or without taste disorder and while the olfactory disorder did not improve within one month afterrecovery, signed up on the website www.cuch.sk and asked for a testing set (perfumed felt-tip pens) to be sent. After a self-examination at home, each respondent filled out an on-line questionnaire and sent it to the Neurobiological Institute of the BMC SAV. Patient with confirmed hypo and anosmia underwent an ENT examination at contracted ENT workplaces in Slovakia. All the 117 patients included got through the olfactory training, twice a day, following the instructions. The control examination was performed after three and six months of smell training. Smell and taste status was evaluated by visual analogue scale (VAS) from 1 to 10 in admission and discharge of the study. According to VAS, the average entering olfactory status was 4 and the average taste status reached an average of 2. At admission, 28 patients entering the study suff ered from parosmia, 18 from phantosmia, and 20 from dysgeusia. Results: After the olfactory training, improvement of smell capability was observed in 96 patients, which is 73% from the whole group of patiets (117) with hyposmia and anosmia. The discharge olfactory score after 6 months of olfactory training reached grade 8 according to VAS. Improvement of taste capability was observed in 47 patients, which is 65% from the whole group of patients (72) with hypogeusia and dysgeusia. The discharge taste score after six months of olfacory training reached grade 4 according to VAS. However, various forms of dysgeusia, parosmia, or phantosmia persisted after the olfactory training in 18 patients. Conclusion: Smell (olfactory) training is currently considered the most eff ective rehabilitation method for improving impaired olfactory function after COVID-19 infection. Better subjective results were observed in the restitution of quantitative smell disorder than in quantitative taste disorder.

• MeSH
• čich MeSH
• čichový trénink MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu * etiologie   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit kvalitu života osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku a porovnat vnímání obtíží v závislosti na pohlaví. Materiál a metodika: První výzkumný soubor tvořilo 60 osob (průměrný věk 52 let ±15,83, 57% žen a 43% mužů) s poruchou čichu. Druhý výzkumný soubor (kontrolní skupinu) tvořilo 30 zdravých osob (průměrný věk 51 let ±16,76, 57% žen a 43% mužů). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy - Test parfémovaných fixů (OMT) a Sniffin ´Sticks. Dotazník byl rozdělen na čtyři části a kromě specifických otázek obsahoval dvě otázky obecné. Výsledky: Kvalita života osob s poruchou čichu byla narušena v oblasti psychické, v oblasti příjmu stravy a v souvislosti s riziky zevního prostředí. Byl prokázán statisticky významný rozdíl bodového zisku dotazníku mezi osobami s poruchou čichu a osobami zdravými (p<0,05). Celkové skóre specifické části dotazníku ukazuje, že ženy vnímaly kvalitu života hůře než muži. Závěr: Dotazník přináší nové informace o vnímání kvality života osob s poruchou čichu. Studie nadále pokračuje s cílem rozšířit soubor respondentů a zaměřit se na vliv parosmie a fantosmie na kvalitu života.

Purpose: The aim of study was to determine quality of life in patients with smell dysfunction using the specifi olfactory disorders questionnaire. The results were compared between men and women. Material and metods: A total of 60 participants with smell disorders (aged 52 years avaradge ±15,83, 57% women a 43% man) and 30 healthy volunteers (aged 51 years avaradge ±16,83, 76% women a 43% man) were included in to study. The sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffin’Sticks test (16 – items identification test). A questionnaire was devided into four part. The specific questions were complemented about two general questions. Results: The quality of life was altered in the area psychological well-being, reduced enjoyment of food and negative effects on safety (detect spoiled food, gas leaks and smoke). In our study we proved statistically significant difference of outcome questionnaire score depending on the patients with smell dysfunction and healthy volunteers (p<0,05). Women have significantly more issues than men. Conclusions: The questionnaire give us new information about perception quality of life in patient with olfactory dysfunction. The study further continues to purpose increase the number of respondents and focus on the impact of qualitative disorders (parosmia and phantosmia) on quality of life.

• Klíčová slova
• recenzovaný článek,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH