První vydání 36 stran : ilustrace, fotografie ; 21 cm
Brožura se zabývá významnými osobnostmi architektury a stavitelství, které jsou pohřbeny na Malostranském hřbitově v Praze.
- Keywords
- architekti, stavitelé,
- MeSH
- Architecture MeSH
- Cemeteries MeSH
- Famous Persons MeSH
- Publication type
- Guidebook MeSH
- Conspectus
- Architektura
- NML Fields
- technika
- humanitní vědy a umění
- NML Publication type
- brožury
1. elektronické vydání 1 online zdroj (80 stran)
Povinnost vést stavební deník vyplývá ze zákona. Je-li veden výtvarníkem, není divu, že smíchá technická data s vlastní fantazií. Iracionální představy mají větší naléhavost než suchý pracovní výkaz. Polovinu knihy tvoří 36 kreseb tesařskou, zednickou a truhlářskou tužkou, formát je čtvercový o straně 20 cm: geometricky univerzální dlaždicová kukátka otevírají čtenáři pon ěkud patafyzický pohled na průběh stavby v Jižních Čechách. Autorská knížka Františka Štorma Stavitelé je volnou kompilací všedních zápisků a vnitřních pocitů zažívaných během rekonstrukce starého domu, jehož hlavní část se právě proměňuje v ateliér. Anticipace tvůrčího prostoru vyvolává řadu barvitých představ zachycených v cyklu ilustrací. Na pozadí banálního chalupaření se odehrávají existenciální dramata umocněná návštěvami podivných tvorů na staveništi. Autor ztotožňuje své tělo s domem a vyhlíží ukončení stavby jako zahojení jizev po bagrech, kladivech i pilách. Umělec přinucený okolnostmi k manuální práci je na konci martyria odměněn novou inspirací, která přijde z nečekaného směru - od stavitelů. František Štorm (3. 7. 1966) je světoznámý český typograf a grafik a též hudebník.
71 s. : il. (některé barev.), mapy, portréty, plány ; 24 cm
- MeSH
- Architectural Accessibility MeSH
- Balneology MeSH
- Health Resorts MeSH
- Facility Design and Construction MeSH
- Publication type
- Monograph MeSH
- Conspectus
- Architektura
- NML Fields
- rehabilitační a fyzikální medicína
- dějiny lékařství
1. elektronické vydání 1 online zdroj (272 stran)
První úplné, bohatě ilustrované a podrobně zpracované životní osudy dvou velmi významných mužů Třetí říše. Fritz Todt a Albert Speer tvořili během všech zvratů válečné štěstěny Třetí říše její dva pevné pilíře. Talent těchto dvou inženýrů nejen držel režim nad vodou, ale umožnil mu přežít mnohem déle, než kdokoliv očekával.
- MeSH
- General Surgery MeSH
- Music MeSH
- Anniversaries and Special Events MeSH
- Publication type
- Biography MeSH
1. elektronické vydání 1 online zdroj (256 stran)
Projektanti, architekti, studenti a stavitelé, už se nemusíte probírat spoustou zákonů, norem a vyhlášek! To nejdůležitější pro projektování pozemních staveb najdete v jedné přehledné knize.
1. elektronické vydání 1 online zdroj (96 stran)
V knize najdou projektanti i stavitelé podrobný popis jak pracovat s panely z masivního dřeva. Masivní panely (CLT panely) mají vynikající statické parametry a umožňují snadno realizovat odvážné architektonické návrhy.
V porodnici „U sv. Apolináře“, jejíž oficiální název je Gynekologicko-porodnická klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze, si 28. dubna 2015 připomněli 140. výročí otevření budovy. Jedná se o jednu z nejdéle kontinuálně otevřených porodnic na světě.Porodnice „ U sv. Apolináře“, je v provozu bez přestávky od roku 1875, kdy se v tehdejší Královské české zemské porodnici a nalezinci v Praze narodila první holčička. Architektem a stavitelem byl Josef Hlávka ((1831–1908), významný český mecenáš vědy, vzdělávání a kultury.
The National Maternity Hospital, also known as “St. Apollinaire's”, and officially the Gynecological-Maternity Clinic of the First Medical Faculty and General Faculty Hospital of Charles University, celebrated the 140th anniversary of its opening on April 28th, 2015. This hospital is one of the longest operating maternity hospitals in the world.The National Maternity Hospital has been continuously operating since 1875, when a baby girl was first born in what was then known as the Royal National Maternity and Foundling Hospital in Prague. The architect and builder of this hospital was Josef Hlávka (1831–1908) – one of the greatest patrons of Czech sciences, culture and education.
- MeSH
- Architecture MeSH
- Humans MeSH
- Parturition MeSH
- Hospitals, Maternity * history MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Historical Article MeSH
11 stran : fotografie ; 21 cm
- Conspectus
- Lékařské vědy. Lékařství
- NML Fields
- gynekologie a porodnictví
- technika lékařská, zdravotnický materiál a protetika
- NML Publication type
- informační publikace
Injekce, ať již ve formě podávání léčiv do nejrůznějších částí organismu nebo jako prostředek pro odebírání kapalin z těla, patří mezi základní medicínské úkony. Cesta k dnešnímu bezpečnému a prakticky bezbolestnému injekčnímu zásahu byla ale dlouhá a komplikovaná. Již antičtí autoři si povšimli, že bodnutí hmyzem či popálení rostlinami může mít vliv na celého člověka. Nicméně teprve v 17. století se objevují první pokusy o zavedení kapalin do krevního řečiště. Zlomový byl roku 1656, v němž anglický lékař a stavitel Christopher Wren poprvé úspěšně podal chemické látky (opium, antimonovou sloučeninu a alkohol) živému organismu, konkrétně psům. První experimenty s injekčním podáním člověku uskutečnil v roce 1661 německý lékař a chemik Johann Sigismund Elsholtz, a následně vydal i první dílo o možnostech injekčního podávání Clysmatica nova, v němž si jako první uvědomil možnost ovlivnění fyziologického stavu organismu pomocí takto podaných látek. Nicméně četné nehody, způsobené technickými problémy a zejména nesterilním podáváním, měly za následek dočasné opadnutí zájmu o tuto metodu. Teprve v průběhu 19. století se podařilo vyřešit problém sterilizace a vyvinout uspokojivě fungující injekční stříkačku. Velký podíl na tom měli francouzský chirurg Charles Pravaz a skotský lékař Alexander Wood. V průběhu 20. století byla vynalezena další injekční zařízení, umožňující i autoinjektáž pacientem. S rozvojem injekční techniky podávání léčiv se ale objevil i fenomén strachu z injekce, trypanofobie.
Injections are one of the most basic medical procedures, whether in the form of administering drugs to various parts of the body or as a means of removing fluids from the body. However, the road to today’s safe and virtually painless injections has been long and complicated. As early as ancient scholars noted that insect stings or plant burns could affect the whole organism. However, it was not until the 17th century that the first attempts to introduce fluids into the bloodstream appeared. A breakthrough came in 1656, in which the English physician and architect Chris- topher Wren for the first time successfully administered chemicals (opium, an antimony compound, and alcohol) to a living organism, namely dogs. The German physician and chemist Johann Sigismund Elsholtz carried out the first experiments with injection into humans in 1661, and subsequently published the first work on the possibilities of injection, Clysmatica nova, in which he also first realized the possibility of influencing the physiological state of the organism through such administered substances. However, due to technical problems and, in particular, non-sterile administration numerous accidents at injection administration resulted in a temporary decline in interest in this method. It was only during the 19th century that the problem of sterilization was solved and a satisfactory syringe was developed, with the French surgeon Charles Pravaz and the Scottish physician Alexander Wood making a major contribution. During the 20th century, other injection devices appeared, allowing also auto-injection by the patient. However, with the development of injection techniques for drug administration, the phenomenon of fear of injection, trypanophobia, also emerged.