OBJECTIVES: Indoor air toxicity is of major public health concern due to the increase in humidity-induced indoor mould exposure and associated health changes. The objective is to present evidence for the causality of health threats and indoor mould exposure. METHODS: PubMed search on the following keywords: dampness, mould, indoor air quality, public health, dampness, and mould hypersensitivity syndrome, sick building syndrome, and building-related illness as well as information from the health authorities of Bavaria and North Rhine-Westphalia, the Center of Disease Control (CDC), World Health Organisation (WHO), and guidelines of professional societies. RESULTS: The guidelines of professional societies published in 2017 are decisive for the assessment of the impact of mould pollution caused by moisture damage on human health and for official regulations in Germany. Until 2017, a causal connection between moisture damage and mould exposure could usually only be established for pulmonary diseases. The health risk of fungal components is apparent as documented in the fungal priority pathogens list (FPPL) of the WHO. Since 2017, studies, especially in Scandinavia, have proved causality between moisture and mould exposure not only for pulmonary diseases but also for extrapulmonary diseases and symptoms. This was made possible by new test methods for determining the toxicity of fungal components in indoor air. Environmental medical syndromes, e.g., dampness and mould hypersensitivity syndrome (DMHS), sick building syndrome (SBS), building-related symptoms (BRS), and building-related illness (BRI), and fungal pathogens, e.g., Aspergillus fumigatus, pose a major threat to public health. CONCLUSION: There is evidence for the causality of moisture-induced indoor moulds and severe health threats in these buildings. According to these findings, it is no longer justifiable to ignore or trivialize the mould contamination induced by moisture damage and its effects on pulmonary and extrapulmonary diseases. The health and economic implications of these attitudes are clear.

• MeSH
• chirurgové * MeSH
• houby MeSH
• lidé MeSH
• plicní nemoci * MeSH
• syndrom nezdravých budov * MeSH
• vlhkost MeSH
• znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí * škodlivé účinky   analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVE: The aim of this study was to assess the possible associations between self-perceived sick building syndrome (SBS) symptoms among healthcare workers and healthcare associates and self-perceived parameters of indoor work environment quality. METHODS: The cross-sectional study was conducted from February to April 2019. Validated standardized evaluation tools (MM 040 NA Hospital 2007 and MM 040 NA Office 2007) were used for estimating the prevalence of SBS among observed populations. Chi-square and Mann-Whitney U tests for assessing possible associations in SBS symptoms between healthcare workers and associates were used. RESULTS: The response rate was 69.8%. The results showed a lower prevalence of six or more SBS symptoms in healthcare associates (6.4%) compared to healthcare workers (12.0%). Healthcare workers perceived the most frequent risk factors for SBS to be poor air quality, an inappropriate level of relative humidity, and inappropriate room temperature, while the least frequently self-perceived risk factors were inappropriate lighting and noise levels. CONCLUSIONS: This study represents a platform for further analyses - the identification of health risk factors with environmental monitoring.

• MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice všeobecné MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• průřezové studie MeSH
• syndrom nezdravých budov * epidemiologie   MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Slovinsko MeSH

Řecké slovo atopie, od něhož je název nemoci odvozen, znamená neobvyklý, bez místa. Atopický ekzém je multifaktoriální chronické kožní onemocnění, které už dnes není ani neobvyklé, ani bez jasné lokalizace. O nemoci toho v současné době víme dost, přesto stále ne všechno. Díky intenzivnímu výzkumu příčinných faktorů, kterými jsou genetické predispozice, imunologické dysbalance, poškozená funkce kožní bariéry a vlivy vnějšího prostředí, se pochopení nemoci a možnosti léčby stále rozšiřují. Základním pilířem léčby jsou emoliencia, která samy o sobě mohou přinést úlevu až v 50 % případů, podporují obnovu pestrého kožního mikrobiomu a pomáhají navrátit kůži původní vlastnosti. Lokální kortikosteroidy (LKS) jsou stále léky první volby, i když se v posledních letech terapeutické možnosti rozrostly o inhibitory kalcineurinu (TCI), inhibitory fosfodiesterázy a monoklonální protilátky. Kromě toho terapie atopického ekzému zahrnuje celou řadu nefarmakologických doporučení a životních návyků, jejichž dodržování má přímý vliv na projevy onemocnění. Cílem léčby je zlepšení kvality života pacienta, posílení funkce kožní bariéry, prevence vzplanutí onemocnění a následných komplikací.

The Greek word atopy, from which the name of the disease is derived, means strange, out of place. Atopic eczema is a multifactorial, chronic skin disease which nowadays is no longer strange nor with no clear location. Currently, we know enough about the disease, though still not everything. Due to intensive research into the causative factors, which include genetic predispositions, immuno¬logical imbalance, impaired skin barrier function, and environmental effects, our understanding of the disease and treatment options continue to grow. Emollients are the mainstay of treatment which, in itself, can bring relief in up to 50% of cases, promote the rebalancing of the skin microbiome, and help to restore skin's original properties. Topical corticosteroids are still the drugs of first choice even though, in recent years, the treatment options have expanded to include calcineurin inhibitors, phosphodiesterase inhibitors, and monoclonal antibodies. Furthermore, the treatment of atopic eczema involves a wide range of non-pharmacological measures and lifestyle habits, the adherence to which has a direct effect on manifestations of the disease. The goal of treatment is improved quality of life of the patient, enhanced skin barrier function, and prevention of exacerbation of the disease and of subsequent complications.

• MeSH
• aplikace kožní MeSH
• atopická dermatitida * farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• emoliencia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• epidermis fyziologie   patofyziologie   účinky léků   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• infekční nemoci kůže etiologie   komplikace   MeSH
• inhibitory kalcineurinu aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• koupele metody   MeSH
• lékové formy MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím etiologie   patofyziologie   MeSH
• péče o kůži * metody   MeSH
• potravinová alergie komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Stárnutí evropské populace souvisí i s potřebou zlepšení kvality života ve vyšším věku a se zodpovězením otázek, do jaké míry jsou rozdíly zdravotního stavu dány kvalitou životního prostředí a dalšími neovlivnitelnými faktory a do jaké míry je možno ovlivnit zdravé stárnutí vlastním přičiněním. Krátké sdělení přináší první informace o obsahu a metodice pětiletého projektu HAIE zahájeného v roce 2018, který se pokouší najít odpověď na tyto otázky. Projekt HAIE (Healthy Aging in Industrial Environment) - Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí je projektem Excelentního výzkumu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Do jeho řešení jsou zapojena čtyři výzkumná pracoviště - Centrum epidemiologického výzkumu, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita - hlavní řešitel projektu; Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR, v. v. i.; Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.; a Centrum diagnostiky lidského pohybu, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita.

Aging of the European population warrants efforts to increase the quality of life in older age and to answer questions about the extent to which differences in health status are determined by the quality of the environment and other unchangeable factors, and the extent to which healthy aging can be improved by one's own actions. This brief report provides preliminary information on the content and methodology of the 5-year project HAIE that has been launched in the year 2018 and that attempts to find answers to these questions. The HAIE (Healthy Aging in the Industrial Environment) project is a project of the Excellent research within the framework of the Research and Development for Innovations Operational Programme of the Czech Ministry of Education Youth and Sports. Four research institutes are involved in the project - the Centre for Epidemiological Research, Faculty of Medicine, University of Ostrava (principal investigator); Institute of Experimental Medicine, Academy of Sciences of the Czech Republic; Veterinary Research Institute, v. v. i., and the Human Motion Diagnostic Centre, Pedagogical Faculty, University of Ostrava.

• MeSH
• hodnocení vlivů na zdraví MeSH
• lidé MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stárnutí MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• výzkum MeSH
• zdraví MeSH
• životní prostředí a veřejné zdravotnictví * MeSH
• životní styl MeSH
• znečištění ovzduší MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Kvalita vnitřního prostředí je jeden z důležitých faktorů, které ovlivňují zejména zdraví, pohodu a pracovní výkon u dětí, mládeže i dospělé populace. Většinu svého života strávíme v budovách. Děti a žáci jsou vystaveni působení jednotlivých faktorů vnitřního prostředí v zařízeních a provozovnách pro výchovu a vzdělávání. Z technického pohledu nyní dochází k masivním investicím pro snížení energetické náročnosti školních budov, ale ukazuje se, že tato opatření jsou jednou z příčin zhoršené kvality prostředí v těchto budovách. Je to v případech, kdy se provedou stavební úpravy vedoucí ke zvýšené těsnosti budov, omezí se tím možnost přirozeného větrání budovy, ale jak jiným způsobem zajistit dostatečnou výměnu vzduchu se již neřeší. Setkáváme se pak s řadou nespecifických obtíží, jako je např. únava během dne, pálení očí, špatné soustředění, problémy se spánkem apod. V dnešní době dochází k intenzivním diskusím o tomto problému v řadách odborníků i laické veřejnosti. Základní diskutovanou otázkou je, jak dostatečně větrat? I když požadavky pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov, tedy i požadavky na větrání, stanoví hygienické předpisy, jejich realizace přináší řadu problémů.

The quality of the indoor environment is an important factor affecting health, well-being and performance in children, adolescents and adults. The general population spends most of its time indoors and children and pupils are exposed to the effects of indoor factors in school and educational facilities. From a technical viewpoint large investments are made to decrease the energy requirements of school buildings in terms of improving air-tighteness, thus limiting natural ventilation with no alternative provision for ensuring adequate air exchange. This leads to a number of non-specific complaints such as daytime fatigue, eye irritation, poor concentration, sleep disorders etc. This issue, as discussed by the professional and general public, boils down to the basic question of how to ensure adequate ventilation. Although the requirements for ensuring a healthy indoor environment (and hence ventilation) are goverened by public health regulations their execution poses a number of problems.

• MeSH
• environmentální zdraví * MeSH
• školy MeSH
• syndrom nezdravých budov MeSH
• větrání * metody   MeSH

• MeSH
• klimatizace * škodlivé účinky   MeSH
• legionářská nemoc etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci dýchací soustavy etiologie   MeSH
• syndrom nezdravých budov etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Termín mnohočetná chemická přecitlivělost (MCS) byl přijat pro popis multiorgánových příznaků u jednotlivců, které se vyskytují po expozici velmi nízkým dávkám chemických látek, kterou většina populace snáší bez problémů. Lidé s MCS reagují obvykle na pachy chemických látek akutním respiračním distresem, palpitacemi, kožními erupcemi a dalšími projevy. Spektrum chemických spouštěčů se v průběhu času rozšiřuje, reakce jsou silnější a déletrvající. Při hledání mechanismů vzniku MCS bylo vytvořeno mnoho teorií toxikologických, imunologických, psychologických a neurologických, ale žádná dosud nedokázala plně vysvětlit podstatu MCS. Vedou se rovněž diskuze o genetické predispozici. Odhaduje se, že MCS se vyskytuje u 9–33 % populace, kolem 2 % osob vyhledává pomoc lékařů. MCS může závažně narušit kvalitu života. Bohužel, nejasnosti v etiologii a patogenezi MCS jsou provázeny absencí efektivní léčby. Klinický přístup doporučuje vytvořit prostředí bez přítomnosti chemických látek tak, aby se minimalizovala expozice. Neuro-behaviorální přístup učí pacienty zvládat stres, včetně medikamentózní podpory antidepresivními léky. Nověji se doporučuje multioborový přístup (praktických lékařů, imunologů, alergologů, gynekologů, stomatologů, neurologů, psychologů) po předchozím vyloučení možných somatických či psychických nemocí.

The term multiple chemical sensitivity (MCS) has been adopted for the description of individual's multi-organ sensitivities following exposures to very low levels of chemicals commonly tolerated by majority of people. People with MCS obviously response to odours by acute respiratory distress, palpitations, skin eruptions and other physical symptoms. The spectrum of chemical triggers becomes wider over time; the reactions become more severe and long lasting. A large number of toxicological, immunological, psychological and neurological mechanisms have been suggested, but none of them could clearly explain the basis of MCS. It is also discussed a possibility of some genetic predisposition. It is estimated that about 9–33% of the population can show the MCS responses, about 2% of them ask physicians for the help. MCS can seriously disrupt the quality of life. Unfortunately, this uncertainty about aetiology and pathogenesis of MCS is attended with the absence of effective treatment. The clinical approach advices to adopt chemical-free, isolated lifestyle, which can minimize continual exposure. The neuro-behavioural approach is oriented on the stress coping, even with the support of anti-depressive drugs. The recent recommendation is the multidisciplinary approach (general practitioners, immunologists, allergists, gynaecologists, dentists, neurologists, psychologists) after controlling and excluding of possible somatic or psychiatric disease.

• MeSH
• imunitní systém fyziologie   chemie   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetná chemická přecitlivělost * diagnóza   terapie   MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím MeSH
• prevalence MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• látky znečišťující vzduch škodlivé účinky   MeSH
• látky znečišťující životní prostředí škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• prach prevence a kontrola   MeSH
• syndrom nezdravých budov etiologie   rehabilitace   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

Genetic studies of eating disorders (AN, BN and BED), which have a multifactorial etiology, require a more precise phenotyping of various subtypes. Therefore, the authors propose to add refinement of characteristic endophenotypes (neurophysiological correlates, measurement of pain, overactive and cognitive factors in pathological perception of own body). The genetic part of the project will address a battery of genes related to the development of AN and BN and/or modify their course and outcome. We will focus on genes influencing the central regulation of food intake and on stress, personality and autoaggressive factors: serotonin, dopamine and cannabinoid receptors, stress proteins (Hsp 70 and 32), neurotrophic factors, insulin-like growth factor-2; arginine vasopressin 1a receptor, COMT and polymorphisms within nNOS. In families with multiple disease precipitation, new method of exome sequencing will be used to search for novel genetic determinants responsible for fenotypic expression the disease.

Genetické studie poruch příjmu potravy (AN, BN a BED), které mají multifaktoriální příčinu vzniku, vyžadují upřesnění fenotypizace jednotlivých subtypů onemocnění a studie vztahů mezi nimi a vlivy enviromentu. Současná fenotypizace neodpovídá klinicky používané klasifikaci. Proto autoři navrhují přidat k sledování a upřesnění charakteristik endofenotypů (neurofyziologické koreláty, měření bolesti, hyperaktivity a kognitivních faktorů v patologickém vnímání vlastního těla) ještě koreláty genetické. V genetické části projektu budou studovány varianty baterie genů, související se vznikem AN a BN a/nebo modifikují jejich průběh a vyústění. Zaměříme se na geny ovlivňující centrální mechanismus regulace příjmu potravy, související se stresovými faktory: receptory serotoninu, dopaminu, stresové proteiny, neurotrofní faktor; insulin-like growth factor-2; COMT a poprvé u PPP i geny pro tvorbu plynných molekul, jejichž polymorfizmy podle některých studií ovlivňují chování.

• MeSH
• bulimia nervosa genetika   MeSH
• endofenotypy analýza   MeSH
• exom MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• mentální anorexie genetika   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím MeSH
• poruchy příjmu potravy genetika   MeSH
• záchvatovité přejídání genetika   MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• genetika, lékařská genetika
• environmentální vědy
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Tradiční přístupy a metody používané ve studiích zabývajících se epidemiologií zhoubných nádorů byly v řadě případů neúspěšné, pokud se jednalo o identifikaci kauzálních faktorů potenciálně souvisejících s výskytem příslušného novotvaru. Neúspěch obvykle spočíval v nedostatečném respektu k validitě studií ohledně počtu probandů nebo v nedostatečné charakteristice míry expozice u případů. V souborném referátu jsou diskutovány obě zmíněná úskalí. Multicentrické studie jsou alternativou dřívějších přístupů, zajišťují dostatečný rozsah do studie zahrnutých případů i kontrol a zmírňují důvody ke kritickým postojům vůči metaanalýzám nezávislých studií. Individuální multicentrické studie mohou být hodnoceny po vytvoření společné databáze, nebo vyhodnoceny jednotlivě a pak společně hodnoceny obvyklými metodickými postupy pro metaanalýzu. Multicentrické studie, rozsáhlé kohortové studie, nebo retrospektivní studie případů a kontrol poskytují také mimořádnou příležitost studia genomických, epigenetických a metabolomických aspektů studovaných zhoubných novotvarů spojených jak se životním stylem, tak s faktory prostředí. Optimalizace metod odhadu expozice a redukce s nimi spojených nejistot, reprezentují klíčovou a současně nejobtížnější komponentu tohoto druhu studií. Využití biomarkerů při respektování principu plausibility zjištěných nálezů představuje v uvedeném kontextu možnost významného zlepšení současné situace. V závěru je prezentován názor, že odhad rizika i princip předběžné opatrnosti by neměly být nahlíženy jako protichůdné principy, ale spíše pojímány jako komplementární přístupy v závislosti na údajích, které jsou k rozhodování v konkrétním případě k dispozici. Oba přístupy mohou být využity pro návrh adekvátních politických rozhodnutí nejen o míře odhadu rizika expozice karcinogenům, ale i v případě širokého spektra jiných rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka.

The traditional approaches and study designs in cancer epidemiology have not been very successful in identifying and evaluating adequately the potential risk and/or protective factors associated with the disease. The main reasons for the failure were often due to not relevant care to principles of validity of study pattern, small study sample size, and inadequate exposure data. In this paper, issues and approaches relevant to these two challenges are discussed. Multicentre study were proposed as a way to increase study size and to mitigate criticism about meta-analysis of independent studies. A multicentre study of large cohort or case–control studies also offers an exciting opportunity to study the contribution of genomics, epigenomics and metabolomics events that may be causally associated with life-style and environmental risk factors for human health. Optimizing methods for exposure assessment and how to reduce exposure misclassification represent a difficult component in epidemiology studies. A potentially useful approach for improving exposure estimate is to rely on biomarkers of exposures. Finally, it is argued that risk assessment and the precautionary principle should not be viewed as conflicting paradigms but, rather, as a complementary approach for developing appropriate policies to address risks posed by human exposure to carcinogens and a wide spectrum of other health hazards. genomics of cancer, meta-analysis, epigenomics, metabolomics.

• Klíčová slova
• Odhad míry zdravotního rizika (nový obor),
• MeSH
• epidemiologické metody * MeSH
• epigenomika metody   trendy   MeSH
• genomika metody   trendy   MeSH
• karcinogeny * klasifikace   toxicita   MeSH
• kauzalita MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• metabolomika metody   trendy   MeSH
• multicentrické studie jako téma metody   využití   MeSH
• nádory * epidemiologie   etiologie   chemicky indukované   MeSH
• nemoc vyvolaná prostředím diagnóza   etiologie   MeSH
• preventivní lékařství metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• veřejné zdravotnictví metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH