Proximal femur fractures (PFF) pose a major challenge in elderly patients with severe comorbidities and receiving antithrombotic therapy since according to the latest guidelines the surgery should be performed as soon as possible, preferably within 24 hours, to reduce mortality and morbidity. This review outlines the practical approach to surgical management of PFF that relies on increasing evidence of safety of early surgery in patients with PFF receiving antiplatelet and anticoagulant therapy. We have also used information from the existing evidence-based guidelines for elective/planned surgery in patients with antithrombotic therapy. The practical approach can be summarised as follows: • Antiplatelet therapy - discontinuation of acetylsalicylic acid (ASA) and clopidogrel in monotherapy or in combination is not necessary prior to surgery. In case of bleeding, antifibrinolytic therapy is recommended as well as administration of platelet concentrate which is rarely needed. • In patients taking warfarin, reversal of its effects is recommended by early administration of vitamin K to allow surgery to be performed within 24 hours. Prothrombin complex concentrate (PCC) as a second-line drug is reserved for extreme cases only. Warfarin therapy is resumed 24 hours after surgery. • Direct oral anticoagulants must be discontinued 24-48 hours prior to surgery, possibly longer depending on the type of drug, time of administration of the last dose, and renal function. In extreme cases, an antidote (idarucizumab, off-label andexanet) can be administered prior to surgery, or PCC in case they are unavailable. Anticoagulation therapy is resumed in 24-48 hours. • Neuraxial anaesthesia is possible when ASA is taken by the patient and in case of effective warfarin reversal. • In early surgery and rapid restart of anticoagulant therapy, bridging therapy with LMWH is not indicated except for in cases with extreme risk of thrombosis. Key words: proximal femur fracture, antiplatelet therapy, anticoagulant therapy, perioperative management.

• MeSH
• antikoagulancia * škodlivé účinky   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Aspirin škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• fraktury femuru chirurgie   MeSH
• fraktury proximálního femuru MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• warfarin škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Cardiogenic shock (CS) is a devastating and fatal complication of acute myocardial infarction (AMI). CS can affect the pharmacokinetics and pharmacodynamics of medications. The unique properties of cangrelor make it the optimal P2Y12 inhibitor for CS-AMI, in terms of both efficacy and safety. The DAPT-SHOCK-AMI trial (ClinicalTrials.gov: NCT03551964; EudraCT: 2018-002161-19) will assess the benefits of cangrelor in patients with an initial CS-AMI undergoing primary angioplasty. This randomised, multicentre, placebo-controlled trial of approximately 550 patients (with an allowed 10% increase) in 5 countries using a double-blind design will compare initial P2Y12 inhibitor treatment strategies in patients with CS-AMI of (A) intravenous cangrelor and (B) ticagrelor administered as crushed tablets at a loading dose of 180 mg. The primary clinical endpoint is a composite of all-cause death, myocardial infarction (MI), or stroke within 30 days. The main secondary endpoints are (1) the net clinical endpoint, defined as death, MI, urgent revascularisation of the infarct-related artery, stroke, or major bleeding as defined by the Bleeding Academic Research Consortium criteria; (2) cardiovascular-related death, MI, urgent revascularisation, or heart failure; (3) heart failure; and (4) cardiovascular-related death, all (1-4) within 1 year after study enrolment. A platelet reactivity study that tests the laboratory antiplatelet benefits of cangrelor, when given in addition to standard antiplatelet therapy, will be conducted using vasodilator-stimulated phosphoprotein phosphorylation. The primary laboratory endpoints are the periprocedural rate of onset and the proportion of patients who achieve effective P2Y12 inhibition. The DAPT-SHOCK-AMI study is the first randomised trial to evaluate the benefits of cangrelor in patients with CS-AMI.

• MeSH
• adenosinmonofosfát * analogy a deriváty   terapeutické užití   škodlivé účinky   aplikace a dávkování   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• fosfoproteiny MeSH
• infarkt myokardu * komplikace   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• kardiogenní šok * mortalita   MeSH
• koronární angioplastika škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• purinergní receptory P2Y - antagonisté aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři MeSH
• ticagrelor * terapeutické užití   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• protokol klinické studie MeSH

Dual antiplatelet therapy (DAPT) remains the gold standard in patients who underwent percutaneous coronary intervention (PCI). This meta-analysis aims to evaluate the clinical safety of 1-month DAPT followed by aspirin or a P2Y12 receptor inhibitor after PCI with drug-eluting stents (DES). We searched PubMed, MEDLINE, Embase, Scopus, Google Scholar, Cochrane Central Registry, and ClinicalTrials.gov databases and identified 5 randomized controlled trials with 29,831 patients who underwent PCI with DES and compared 1-month versus >1-month DAPT. The primary end point was major bleeding, and the co-primary end point was stent thrombosis. The secondary end point included all-cause mortality, cardiovascular death, myocardial infarction, stroke, and major adverse cardiovascular or cerebrovascular events. Compared with >1-month DAPT, the 1-month DAPT was associated with a lower rate of major bleeding (odds ratio [OR] 0.66, 95% confidence interval [CI] 0.45 to 0.97, p = 0.03, I2 = 71%), whereas stent thrombosis had a similar rate in both study groups (OR 1.08, 95% CI 0.81 to 1.44, p = 0.60, I2 = 0.0%). The study groups had similar risks for all-cause mortality (OR 0.89, 95% CI 0.77 to 1.04, p = 0.14, I2 = 0.0%), cardiovascular death (OR 0.84, 95% CI 0.59 to 1.19, p = 0.32, I2 = 0.0%), myocardial infarction (OR 1.04, 95% CI 0.89 to 1.21, p = 0.62, I2 = 0.0%), and stroke (OR 0.82, 95% CI 0.64 to 1.05, p = 0.11, I2 = 6%). The risk of major adverse cardiovascular or cerebrovascular events was lower (OR 0.86, 95% CI 0.76 to 0.97, p = 0.02, I2 = 25%) in the 1-month DAPT compared with >1-month DAPT. In conclusion, in patients who underwent PCI with DES, 1-month DAPT followed by aspirin or a P2Y12 receptor inhibitor reduced major bleeding with no risk of increased thrombotic risk compared with longer-term DAPT.

• MeSH
• Aspirin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• časové faktory MeSH
• duální protidestičková léčba * škodlivé účinky   metody   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   MeSH
• koronární trombóza prevence a kontrola   epidemiologie   MeSH
• krvácení * chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• stenty uvolňující léky * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• systematický přehled MeSH

BACKGROUND: Endovascular treatment (EVT) of tandem lesion (TL) in the anterior circulation acute ischemic stroke (IS) usually requires periprocedural antithrombotic treatment and early initiation of dual antiplatelet therapy (DAPT) after carotid stenting. However, it may contribute to an occurrence of symptomatic intracerebral hemorrhage (SICH) in some cases. We investigated factors influencing the SICH occurrence and assessed the possible predictors of SICH after EVT. METHODS: IS patients with TL in the anterior circulation treated with EVT were enrolled in the multicenter retrospective ASCENT study. A good three-month clinical outcome was scored as 0-2 points in modified Rankin Scale (mRS) and recanalization using the TICI scale. SICH was assessed using the SITS-MOST criteria. Logistic regression analysis was used for the assessment of possible predictors of SICH with adjustment for potential confounders. RESULTS: In total, 300 (68.7 % males, mean age 67.3 ± 10.2 years) patients with median of admission NIHSS 17 were analyzed. Recanalization (TICI 2b-3) was achieved in 290 (96.7 %) patients and 176 (58.7 %) had mRS 0-2. SICH occurred in 25 (8.3 %) patients. Patients with SICH did not differ from those without SICH in the rate of periprocedural antithrombotic treatment (64 vs. 57.5 %, p = 0.526) and in the rate of DAPT started within the first 12 h after EVT (20 vs. 42.2 %, p = 0.087). After adjustment, admission NIHSS and admission glycemia were found as the only predictors of SICH after EVT. CONCLUSION: Admission NIHSS and glycemia were found as the only predictors of SICH after EVT for TL. No associations between periprocedural antithrombotic treatment, early start of DAPT after EVT and SICH occurrence were found.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cerebrální krvácení * diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• duální protidestičková léčba škodlivé účinky   MeSH
• endovaskulární výkony * škodlivé účinky   přístrojové vybavení   MeSH
• fibrinolytika * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   aplikace a dávkování   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * etiologie   terapie   diagnóza   diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Japonsko MeSH

BACKGROUND: Whether ticagrelor may reduce periprocedural myocardial necrosis after elective percutaneous coronary intervention (PCI) in patients with and without chronic clopidogrel therapy is unclear. OBJECTIVES: This study sought to compare ticagrelor vs clopidogrel in patients with and without chronic clopidogrel therapy before undergoing elective PCI. METHODS: In this prespecified analysis of the ALPHEUS (Assessment of Loading With the P2Y12 Inhibitor Ticagrelor or Clopidogrel to Halt Ischemic Events in Patients Undergoing Elective Coronary Stenting) trial, patients were defined as clopidogrel(+) and clopidogrel(-) according to the presence and absence of clopidogrel treatment for ≥7 days before PCI, respectively. The primary endpoint was the composite of PCI-related myocardial infarction and major injury as defined by the third and fourth universal definition 48 hours after PCI. RESULTS: A total of 1,882 patients were included, 805 (42.7%) of whom were clopidogrel(+). These patients were older, had more comorbidities, and had more frequent features of complex PCI. The primary endpoint was less frequently present in clopidogrel(-) compared to clopidogrel(+) patients (32.8% vs 40.0%; OR: 0.73; 95% CI: 0.60-0.88), but no significant differences were reported for the risk of death, myocardial infarction, stroke, or transient ischemic attack at 48 hours or 30 days. Ticagrelor did not reduce periprocedural myocardial necrosis or the risk of adverse outcomes, and there was no significant interaction regarding the presence of chronic clopidogrel treatment. CONCLUSIONS: Clopidogrel-naive patients presented less periprocedural complications compared to clopidogrel(+) patients, a difference related to a lower risk profile and less complex PCI. The absence of clopidogrel at baseline did not affect the absence of a difference between ticagrelor and clopidogrel in terms of PCI-related complications supporting the use of clopidogrel as the standard of care in elective PCI in patients with or without chronic clopidogrel treatment.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chronická nemoc MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu * mortalita   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• klopidogrel * škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nekróza MeSH
• nemoci koronárních tepen terapie   mortalita   diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• purinergní receptory P2Y - antagonisté škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• ticagrelor * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

AIMS: Screening logs have the potential to appraise the actual prevalence and distribution of predefined patient subsets, avoiding selection biases, which are inevitably and potentially present in randomised trials and real-world registries, respectively. We aimed to assess the prevalence of high bleeding risk (HBR) characteristics in the real world and the external validity of the MASTER DAPT trial. METHODS AND RESULTS: All consecutive patients who underwent percutaneous coronary intervention (PCI) for at least two consecutive weeks across 65 sites participating in the trial were entered into a screening log. Of 2,847 consecutive patients, 1,098 (38.6 %) were HBR and 109 (9.9 %) consented for trial participation. PRECISE-DAPT score ≥ 25 was the most frequent HBR feature, followed by advanced age, use of oral anticoagulation (OAC) and anaemia. Compared with consecutive HBR patients, consenting patients were older (≥ 75 years: 69 % versus 62 %, absolute standardized difference [SD] 0.16), more frequently male (78 % versus 71 %, absolute SD 0.18), had higher use of OAC (38 % versus 20 %, absolute SD 0.39), treatment with steroids or nonsteroidal anti-inflammatory drugs (10 % versus 5 %, SD 0.16), and prior cerebrovascular events (10 % versus 6 %, absolute SD 0.18) but lower PRECISE DAPT score ≥ 25 (54 % versus 66 %, absolute SD 0.24). CONCLUSIONS: The HBR criteria distribution differed between consecutive versus selectively included HBR patients, suggesting the existence of selection biases in the trial population.

• MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• duální protidestičková léčba škodlivé účinky   metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• krvácení * chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: Whether ticagrelor in chronic coronary syndrome patients undergoing complex percutaneous coronary intervention (PCI) can prevent cardiovascular events is unknown. OBJECTIVES: The authors sought to evaluate outcomes of complex PCI and the efficacy of ticagrelor vs clopidogrel in stable patients randomized in the ALPHEUS (Assessment of Loading with the P2Y12 inhibitor ticagrelor or clopidogrel to Halt ischemic Events in patients Undergoing elective coronary Stenting) trial. METHODS: All PCI procedures were blindly reviewed and classified as complex if they had at least 1 of the following criteria: stent length >60 mm, 2-stent bifurcation, left main, bypass graft, chronic total occlusion, use of atherectomy or guiding catheter extensions, multiwire technique, multiple stents. The primary endpoint was a composite of type 4a or b myocardial infarction (MI) and major myocardial injury during the 48 hours after PCI. We compared the event rates according to the presence or not of complex PCI criteria and evaluated the interaction with ticagrelor or clopidogrel. RESULTS: Among the 1,866 patients randomized, 910 PCI (48.3%) were classified as complex PCI. The primary endpoint was more frequent in complex PCI (45.6% vs 26.6%; P < 0.001) driven by higher rates of type 4 MI and angiographic complications (12.2% vs 4.8 %; P < 0.001 and 19.3% vs 8.6%; P < 0.05, respectively). The composite of death, MI, and stroke at 48 hours (12.7% vs 5.1 %; P < 0.05) and at 30 days (13.4% vs 5.3%; P < 0.05) was more frequent in complex PCI. No interaction was found between PCI complexity and the randomized treatment for the primary endpoint (Pinteraction = 0.47) nor the secondary endpoints. CONCLUSIONS: In chronic coronary syndrome, patients undergoing a complex PCI have higher rates of periprocedural and cardiovascular events that are not reduced by ticagrelor as compared with clopidogrel.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnostické zobrazování   terapie   komplikace   MeSH
• infarkt myokardu * etiologie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• klopidogrel škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• ticagrelor škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Kontext: Antiagregační terapie sice představuje základní způsob léčby pacientů s akutním koronárním syndromem, avšak vzhledem k tomu, že již byl popsán případ hypersenzitivity na kyselinu acetylsalicylovou, může být léčba pacienta s akutním koronárním syndromem problematická. Popis případu: Na oddělení urgentního příjmu byla přepravena 65letá Jávanka s dyspnoe přetrvávající po dobu tří dní a s ortopnoe. Na základě fyzikálního vyšetření a výsledků pomocných testů byla pacientce stanovena diagnóza akutní dekompenzace srdečního selhání. Třetí den léčby byla na EKG záznamu pozorována nová inverze vlny T ve svodech V 1 až V 6 , I a aVL, prokazující akutní koronární syndrom bez elevace úseku ST. Byla podána nasycovací dávka antiagregancií (clopidogrelu a kyseliny acetylsalicylové). Tři dny po podání léčiv si pacientka stěžovala na náhlé zhoršení dušnosti; současně byly slyšet hvízdavé zvuky. Vzniklo tak podezření na alergickou reakci, a vzhledem k četným alergickým reakcím na nesteroidní antiflogistika v anamnéze pacientky se předpokládalo, že tentokrát reakci vyvolala kyselina acetylsalicylová. Diskuse: Kyselina acetylsalicylová se jako inhibitor COX-1 často podílí na vyvolání hypersenzitivních reakcí. V takových případech je léčebnou strategií podání silnějšího antagonisty receptoru P2Y12 a rychlá perorální desenzibilizace ihned po stabilizaci pacientova stavu.

Background: Antiplatelet therapy is an essential treatment for patients with acute coronary syndrome. But a history of aspirin hypersensitivity has been reported and it might be challenging to treat a patient with this case. Case: A 65-year-old Javanese woman came to the emergency department and presented with dyspnea for three days and with orthopnea. Based on physical and supporting examination, the patient was diagnosed with ADHF. However, on the 3rd day of treatment, ECG showed new T wave inversion at lead V1 to V6, I, and aVL lead to NSTEACS. Loading doses of antiplatelets (clopidogrel and aspirin) were administered. Three hours after the drug administration, the patient complained of sudden worsening shortness of breath with pronounced wheezing. Allergic reaction was suspected and due to the patient's history of multiple NSAIDs allergies, aspirin was suspected as the culprit. Discussion: Aspirin as a COX-1 inhibitor, is often implicated with hypersensitivity reactions. Using a more potent P2Y12 receptor antagonist and performing rapid oral desensitization once the patient has stabilized is a strategy in this kind of case.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• alergie MeSH
• anafylaxe etiologie   MeSH
• Aspirin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antikoagulancia * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• epistaxe * chemicky indukované   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• riziko MeSH
• vyšetření krevní srážlivosti metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Zubní lekári sa bežne stretávajú s pacientmi užívajúcimi perorálne antitrombotiká, ktorí vyžadujú invazívne dentálne výkony. Hoci antitrombotiká môžu spôsobiť zvýšené krvácanie, existuje konsenzus, že liečebné režimy s protidoštičkovými liekmi, staršími antikoagulanciami (warfarín) a priamymi perorálnymi antikoagulanciami by sa pred rutinnými dentálnymi výkonmi nemali meniť, keď je riziko krvácania nízke. Trombembolické riziko pri ich prerušení pravdepodobne prevažuje nad potenciálnymi krvácavými komplikáciami spojenými s chirurgickým výkonom. Riziká pozastavenia alebo redukcie týchto liekov sa preto musia zvážiť oproti možným následkom predĺženého krvácania, ktoré možno kontrolovať lokálnymi opatreniami, ako je mechanický tlak, šitie, hemostatiká alebo antifibrinolytiká. Niektorí pacienti, ktorí užívajú antitrombotiká, môžu mať ďalšie komorbidity alebo dostávajú inú liečbu, ktorá môže zvýšiť riziko predĺženého krvácania po dentálnom ošetrení. Ak sa predpokladá, že pacient má vysoké riziko krvácania, zubný lekár by mal zvážiť konzultáciu s ošetrujúcim lekárom pacienta, aby prediskutoval dočasné prerušenie antitrombotickej liečby.

Dentists commonly encounter patients taking oral antithrombotic agents who require invasive dental procedures. Although antithrombotics can cause an increase in bleeding, there is consensus that treatment regimens with antiplatelet agents, older anticoagulants (warfarin) and direct oral anticoagulants should not be altered before routine dental procedures when the risk of bleeding is low. Thromboembolic risk of their discontinuing likely outweighs potential bleeding complications associated with surgery. Therefore, the risks of stopping or reducing these medications must be weighed against the potential consequences of prolonged bleeding, which can be controlled with local measures such as mechanical pressure, suturing, haemostatic agents or antifibrinolytics. Some patients who are taking antithrombotic medications may have additional comorbid conditions or receive other therapy that can increase the risk of prolonged bleeding after dental treatment. Where a patient is believed to be at high bleeding risk, the dentist should consider a consultation with the patient's physician to discuss temporarily discontinuing the antithrombotic therapy.

• MeSH
• antikoagulační přemostění MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• hematologické látky * farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pooperační krvácení chemicky indukované   epidemiologie   ošetřování   prevence a kontrola   MeSH
• riziko MeSH
• stomatochirurgické výkony * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH