- MeSH
- biomedicínský výzkum * MeSH
- lékařská onkologie trendy MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- rozhovory MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Neuroleptický maligní syndrom (NMS) je antipsychotiky navozený, život ohrožující stav, charakterizovaný hypertermií, svalovou rigiditou, kvalitativními změnami vědomí a deregulací autonomního nervového systému. Byl popsán záhy po uvedení antipsychotik do klinické praxe. Dle recentních údajů se incidence pohybuje od 0,02 % do 0,03 %, s mortalitou 5,6 %. Relativně častěji bývá popisován na antipsychotikách druhé generace atypický obraz, který je charakterizován nižším výskytem a nižší intenzitou základních příznaků. Léčba spočívá v podpůrných opatřeních a specifické farmakoterapii. Kazuistiky upozorňují na rizikové faktory pro rozvoj NMS.
Neuroleptic malignant syndrome (NMS) is an antipsychotic-induced, life-threatening condition, characterized by hyper-pyrexia, muscle rigidity, qualitative alteration of consciousness and autonomie nervous system dysregulation. Neuroleptic malignant syndrome was described early after introduction of antipsychotics into clinical practice. According the recent review the reported incidence of NMS was 0.02% to 0.03%, with a mortality rate of 5.6%. With the second-generation antipsychotics more frequently an atypical clinical picture, characterized by lower frequency and lower intensity of basal symptoms is found. The treatment includes supportive treatment and specific drug therapy. Case reports bring attention to risk factor for development of NMS.
- MeSH
- antipsychotika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- dantrolen aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duševní poruchy farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom * diagnóza epidemiologie etiologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Kognitivní dysfunkce patří k základním příznakům deprese. Má nepochybně význam pro fungování v denním životě, negativně ovlivňuje kvalitu života, návrat do práce a práceschopnost. Nálezy ukazují na mírné postižení více kognitivních domén. Některé komponenty kognitivní dysfunkce mohou souviset se závažností symptomů deprese. Pacienti s depresivní poruchou vykazují obecně nižší celkovou kognitivní výkonnost, což předpokládá globální difuzní postižení kognice. Dle jiné hypotézy je depresivní porucha spojena s výraznější poruchou specifických kognitivních domén, nejvíce exekutivních funkcí a pamětí. Kognitivní dysfunkce se vyskytuje v akutní depresi a může přetrvávat i v remisi. Redukce příznaků u deprese není následována kognitivním zlepšením odpovídajícího stupně. Kognitivní porucha se horší s každou další epizodou a porucha v nesymptomatické fázi souvisí s řadou předchozích epizod. Kognitivní deficit je u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy kvalitativně podobný, avšak rozdíly jsou v závažnosti. Nejvýraznější postižení je v sestupném pořadí u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy. Nejčastěji užívané screeningové nástroje pro měření kognitivní dysfunkce u ostatních psychických poruch, hlavně demence, nejsou dostačující pro stanovení mírné kognitivní poruchy u deprese. Pacientovo subjektivní vnímání kognitivní dysfunkce nesouvisí vždy s výkonem v objektivních neuropsychologických testech. Dnes již byly vyvinuty kognitivní baterie specifické pro afektivní poruchy. Slibný se jeví THINC-it, screeningový nástroj zahrnující objektivní i subjektivní měření kognitivních funkcí. Je již volně dostupný a aplikovatelný pomocí tabletu nebo počítače.
Cognitive dysfunction is a core component of depressive disorder. Cognitive impairments impact on patient functioning and negatively influence quality of life, return to work and ability to perform adequately at work. The findings show a mild impairment of more cognitive domains. Some of the cognitive deficits may be associated with the severity of psychopathological symptoms of depression. Patients with depressive disorder show a lower global cognitive performance, which means a global diffusion impairment of cognition. According to another hypothesis the depressive disorder is associated with a more pronounced impairment of specific cognitive domains, mostly with impairment of executive and memory functions. Cognitive dysfunction occurs in acute depression and can persist into remission. The alleviation of affective symptoms is often not paralleled by an equal improvement of cognition. With every episode there is a decrease in cognitive function and that inter-episode cognitive function is related to the number of previous episodes. Cognitive deficits are qualitatively similar in schizophrenia and bipolar and unipolar depression, however the severity of impairment differs between these disorders, with the most severe deficits seen in patients with schizophrenia, followed by bipolar disorder, and the least severe deficits noted in individuals with depressive disorder. The mostly used screening tools for measuring cognitive dysfunction in other psychiatric disorders, especially dementia, are not sufficiently sensitive to detect cognitive dysfunction in depression. Further, patient’s subjective experience of cognitive dysfunction is not always related to performance on objective neuropsychological measures. Nowadays, cognitive batteries more specific to affective disorders have been developed. A promising screening tool is the THINC-it, which includes subjective and objective measures of cognitive function. The THINC-it is yet free downloadable and easily used by tablets and laptops.
