Data o zdravotní péči ve správě státem řízených organizací jsou pro společnost cenným nehmotným aktivem. Jejich využití by mělo být pro jejich správce a stát prioritou. Zcela paternalistický přístup správců a státu je nežádoucí, jakkoliv má za cíl ochranu práva na soukromí osob registrovaných v databázích. V souladu s evropskou politikou a celosvětovým trendem by však tato opatření neměla převážit společenský benefit, který z analýzy těchto údajů vyplývá, existují-li technické možnosti práva osob na soukromí dostatečně chránit. Česká společnost vede k tématu intenzivní diskusi, která se však podle autorů jen nedostatečně opírá o fakta a postrádá jasně artikulovaná stanoviska odborné veřejnosti. Cílem tohoto článku je tyto mezery zacelit. Techniky anonymizace údajů představují řešení, jak chránit práva jednotlivců na soukromí a zároveň zachovat vědeckou hodnotu údajů. Riziko ztotožnění jednotlivců v anonymizovaných souborech údajů je škálovatelné a lze ho minimalizovat v závislosti na typu a obsahu údajů a jejich použití konkrétním žadatelem. Nalezení optimální formy a rozsahu deidentifikovaných údajů vyžaduje kompetence a znalosti jak na straně žadatele, tak na straně správce. Je v zájmu žadatele, správce i chráněných osob v databázích, aby obě strany projevily ochotu a měly schopnost a odborné znalosti komunikovat v průběhu žádosti a jejího zpracování.
Healthcare data held by state-run organisations is a valuable intangible asset for society. Its use should be a priority for its administrators and the state. A completely paternalistic approach by administrators and the state is undesirable, however much it aims to protect the privacy rights of persons registered in databases. In line with European policies and the global trend, these measures should not outweigh the social benefit that arises from the analysis of these data if the technical possibilities exist to sufficiently protect the privacy rights of individuals. Czech society is having an intense discussion on the topic, but according to the authors, it is insufficiently based on facts and lacks clearly articulated opinions of the expert public. The aim of this article is to fill these gaps. Data anonymization techniques provide a solution to protect individuals' privacy rights while preserving the scientific value of the data. The risk of identifying individuals in anonymised data sets is scalable and can be minimised depending on the type and content of the data and its use by the specific applicant. Finding the optimal form and scope of deidentified data requires competence and knowledge on the part of both the applicant and the administrator. It is in the interest of the applicant, the administrator, as well as the protected persons in the databases that both parties show willingness and have the ability and expertise to communicate during the application and its processing.
Alzheimerova choroba (AD) je jedním z nejzávažnějších onemocnění moderní doby. Vzrůstající průměrný věk společně s vysokou prevalencí a incidencí AD v seniorské populaci, společně s vysokými náklady na péči o pacienty s AD z ní činí jednu z finančně nejnáročnějších diagnóz vůbec. Vakcinace je dlouhodobě označována za nákladově nejefektivnější formu terapeutické intervence, proto není divu, že do imunoterapeutických přístupů k terapii AD jsou vkládány veliké naděje. V tomto přehledovém článku bychom rádi shrnuli dosavadní imunologické přístupy v terapii AD a prezentovali současné trendy výzkumu, které by v dohledné době mohly přinést posun v terapii nebo prevenci AD.
Alzheimer's disease (AD) is one of the plagues of modern era. Increasing mean age of a population in combination with the overall high prevalence and incidence of AD in elderly population and very high both direct and indirect health care costs of the disease, makes AD one of the most expensive diagnosis in the developed countries. Vaccination is one of the best cost effective approaches of the therapeutic interventions. Progresses in immunotherapeutic approaches in AD therapy are watched with great anticipations both by healthcare professionals and general population. In this review we would like to summarize up-to date immunotherapeutic approaches in clinical development and to present current research trends that could lead to the breakthrough in AD therapy or prevention.
- MeSH
- aktivní imunoterapie metody MeSH
- Alzheimerova nemoc * etiologie farmakoterapie imunologie prevence a kontrola MeSH
- amyloidní beta-protein imunologie metabolismus MeSH
- amyloidní plaky MeSH
- histokompatibilita - antigeny třídy I MeSH
- imunoterapie * metody MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- neurofibrilární klubka MeSH
- pasivní imunizace MeSH
- proteiny tau MeSH
- protilátky terapeutické užití MeSH
- receptory Fc MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí MeSH
- vakcíny proti Alzheimerově nemoci * terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- tabulky MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- laser doppler flowmetrie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrocirkulace MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- popálení * diagnóza MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
