Východisko: Studie se zaměřuje na pacienty, kteří byli propuštěni z lůžkové rehabilitační péče do domácího prostředí, ale v důsledku nedostupnosti či nemožnosti dopravy na ambulantní rehabilitaci nemají možnost navazující ergoterapie pro horní končetiny (HK). Situace je ještě více akcentovaná v oblasti ambulantní ergoterapie, která je minimálně dostupná ve všech regionech České republiky. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit aplikaci distanční terapie (DT) u pacientů se získaným poškozením mozku se zaměřením na terapii HK a ověřit, zda dojde k udržení či významnému zlepšení jemné motoriky paretické HK. Metody: Studie zahrnuje sedm pacientů v subakutním stadiu zařazených do distanční terapie v domácím prostředí (pět žen, průměrný věk 40 ± 15,66 let, čtyři s hemoragickou cévní mozkovou příhodou, tři levostranné hemiparézy, sedm dominantních pravých HK), kteří dokončili terapii pomocí senzoru Leap motion a softwaru Rehamza. Pacienti byli hodnoceni na začátku (T1) a po ukončení DT (T2) funkčními testy pro HK Motor Assessment Scale (MAS), testy koordinace a dexterity 9 Hole Peg Test (9HPT) a testem Box and Block (BBT), Motricity indexem (MI) pro svalovou sílu HK, modifikovanou Ashworthovou škálou (mAS) pro svalový tonus. Soběstačnost byla hodnocena indexem Barthelové (BI) a byla monitorována i změna kvality života první měsíc po propuštění z hospitalizace dotazníkem kvality života Short Form-36. Výsledky: Výsledky motorických testů ukazují, že došlo ke statisticky významnému zlepšení jemné motoriky, koordinace a motorického tempa dle 9HPT (p = 0,05) a ke statisticky významnému zlepšení funkce HK dle MAS (p = 0,05). V testu BBT bylo pozorováno klinické zlepšení v průměru o 4,28 kostek. U všech sedmi pacientů došlo ke zvýšení svalové síly ruky na plný počet (33 b.) dle MI. Adherence všech pacientů k distanční ergoterapii byla 100 %. Závěr: Výsledky studie ukazují, že pacienti s lehčím motorickým deficitem na HK po získaném poškození mozku mohou pozitivně profitovat z distanční ergoterapie.

Background: The study focuses on patients who were discharged from inpatient rehabilitation care to their home environment, but due to the unavailability or impossibility of transport to outpatient rehabilitation, the patients did not have the possibility of follow-up occupational therapy for the upper limbs. The situation is even more strongly emphasised in the field of outpatient occupational therapy, which is minimally available in all regions of the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to evaluate the application of distance therapy in patients with acquired brain injury with the therapy focusing on the upper limbs and to verify whether the fine motor skills of the paretic upper limb are maintained or significantly improved after distance occupational therapy. Methods: The study included seven subacute patients enrolled in distance therapy at home (five females, mean age 40 ± 15.66 years, four haemorrhagic stroke, three left-sided hemiparesis, seven right handedness) who completed therapy with Leap motion sensor and Rehamza software. The patients were evaluated at baseline (T1) and at the end of distance therapy (T2) by the Motor Assessment Scale (MAS) functional test, the 9 Hole Peg Test (9HPT) and Box and Block test (BBT) coordination and dexterity tests, the Motricity Index (MI) for the upper extremities for muscle strength, the modified Ashworth scale (mAS) for muscle tone, self-sufficiency was assessed by the Barthel Index (BI) and the change in the quality of life was monitored with the SF-36 questionnaire in the first month after discharge from hospitalisation. Results: The results of the motor tests show that there was a statistically significant improvement in fine motor skills, coordination and motor pace according to 9HPT (p = 0.05) and a statistically significant improvement in the upper limb function according to MAS (p = 0.05). A clinical improvement of 4.28 cubes in average was observed in BBT. In all seven patients, the muscle strength of the hand increased according to MI to the full score (33 b.) The adherence of seven patients to distance occupational therapy was 100%. Conclusion: The results of the study show that patients with a mild motor deficit on the upper limb after acquired brain damage can positively benefit from distance occupational therapy.

• Klíčová slova
• Leap motion senzor, distanční terapie,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• dospělí MeSH
• ergoterapie metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• telerehabilitace * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• organizace MeSH
• sluch * MeSH
• sluchově postižení MeSH
• svépomocné skupiny * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH