Soudní lékař se často setkává s diagnózou otřesu mozku, respektive lehkého mozkového poranění (mTBI). Dřívější koncept mozkové komoce (otřesu mozku) jako funkční a plně reverzibilní klinické jednotky je nutno považovat za překonaný, neboť otřes mozku může vést k prokazatelným strukturálním změnám mozku. Proto se doporučuje od používání pojmu „otřes mozku“ či „komoce“ co nejdříve upustit. Protože jsou ale tyto termíny v klinické praxi mnohde stále používány a neexistuje jednoznačné kritérium, jak odlišit komoci od mTBI, je pragmatické tyto pojmy považovat za synonyma, což platí i pro tento článek. Soudní lékař v souvislosti s mTBI řeší zpravidla tři otázky: diagnóza zranění, závažnost zranění a mechanizmus a způsob vzniku zranění. Měl by vždy zvážit, zda ke klinikem diagnostikovanému mTBI skutečně došlo, k tomu může využít konzultaci s neurologem. Pokud ano, jde vždy o poruchu zdraví, může ale jít i o těžké zranění. Ze statistiky ÚZIS vyplývá, že průměrná doba léčení je u otřesu mozku delší než dosud akceptované 2–3 týdny. Postkomoční syndrom je relativně častou komplikací otřesu mozku. Adresa pro korespondenci: doc. MUDr. František Vorel, CSc., Soudnělékařské oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. B. Němcové 54, 370 01 České Budějovice tel. 602 430 152, e-mail vorel.frantisek@nemcb.cz Delivered: March 1, 2024 Accepted: April 1, 2024
The forensic physician is often faced with the diagnosis of concussion or mild traumatic brain injury (mTBI). The earlier concept of cerebral concussion as a functional and fully reversible clinical entity must be considered obsolete, as concussion can lead to demonstrable structural changes in the brain. It is therefore recommended that the use of the term ‘concussion’ be abandoned as soon as possible. However, as these terms are still used in clinical practice in many places and there is no clear criterion to distinguish concussion from mTBI, it is pragmatic to consider these terms as synonyms. The forensic physician typically addresses three issues in the context of mTBI: the diagnosis of the injury, the severity of the injury, and the mechanism and mode of injury. He or she should always consider whether the clinician-diagnosed mTBI actually occurred, and may use consultation with a neurologist to do so. If so, it is always a medical disorder, but it may also be a severe injury. Statistics from the Institute of Health Information and Statistics (IHIS) show that the average period of incapacity for concussion is 39 days for people aged 20-65, which is longer than the previously accepted 2-3 weeks. The average period of incapacity for work for men and women is not statistically different. However, it increases with age, by almost one day for each year of age between 20 and 65 years. Post-concussion syndrome is a relatively common complication of concussion.
Známý případ únosu letadla na lince Mariánské Lázně – Praha v roce 1972 a zastřelení jeho kapitána je hodnocen z pohledu nových skutečností. Byly prostudovány materiály, hlavně pitevní zprávy z Německa i tehdejší ČSSR, a zjištěny naprosto zásadní rozdíly jak mezi samotnými nálezy, tak mezi jejich interpretacemi. Protože dodnes není přesně známo, k čemu vlastně v letadle došlo, byla provedena rekonstrukce v identickém letadle v Leteckém muzeu v Kunovicích. V průběhu této rekonstrukce byly prověřeny všechny možné, a tedy i zcela teoretické situace. Bylo zjištěno, že žádná neodpovídá připravované úmyslné vraždě, nýbrž že k výstřelu s největší pravděpodobností došlo v důsledku potyčky. Z medicínského, ale i politického hlediska zůstává několik otázek, které ani při sebelepší vůli nelze zodpovědět.
The aim of this paper is to reconstruct the hijacking case of an aircraft on the Mariánské Lázně – Prague route in 1972 and the shooting of its pilot in command in light of new facts, mainly autopsy reports from both Germany and Czechoslovak Socialist Republic. These reports contained absolutely opposite findings, both in terms of the findings themselves and their resulting interpretations. Since it is still not yet known exactly what happened in the plane, a reconstruction was carried out in an identical aircraft in the Aviation Museum in Kunovice. During the reconstruction, all possible (including theoretical) situations that may have occurred in the aircraft were examined. It was found that this could not have been a premeditated intentional murder, but that the shot could only have occurred during a passenger skirmish, and one that must have resulted in a very rare situation at that. From a political-medical point of view however, there are still several questions that cannot be answered even with the best of intentions.
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- letadla MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- střelné rány * MeSH
- zločin * MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Československo MeSH
Dne 8. června 1972 došlo k únosu československého letadla OK ADN společnosti Slov-air typu L410 Turbolet na pravidelné lince Mariánské Lázně - Praha do Německé spolkové republiky. Asi 8 minut po startu z letiště v Mariánských Lázních se pravděpodobný vedoucí skupiny únosců vrhl na kapitána letadla. Během potyčky s jedním z cestujících únosce jedním výstřelem z pistole ráže 7.65 mm Browning smrtelně zranil kapitána letadla. Další členové skupiny únosců napadli ostatní cestující. Po smrti kapitána letadla druhý pilot převzal řízení a přistál na letišti sportovního klubu u Weidenu. Po přistání byli únosci zadrženi policií. Deset únosců zůstalo v NSR. Letadlo s ostatními cestujícími a rakví zastřeleného kapitána letadla přistálo v Praze Ruzyni následujícího dne. Dne 12. června 1972 byla provedena v Ústřední vojenské nemocnici v Praze repitva zastřeleného kapitána letadla. Byl zjištěn stav po provedené pitvě v NSR. Při této repitvě bylo možné zrekonstruovat střelný kanál pouze neúplně, protože při předchozí pitvě bylo excidováno místo střelné rány vlevo na krku. Střelný kanál začínal otvorem v kůži umístěným 10 cm nad pravou prsní bradavkou, pokračoval doleva a lehce vzhůru podkožním vazivem, procházel 2. žebrem vpravo ve vzdálenosti 4,5 cm od hrudní kosti, pokračoval spodní a vnitřní stranou pravé klíční kosti, tečoval na přední straně chrupavku prstencovou a první prstenec průdušnice a na spodní straně levý lalok štítné žlázy, procházel na přední straně levé společné krkavice a pokračoval do prostoru levého kývače. Excidovaný otvor výstřelu se nacházel na levé polovině krku. Směr kanálu průstřelu odprava doleva byl z provedené repitvy patrný pouze z úlomku 2. žebra vpravo, který byl vylomen směrem doleva a navnitř. Příčinou smrti kapitána letadla byl úrazový šok. Shledané střelné poranění bylo způsobeno krátkou střelnou zbraní malé razance. Doplňkové faktory střelby na kůži nebyly nalezeny, stejně tak nebyly patrny známky působení tlaku plynů. Na žádost znalců provádějících repitvu jim byl lékařem provádějícím původní pitvu zaslán opis pitevního protokolu. V něm se kromě jiného uvádělo, že na levé straně krku 6,5 cm pod dolním úponem ucha se nacházela příčně oválná 2,5 cm dlouhá a až 1,2 cm široká červenočerná zaschlina vrchní pokožky, z jejíhož středu vytéká trochu červené krve. V závěru pitevního protokolu se konstatuje, že bylo zjištěno střelné poranění v oblasti levé strany krku a pravé strany hrudi. Vstřel dle zaslaného opisu pitevního protokolu ležel na levé straně krku, střela pronikla krčním svalstvem, roztrhla vnitřní větev krční tepny, prošla průdušnicí, pronikla klíční kostí, roztříštila 2. žebro vpravo asi 2 cm vedle hrudní kosti a na pravé straně hrudi 10 cm nad prsní bradavkou vystoupila z těla. Směr průniku střely tělem tedy měl opačnou orientaci oproti závěrům repitvy. Na základě tohoto zjištění byl posudek z repitvy doplněn v tom směru, že pro závěr o vstřelu na levé straně krku není v pitevním protokole z NSR žádný důkaz. Oba znalci provádějící repitvu prohlédli prostor kabiny letadla. Z prohlídky vyplynulo, že z levé strany, tj. do krku mohl být kapitán letadla zasažen pouze tehdy, jestliže by útočník držel pistoli v levé ruce ve zcela nepřirozené poloze tak, že by měl předloktí vytaženo vzhůru nad levé rameno zasaženého těsně při levé straně kabiny a ruku ohnutou v zápěstí ve strmém úhlu směrem dolů doprava. Poloha ruky střelce by byla přirozenější, pokud by se kapitán letadla před výstřelem otočil dozadu přes levé rameno a pootočil by trup doleva. To by však bylo vzhledem k situaci zcela bezúčelné, neboť by hleděl do levé stěny kabiny. Přirozenější by bylo otočení doprava přes pravé rameno. V takovém případě by mohl být zasažen do pravé strany hrudníku. Střílející únosce spáchal sebevraždu v cele v noci z 12. na 13. 1. 1973. S odstupem doby není možné na základě dostupných informací rozhodnout, jak přesně střelný kanál probíhal. Čeští znalci neměli k dispozici oděvní svršky ani závěry o jejich zkoumání a střelná rána na levé straně krku byla excidovaná německým znalcem a nebyla české straně přes žádost poskytnuta. Rozhodnout nebylo možné ani na základě vyšetřovacího pokusu, který provedli autoři tohoto sdělení. Za zvláštní je možné považovat to, že pitva byla provedena v tomto poměrně závažném případě mimo renomovaná soudnělékařská pracoviště.
On 8 June 1972, the Czechoslovak OK DNN aircraft carrier L410 Turbolet was delivered to the regular line Marianske Lazne - Prague to the Federal Republic of Germany. About 8 minutes after the launch from Marianske Lazne Airport, the likely head of the group of kidnappers threw the captain of the plane. During the fight with one of the passenger, the head of the group of kidnappers killed the captain of the aircraft by a shot from 7.65 mm pistol. Other members of the hijackers group attacked other passengers. After the aircraft captain’s death, the second pilot took command and landed at the sports club at Weiden. After the landing, the kidnappers were detained by the police. Ten kidnappers stayed in the Federal Republic of Germany. An airplane with other passengers and coffin of a shot captain landed in Prague Ruzyne the following day. On June 12, 1972, the re-autopsy of the captain of the aircraft was performed at the Central Military Hospital in Prague. Post-autopsy status was detected. In this re-autopsy, it was possible to reconstruct the fire channel only incompletely, because during the previous autopsy performed in Federal Republic of Germany was excised the shot wound left on the neck. The fire channel began with a hole in the skin 10 cm above the right breast nipple, continued to the left and slightly upward through the subcutaneous tissue, passed through the 2nd rib at the right at a distance of 4.5 cm from the sternum, continued the lower and inner sides of the right collarbone, flowing on the front the ring cartilage and the first ring of the trachea, and on the underside of the left lobes of the thyroid gland, passed on the front of the left common carotid and continued into the area of the left SCM. The exid shot hole was on the left half of the neck. The direction of the shotway canal from right side to left side was detectable only by the fragment of the 2nd rib, which was broken out to the left and inside. The cause of the captain’s death was a traumatic shock. The injury was caused by a short firearm of small stance. Additional factors of firing were not found on the skin, as well as no signs of gas pressure. At the request of the experts performing the autopsy, a copy of the autopsy protocol from Germany was sent to them by an autopsied doctor. Among other things, it was reported that a 6.5 cm under the lower end of the left ear was a transversely oval, 2.5 cm long and 1.2 cm wide, red-black dried place of the upper skin, from which center run out a little red blood. At the conclusion of the autopsy protocol, it was found that there was a nbsp;shotgun injury at the left side of the neck and the right side of the chest. The entrance wound according to the sent copy of the autopsy protocol, lay on the left side of the neck, the bullet penetrated the neck muscles, broke the inner branch of the cervical artery, passed through the trachea, penetrated the collarbone, split the 2nd rib to the right about 2 cm next to the sternum and the right chest 10 cm above the breast the nipple stepped out of the body. The direction of the penetration of the projectile through the body therefore had the opposite orientation compared to the re- autopsy. On the basis of this finding, the expert opinion from the re-autopsy was supplemented in the sense that there is no evidence in the autopsy protocol from Germany for the conclusion of the shot on the left side of the neck. Both autopsy experts examined the space of the aircraft cabin. The inspection showed that from the left, that is to the neck, the captain of the aircraft could be hit only if the attacker held the pistol in his left hand in a completely unnatural position so that his forearm was pulled upward over the left shoulder of the captain just to the left of the cabin and a hand bent in the wrist at a steep angle down to the right. The position of the shooter’s hand would be more natural if the captain of the aircraft turned backward over his left shoulder and turned the hull to the left. But this would be completely useless because of the situation, as he would look into the left cabin wall. More natural would be turning right over his right shoulder. In that case, he could be hit on the right side of the chest. The shooting kidnapper committed suicide in a cell overnight from 12 to 13 January 1973. It is not possible, based on the information available, to decide exactly how the gunshot has been going on. Czech experts did not have clothing of the captain or conclusions about their examination, and the hole on the left side of the neck was cut out by the German expert and was not provided to the Czech party through the request. It may be considered strange that the autopsy in Germany was performed in this relatively serious case outside the renowned forensic medicine department.ut out by the German expert and was not provided to the Czech party through the request. It may be considered strange that the autopsy in
- Klíčová slova
- únos letadla, vstřel, výstřel, směr střelby,
- MeSH
- letadla MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- soudní balistika MeSH
- soudní lékařství * metody MeSH
- střelné rány MeSH
- zločin * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Východisko. Zmapovat aktuální výskyt etanolu a dalších psychoaktivních látek mezi zemřelými účastníky dopravních nehod v České republice. Materiál a metoda. Soubor vyšetřených tvořily osoby pitvané na odděleních soudního lékařství v roce 2008, které zemřely při dopravních nehodách a byly toxikologicky vyšetřeny na přítomnost některé z následujících látek: etanol, těkavé látky, kanabinoidy, opiáty, stimulancia, kokain, benzodiazepiny a barbituráty. Za pozitivní byly u etanolu považovány nálezy s hladinou vyšší než 0,2 g/kg, v případě kanabinoidů pouze nález aktivních metabolitů a v případě těkavých látek nález těch látek, které nevznikají post mortem nebo u některých fyziologických či patologických stavů. Výsledky. Soubor tvořilo 1040 zemřelých účastníků dopravních nehod, z nich 582 (56,0 %) bylo vyšetřeno na některou ze sledovaných látek. Celý soubor byl rozdělen na aktivní účastníky dopravních nehod (AU: chodci, cyklisté a řidiči), kterých bylo v souboru 778 (74,8 %), a na ostatních 262 (25,4 %) případů. Na etanol bylo pozitivních 38,3 % z 381 vyšetřených AU, na jednu nebo více ostatních sledovaných psychoaktivních látek (bez přítomnosti etanolu) bylo pozitivních 11,7 % z 384 vyšetřených případů AU, z toho nejčastěji 6,5 % z 337 případů vyšetřených na stimulancia (převážně metamfetamin – pervitin), na kanabinoidy (5,9 % z 203) a benzodiazepiny (3,9 % z 363). Řidiči byli na etanol pozitivní ve 29,2 %, na jednu nebo více ostatních sledovaných psychoaktivních látek v 12,7 %, z toho opět nejčastěji na stimulancia (9,2 %) a kanabinoidy (6,2 %). U řidičů z povolání byl s výjimkou jednoho nálezu pervitinu (6,7 % z této podskupiny) nulový výskyt etanolu a dalších sledovaných látek. Závěr. Práce potvrdila vysoký výskyt etanolu a nealkoholových drog, zejména stimulancií (pervitinu), kanabinoidů a benzodiazepinů mezi zemřelými při dopravních nehodách včetně řidičů.
Background. To map the recent prevalence of alcohol and other psychoactive substances in deceased victims of traffic accidents in the Czech Republic. Material and methods. The studied sample consisted of individuals autopsied in the departments of forensic medicine who died during traffic accidents in 2008 and were toxicologically tested for one or more of the following substances: ethanol, volatile substances, cannabis, opiates, stimulants, cocaine, benzodiazepines, and barbiturates. Case definition involved alcohol cases with blood alcohol concentration (BAC) 0.2 g/kg and higher; with cannabis, detections of active THC metabolites only were taken into account; from cases where volatile substances (solvents) were detected we included into the positive cases only those where substances were not produced post mortem or in some physiological or pathological statuses. Results. The sample consisted of 1,040 persons deceased in traffic accidents, of whom 582 (56.0%) were toxicologically tested for one or more of the substances listed above. The sample has been divided into two subsamples – one of 778 (74.8%) active participants of road traffic accidents (pedestrians, bicyclists, and drivers) and other subsample consisting of 262 (25.4%) non-active participants. Ethanol was found in 38.3% of 381 tested and at least one of other psychoactive substances was found in 11.7% of 384 tested active participants – of those, stimulants (mostly methamphetamine) were found most frequently (6.5% of 337 tested), cannabis (5.9% of 203 tested) and benzodiazepines (3.9% of 363 tested active participants). Drivers were positive for ethanol in 29.2% cases, for one or more of other psychoactive substances except ethanol in 12.7% cases, most frequently for stimulants (9.2%) and cannabis (6.2%). Professional drivers were found negative for ethanol and other psychoactive substance except of one case of methamphetamine (6.7%). Conclusion. The study confirms high prevalence of alcohol and other psychoactive substances, especially stimulants (methamphetamine), cannabis and benzodiazepines, among deceased participants of road traffic accidents including drivers in the Czech Republic.
