Pooperační chyba refrakce po jinak úspěšné perforující keratoplastice (PK) často negativně ovlivňuje zrakovou ostrost. Autoři referují o výsledcích korekce pooperační ametropie po PK metodou LASIK. Sledovaný soubor tvořilo 43 očí 38 pacientů. U 41 očí se jednalo o myopii s myopickým astigmatismem, u 2 očí o hyperopii s hyperopickým astigmatismem. Průměrný věk sledovaného souboru byl 35,6 ± 10,5 let (od 24 do 87 let) a doba sledování 27,4 ± 22,9 měsíců (nejdéle 95 měsíců). Průměrná sférická refrakce před provedením LASIK činila -2,67 ± 3,66 D a předoperační subjektivní astigmatismus -5,14 ± 2,81 Dcyl. Topografický astigmatismus dosahoval průměrných hodnot 5,16 ± 2,45 Dcyl. LASIK byl proveden v 1 sezení na excimerovém laseru Keracor 117 (Chiron) nebo Technolas 217 (Bausch&Lomb). K lamelární keratectomii autoři použili mechanický LKS (Moria) a automatický ACS keratom (Chiron). Vyšetření topografie rohovky proběhlo na přístroji ORBSCAN II (Bausch&Lomb). Autoři hodnotili 1. vývoj pooperační refrakce; 2. změnu osy astigmatismu indukovanou LASIKem; 3. vývoj nekorigované zrakové ostrosti (UCVA); 4. výslednou nekorigovanou a nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (UCVA a BCVA); 5. změnu hustoty endoteliálních buněk (CD) po LASIKu a 6. výskyt peroperačních a pooperačních komplikací. Při poslední pooperační kontrole činila průměrná hodnota sférické refrakce -0,17 ± 1,01 D, subjektivního astigmatismu -1,58 ± 2,03 Dcyl a topografického astigmatismu 3,62 ± 2,06 Dcyl (t-test, p < 0,001). Dosáhli jsme tedy redukce sférické refrakce o 93,6 %, subjektivního astigmatismu o 69,3 % a topografického pouze o 29,8 %. U 14 očí (32,6 %) byla zaznamenána změna osy – tzv. chirurgicky indukovaný astigmatismus v průměrných hodnotách 30,8 ± 19,8 stupně (t-test, p > 0,05).Výslednou UCVA 0,5 a lepší dosáhlo 74,4 % očí (t-test, p < 0,001) a BCVA 0,5 a lepší 83,8 % očí (t-test, p < 0,05). Pooperační UCVA se zlepšila oproti předoperační v 95,3 %, BCVA v 37,2 % případů (ve smyslu zisku řádků Snellenových optotypových tabulí). V daném sledovacím období jsme neprokázali statisticky významný úbytek hustoty endoteliálních buněk (CD) v souvislosti s metodou LASIK (t-test, p > 0,05). Peroperačně autoři zaznamenali 4krát drobný defekt lamely a 2krát totální lamelu. Pooperačně se vyskytla u 6 očí souboru jemná fibróza, 2krát byla diagnostikována pozdní rejekční reakce terče. Recidivu keratokonu s indikací k retransplantaci terče autoři zaznamenali 12 měsíců po zákroku u 2 očí. LASIK je efektivní a poměrně bezpečnou metodou korekce pooperační chyby refrakce po PK.

The postoperative refractive error after otherwise successful perforating keratoplasty (PK), often negatively influents the visual acuity.The authors refer about the results of postoperative ametropia correction by means of the LASIK method.There were 43 eyes of 38 patients in the study group. In 41 eyes, there was myopia with myopic astigmatism, and in two eyes, the hyperopia with hyperopic astigmatism were present.The average age of the group was 35.6 ± 10.5 years (24–87 years), and the follow-up period was 27.4 ± 22.9 months (maximum, 95 months). The average spherical refractive error before the LASIK procedure was -2.67 ± 3.66 D, and preoperative subjective astigmatism -5.14 ± 2.81 Dcyl. The average astigmatism established by means of corneal topography was 5.16 ± 2.45. Dcyl. LASIK was performed during one session using the excimer laser Keracor 117 (Chiron) or Technolas 217 (Bausch & Lomb). For the lamellar keratectomy the authors used the mechanical LKS (Moria) and the automatic ACS keratome (Chiron). For the corneal topography examination, the ORBSCAN II (Bausch & Lomb) machine was used. The authors evaluated 1) the development of the postoperative refraction, 2) the change of the axis of the astigmatism induced by LASIK, 3) the development of the uncorrected visual acuity (UCVA), 4) the final uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), 5) the change of the endothelial cells’ density after LASIK, and 6) the occurrence of per- and postoperative complications. At the last postoperative control, the average of the spherical refractive error was -0.17 ± 1.01 D, subjective astigmatism was -1.58 ± 2.03 Dcyl, and topographical astigmatism was 3.62 ± 2.06 Dcyl (t-test, p < 0.001).We reduced the spherical refractive error by 93.6 %, subjective astigmatism by 69.3 %, and topographical astigmatism by 29.8 % only. In 14 eyes (32.6 %) the change of the axis was recorded – so called surgically induced astigmatism – the average value was 30.8 ± 19.8 degrees (t-test, p > 0.05). The final UCVA 0.5 and better was reached by 74.4 % of eyes (t-test, p < 0.001) and BCVA 0.5 and better in 83.8 % of eyes (t-test, p < 0.05).The postoperative UCVA improved according to the preoperative one in 95.3 % of cases, the BCVA in 37.2 % of cases (by means of gain of lines on the Snellen chart). During the follow - up period the authors didn’t prove statistically significant decrease of the endothelial cells’ density (CD) according to the LASIK procedure (t-test, p > 0.05). Peroperatively, the authors noticed small defect of the lamella 4 times, and total lamellar detachment 2 times. Postoperatively, in 6 eyes a slight fibrosis occurred, and in two cases, the late rejection of the corneal transplant was diagnosed. The keratoconus relapsed 12 months after the procedure in 2 eyes and was indicated to rekeratoplasty. LASIK is an effective and relatively safe method for postoperative refractive error correction after perforating keratoplasty.

• Klíčová slova
• Keracor 117, Technolas 217, LKS keratom, ACS keratom, ORBSCAN II,
• MeSH
• keratoplastika perforující škodlivé účinky   využití   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky   využití   MeSH
• refrakční vady etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rohovková topografie využití   MeSH
• rohovkový endotel anatomie a histologie   MeSH
• zraková ostrost genetika   MeSH

Problematika chirurgické korekce hyperopie je komplikovaná. Nejčastěji užívanou metodou jsou rohovkové laserové zákroky (PRK, LASIK), fakické nitrooční čočky nebo extrakce čiré čočky (CLE). Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat dlouhodobé pooperační výsledky dvou typů refrakčních zákroků při korekci střední a vysoké hyperopie: LASIKu a implantace ICL (fakické zadněkomorové čočky). Autoři hodnotili soubor 37 očí 20 pacientů průměrného věku 36,3 let ± 11,8 (SD) a sledovací dobou 28,1 měsíce ± 10,2 (SD) po LASIKu a 21 očí 13 pacientů průměrného věku 28,6 let ± 6,1 (SD) a sledovací dobou 30,4 měsíce ± 20,9 (SD) po implantaci ICL. Srovnávali výslednou nekorigovanou a nejlépe korigovanou zrakovou ostrost a pooperační refrakci (do dálky a blízka) a jejich vývoj v čase. Prokázali statisticky významné zlepšení nekorigované zrakové ostrosti (UCVA) pooperačně oproti předoperačním hodnotám u obou metod (LASIK i ICL) (p < 0,05). Lepší výsledná UCVA byla dosažena metodou implantace ICL (p < 0,05). BCVA se zlepšila pouze po implantaci ICL (p > 0,05). U hyperopického LASIKu došlo naopak ke zhoršení oproti BCVA před zákrokem (p > 0,05). Změny BCVA nebyly statisticky významné. Autoři dále prokázali lepší výslednou sférickou refrakci do dálky (p < 0,05 v 1. a 2. roce) i do blízka (p < 0,05 v 1. a 2. roce) u metody ICL oproti hypermetropickému LASIKu. Stabilita pooperační refrakce byla po celou sledovací dobu vyšší po implantaci ICL. U laserového zákroku byla patrná trvalá regrese pooperační refrakce. Hodnota výsledné cylindrické refrakce byla rovněž nižší v souboru ICL (p > 0,05). Stabilita pooperační cylindrické refrakce byla vyšší po celou dobu sledování u metody ICL. Při srovnání nitroočního zákroku (ICL) s laserovou metodou LASIK vykazovala implantace ICL lepší výslednou nekorigovanou a korigovanou zrakovou ostrost a stabilnější pooperační refrakci.

The problems of hyperopia surgical correction are complicated. The most used methods are corneal laser treatments (PRK and LASIK), phakic intraocular lenses or clear lens extraction (CLE). The aim of the study was to evaluate and to compare long-term postoperative results of two types of refractive procedures in mild and high hyperopia correction: LASIK and ICL (phakic intraocular posterior chamber contact lens) implantation. The authors evaluated a group of 37 eyes of 20 patients; the average age was 36.3 years ± 11.8 (SD) and the followup period 28.1 months ± 10.2 (SD) after LASIK procedure, and group of 21 eyes of 13 patients; the average age was 28.6 years ± 6.1 (SD) and the follow-up period 30.4 months ± 20.9 (SD) after the ICL implantation. The final uncorrected (UCVA) and best-corrected visual acuity (BCVA) and postoperative refractive error (for far and near) and their development in time were compared. They found statistically significant improvement of the UCVA postoperatively comparing to the preoperative values in both methods (LASIK and ICL) (p < 0.05). Better UCVA was achieved by means of ICL implantation (p < 0.05). The BCVA improved after the ICL implantation only (p > 0.05). In hyperopic LASIK, the final BCVA worsened comparing to this before treatment (p > 0.05). The BCVA changes were not statistically significant. The authors also proved better final spherical refraction for far (p < 0.05 in the first and second year) and for the near as well (p < 0.05 in the first and second year) in the ICL method comparing to the hyperopic LASIK. The stableness of the postoperative refraction was better after the ICL implantation during the whole follow up period. In the laser treatment, the continuous regression of the postoperative refraction was evident. The final cylindrical refraction value was also lower in the ICL group (p > 0.05). The stableness of the postoperative cylindrical refraction was also higher in the ICL method during the whole follow up period. Conclusion: Comparing the intraocular procedure (ICL) to the laser method (LASIK), the ICL implantation demonstrates better final BCVA and UCVA and the postoperative refraction is more stable.

• MeSH
• hypermetropie chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   využití   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• zraková ostrost genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Problematika chirurgické korekce střední a vysoké hyperopie je komplikovaná a vyžaduje individuální přístup. Cílem práce bylo zhodnotit dlouhodobou efektivitu a bezpečnost dvou typů refrakčních zákroků při korekci střední a vysoké hyperopie: LASIKu a implantace ICL (fakické zadněkomorové čočky). Autoři hodnotili soubor 37 očí 20 pacientů průměrného věku 36,3 let ± 11,8 (SD) a sledovací dobou 28,1 měsíce ± 10,1 (SD) po LASIKu a 21 očí 13 pacientů průměrného věku 28,6 let ± 6,1 (SD) a sledovací dobou 30,4 měsíce ± 20,9 (SD) po implantaci ICL. Srovnávali výskyt předoperačních, peroperačních a pooperačních komplikací u obou metod. Stanovili efektivitu a bezpečnost zákroku pomocí tzv. indexu efektivity a bezpečnosti. Pomocí dotazníku hodnotili i subjektivní spokojenost klienta s refraktivním zákrokem. V souboru hypermetropického LASIKu prokázali statisticky významný výskyt pooperační regrese vady, počtu provedených reoperací, výskyt peroperační decentrace fotoablace a indukovaného astigmatismu (p < 0,05). V souboru ICL bylo předoperačně nutné opakované sezení při provádění Nd- YAG-laserových iridotomií. Pooperačně byl statisticky významný výskyt keratitis striata, pozdní syndrom pigmentové disperze a glare (p < 0,05). Autoři dále prokázali vyšší efektivitu a bezpečnost metody implantace ICL oproti LASIKu po celou dobu sledování (p < 0,05) a rovněž vyšší subjektivní spokojenost po implantaci ICL. Při srovnání nitroočního zákroku (ICL) s laserovou metodou LASIK dosáhla při korekci střední a vysoké hyperopie vyšší efektivitu a bezpečnost implantace ICL.

The problems of mild and high hyperopia surgical correction are complicated and an individual approach is needed. The aim of the study was to evaluate long-term efficiency and safety of two types of refractive procedures in mild and high hyperopia correction: LASIK and ICL (phakic intraocular posterior chamber contact lens) implantation. The authors evaluated a group of 37 eyes of 20 patients; the average age was 36.3 years ± 11.8 (SD) and the follow-up period was 28.1 months ± 10.2 (SD) after LASIK procedure, and a group of 21 eyes of 13 patients; the average age was 28.6 years ± 6.1 (SD) and the follow-up period 30.4 months ± 20.9 (SD) after the ICL implantation. They compared occurrence of preoperative, intraoperative and postoperative complications in both methods. They specified the efficiency and safety of the procedure by means of so called efficiency and safety index. With a questionnaire they evaluated the patient’s subjective satisfaction with the refractive procedure. In the group of hyperopic LASIK, they proved statistically significant appearance of the refractive error regression, number of performed re-operations, appearance of the peroperative decentration of the photoablation zone and induced astigmatism (p < 0.05). In the ICL group, the repeated preoperative sessions for Nd-YAG laser iridotomies were necessary. Postoperatively, the appearance of keratitis striata, syndrome of the late pigment dispersion, and glare were statistically significant (p < 0.05). The authors also demonstrated higher efficiency and safety of the ICL implantation method comparing to LASIK during the whole follow up period (p < 0.05), and also higher subjective satisfaction after ICL implantation. Conclusion: Comparing the intraocular procedure (ICL) to the laser method (LASIK), in mild and high hyperopia correction, the higher efficiency and safety was achieved by ICL implantation.

• MeSH
• hypermetropie chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   využití   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lasery excimerové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony dějiny   klasifikace   metody   MeSH
• oftalmologie MeSH
• presbyopie terapie   MeSH
• řízení zdravotnických zařízení MeSH
• zdravotnická zařízení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Výhodou metody LASIK je možnost reoperace při výskytu reziduální refrakce po primárním zákroku. K reoperaci se užívají dvé techniky: technika nového řezu (sekundární LASIK) a technika odklopení lamely. Autoři hodnotí výsledky korekce reziduální refrakce při užití obou technik reoperace. Sledovaný soubor tvořilo 74 reoperovaných očí 61 pacientů. Průměrný věk byl 29,3 let + 7,83 (od 18 do 48 let) s průměrnou dobou sledování 6,7 měsíce ± 4,7 (3 - 12 měsíců). Reoperace byla provedena u vstupní refrakce pro primární zákrok do -3,0 D u 3 očí, od -3,25 do -6,0 D u 24 očí a nad -6,0 D u 47 očí souboru. Technika nového řezu byla zvolena u 21 očí souboru (28,4 %) = 1. skupina a odklopení lamely u 53 očí souboru (71,6 %) = 2. skupina. Vstupní (reziduální) refrakce před reoperaci byla v 1. skupině -1,3 D ± 0,94 (SD) a -1,17 Dcyl + 0,86 (SD) a ve 2. skupině -1,12 D ± 1,27 (SD) a -0,83 Dcyl ± 0,64 (SD). Primární LASLK i reoperace byla ve všech případech provedena na argon - flu-oridovém laseru IV. třídy Keracor 117 Chiron Technolas. Autoři hodnotili výslednou pooperační refrakci, redukci sférické a cylindrické složky, nekorigovanou zrakovou ostrost (UCVA), nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (BCVA) a výskyt peroperačních a pooperačních komplikací. Výsledná pooperační refrakce byla v 1. skupině -0,35 D ± 0,40 (SD) a -0,56 Dcyl ± 0,67 (SD) a ve 2. skupině -0,17 D ± 0,36 (SD) a -0,28 Dcyl ± 0,45 (SD). Redukce pooperační reziduální refrakce po primárním LASIKu u sférické složky při technice nového řezu byla 73,1 % (P = 0,01) a při odklopení lamely 84,8 % (P = 0,01). Cylindrická složka se snížila v 1. skupině o 52,1 % (P = 0,05) a ve 2. skupině o 66,3 % (P = 0,01). Ke zlepšení nekorigované zrakové ostrosti (UCVA) došlo v 1. skupině u 18 očí (85,7 %) a ve 2. skupině u 47 očí (88,7 %). Nejlépe korigovaná zraková ostrost (BCVA) zůstala u většiny případů nezměněna - u techniky nového řezu u 16 očí souboru (76,2%), u odklopení lamely u 36 očí (67,9 %). Peroperační a pooperační komplikace byly zaznamenány v 1. skupině u 4 očí (v 19 %) a ve 2. skupině u 12 očí souboru (22,6 %). Nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl v redukci reziduální refrakce po primárním LASIKu a ve výskytu komplikací mezi oběma uvedenými technikami reoperace. Obě metody lze považovat za efektivní a bezpečné.

An advantage of the LASIK method is the possibility of repeated surgery in čase of residual refractive error after the primary surgery. In the second surgery two techniques are ušed: the technique of the new incision (secondary LASIK) and the technique of corneal flap uncover. The authors evaluate the results of the residual refractive errors using both techniques of reoperaration. The cohort constituted of 74 reoperated eyes of 61 patients. The average age was 29.3 ± 7.83 years (18 to 48 years) with the avera-ge follow-up period of 6.7 ± 4.7 months (3 to 12 months). The reoperation was performed with the primary refractive error (before the first surgery) less than -3.0 dioptres (D) in 3 eyes, -3.25 to -6,0 D in 24 eyes, and higher than -6 D in 47 eyes of the cohort. Technique of the new incision was chosen in 21 eyes (28.4 %) of the cohort (lst group) and corneal flap uncover in 53 eyes (71.6 %) (2nd group). The residual refractive error before the reoperation was -1.3 D ± 0.94 (standard deviation - SD) combined with -1.17 ± 0.86 (SD) cylindrical dioptres (Dcyl) in the lBt group, and -1.12 D ± 1.27 (SD) combined with -0.83 Dcyl ± 0.64 (SD) in the 2nd one. The primary LASIK surgery, as well as reoperation was in all cases performed by argon - fluoride laser, class IV (Keracor 117 Chiron Technolas). The authors evaluated the finál postoperative refractive error, reduction of its spherical and cylindrical component, uncorrected visual acuity (UCVA), best corrected visual acuity (BCVA) the rate of complications during the surgery, and postoperatively as well. The finál postoperative refractive error was in the lst group -0.35 D ± 0.40 (SD) and -0.56 Dcyl ± 0.67 (SD), and in the 2«d group -0.17 D ± 0.36 (SD) and -0,28 Dcyl ± 0.45 (SD). Reduction of the residual postoperative refractive error after primary LASIK surgery in the spherical part of the error in the new incision technique group was 73.1 % (P = 0.01), and in the corneal flap uncover technique 84.8 % (P = 0.01). The cylindrical part lowered in the lst group by 52.1% (P = 0.05), and in the 2nd group by 66 % (P = 0.01). Improvement of the uncorrected visual acuity (UCVA) was noticed in the lst group in 18 eyes (85.7 %), and in the 2nd group in 47 eyes (88.7 %). The best corrected visual acuity remained in most of the cases unchanged - in the group of the new incision technique in 16 eyes of the cohort, and in the corneal flap uncover technique in 36 eyes (67.9 %). Complications during the surgery and after that were noticed in the lst group in 4 eyes (19 %), and in the 2nd group in 12 eyes of the cohort (22.6 %). No statistically significant difference in the reduction of the residual refracti-on error after primary LASIK and complications rate between both mentioned techniques of re-operation were noticed. Both methods may be considered effective and safe.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laserová terapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myopie chirurgie   MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• reoperace metody   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V retrospektivní studii autoři hodnotí klinické výsledky fototerapeutické keratektomie (PTK), která představuje alternativní metodu léčby povrchových onemocnění rohovky. Sledovaný soubor tvořilo 89 očí u 63 pacientů s diagnózou: expoziční keratitida u 69 očí (77,5 %), recidivující eroze u 13 očí (14,5 %), přední rohovková dystrofie u 2 očí (1,8 %), recidivující herpes simplex keratitida u 3 očí (2,7 %), recidivující pterygium u 2 očí (1,8 %) a atopická keratokonjunktivitida s mukózním plakem u 1 oka (0,9 %). Průměrný věk byl 45,2 roku ± 19,65 (14-84 let) a průměrná sledovací doba 29 měsíců ± 15,99 (3-52 měsíců). Zákrok byl proveden na přístroji Keracor 117 (ArF excimer laser) v topické anestezii, s průměrnou zónou ablace 4,1 mm a hloubkou ablace 24 μ v jednom sezení. V 10 případech byl zákrok proveden opakovaně.Hodnocenybyly pooperační komplikace,pooperační změny refrakce a výsledná nejlépe korigovaná zraková ostrost. Vzhledem k nízkému procentu pooperačních komplikací, zmírnění až vymizení subjektivních obtíží a zlepšení zrakové ostrosti současně s minimální zátěží pro pacienta lze PTK doporučit jako bezpečnou a účinnou metodu volby v léčbě uvedených onemocnění rohovky.

In the retrospective study the authors evaluate clinical results of phototherapeutic keratectomy (PTK) that is one of the alternative methods used in treatment of some of the supercifial corneal diseases. The authors present the group of 89 eyes of 63 patients with diagnose: dry spot corneae in 69 eyes (77.5 %), recurrent corneal erosion in 13 eyes (14.5 %), corneal dystrophy in 2 eyes (1.8 %), recurrent herpes simplex keratitis in 3 eyes (2.7 %), recurrent pterygium in 2 eyes (1.8 %), atopic keratoconjunctivitis with mucous plaque in 1 eye (0.9 %). The average age was 45.2 years (14-84 years) and average follow-up period was 29 months (3-52 months). The operation was done with the use of device Keracor 117 (ArF excimer laser) in topical anaesthesia, with the average zone of ablation 4.1mmandaverage depth of ablation 24 μ in one go. In ten cases was the operation carried out repeatedly. We evaluated the postoperative complications, postoperative changes of refraction and final the best corrected visual acuity. For low percentage of postoperative complications, decrease or disappearance of subjective difficulties and improvement of visual acuity with minimal stress for the patient we can recommend PTK as save and efficient method in treatment of corneal diseases mentioned above.

• MeSH
• dědičné dystrofie rohovky terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• fotorefrakční keratektomie MeSH
• fototerapie metody   MeSH
• keratitida patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci rohovky terapie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• astigmatismus MeSH
• fotorefrakční keratektomie MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH