Předložená studie se věnuje tématu neřidičských činností v kontextu řízení v autonomním módu. V úvodu jsou definovány jednotlivé stupně automatizace a je popsáno úskalí úrovně L3 (třetí úroveň automatizace, tzv. podmíněná automatizace), zejména s ohledem na zpětné převzetí řízení. Zpětné převzetí řízení je definováno jak z hlediska jeho rychlosti, tak i kvality a jsou uvedeny jednotlivé proměnné, které se v tomto kontextu zjišťují. Následně je popsáno pojetí neřidičských činností jak v širším kontextu (v rámci manuální jízdy), tak v kontextu užším (jízda v autonomním módu). Ukazuje se, že neřidičské činnosti mají negativní vliv na zpětné převzetí řízení, dochází k prodloužení času převzetí řízení, ke zkrácení času do kolize (TTC – time-to-collision) a k vyššímu počtu výskytu kolizí. V této souvislosti je diskutován čas potřebný k tomu, aby převzetí řízení dosahovalo dostatečné kvality. Jednotlivé činnosti z hlediska jejich charakteristik (smyslová modalita, kognitivní náročnost, manuální zátěž apod.) se liší v tom, jak ovlivňují zpětné převzetí řízení. Největší negativní vliv mají činnosti vizuální, kognitivně náročné a manuálního charakteru. Vysvětlení pro míru vlivu jednotlivých činností je pak zasazeno do teoretického rámce v podobě Wickensovy teorie zdrojů.
The presented study deals with the topic of non-driving related tasks in the context of driving in autonomous mode. In the introduction, the levels of automation are defined and the pitfalls of the L3 level (third level of automation, conditional automation), are described, especially with regard to takeover performance. A takeover is defined both in terms of its speed and quality. The individual variables measured in this context are described. Subsequently, the concept of non-driving related tasks is described both in a broader context (manual driving) and in a narrower context (driving in autonomous mode). Non-driving related tasks have a negative effect on takeover performance, takeover time, incidence of collisions and time to collision (TTC). In this context, the time required to takeover the driving task s is discussed, which will enable a quality takeover. The types of activities in terms of their characteristics (sensory modality, cognitive demand, manual load etc.) vary in the degree they influence takeover performance. Visual, cognitively demanding, and manual activities have the greatest negative influence. The explanation for effects of non-driving related tasks s is then embedded in a theoretical framework in the form of the Wicken's Multiple Ressources Model.
Agresivní řízení je významným fenoménem dnešní doby. Předložená studie popisuje tento jev a jeho konkrétní podoby, dále analyzuje možné příčiny a souvislosti. Ukazuje se, že agresivní řízení je složitým konstruktem, který je podmíněn multifaktoriálně a má širokou škálu projevů, od jejich mírných forem, až k řidičskému násilí. Společným prvkem agresivního řízení je způsob, kdy řidič ohrožuje nebo omezuje druhého řidiče a dochází ke vzniku riskantní situace. Řada studií vidí příčinu agresivního řízení v osobnostních proměnných (např. sensation-seeking, impulsivita, míra agresivity a iritability), přičemž poměrně dobrým prediktorem je i struktura osobnosti dle Big Five. Jiné studie považují za klíčové vnější situační faktory, jakými jsou dopravní kongesce, anonymita na silnicích a časový tlak. Přínosným je multifaktoriální přístup, který daný fenomén vidí jako výsledek působících vnitřních a vnějších faktorů. Významný vliv mají i sociální normy a celková řidičská kultura v dané zemi. V závěru studie uvádíme možná preventivní opatření pro zmírnění agresivních projevů při řízení, která by měla být komplexního charakteru a působit jak na jednotlivce (terapeutické programy pro agresivní řidiče, vzdělávání v autoškolách a preventivní kampaně), tak i na změnu vnějšího okolí (uspořádání dopravního prostředí s cílem minimalizovat stresory působící na řidiče).
Aggressive driving is an important phenomenon today. Our study describes aggressive driving, its specific manifestation, and analyses possible causes and the main context. It ́s shown that aggressive driving is a complicated construct with multifactorial causes and has a wide range of manifestations, from mild forms to road rage. The main point of aggressive driving is such driver ́s behaviour, which threatens or restricts other road users and leads to risky situations. Lots of studies find as the main reason for aggressive driving the personality characteristics (sensation-seeking, impulsivity, aggressiveness, and irritability), the personality structure Big Five seems to be a good predictor seems. Other studies rate as the key causes the situational factors, like traffic congestion, anonymity on the roads, and time pressure. The multifactorial approach evaluates this phenomenon as the result of internal and external factors. The important influencing factors are social norms and driving culture in a country. In conclusion, we discuss possible preventive measures for minimization of aggressive driving behaviour that should be complex and effect as individuals (therapeutic programs for aggressive drivers, education in driving schools preventive campaigns) so external environment (changes in road environment with the goal of minimization the driving pressure).
Výzkumu se zúčastnilo 641 řidičů městské dopravy s cílem zjistit, jakou roli hrají osobnostní faktory měřené NEO FFI, copingové strategie měřené SVF 78 a životní spokojenost měřená dotazníkem životní spokojenosti (DŽS) na uváděnou míru stresu zjišťovanou ad hoc vytvořeným dotazníkem Urban Drivers Stress Situations Inventory. Výsledky ukázaly, že celková míra stresu koreluje pozitivně s neuroticismem a záporně s extraverzí a přívětivostí; negativně pak s životní spokojeností. Celková vnímaná míra stresu pozitivně koreluje s negativními, ale i pozitivními copingovými strategiemi. Negativní copingové strategie jsou v kladném vztahu k neuroticismu a záporném vztahu k extraverzi a otevřenosti. Pozitivní copingové strategie jsou v kladném vztahu k extraverzi, přívětivosti a svědomitosti. Regresní analýza prováděná metodou enter ukázala, že copingové strategie samy o sobě vysvětlují 24% variance. Osobnostní faktory, především neuroticismus, hrají pouze menší, okrajovou negativní roli. Životní spokojenost má pozitivní vliv na redukci stresu. Čím vyšší je životní spokojenost, tím nižší je míra stresu.
The profession of driver belongs among high risk, demanding jobs in terms of health status and psychical wellbeing. On a daily basis, drivers are exposed to high demands and stressors, which can harm their health and wellbeing. The main goal of this research was to verify relations between personality traits, coping strategies and life satisfaction, and to evaluate their influence on reported stress levels in the group of urban transport drivers. On a sample of 641 drivers, the study surveyed the influence of personality traits measured by NEO FFI, coping strategies measured by SVF 78 and life satisfaction measured by DŽS on reported stress level, measured by the questionnaire Urban Drivers Stress Situations Inventory. The results show that the biggest stressors for drivers are traffic circumstances (other drivers, traffic congestion, tense working hours), passengers, technical problems of vehicles and bad management by their bosses. The total stress level correlates positively with neuroticism and negatively with extraversion and agreeableness; negatively with life satisfaction. The total reported stress level correlates positively with negative and positive coping strategies. Negative coping strategies are in a positive relationship to neuroticism and a negative relationship to extraversion and openness to experience. Positive coping strategies are in a positive relationship with extraversion, agreeableness, and consciousness. Regression analysis done with an enter method showed that coping strategies explain 24% of the variance. Personality factors – especially neuroticism – play a smaller, negative role. Life satisfaction has a positive influence on stress reduction; the higher the life satisfaction, the lower the stress level. In sum, the total stress level was lower than expected. In terms of perceived stressors, the results concur with foreign studies. The results point to the existence of significant relationships between perceived stress and personality factors. However, according to the results of regression analysis, the impact of personality factors is lower concerning stress level prediction. The coping strategies seem to be a good predictor of perceived stress level by a driver, especially the strategies perseveration and escape tendency. This is the first study done on the Czech population and may be taken as exploratory research bringing the first insight into this topic. It is therefore recommended to pay attention to this research theme in the future; further research should focus e.g., on finding if neuroticism is a dispositional factor or the result of dealing with stressful situations. In terms of the findings’ application, it is recommended to use the strong effect of coping strategies by stress prediction that implies possible preventative measures such as anti stress programs (finding maladaptive strategies and their re education).
Povolání profesionálního řidiče patří mezi vysoce stresující zaměstnání s negativními dopady na zdravotní a psychickou stránku. Řidič je denně vystaven celé řadě náročných požadavků a stresorů, se kterými se musí vyrovnávat. Situace vyrovnávání se se stresem při řízení je popisována pomocí transakční teorie řidičského stresu spolu s copingovými strategiemi při řízení, které mají vliv na kvalitu řízení, a jejichž identifikace a náprava ukazují na možnosti intervence. Důležitou skupinou profesionálních řidičů jsou řidiči autobusů. Významnými stresory pro tyto řidiče jsou časový tlak, nadměrná pracovní zátěž, vysoká environmentální stimulace, problematická interakce s dalšími účastníky dopravního provozu, nedostatek sociální opory a nepravidelné směny. Mezi nejdůležitější preventivní opatření na snížení míry stresu patří eliminace nebo modifikace situací vytvářejících stres, přizpůsobení organizace práce individuálním charakteristikám řidičů a posílení osobní odolnosti řidičů vůči stresu. Jsou zde uvedeny některé konkrétní příklady realizovaných programů, ve kterých jsou použity principy vedoucí ke snížení míry stresu u těchto řidičů, zvýšení životní pohody a snížení negativních zdravotních důsledků.
The group of professional drivers belongs to high demanding jobs with high risks in health status and psychical wellbeing. Drivers are daily exposed to high demands and stressors they have to face. The situation of coping with stress is described by the transactional model of driver stress and coping strategies while driving. These strategies influence driving performance and their identification could be one of the possible interventions for stress reduction. This study focuses on the group of bus drivers, which is a significant subgroup of professional drivers. The main stressors for them are time pressure, high work demands, high environmental stimulation, problematic interactions with other road users, lack of social support and irregular shifts. The most important preventive strategies are elimination or modification of stress-producing situations, the adaptation of work organization to the individual characteristics of the driver and strengthening the driver’s resilience to stress. We describe some programs using the principles of stress reduction by professional drivers, which increase wellbeing and decrease negative health consequences.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- lidé MeSH
- osobnost MeSH
- pracovní stres * etiologie prevence a kontrola MeSH
- řízení motorových vozidel * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cílem této práce je popsat, které strategie zvládání stresu používají řidiči sanitek a jaký je vztah těchto strategií k jiným proměnným (typ temperamentu, množství nehod a přestupků, aspirační úroveň apod.). Výsledky ukazují např. na souvislost negativních strategií zvládání stresu a vysoké míry neuroticismu, dále pak nízké aspirační úrovně a negativních strategií zvládání stresu apod. Skupina řidičů sanitek se ukazuje jako psychicky odolnější oproti běžné populaci – např. více používá pozitivní strategie zvládání stresu, má nižší míru neuroticismu apod.
The goal of this research is to describe types of coping strategies by drivers of salvage and rescue service and their reference to other variables (types of temperament, amount of accidents and offences etc.). The results show connections between negative types of coping and high level of neuroticism, further low aspiration level and negative strategies of stress coping etc. These drivers use more often positive stress-coping strategies, have lower level of neuroticism etc.
- MeSH
- adaptace psychologická * MeSH
- aspirace (psychologie) MeSH
- dopravní nehody prevence a kontrola psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres * etiologie komplikace prevence a kontrola psychologie MeSH
- řízení motorových vozidel * psychologie MeSH
- sanitky * pracovní síly MeSH
- statistika jako téma MeSH
- temperament MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
