Sociální sítě se staly běžnou součástí našich životů. Jejich možný vliv na lidskou psychiku, obzvláště u dětí a dospívajících, se stává opakovaně předmětem vzrušených debat jak u laické, tak odborné veřejnosti. některé aspekty sociálních sítí mohou mít negativní dopady na psychiku. Často zmiňované je sociální srovnávání, zejména srovnávání se s těmi, kteří jsou vnímáni jako úspěšnější, což může vést k pocitům méněcennosti a frustrace. dalším negativním faktorem je strach z promeškání, tedy obava, že ostatní prožívají zajímavější a hodnotnější události než my sami. tento strach může vést k úzkosti a stresu. Za problematické je považováno i nadměrné užívání sociálních sítí, které se projevuje silným zaujetím, neschopností kontrolovat čas strávený na sítích a negativním dopadem na důležité oblasti života, jako jsou vztahy, práce nebo studium. sociální sítě však mohou mít i pozitivní vliv na psychiku. Budování sociálního kapitálu, tedy sítě vztahů a kontaktů, může vést k pocitům sounáležitosti a podpory, a tím přispívat k celkové psychické pohodě. Výzkumy zaměřené na vliv sociálních sítí na psychiku dospívajících přinášejí mnohdy rozporuplné výsledky. některé naznačují mírný negativní vliv, jako je nárůst deprese a úzkosti, zatímco jiné poukazují na mírný pozitivní vliv, jako je vyšší spokojenost se životem. Vliv sociálních sítí se liší v závislosti na individuálních, sociálních a vývojových faktorech. některé studie poukazují na existenci vývojově podmíněných tzv. období citlivosti, během nichž je vliv sociálních sítí na psychiku dospívajících významnější. další výzkumy prokázaly souvislost mezi užíváním sociálních sítí a rizikovým chováním, jako je sebepoškozování a poruchy příjmu potravy. Účinnost intervencí zaměřených na omezení používání sociálních sítí, jako je například „digitální detox“, je nejasná. dosavadní studie naznačují, že pozitivnější vliv na celkovou psychickou pohodu má zkrácení času stráveného na sociálních sítích, nikoliv jejich úplné opuštění.
Social networking sites have become a reality in our lives. their potential impact on the human psyche, especially for children and adolescents, has repeatedly become a subject of enthusiastic debate among both the general public and academics. some aspects of social networking can have negative effects on the psyche. social comparison is often cited, particularly comparison with those who are perceived to be more successful, which can lead to feelings of inferiority and frustration. another negative factor is the fear of missing out, i.e. the fear that others are experiencing more interesting and worthwhile events than oneself. this fear can lead to anxiety and stress. excessive use of social networking sites is also considered problematic, with strong preoccupations, an inability to control time spent on the sites and a negative impact on important areas of life such as relationships, work or study. However, social networking can also have a positive effect on the psyche. Building social capital, i.e. a network of relationships and contacts, can lead to feelings of belonging and support, thus contributing to overall psychological well-being. research on the impact of social networks on adolescents‘ psyche has often produced contradictory results. some suggest a slight negative effect, such as an increase in depression and anxiety, while others point to a slight positive effect, such as increased life satisfaction. the impact of social networks varies depending on individual, social and developmental factors. some studies point to the existence of ‚developmental windows of sensitivity‘ during which the influence of social networks on the adolescent psyche is more significant. other research has shown a link between social networking use and risky behaviors such as self-harm and eating disorders. the effectiveness of interventions aimed at reducing social networking use, such as ‚digital detox‘, is still unclear. studies to date suggest that reducing time spent on social networking sites has a more positive effect on overall psychological well-being than leaving them altogether.
Článek se zaměřuje na dopad sociálních médií na duševní zdraví dětí a dospívajících. Používání sociálních médií se stalo nedílnou součástí našeho života a může mít významný vliv na naši psychickou pohodu. Článek podává přehled řady studií a metaanalýz, které zkoumají pozitivní a negativní mechanismy působení sociálních sítí na duševní zdraví dětí a dospívajících. Zjištění naznačují, že používání sociálních médií může být u vybraných skupin populace spojeno s negativními účinky, jako jsou deprese, úzkost a snížená životní spokojenost. Některé studie však také ukazují, že sociální média mohou mít na duševní zdraví i pozitivní dopad. Článek se rovněž zabývá kulturními a genderovými rozdíly v účincích sociálních médií na duševní zdraví. Zdůrazněna jsou rovněž omezení existujících studií a zároveň navrženy možné směry dalšího výzkumu.
This article focuses on the impact of social media on mental health of children and adolescents. The use of social media has become an integral part of our lives and can have a significant impact on our mental well-being. The article reviews a number of studies and meta-analyses that examine the positive and negative mechanisms of social media on children and adolescents? mental health. Findings suggest that social media use may be associated with negative effects such as depression, anxiety and reduced life satisfaction in selected populations. However, some studies also show that social media can also have a positive impact on mental health. The article also discusses cultural and gender differences in the effects of social media on mental health. Limitations of existing studies are also highlighted and possible directions for further research are suggested.
- MeSH
- deprese MeSH
- duševní zdraví * MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- mladiství MeSH
- sebepoškozování MeSH
- škály posuzující chování MeSH
- sociální média MeSH
- sociální sítě * MeSH
- úzkostné poruchy MeSH
- závislost na technologiích MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Psychiatrické komplikace představují časté nežádoucí účinky kortikoidní léčby u dětských i dospělých pacientů. Kortizol hraje důležitou roli v metabolismu buněk a udržování homeostázy organismu. Podávání exogenních kortikoidů vede k potlačení tvorby endogenního kortizolu a nerovnováze mezi aktivitou glukokortikoidních a mineralokortikoidních receptorů, což je zřejmě podkladem narušení kognitivních funkcí a emoční dysregulace. Nežádoucí účinky se projevují širokým spektrem psychiatrických symptomů a syndromů různého stupně závažnosti od afektivních a úzkostných poruch, psychotických poruch a delirantních stavů, až po narušení kognitivních funkcí. Rovněž je významně zvýšeno riziko suicidálního jednání. Mohou se manifestovat kdykoliv během léčby nebo krátce po jejím skončení, přičemž nejčastěji dochází k jejich rozvoji během počátečních dvou týdnů léčby. Ohrožené vznikem komplikací jsou zejména mladší děti a starší pacienti. Hlavním rizikovým faktorem je vysoká dávka kortikoidů, avšak riziko vzniku komplikací nelze vyloučit ani při podávání velmi nízkých dávek kortikoidů. Zvýšené riziko představují onemocnění spojená s hypoalbuminémií (např. nefrotický syndrom) a s narušením hematoencefalické bariéry (např. SLE). Dalšími rizikovými faktory jsou přítomnost primárního psychiatrického onemocnění v anamnéze a předchozí psychiatrické komplikace po podání kortikoidů, nezanedbatelná je i možnost interakcí s ostatními léky na cytochromu P450. Je pravděpodobné, že dlouhodobě působící kortikoidy (např. dexamethason) způsobují častější psychiatrické komplikace oproti kortikoidům s kratším biologickým poločasem (např. prednison). Strategie léčby jsou založeny převážně na jednotlivých kazuistických sděleních či sériích kazuistik První krokem má být snížení dávky či vysazení kortikoidního preparátu z medikace pacienta, pakliže to primární onemocnění pacienta umožňuje. Pokud redukce dávky kortikoidů není možná nebo není dostačující ke zvládnutí obtíží, je indikováno zahájení specifické psycho-farmakologické léčby. U depresivity je vhodné nasazení antidepresiv typu SSRI, v případě psychotické deprese je prokázán efekt antipsychotik a elektrokonvulzivní terapie. Při podezření na bipolaritu je vhodné nasazení stabilizátorů nálady či atypických antipsychotik. Profylaktické podávání psychofarmak je doporučeno pouze při nutnosti podávat kortikoidy pacientům s anamnézou již proběhlé steroidní psychózy či epizody mánie. Klíčovou složkou prevence je dostatečná informovanost lékařů a důsledná edukace pacientů o riziku rozvoje nežádoucích účinků.
Psychiatrie complications are frequent side effects of corticosteroid therapy in pediatrie and adult patients. Cortisol plays an important role in the cell metabolism and in maintaining the homeostasis. Administration of exogenous corticosteroids leads to the suppression of endogenous cortisol secretion and causes an imbalance between glucocorticoid and mineralocorticoid receptor activity. It is hypothesized that this is the underlying mechanism of the disruption of cognitive functions and emotional dysregulation. Adverse events are manifested by a wide range of psychiatric symptoms and syndromes, of varying degrees of severity. These include disruption of cognitive functions, affective and anxiety disorders, psychotic disorders and delirious states. They also significantly increase the risk of suicidal behavior. They may onset at any time during corticosteroids use with the most frequent occurrence during the first two weeks of treatment. Younger children and the elderly patients are at highest risk. The main risk factor is a high dose of corticosteroids, however complications cannot be ruled out even when administering very low doses. Somatic risk factors include hypoalbu-minemia (eg. nephrotic syndrome) and the disruption of the blood-brain barrier (eg. Systemic Lupus Erythematosus). Other predisposing factors include a history of primary psychiatric disorder, previous psychiatric complications after corticosteroid use, and concomitant medication causing the interactions on the cytochrome P450. Long-acting corticosteroids (eg. dexamethasone) are likely to cause more frequent psychiatrie complications than those with shorter half-life (eg. prednisone). Treatment strategies are based largely on individual case reports or case series. The first step is to reduce the dose or withdraw the corticosteroid if the primary illness allows. If corticosteroid dose reduction is not possible or not sufficient to cope with psychiatric symptoms, the initiation of specific psychopharmacological treatment is indicated. For depression, it is advisable to use SSRI antidepressants, in the case of psychotic depression, the effect of both atypical antipsychotics and electrocon-vulsive therapy has been demonstrated. When bipolar disorder is suspected, the use of mood stabilizers or atypical antipsychotics is recommended. Prophylactic use of medication is reserved for patients with a history of steroid psychosis or episodes of mania. A key component of prevention is the adequate awareness of professionals and consistent education of patients about the risk of developing side effects.
- MeSH
- dexamethason škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kognitivní dysfunkce chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * prevence a kontrola MeSH
- pokus o sebevraždu MeSH
- poruchy nálady chemicky indukované MeSH
- prednison škodlivé účinky MeSH
- úzkostné poruchy chemicky indukované MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
