Dominantními neurotoxikologickými látkami, které atakují mozečkové struktury, jsou těkavé lipofilní látky, jenž snadno prostupují hematoencefalickou bariérou. Jde především o aromatické nebo chlorované uhlovodíky a alkoholy, tvořící v různých kombinacích velkou skupinu ředidel, rozpouštědel a odmašťovadel. Jejich biotransformací dochází k tvorbě aldehydů a kyselin s následným rozvratem acidobazické rovnováhy. Rozebrány jsou vlivy interferujících faktorů (abusus alkoholu, návykových látek) a otázky diferenciální diagnostiky jiných, netoxikologických, mozečkových postižení.
Průmyslová neurologie a neurotoxikologie, jako podobor samotné neurologie, má v našich podmínkách již čtyřicetiletou tradici. Sekce byla ustavena v roce 1965 pod patronací profesorů Hennera a Teisingera s cílem sdružit neurologické konsiliáře oddělení a klinik nemocí z povolání.
- MeSH
- horní končetina fyziologie patofyziologie zranění MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie epidemiologie etiologie MeSH
- pokus o sebevraždu psychologie MeSH
- poranění z opakovaného přetěžování epidemiologie MeSH
- pracovní nehody klasifikace psychologie MeSH
- psychický stres epidemiologie etiologie komplikace MeSH
- psychomotorické poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- svalové křeče epidemiologie etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- fyziologický stres MeSH
- neurologie MeSH
- psychiatrie MeSH
- psychologie MeSH
- toxikologie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- pracovní lékařství MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Teisinger, Jaroslav, 1902-1985 Autorita
V článku jsou popsány všechny varianty spolupráce neurologa jako konsiliáře v oboru nemocí z povolání a podán přehled výskytu neurologických profesionálních onemocnění. Jejich počet dosahuje v posledních letech (1994-2002) 21-25 % všech přiznaných nemocí z povolání, je skupinou největší a převyšuje i počet klasických profesionálních nemocí plicních a kožních. Snižuje se sice počet neurotoxikologických onemocnění, ale výrazný nárůst vykazují onemocnění z jednostranné a nadměrné zátěže lokomočního aparátu fyzicky náročnou prací. Převažují tunelové syndromy, především syndrom karpálního tunelu. Jde o celosvětovou tendenci, svědčící o tom, že lze spíše zlepšovat hygienickou situaci v chemickém průmyslu, než pracovní podmínky z pohledu ergonomie a fyziologie práce.
