BACKGROUND: Prostate cancer (PCa) is a malignancy with significant immunosuppressive properties and limited immune activation. This immunosuppression is linked to reduced cytotoxic T cell activity, impaired antigen presentation, and elevated levels of immunosuppressive cytokines and immune checkpoint molecules. Studies demonstrate that cytotoxic CD8+ T cell infiltration correlates with improved survival, while increased regulatory T cells (Tregs) and tumor-associated macrophages (TAMs) are associated with worse outcomes and therapeutic resistance. Th1 cells are beneficial, whereas Th17 cells, producing interleukin-17 (IL-17), contribute to tumor progression. Tumor-associated neutrophils (TANs) and immune checkpoint molecules, such as PD-1/PD-L1 and T cell immunoglobulin-3 (TIM-3) are also linked to advanced stages of PCa. Chemotherapy holds promise in converting the "cold" tumor microenvironment (TME) to a "hot" one by depleting immunosuppressive cells and enhancing tumor immunogenicity. SUMMARY: This comprehensive review examines the immune microenvironment in PCa, focusing on the intricate interactions between immune and tumor cells in the TME. It highlights how TAMs, Tregs, cytotoxic T cells, and other immune cell types contribute to tumor progression or suppression and how PCa's low immunogenicity complicates immunotherapy. KEY MESSAGES: The infiltration of cytotoxic CD8+ T cells and Th1 cells correlates with better outcomes, while elevated T regs and TAMs promote tumor growth, metastasis, and resistance. TANs and natural killer (NK) cells exhibit dual roles, with higher NK cell levels linked to better prognoses. Immune checkpoint molecules like PD-1, PD-L1, and TIM-3 are associated with advanced disease. Chemotherapy can improve tumor immunogenicity by depleting T regs and myeloid-derived suppressor cells, offering therapeutic promise.

• MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• makrofágy spojené s nádory imunologie   MeSH
• nádorové mikroprostředí * imunologie   MeSH
• nádory prostaty * imunologie   patologie   terapie   MeSH
• regulační T-lymfocyty imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Zavedení hrudního drénu, ačkoli jde o relativně rutinní chirurgický výkon prováděný na chirurgických pracovištích všech typů, stále v běžné praxi vyvolává určité nejistoty ohledně indikací, optimálního načasování extrakce a řešení možných komplikací. Hrudní drenáž je navíc často prováděna i lékaři z nechirurgických oborů, zejména v podmínkách intenzivní péče nebo na plicních odděleních. Cílem tohoto přehledového článku je prostřednictvím jednoduše aplikovatelných doporučení, založených na aktuálních vědeckých poznatcích, objasnit klíčové aspekty spojené s hrudní drenáží. Publikace se zaměřuje především na akutní zavádění drénu pro pneumotorax a fluidotorax, anatomická a technická specifika výkonu, správnou lokalizaci místa drenáže, volbu vhodného drénu, zásady péče o pacienta, prevence i rozpoznání potenciálně závažných stavů a řešení nejčastějších komplikací.

Although the insertion of a chest drain is a minor and common surgical procedure performed across all types of surgical departments, it continues to raise some uncertainties in clinical practice regarding indications, optimal timing of removal, and management of potential complications. Moreover, chest drainage is often performed by physicians from non-surgical specialties, particularly in intensive care settings or pulmonary departments. The aim of this review article is to clarify the key aspects of chest drainage through easily applicable recommendations based on current scientific evidence. The publication primarily focuses on the acute insertion of chest drains for pneumothorax and pleural effusion, addressing the anatomical and technical specifics of the procedure, proper localization of the drainage site, selection of an appropriate drain, principles of patient care, prevention and recognition of potentially serious conditions, and management of the most common complications.

• MeSH
• hrudní stěna anatomie a histologie   MeSH
• lidé MeSH
• pleurální výpotek terapie   MeSH
• pneumotorax terapie   MeSH
• posturální drenáž * metody   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Souhrn Prezervace dárcovských plic a snaha o bezpečné prodloužení času ischemie při zachování funkce je důležitým tématem, kterému se transplantační komunita věnuje dlouhodobě. Recentní publikace převážně torontského týmu zásadně ovlivňují dosavadní pohled na optimální podmínky prezervace a jejich výsledky představují vědecký základ pro posun od prezervace na ledu ke kontrolované hypotermii. Optimální podmínky prezervace jsou nutnou podmínkou pro bezpečné prodloužení ischemie. To s sebou nese další potenciál pro rozvoj oboru a možnost zlepšení dostupnosti jak samotné metody transplantace plic, tak jejích výsledků. Tento přehledový článek shrnuje zásadní poznatky v oblasti prezervace dárcovských plic od prvních experimentálních pokusů provedených před 30 lety po recentní studie a diskutuje jednotlivé aspekty, které změna standardu prezervace ovlivnila nebo pravděpodobně ovlivní.

Summary The preservation of donor lungs and the effort to safely extend ischemic time while maintaining function is an important topic that the transplant community has been addressing for a long time. Recent publications, mainly from the Toronto team, have fundamentally influenced the existing standard of optimal preservation conditions, and their results provide a scientific basis for the shift from ice preservation to controlled hypothermia. Optimal preservation conditions are a necessary prerequisite for the safe extension of ischemic time. This brings additional potential for the development of the field and the possibility to improve the availability of lung transplantations and their outcomes. This review summarizes the key findings in the area of donor lung preservation from the first experimental attempts conducted 30 years ago to recent studies and discusses the various aspects that the change in preservation standard has influenced or is likely to influence.

• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• transplantace plic * MeSH
• uchovávání orgánů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Acute cellular rejection (ACR) frequently occurs following lung transplantation (LuTx) and represents a risk factor for the development of chronic lung allograft dysfunction (CLAD) as well as long-term survival. The histopathological diagnosis of ACR carries a burden of interobserver variability. The widespread utilization and cost-effectiveness of immunohistochemistry (IHC) was proven beneficial in diagnosing rejection in human kidney transplantations and LuTx rat models. However, its potential for ACR detection in patients remains unexplored. We analyzed surface markers (CD3, CD4, CD8, CD20, CD68, CD47, PD-1, PD-L1, and CD31/PECAM-1) on lung tissue cryobiopsy samples collected within 6 months post-LuTx from 60 LuTx recipients, 48 of whom were diagnosed with ACR. Additionally, serum samples from 51 patients were analyzed using a multiplex bead-based Luminex assay. The cytokines and markers included PD-L1, IL2, TNFα, IFNγ, and Granzyme B. We observed a significant increase in PD-L1 tissue expression within the rejection group, suggesting a concerted effort to suppress immune responses, especially those mediated by T-cells. Furthermore, we noted significant differences in PECAM-1 levels between ACR/non-ACR. Additionally, peripheral blood C-reactive-protein levels tended to be higher in the ACR group, while Luminex serum analyses did not reveal any significant differences between groups. In conclusion, our findings suggest the potential value of PECAM-1 and PD-L1 markers in diagnosing ACR.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• antigeny CD274 * metabolismus   krev   MeSH
• antigeny CD31 * metabolismus   MeSH
• biologické markery * krev   metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• plíce patologie   MeSH
• rejekce štěpu * diagnóza   krev   MeSH
• senioři MeSH
• transplantace plic * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Static ice storage has long been the standard-of-care for lung preservation, although freezing injury limits ischemic time (IT). Controlled hypothermic storage (CHS) at elevated temperature could safely extend IT. This retrospective analysis assesses feasibility and safety of CHS with IT > 15 hours. Three lung transplant (LuTx) centers (April-October 2023) included demographics, storage details, IT, and short-term outcome from 13 LuTx recipients (8 male, 59 years old). Donor lungs were preserved in a portable CHS device at 7 (5-9.3)°C. Indication was overnight bridging and/or long-distance transport. IT of second-implanted lung was 17.3 (15.1-22) hours. LuTx were successful, 4/13 exhibited primary graft dysfunction grade 3 within 72 hours and 0/13 at 72 hours. Post-LuTx mechanical ventilation was 29 (7-442) hours. Intensive care unit stay was 9 (5-28) and hospital stay 30 (16-90) days. Four patients needed postoperative extracorporeal membrane oxygenation (ECMO). One patient died (day 7) following malpositioning of an ECMO cannula. This multicenter experience demonstrates the possibility of safely extending IT > 15 hours by CHS.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• studená ischemie MeSH
• studie proveditelnosti MeSH
• transplantace plic * metody   MeSH
• uchovávání orgánů * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Transplantace plic je v současnosti celosvětově uznávaným a etablovaným terapeutickým postupem u vybraných chronických plicních onemocnění v terminálním stadiu respiračního selhání. Na dlouhodobé přežívání pacientů po transplantaci plic má vliv mnoho faktorů, přičemž jedním z nejzásadnějších je rozvoj chronické dysfunkce plicního štěpu (chronic lung allograft dysfunction, CLAD). Předkládaný text shrnuje současné poznatky o histopatologickém obrazu CLAD a jeho klinické charakteristice. Dále popisuje retransplantaci plic jako jedinou možnost kauzální terapie, její možné komplikace a výsledky u standardních i urgentních pacientů čekajících na vhodný orgán s podporou extrakorporální membránové oxygenace. Významnou chirurgickou modalitou potenciálně vedoucí ke zlepšení stavu pacientů je fundoplikace. Indikace a výsledky tohoto chirurgického postupu jsou rozebrány v samostatné kapitole. Dále jsou nastíněny některé nechirurgické možnosti léčby, jejichž cílem je zpomalení progrese CLAD a probíhající výzkum zaměřený na prodloužení života těchto pacientů.

Lung transplantation has become a standardized and widely accepted treatment modality for selected end-stage lung diseases. Many factors influ- ence the long-term survival of patients after lung transplantation. One of the most important is clearly the development of chronic lung allograft dysfunction (CLAD). This review summarizes current knowledge of the histopathology of CLAD and its clinical characteristics. It also describes lung re-transplantation as the only causal therapy, its possible complications, and outcomes in standard and high-urgency patients awaiting a suitable organ with extracorporeal membrane oxygenation support. Fundoplication is an important surgical modality potentially leading to an improvement of the patients’ condition. The indications and outcomes of this surgical procedure are discussed in a separate chapter. In addition, several nonsurgical treatment options aimed at slowing the progression of CLAD are outlined, as well as ongoing research focused on extending the life of these patients.

• Klíčová slova
• chronická rejekce plicního štěpu, retransplantace plic,
• MeSH
• alografty MeSH
• chronická nemoc MeSH
• fundoplikace MeSH
• lidé MeSH
• obliterující bronchiolitida farmakoterapie   MeSH
• rejekce štěpu * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• transplantace plic * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Za 23 let trvání národního programu transplantace plic v České republice se uskutečnilo již přes 500 plicních transplantací, 4 retransplantace a jedna lobární retransplantace. Předmětem tohoto článku je kazuistika pacientky s cystickou fibrózou, která podstoupila první bilaterální transplantaci plic v lednu 2020. Z důvodu rozvoje chronické rejekce transplantovaného orgánu vyžadoval stav pacientky ECMO podporu a retransplantaci. Retransplantace proběhla v dubnu 2021 a vůbec poprvé tak byla v České republice provedena plicní retransplantace s „ECMO bridge to (re) transplantation“ podporou preoperačně z důvodu chronické dysfunkce plicního štěpu. Pacientka byla po 39 dnech od retransplantace ve stabilizovaném stavu dimitována. Při kontrole po 90 dnech od operace byla pacientka v celkově dobrém stavu a s uspokojivou funkcí plicního štěpu.

During the last 23 years of the National Lung Transplant Program in the Czech Republic, more than 500 lung transplantations, 4 retransplantations and one lobar retransplantation have been performed. We present the case report of a female patient with cystic fibrosis who underwent her first bilateral lung transplantation in January 2020. Due to a chronic lung allograft dysfunction, the patient required ECMO support and retransplantation. For the first time in the Czech Republic, a lung retransplantation with “ECMO bridge to (re)transplantation” preoperative support was performed in April 2021. The patient was discharged 39 days after retransplantation in a stable condition. At the day 90 follow-up visit, the patient was in a generally good condition with satisfying spirometric functions.

• Klíčová slova
• ECMO bridge,
• MeSH
• cystická fibróza chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * metody   MeSH
• reoperace MeSH
• transplantace plic * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

In the era of COVID-19 pandemic, organ transplantation programs were facing serious challenges. The lung transplantation donor pool was extremely limited and SARS-CoV-2 viral load assessment has become a crucial part of selecting an optimal organ donor. Since COVID-19 is a respiratory disease, the viral load is thought to be more important in lung transplantations as compared to other solid organ transplantations. We present two challenging cases of potential lung donors with a questionable COVID-19 status. Based on these cases, we suggest that the cycle threshold (Ct) value should always be requested from the laboratory and the decision whether to proceed with transplantation should be made upon complex evaluation of diverse criteria, including the nasopharyngeal swab and bronchoalveolar lavage PCR results, the Ct value, imaging findings and the medical history. However, as the presence of viral RNA does not ensure infectivity, it is still to be clarified which Ct values are associated with the viral viability. Anti-SARS-CoV-2 IgA antibodies may support the diagnosis and moreover, novel methods, such as quantifying SARS-CoV-2 nucleocapsid antigen in serum may provide important answers in organ transplantations and donor selections.

• MeSH
• bronchoalveolární lavážní tekutina virologie   MeSH
• COVID-19 diagnóza   virologie   MeSH
• dárci tkání * MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• plíce chirurgie   virologie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• rizikové faktory MeSH
• SARS-CoV-2 izolace a purifikace   MeSH
• testování na COVID-19 MeSH
• transplantace plic * škodlivé účinky   MeSH
• virová nálož MeSH
• výběr dárců * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH