• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Směrnice pro praktické lékaře, které se zaměřují na diagnózu a terapii nespavosti.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku diagnóza   terapie   MeSH
• praktické lékařství MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• všeobecné lékařství
• neurologie
• psychiatrie
• NLK Publikační typ
• brožury

Výskyt poruch spánku a bdění ve světě rychle narůstá. Jejich důsledky zahrnují jak narušení kvality denního života s mnoha socioekonomickými aspekty, tak významné ovlivnění zdravotního stavu (vztah ke kardiovaskulárním, metabolickým, psychiatrickým chorobám). Prvním a v některých případech i plně postačujícím krokem v diagnostice poruch spánku a bdění je pohovor s pacientem a odebrání spánkové anamnézy s možností využít dotazníky (Epworthská škála spavosti, spánkový deník ad). Základní vyšetřovací metodou je polysomnografie. V diagnostice obstrukční spánkové apnoe (OSA) se využívá zjednodušená forma polysomnografie - limitovaná polygrafie a v první diagnostické linii i screeningové vyšetření. Výhodou těchto metod je ambulantní užití. V diagnostice nadměrné denní spavosti je používán hlavně test mnohočetné latence usnutí (MSLT) a test udržení bdělosti (MWT). Nejčastějšími poruchami, které se v populaci vyskytují, jsou insomnie, obstrukční spánková apnoe a některé parasomnie. V poslední době narůstá v důsledku společenských změn i výskyt poruch cirkadiánního rytmu.

The incidence of sleep-wake disorders has been growing rapidly worldwide. Their consequences include both impaired quality of daily life with numerous socioeconomic aspects and significant impairment of health status (related to cardiovascular, metabolic, and psychiatric conditions). The initial and, in some cases, a fully sufficient step in diagnosing sleep-wake disorders is interviewing the patient and taking sleep history while using questionnaires (Epworth Sleepiness Scale, sleep diary, etc.). Polysomnography is the basic examination technique. The diagnosis of obstructive sleep apnoea (OSA) involves a simplified form of polysomnography - limited polygraphy - and, in the first-line diagnosis, a screening test as well. An advantage of these methods is their outpatient use. Excessive daytime sleepiness is mainly diagnosed by using the Multiple Sleep Latency Test (MSLT) and the Maintenance of Wakefulness Test (MWT). Insomnia, obstructive sleep apnoea, and some parasomnias are the most prevalent disorders in the population. Recently, there has been an increase in the occurrence of circadian rhythm sleep disorders due to societal changes.

• MeSH
• lidé MeSH
• polysomnografie MeSH
• poruchy nadměrné spavosti diagnóza   MeSH
• poruchy spánku a bdění * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• syndrom neklidných nohou diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

x

x

• MeSH
• GABA agonisté farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hypnotika a sedativa * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• melatonin agonisté   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• zolpidem aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Epidemiologické studie ukazují, že jak abnormální doba spánku, tak také jedna z nejčastějších poruch spánku – obstrukční spánková apnoe (OSA) jsou nezávisle asociovány se zvýšeným rizikem rozvoje metabolických onemocnění – především obezity a diabetu mellitu 2. typu (T2DM). OSA je i nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulární mortality, nejčastější příčiny smrti pacientů s T2DM. Vzhledem k vysoké prevalenci OSA u pacientů s T2DM je proto vhodné provádět v této populaci screening OSA. K němu jsou doporučovány dotazníky a domácí monitorování dýchání ve spánku, diagnóza OSA se poté verifikuje polygrafickým či polysomnografickým vyšetřením. V terapii střední a těžké OSA je metodou první volby léčba přetlakem v dýchacích cestách (PAP). Svými účinky zabraňuje hypoxii a fragmentaci spánku, eliminuje tím nadměrnou spavost a snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Studie efektu PAP na kompenzaci diabetu a glukózový metabolismus u pacientů s T2DM zatím nepřinesly jednoznačné výsledky. U prediabetiků prokazují pozitivní efekt léčby PAP jak na inzulinovou rezistenci, tak na glukózovou toleranci. Zlepšení kompenzace již rozvinutého diabetu ovšem prokázáno nebylo. Stejně jako u pacientů s T2DM se i u pacientů s centrální obezitou v léčbě OSA uplatňuje terapie PAP, snížení tíže OSA přinášejí bariatrické operace.

Epidemiologic studies show that both atypical sleep time and obstructive sleep apnea (OSA) are independently associated with higher risk of metabolic disease development, particularly obesity and type 2 diabetes mellitus (T2DM). OSA is an independent risk factor for cardiovascular mortality, which is amongst the most common causes of death in T2DM. It is advisable to screen patients for OSA due to the high prevalence of the disease in T2DM patients. For screening are recommended questionnaires and home sleep monitoring. OSA diagnosis is then verified by home sleep apnea testing (using polygraphy) or by polysomnography. Positive airway pressure (PAP) is a gold standard in the treatment of moderate and severe OSA. PAP prevents hypoxia and sleep fragmentation, eliminating excessive daytime sleepiness and decreasing the risk of cardiovascular diseases. Studies have not yet shown an effect of PAP treatment on T2DM compensation and glucose metabolism. Despite this a positive effect of PAP on insulin resistance and glucose tolerance has been proven in patients with prediabetes. PAP therapy is advised in obese patients of the central type with OSA, bariatric surgery has been proven to decrease the severity of OSA.

• MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• metabolické nemoci * metabolismus   patofyziologie   MeSH
• obstrukční spánková apnoe * diagnóza   terapie   MeSH
• spánek fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Řidiči trpící neléčenou obstrukční spánkovou apnoí (OSA) udávají častější nadměrnou denní spavost (EDS) během řízení. Mají 2–5× vyšší riziko dopravních nehod, přičemž každá šestá nehoda má vážné následky včetně fatálních. Léčba pomocí přetlaku v dýchacích cestách (PAP) zmírňuje riziko vzniku dopravních nehod stejně jako může zlepšovat EDS. OSA a EDS jsou důležitými určujícími faktory nehod souvisejícími se spánkem. OSA s EDS je proto zařazena mezi choroby, které, pokud nejsou kompenzované, ovlivňují bezpečnost silničního provozu. V rozhodovacím procesu je největším problémem stanovení tíže EDS, která není přesně definována. K rozhodnutí o vydání řidičského oprávnění je nutno v těchto případech využít důkladné klinické rozvahy s využitím subjektivních škál (Epworthské škály spavosti – ESS) i objektivních vyšetření (test udržení bdělosti – MWT). Důležitý je též včasný screening pacientů – řidičů (screeningové dotazníky na OSA ev. screeningové přístrojové vyšetření OSA).

Drivers with untreated obstructive sleep apnoea (OSA) report more frequent excessive daytime sleepiness (EDS) while driving. They have a two- to five-fold higher risk of traffic accidents, with one in six accidents having serious consequences, including fatal ones. Treatment with positive airway pressure (PAP) reduces the risk of traffic accidents while improving EDS. OSA and EDS are important determining factors in road accidents associated with sleep. OSA with EDS is thus among diseases which, unless properly controlled, compromise road safety. A major challenge in the decision-making process is the estimation of EDS severity which has not been defined precisely. In these cases, the decision to issue a driving licence requires careful clinical consideration using subjective scales (the Epworth sleepiness scale – ESS) as well as objective tests (the maintenance of wakefulness test – MWT). Timely screening of patients-drivers (OSA screening questionnaires and/or device-based screening for OSA) is also of importance.

• MeSH
• bdění MeSH
• lidé MeSH
• nepozorné řízení * MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• obstrukční spánková apnoe * komplikace   terapie   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti * terapie   MeSH
• řidičská zkouška MeSH
• řízení motorových vozidel * MeSH
• syndromy spánkové apnoe * komplikace   terapie   MeSH
• ventilace umělá s výdechovým přetlakem MeSH
• znalecký posudek MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Nespavost je definována jako přetrvávající potíž s iniciací, trváním nebo kvalitou spánku při zachování podmínek ke kvalitnímu spánku, která ovlivňuje kvalitu života, denní fungování a působí i somatické příznaky. Mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění rozděluje nespavost na chronickou (trvání minimálně 3 měsíce, minimálně 3× do týdne) a akutní. Chronická nespavost postihuje minimálně 5–10 % populace. V terapii insomnie je na prvním místě doporučována nefarmakologická léčba – psychoterapie. Nejlepší efekt dosahuje kognitivně behaviorální terapie. Teprve pokud tato terapie není účinná nebo se na ní pacient nehodí, je indikována medikace. Poslední doporučení Americké spánkové akademie (AASM) redukovalo seznam doporučených hypnotik – suvorexant (agonista orexinových receptorů), eszopiklon, zaleplon, zolpidem (agonisté benzodiazepinových receptorů), triazolam, temazepam (benzodiazepiny), ramelteon (melatoninový agonista) a doxepin (antidepresivum). U ostatních preparátů (trazodon, tiagabin, mela‑ tonin, tryptofan, valeriana, difenhydramin) AASM nedoporučuje jejich užívání k léčbě nespavosti, event. pouze v off‑label indikaci. Podle doporučení vydaného Evropskou společností pro výzkum spánku jsou k léčbě krátkodobé nespavosti (≤ 4 týdny) vhodné benzodiazepiny, agonisté benzodiazepinových receptorů a některá antidepresiva, k dlouhodobé terapii však tyto látky doporučovány nejsou. Ostatní hypnotika (antihistaminika, antipsychotika, melatonin) nejsou doporučována pro léčbu nespavosti.

Insomnia is defined as a persistent difficulty with sleep initiation, duration, or quality despite adequate circumstances for good-quality sleep, thus affecting the quality of life, daily functioning, and even causing somatic symptoms. The International Classification of Sleep Disorders divides insomnia into chronic (for a minimum period of three months, for at least three times a week) and acute. Chronic insomnia affects at least 5–10% of the population. Nonpharmacological treatment – psychotherapy is recommended as first-line treatment for insomnia. The best effect is achieved with cognitive behavioural therapy. Only if this treatment is not effective or a patient is unsuitable, medication therapy is indicated. The latest American Academy of Sleep Medi‑ cine (AASM) guidelines have reduced the list of recommended hypnotic drugs: suvorexant (orexin receptor agonist), eszopiclone, zaleplon, zolpidem (benzodiazepine receptor agonists), triazolam, temazepam (benzodiazepines), ramelteon (melatonin agonist), and doxepin (antidepressant). The other agents (trazodone, tiagabine, melatonin, tryptophan, valerian, diphenhydramine) are not recommended by the AASM to be used in treating insomnia, possibly only in an off-label setting. According to a guideline issued by the European Sleep Research Society, benzodiazepines, benzodiazepine receptor agonists, and some antidepressants are suitable for treating short-term insomnia (≤ 4 weeks); however, these agents are not recommended for long-term treatment. Other hypnotic drugs (antihistamines, antipsychotics, melatonin) are not recommended for treating insomnia.

• MeSH
• GABA agonisté farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hypnotika a sedativa * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• melatonin agonisté   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• zolpidem aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Nespavost je definována jako přetrvávající potíž s iniciací, trváním nebo kvalitou spánku při zachování podmínek ke kvalitnímu spánku, která ovlivňuje kvalitu života, denní fungování a působí i somatické příznaky. Mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění rozděluje nespavost na chronickou (trvání minimálně 3 měsíce, minimálně 3× do týdne) a akutní. Chronická nespavost postihuje minimálně 5–10 % populace. V terapii insomnie je na prvním místě doporučována nefarmakologická léčba – psychoterapie. Nejlepší efekt dosahuje kognitivně behaviorální terapie. Teprve pokud tato terapie není účinná nebo se na ní pacient nehodí, je indikována medikace. Poslední doporučení Americké spánkové akademie (AASM) redukovalo seznam doporučených hypnotik – suvorexant (agonista orexinových receptorů), eszopiklon, zaleplon, zolpidem (agonisté benzodiazepinových receptorů), triazolam, temazepam (benzodiazepiny), ramelteon (melatoninový agonista) a doxepin (antidepresivum). U ostatních preparátů (trazodon, tiagabin, melatonin, tryptofan, valeriana, difenhydramin) AASM nedoporučuje jejich užívání k léčbě nespavosti, event. pouze v off -label indikaci. Podle doporučení vydaného Evropskou společností pro výzkum spánku jsou k léčbě krátkodobé nespavosti (≤ 4 týdny) vhodné benzodiazepiny, agonisté benzodiazepinových receptorů a některá antidepresiva, k dlouhodobé terapii však tyto látky doporučovány nejsou. Ostatní hypnotika (antihistaminika, antipsychotika, melatonin) nejsou doporučována pro léčbu nespavosti.

Insomnia is defined as a persistent difficulty with sleep initiation, duration, or quality despite adequate circumstances for good-quality sleep, thus affecting the quality of life, daily functioning, and even causing somatic symptoms. The International Classification of Sleep Disorders divides insomnia into chronic (for a minimum period of three months, for at least three times a week) and acute. Chronic insomnia affects at least 5–10% of the population. Nonpharmacological treatment – psychotherapy is recommended as first-line treatment for insomnia. The best effect is achieved with cognitive behavioural therapy. Only if this treatment is not effective or a patient is unsuitable, medication therapy is indicated. The latest American Academy of Sleep Medicine (AASM) guidelines have reduced the list of recommended hypnotic drugs: suvorexant (orexin receptor agonist), eszopiclone, zaleplon, zolpidem (benzodiazepine receptor agonists), triazolam, temazepam (benzodiazepines), ramelteon (melatonin agonist), and doxepin (antidepressant). The other agents (trazodone, tiagabine, melatonin, tryptophan, valerian, diphenhydramine) are not recommended by the AASM to be used in treating insomnia, possibly only in an off-label setting. According to a guideline issued by the European Sleep Research Society, benzodiazepines, benzodiazepine receptor agonists, and some antidepressants are suitable for treating short-term insomnia (≤ 4 weeks); however, these agents are not recommended for long-term treatment. Other hypnotic drugs (antihistamines, antipsychotics, melatonin) are not recommended for treating insomnia.

• MeSH
• GABA agonisté farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hypnotika a sedativa * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• melatonin agonisté   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• zolpidem aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• synchronizátory biologických rytmů,
• MeSH
• benzodiazepiny terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• psychotropní léky terapeutické užití   MeSH
• spánková hygiena MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH