Cíl: V současné době je problematika poruch duševního zdraví u dětí v centru pozornosti, také v souvislosti s plnými kapacita- mi psychiatrických ambulancí pro děti a dorost, ale také adiktologických ambulancí a dětských psychiatrických klinik. V souvislos- ti s předpoklady zhoršujícího se psychického stavu dětí byla provedena retrospektivní studie za účelem vyhodnocení situace v ob- dobí let 2016–2022. Cílem výzkumu bylo zhodnocení vývoje stavu duševního zdraví u dětských klientů adiktologické ambulance se zaměřením na identifikaci rizikových faktorů ovlivňujících výskyt disociačních poruch a traumat u sledovaných dětí v souvislos- ti se závislostním chováním v letech 2016–2022. Metody: V období 2016–2022 byla ve spolupráci s rodiči a dětskými psychiatry každoročně získána anamnestická data od 30 vybraných klientů adiktologické ambulance pro děti a dorost. Respondenti zařazení do studie byli vybráni metodou náhodného výběru ze všech klientů ambulance v daném roce. Za celé sledované období se tedy jednalo o 210 respondentů. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena, k testu trendu byl použitý model lineární regrese a pro vícerozměrnou analýzu vlivu faktorů na výskyt disociované poruchy a závislostního chování na internetu (IAD) u dětí byla použita logistická regrese. Poměr šancí (OR) byl použit jako ukazatel míry asociace kategoriálních proměnných. Testováno bylo na hladině významnosti 0,05. Výsledky: Děti, u kterých bylo diagnostikováno psychiatrické onemocnění v dětství a psychiatrická zátěž v anamnéze rodičů, pro- kazují významný koeficient rizika pro výskyt disociativní poruchy. U dětí s rizikovým faktorem psychiatrické anamnézy bylo 6,3ná- sobně zvýšené riziko výskytu disociativní poruchy ve srovnání s dětmi bez psychiatrické anamnézy. Statisticky významný faktor nejvíce spojený s rizikem výskytu IAD je užívání nelegálních návykových látek. Děti, které užívaly nelegální návykové látky, včet- ně problematického užívání psychofarmak, měly 15,1násobné zvýšení rizika výskytu IAD ve srovnání s dětmi, které nelegální ná- vykové látky neužívaly. Významné zvýšení rizika nastává u chlapců, u dětí s traumatem v dětství, s poruchami chování a ADHD (attention deficit hyperactivity disorder – porucha pozornosti s hyperaktivitou). Závěr: Ke změně lze přispět v úzké spolupráci odborníků z oborů dětské psychiatrie, psychologie, adiktologie a psychoterapie, ale zejména spoluprací s rodiči v rámci rodinné terapie.

Aim: Mental health disorders in children have recently been drawing an increasing amount of attention, also in connection with the full capacities of psychiatric outpatient clinics for children and adolescents, as well as addiction outpatient clinics and children's psychiatric clinics. In line with assumptions that the mental state of children deteriorates, a retrospective study was conducted to evaluate the situation from 2016 to 2022. The aim of the research was to evaluate the state of mental health of child clients of the addiction clinic with a focus on the identification of risk factors influencing the occurrence of dissociation disorders in monitored children in connection with addictive behaviour and development in the years 2016-2022. Methods: During the period from 2016 to 2022, in cooperation with parents and child psychiatrists, anamnestic data were obtained annually from 30 selected clients of the addiction clinic for children and adolescents. Respondents included in the study were selected by random sampling from all clinic clients in a given year. For the entire monitored period, there were 210 respondents. The collected data were statistically processed and evaluated. A linear regression model was used for trend testing, and logistic regression was employed for the multivariate analysis of factors influencing the occurrence of dissociative disorder and Internet Addiction Disorder (IAD) in children. The odds ratio (OR) was used as an indicator of the association between categorical variables. The significance level was set at 0.05. Results: Children who were diagnosed with a psychiatric illness in childhood and the psychiatric burden of the parents' anamnesis show a significant risk coefficient for the occurrence of dissociative disorder. Children with a risk factor of psychiatric history had a 6.3-fold increased risk of developing a dissociative disorder compared to children without a psychiatric history. The most statistically significant factor associated with the risk of IAD is the use of illegal addictive substances. Children who used illegal addictive substances, including problematic use of psychopharmaceuticals, IAD compared to children who did not use illegal addictive substances. A significant increase in risk also occurs in boys, children with childhood trauma, behavioural disorders, and ADHD (attention deficit hyperactivity disorder). Conclusion: The change can be contributed to by the close cooperation of experts from the fields of child psychiatry, psychology, addictology, and psychotherapy, but especially by cooperation with parents as part of family therapy.

• MeSH
• disociační poruchy * diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• duševní zdraví MeSH
• hyperkinetická porucha dietoterapie   etiologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nepříznivé zkušenosti z dětství MeSH
• netholismus diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• poruchy chování u dětí diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek diagnóza   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Background: ADHD syndrome is still at the forefront of discussed diagnoses in children, and is a continuing phenomenon even into adulthood. At the same time, the development of substance and non-substance addictions at an early age is a constant problem. The phenomenon of behavioral disorders, hyperactivity, impulsivity, and inattention, resulting from the immature development of brain centers in children, often brings with it persecution from pedagogues and educators. For both children and adults, there is no suggested therapeutic procedure, except for medication, although it is possible to work with the given disorder with an appropriate bio-psycho-social approach. Subsequently, the developmental deficit persists into adulthood.Objective: The main objective of the work was to reduce the stigmatization of addicted persons and to point out all developmental factors leading to addictive behavior, one of which is ADHD and its manifestations. One of the other goals is to draw attention to the importance of therapy for people with ADHD and to reduce medication to a minimum, if this can be achieved, and at the same time to emphasize this developmental deficit in the recruitment of professional soldiers.Methods: It was a retrospective collection and analysis of anamnestic data from medical records, and further data was obtained through a questionnaire survey. The data was evaluated based on established scales. The method of surveying the analyzed data by the coefficient in the maximum value. The resulting values were obtained by summing the points within the individual risk factors.Results: The highest score in the evaluation of the answers, and therefore the highest influence on the later use of addictive substances, had a psychiatric illness in childhood (point evaluation 351), in second place with a number of 295 points was a serious illness in childhood as a significant risk factor, followed by learning disabilities (277 points) and a low level of sports skills.Conclusion: The information obtained should initiate an increase in attention in the framework of preventive examinations in children, to the expansion of screening in the framework of gross motor skills, movement skills, and the implementation of therapeutic methods through frequent training in connection with the development of brain centers. At the same time, attention should be focused on the treatment of children with ADHD by amphetamine-containing substances, which should have a decreasing tendency and expand efforts to implement therapeutic methods and knowledge of preventive medicine, such as sufficient exercise, healthy diet, and calm family background, which will lead to improved relationships in families to achieve a reduction in anxiety states in children.

• MeSH
• duševní poruchy komplikace   MeSH
• hyperkinetická porucha komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• návykové chování etiologie   MeSH
• ozbrojené síly psychologie   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * etiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Článek pojednává o způsobu práce v adiktologické ambulanci pro děti a dorost Centra pro rodinu adiktologické ambulance pro děti a dorost, která volně přechází od 1. 1. 2019 pod Centrum pro rodinu PSS a klinické adiktologie, z. ú. Toto zařízení půjde cestou preventivní a sociální medicíny, kde má adiktologie svůj nezastupitelný význam. Zaměřuje se na screeningová šetření u dětí, které byly v těhotenství ovlivněny návykovou látkou, a upozorňuje na význam včasně zahájené intervence. Zdůrazňuje nutnost spolupráce adiktologa s dalšími obory, jelikož v případě dětské psychologie i adiktologie se jedná o důležité vývojové období. Dále se zaměřuje na nezbytnost komplexních screeningových šetření u všech dětí, které by mohly být potenciálně ohroženy závislostním nebo rizikovým chováním. U screeningových šetření považujeme za nezbytné jak vyšetření adiktologem, tak dalšími odborníky, jako je dětský psycholog a psychiatr, sociální pracovnice. Dále je nutné u školních dětí oddělit vyšetření školním psychologem a dětským klinickým psychologem. Současně je zde vytvořen prostor pro prohloubení spolupráce adiktologa s odborníkem v případě individulání práce s dětmi v adiktologické ambulanci. Za důležité považujeme též spolupráci s pediatry a dalšími specialisty a odborníky z oblasti péče o děti a dorost. Důležité je odhalení možných rizik, která mohou vést dítě ke znevýhodnění a následně i k rizikovému chování. Ambulance je zaměřena i na vývojové poruchy u dětí.

The article addresses the mode of operation of the Outpatient Addiction Treatment Clinic for Children and Adolescents, which will become a part of the Family Centre for Psychosocial Services and Clinical Addictology starting from 1 January 2019. This facility will pursue preventive and social medicine, with addictology playing an important role. It discusses the screening examinations of children who were exposed to drugs during pregnancy and underlines the importance of early intervention. The need for addictologists to work with other professions is pointed out, given the key relevance of this developmental period in terms of both child psychology and addictology. In addition to addictologists, child psychologists and psychiatrists and social workers should be involved in the screening procedures. With schoolchildren, a distinction should be drawn between an examination conducted by school psychologists and clinical ones. The emerging possibilities of addictologists’ liaison with other experts in individual work with children in the outpatient facility are outlined. The importance of cooperation with paediatricians and other specialists and practitioners providing services for children and adolescents is noted. It is essential to point out the possible risks which can result in a child becoming disadvantaged and inclined towards risky behaviour. The clinic also deals with developmental disorders. The findings summarise frontline work which was not primarily intended for research purposes.

• Klíčová slova
• adiktologická péče,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• návykové chování MeSH
• psychoterapie MeSH
• psychotropní léky MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• centra pro terapii drogových závislostí metody   organizace a řízení   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• matka - expozice noxám * MeSH
• matky psychologie   výchova   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek diagnóza   prevence a kontrola   psychologie   rehabilitace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodinná terapie metody   MeSH
• uživatelé drog MeSH
• vývoj dítěte klasifikace   MeSH
• vývojové poruchy u dětí diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

Problematika návykových látek v anamnéze a jejich užívání u těhotných žen je velmi závažným společenským problémem. Drogy ovlivňují jednak psychické a fyzické zdraví žen v reprodukčním období, ale také způsobují komplikace v dalším životě ještě nenarozenému dítěti. Pokud žije závislá žena v partnerském či manželském svazku, dostává se rodina díky závislosti jednoho či obou rodičů do určité izolace až destabilizace. V důsledku vynakládání velkých finančních částek za drogu dochází ke změně hodnotového žebříčku závislého; péče a výchova dětí se posléze ocitá na okraji zájmu rodičů. Děti narozené závislým matkám jsou v drtivé většině odebrány a umístěny na základě předběžného opatření buď do ústavní výchovy, nebo jsou dávány do péče rodiny, ze které závislá matka pochází (pokud rodina projeví o dítě zájem). V drtivé většině však důvodem odebrání dítěte není braní drogy jako takové, ale celkově nepříznivá sociokulturní situace matky a ztráta její schopnosti o dítě pečovat. Těmto ženám by tak měla být věnována nejen mimořádná pozornost, ale také nabídnuta specifická zdravotně-psychosociální intervence, jejíž hlavní snahou by měla být abstinence a následná podpora matky, jejímž cílem je získání schopnosti zapojit matku do pečovatelského procesu o své dítě a uvědomění si problémů, které se odrážely v jejím neproduktivním chování. Všechny snahy tak musí směřovat ke snížení a maximálnímu vyloučení rizikových faktorů.

The problem of addictive substances in the anamnesis and their use in pregnant women is a very serious social issue. Drugs affect mental and physical health of women in their child-bearing age, but they also cause complications in the future life of the child to be born. If a drug-dependent woman lives with her partner or husband, the family falls into a certain isolation or even destabilisation due to the dependence of either parent. Due to considerable financial amounts paid for the drug, standards of values are altered in the drug-dependent person; taking care and upbringing of children is stepwise shifted to the margin of the interest of parents. Children born by drug-dependent mothers are mostly taken away from their mothers and situated based on a preliminary legal provision either into the institutional care or into the care of the family of the drug-dependent mother, as far as they express their interest in the child. However, the reason for taking the child away is mostly not only the use of the drug itself but also the general adverse social-cultural situation of the mother and loss of her ability to take care of the child. Extraordinary attention should be paid to these women, but they should also be offered with a special health-psychosocial intervention with the main attempt to achieve the withdrawal of the drug and subsequent support of the mother with providing the possibility to include her into the process of taking care of her child and to make her aware of problems, which were reflected in her non-productive behaviour. Thus, all the attempts should be aimed at diminishing and maximum elimination of risk factors.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• matka - expozice noxám prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• ošetřovatelství v péči o matku a dítě metody   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek komplikace   ošetřování   terapie   MeSH
• primární prevence metody   normy   organizace a řízení   MeSH
• snížení rizika poškození účinky léků   MeSH
• těhotenství účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství účinky léků   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH