Cíl: Nekrvácející mozkové výdutě (unruptured intracranial aneurysms; UIA) se vzhledem ke stoupající dostupnosti a lepší kvalitě zobrazovacích metod stávají stále častější diagnózou v neurologické a neurochirurgické praxi. Vzhledem k existenci rizika ruptury a krvácení, je na místě zvážit jejich uzávěr. Na indikaci vyřazení výdutě z cirkulace a způsob vyřazení nejsou zcela jednotné názory. Prezentujeme výsledky pacientů s UIA operovaných na našem oddělení v průběhu posledních 9 let a náš pohled na tuto problematiku. Soubor a metodika: Pacienti s UIA operovaní na našem oddělení byli zahrnuti do souboru, který jsme retrospektivně analyzovali s důrazem na hodnocení bezpečnosti výkonu a úplnosti vyřazení výdutě. Výsledky: Za 9 let bylo operováno 146 pacientů se 184 incidentálními nebo koincidentálními výdutěmi. Nejčastěji byly výdutě lokalizovány na střední mozkové tepně (40 %). Perioperační komplikace se vyskytly u 10 % pacientů a celková chirurgická morbidita/mortalita byla 3,5/0 %. U 143 pacientů byla provedena kontrolní CTA, která potvrdila úplnou obliteraci výdutě v 99 %. Průměrný follow-up pacientů byl 4,5 roku. Závěr: Naše výsledky ukazují, že mikrochirurgická léčba UIA je bezpečnou, dlouhodobě účinnou léčbou, dobře tolerovanou pacienty. Zejména v případě UIA, kde hlavním smyslem léčebné intervence je trvalá eliminace rizika krvácení, by měla být vždy zvažována jako léčebná modalita.
Aim: Unruptured intracranial aneurysms (UIA) are getting more frequently diagnosed in neurology and neurosurgery clinics as the quality and availability of diagnostic radiology methods increases. Due to the risk of rupture and bleeding, aneurysm occlusion should be considered. The indication and the way of treatment are not yet fully agreed upon. We present results for UIA surgeries that were done during the last 9 years at our department and our approach on this topic. Patients and methods: Patients with UIA that were operated on at our department were retrospectively analyzed with special consideration of procedure safety and full obliteration of the aneurysm. Results: 146 patients with 184 incidental or coincidental aneurysms were operated on during the last 9 years. The most common localization was on the middle cerebral artery (40%). Perioperative complication occurred in 10% of cases and total surgery morbidity/mortality was 3.5/0%. CTA examination performed in 143 patients proved full obliteration of the aneurysm in 99% cases. The average follow-up of the patients was 4.5 years. Conclusion: Our results demonstrated that microsurgical treatment of UIAs was safe, effective in the long term and tolerated well by patients. Preferentially in UIA cases, where the main goal is to eliminate the risk of bleeding, surgery should always be considered as a therapeutic modality.
V této retrospektivní analýze hodnotíme soubor 33 pacientů léčených po operaci a zevní frakcionované radioterapii pro multiformní glioblastom pomocí stereotaktické radiochirurgie gama nožem. Celkem bylo provedeno 35 stereotaktických radiochirurgických výkonů. U části našich pacientů můžeme hodnotit tuto léčbu jako přínosnou, v souboru se podařilo po 3 měsících stabilizovat či zaléčit reziduální/progredující ložisko ve 13 případech (37 %), po 6 měsících byl nádor stabilní či v regresi u 6 pacientů (18 %) ze souboru. Dlouhodobý efekt léčby gama nožem u této velice nepříznivé diagnózy jsme pozorovali u 4 pacientů.
This paper is a retrospective analysis of a 33 patient cohort with diagnosis of glioblastoma multiforme treated using gamma knife stereotactic radiation therapy following surgical resection and fractionated radiation therapy. Overall, 35 stereotactic radiation procedures were performed. Within this group, we differentiated patients who benefited from these procedures – we managed to stabilise or achieve remission of the disease in 13 cases (37%) in a 3 month follow-up and in 6 cases (18%) in a 6-month follow-up. Long-term remission of this highly malignant tumor using gamma knife therapy was achieved in 4 patients.
- Klíčová slova
- gama nůž,
- MeSH
- dospělí MeSH
- glioblastom * diagnostické zobrazování radioterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- radiochirurgie * přístrojové vybavení MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
γ-Glutamyltranspeptidase (GGT, syn. γ-Glutamyltransferase) and dipeptidylpeptidase-IV (DPP-IV) activity participates in metabolic and growth control of normal and tumor cells by processing biologically active peptides. Here, we report on up-regulation of these enzymes in human brain gliomas determined by catalytic enzyme histochemistry and immunocytochemistry. Higher activity of GGT was found in 50%, 68% and 81% of WHO grade II, III and IV tumors, respectively. The process started at/near the microvasculature, from where it spread to the parenchyma. On average, the enzyme activity in grade II, III and IV gliomas exceeded controls 2.0, 3.0 and 3.5-fold, respectively. Up-regulation of DPP-IV-like activity also started at the microvasculature, but mainly in pericytes and mononuclear-like cells around the vessels and dispersed in the parenchyma. Marked elevation of this enzyme activity, comprising also tumor parenchyma, occurred only in grade IV glioblastomas (65% patients; 3.6 times above controls) which can, therefore, help in their differentiation from grade III gliomas. The increase of total DPP-IV-like activity also included its two enzymatic homologs, the canonical DPP-IV/CD26 and FAP-1α. The increase in GGT is supposed to be a tumor grade dependent response of microvasculature and tumor astrocytes to stress induced by tissue hypoxia and/or the metabolic aberrancies. The increase in DPP-IV-like activity in high-grade tumors can be attributed to inflammatory/scavenging processes performed by the mononuclear-like cells and, in glioblastomas, also to regressive changes in the structure and function of the microvasculature and tumor parenchyma, including astrocyte stress response. The inverse relationship between DPP-IV-like activity and Ki67 in most glioblastomas and shorter survival time of patients with low activity of this enzyme also suggest its anti-oncogenic effects.
- MeSH
- dipeptidylpeptidasa 4 biosyntéza MeSH
- dospělí MeSH
- gama-glutamyltransferasa biosyntéza MeSH
- gliom enzymologie patologie MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- nádory mozku enzymologie patologie MeSH
- prognóza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- upregulace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Meningiomas are tumors derived from arachnoid cap cells that represent approximately 30% of all intracranial tumors. In this study, we investigated 22 human meningiomas for the expression of dipeptidyl peptidase (DPP)-IV activity and/or structure homologs (DASH), including canonical DPP-IV/CD26, fibroblast activation protein-alpha (FAPalpha), DPP8 and DPP9. DPP-IV-like enzymatic activity, including all enzymatically-active DASH molecules, was found in all 18 benign meningiomas WHO grade I and IV atypical meningiomas WHO grade II by continuous rate fluorimetric assay in tissue homogenates and catalytic enzyme histochemistry in situ. In atypical meningiomas, this activity was significantly higher and was associated with higher cell proliferation as detected by Ki67 antigen immunohistochemistry. The expression of DPP-IV/CD26 and FAPalpha demonstrated by real-time RT-PCR and immunohistochemistry was low. As shown histochemically, it occurred most often on the surface of fibrous bundles and whorls rich in extracellular matrix. Compared to DPP-IV/CD26 and FAPalpha, the expression of DPP8 and DPP9 was higher and, in addition, it was present also in the cells inside these structures. Expression of CXCR4, the receptor of pro-proliferative chemokine stromal cell-derived factor-1alpha (SDF-1alpha), DPP-IV substrate, was found in all tumors, suggesting higher values in atypical grade II samples. This is the first report on the expression status of dipeptidyl peptidase-IV and related molecules in meningiomas. It shows that DPP8 and DPP9 prevail over canonical DPP-IV/CD26 and FAPalpha in all examined patients. In addition, the study suggests an increase of DPP-IV-like enzymatic activity in these tumors of WHO grade II.
- MeSH
- dipeptidasy genetika metabolismus MeSH
- dipeptidylpeptidasa 4 genetika metabolismus MeSH
- dipeptidylpeptidasy a tripeptidylpeptidasy genetika metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- exprese genu MeSH
- imunohistochemie MeSH
- izoenzymy genetika metabolismus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- membránové proteiny genetika metabolismus MeSH
- meningeální nádory enzymologie genetika patologie MeSH
- meningeom enzymologie genetika patologie MeSH
- messenger RNA analýza MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí MeSH
- senioři MeSH
- serinové endopeptidasy genetika metabolismus MeSH
- stanovení celkové genové exprese MeSH
- želatinasy genetika metabolismus MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Neurochirurgické možnosti ovlivnění nitrolební hypertenze vycházejí z konceptu primárního a sekundárního mozkového poškození. Primární inzult ovlivnit nelze, a proto neurochirurgické i ostatní modality léčby směřují k minimalizaci sekundárního mozkového poškození. Autoři podávají přehled neurochirurgických možností léčby nitrolební hypertenze a rozdělují je do třech skupin: 1. evakuační výkony, při kterých se přímo odstraňuje patologicky zmnožený objem tkáně; 2. derivační likvorové výkony umožňující snížení nitrolebního tlaku evakuací mozkomíšního moku; 3. dekompresivní kraniektomie dosahující snížení nitrolebního tlaku zvětšením „ nitrolebního“ prostoru. V každé skupině je podán stručný přehled neurochirurgických výkonů a jejich techniky. Významnější pozornost je věnována poněkud kontroverzní skupině dekompresivních kraniektomií. Závěrem je zdůrazněn multidisciplinární přístup při léčbě nitrolební hypertenze.
Neurosurgical options for the management of intracranial hypertension are based on the concept of primary and secondary brain damage. A primary insult cannot be affected; therefore, neurosurgical as well as other treatment modalities aim at minimizing secondary brain damage. The authors review the neurosurgical treatment modalities of intracranial hypertension dividing them into three groups: 1. evacuation procedures during which the pathologically increased tissue volume is removed; 2. derivation procedures allowing a decrease in intracranial pressure by evacuation of cerebrospinal fluid; 3. decompressive craniectomies enabling a decrease in intracranial pressure by expanding the „intracranial“ space. Each group is briefly characterized in terms of neurosurgical procedures and their techniques. More attention is paid to a relatively controversial group of decompressive craniectomies. In conclusion, emphasis is placed on a multidisciplinary approach in the treatment of intracranial hypertension.
