JavaScript NENÍ povolen !

Nádorová onemocnění představují jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů současnosti. Jejich incidence je ovlivněna celou řadou exogenních faktorů, mezi nimiž nutriční vlivy zaujímají nejvýraznější postavení. V posledních letech však stále přibývá informací o antimutagenní a antikarcinogenní potenci látek, které se vyskytují přirozeně ve složkách stravy, nebo jsou na jejich základě syntetizovány. Česnek patří mezi rostliny využívané v medicíně již od starověku pro jeho antibiotické, fungicidní, antihelmintické, antisklerotické, antitrombotické a další prospěšné účinky. Obdobně jako jemu příbuzné rody (cibule, pór) obsahuje značné množství potenciálně chemopreventivních látek. Účelem této studie bylo identifikovat mutagenní a antimutagenní potenciál jak surových extraktů česneku, tak i synteticky připravených pyrolyzovaných derivátů za použití Amesova testu a cytogenetické analýzy lidských periferních lymfocytů. V miskovém testu nebyla u extraktů česneku pozorována zvýšená mutagenita u žádného z indikátorových kmenů. Dominujícím efektem jištěným v bakteriálních modelech byla toxicita testovaných látek. Klastogenní účinek extraktů česneku na lidské chromosomy vyjádřený % aberantních buněk byl zjištěn u koncentrací odpovídajících 10 a 100 mg česneku. V kombinaci s referenčními mutageny se u extraktů česneku projevilo i nevýrazné, avšak dávkově závislé snížení počtu indukovaných mutovaných buněk. Určité antimutagenní působení naznačoval i pyrolyzát látky MCSO u kmene YG1041 po metabolické aktivaci při současném působení s 1-nitropyrenem a afiatoxinem B1. Klastogenní účinky pyrolyzátů se projevily u všech testovaných vzorků. Kombinované půsohení svntetizovaných derivátů a referenčních mutagenů, které se projevilo snížením počtu aberantních buněk oproti hodnotě očekávané při působeni samotného referenčního mutagenů, signalizuje v souladu s literárními údaji určitý antimutagenní potenciál testovaných látek a měl by být zohledněn v dalších návazných studiích.

Neoplastic diseases are at present one of the most serious health problems. Their incidence is influenced by various exogenous factors among which nutritional factors are most marked. In recent years information is expanding on the antimutagenic and anticarcinogenic potency of substances found naturally in dietary components or substances which are prepared synthetically. Garlic is one of the plants used in medicine since ancient times because of its antibiotic, fungicide, antihelminthic, antisclerotic, antithrombotic and other beneficial effects. Similarly as allied genera (onions, leeks) it contains considerable amounts of potentially chemopreventive substances. The objective of the present study was to identify mutagenic and antimutagenic potentials of raw garlic extracts as well as of synthetically prepared pyrolyzed derivatives, using Ames test and cytogenetic analysis of human peripheral lymphocytes. In plate assay in garlic extracts increased mutagenicity was not oberved in any of the indicator strains. The dominating effect assessed in bacterial models was the toxicity of the tested substances. The clastogenic effect of garlic extracts on human chromosomes expressed in % of aberrant cells was found in concentrations corresponding to 10 and 100 mg garlic. In combination with reference mutagens in garlic extracts also a slight but dose-dependent reduction of the number of induced mutated cells. A certain antimutagenic action was indicated also in the pyrolysate of substance MCSO in strain YG1041 after metabolic activation during the concurrent action with 1-nitropyrene and aflatoxin Bl. Clastogenic effects of pyrolysates were manifested in all tested samples. The combined action of synthetized derivatives and reference mutagens manifested by a reduced number of aberrant cells as compared with the expected value produced by the reference mutagen, signalizes, consistent with data in the literature, a certain antimutagenic potential of the tested substances and should be taken into account in subsequent studies.