Cílem studie byla analýza výsledků provádění screeningu vrozených vad (VV), geneticky podmíněných onemocnění (GPO) plodu a preimplantačního genetického testování embryí (PGT). Metodika: Retrospektivní analýza zdravotních služeb u 2637 těhotných z období leden – prosinec 2022. Výsledky: V rámci screeningu vrozených vad a geneticky podmíněných onemocnění plodu byla u 216 žen zjištěna abnormalita vyžadující další klinický management, u 15 (7 %) z nich byla diagnostikována vrozená vývojová vada plodu (Tab. 2). Z 377 punkcí oocytů provedených v rámci IVF cyklu bylo preimplantační genetické testování (PGT) indikováno ve 48 (12,7 %) případech, u 19 (5 %) případů bylo PGT indikováno na základě geneticky podmíněného onemocnění (GPO) (Tab. 3). Závěr: Screening vrozených vývojových vad a geneticky podmíněných onemocnění umožňuje následné řešení zjištěných patologií pomocí preimplantačního genetického testování embryí při plánování dalšího těhotenství či naplánování adekvátní prenatální diagnostiky v budoucím těhotenství.

The aim of the study was to analyze the results of the screening for birth defects, genetically determined diseases and preimplantation genetic testing of embryos. Methods: Retrospective analysis of health services for 2,637 pregnant women from January-December 2022. Results: In screening for birth defects and genetic fetal diseases, 216 woman were found to have an ab- normality requiring further clinical management, 15 (7%) of them were diagnosed with a congenital fetal developmental defect (Tab. 2). Among 377 ovarian punctions performed within IVF cycle, preimplantation genetic testing (PGT) was indicated in 48 (12.7%) cases and in 19 (5%) cases PGT was indicated on account of a genetic disorder (Tab. 3). Conclusion: screening for congenital developmental defects and genetic diseases allows subsequent mana- gement of the detected pathologies through preimplantation genetic testing of embryos when planning the next pregnancy or planning adequate prenatal diagnosis of future pregnancies.

BACKGROUND: Nanomaterials are virtually ubiquitous as they are created by both natural processes and human activities. The amount of occupational exposure to unintentionally released nanoparticles can, therefore, be substantial. The aim of the study was to determine the concentrations of incidental nanoparticles that workers can be exposed to during welding operations and to assess related health risks. The specific focus on welding operations was determined based on the fact that other case studies on the manufacturing industry confirm significant exposure to incidental nanoparticles during welding. In the Czech Republic, 92% of all industrial workers are employed in the manufacturing industry, where welding operations are amply represented. MATERIAL AND METHODS: The particle number concentrations of particles in the size range of 20-1000 nm and particle mass concentrations of inhalable and PM1 fractions were determined via measurements carried out at 15-minute intervals for each welding operation by static sampling in close proximity to the worker. Measurements were obtained using the following instruments: NanoScan SMPS 3910, Optical Particle Sizer OPS 3330, P-TRAK 8525 and DustTrak DRX 8534. The assessed operations were manual arc welding and automatic welding. RESULTS: The observed average particle number concentrations for electric arc welders ranged 84×103-176×103 #/cm3, for welding machine operators 96×103-147×103 #/cm3, and for a welding locksmith the obtained average concentration was 179×103 #/cm3. The determined average mass concentration of PM1 particles ranged 0.45-1.4 mg/m3. CONCLUSIONS: Based on the conducted measurements, it was confirmed that there is a significant number of incidental nanoparticles released during welding operations in the manufacturing industry as a part of production and processing of metal products. The recommended occupational exposure limits for nanoparticle number concentrations were exceeded approximately 4-8 times for all assessed welding operations. The use of local exhaust ventilation in conjunction with personal protective equipment, including FFP2 or FFP3 particle filters, for welding is, therefore, recommended. Med Pr. 2021;72(3):219-30.

• MeSH
• inhalační expozice analýza   MeSH
• látky znečišťující vzduch v pracovním prostředí * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování životního prostředí MeSH
• nanočástice * MeSH
• pracovní expozice * analýza   MeSH
• svařování * MeSH
• velikost částic MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Klíčová slova
• Antral Folicule Count, nuligravida, vysazení antikoncepce, AMH test, test plodnosti,
• MeSH
• analýza spermatu psychologie   MeSH
• antimülleriánský hormon * analýza   fyziologie   MeSH
• biologické markery MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• fertilita MeSH
• fertilizace in vitro MeSH
• hypotyreóza diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• motilita spermií MeSH
• náhodný nález MeSH
• nemoci štítné žlázy diagnóza   MeSH
• oligospermie diagnóza   MeSH
• ovariální rezerva MeSH
• reprodukční chování MeSH
• sexuální partneři MeSH
• ultrasonografie MeSH
• ženská infertilita diagnóza   ekonomika   psychologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• lékaři etika   MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem etika   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH