Úvod: Ileokolická invaginace patří mezi nejčastější příčiny náhlé příhody břišní u kojenců a batolat. Cílem studie bylo zhodnocení léčby ileokolické invaginace v České republice v roce 2019. Metody: Multicentrické retrospektivní studie se zúčastnilo 14 pracovišť dětské chirurgie. Data pacientů s ileokolickou invaginací byla získána anonymně prostřednictvím dotazníku SurveyMonkey Inc. Questionnaire. Výsledky: Ileokolická invaginace byla v roce 2019 diagnostikována u 162 pacientů, medián věku byl 30 měsíců (3 měsíce−9,5 roku). 133 pacientů bylo indikováno k hydrostatické desinvaginaci, 14 pacientů k primární operaci a u 15 pacientů došlo ke spontánní desinvaginaci. Všechna pracoviště prováděla hydrostatickou desinvaginaci s celkovou úspěšností 89,5 %, na 12 pracovištích byla prováděna v celkové anestezii (7 pracovišť přidávalo myorelaxans) a na 2 pracovištích v analgosedaci. Hydrostatická desinvaginace provedená v celkové anestezii (nezávisle na podání myorelaxans) byla statisticky významně úspěšnější než hydrostatická desinvaginace provedená v analgosedaci (108/113, 95,6 % vs. 11/20, 55 %; p<0,0001). Operováno bylo celkem 28 pacientů, z toho primárně 14 pacientů. Na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v analgosedaci, je statisticky významně více pacientů s ileokolickou invaginací operováno než na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v celkové anestezii (9/20, 45 % vs. 19/142, 13,4 %; p=0,0018). Počet provedených střevních resekcí je statisticky významně vyšší na pracovištích, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v analgosedaci ve srovnání s pracovišti, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v celkové anestezii (7/9, 77,8 % vs. 5/19, 26,3 %; p=0,0166). Závěr: Úspěšnost hydrostatické desinvaginace v ČR byla 89,5 %. Nejvyšší úspěšnosti se dosahuje při provedení v celkové anestezii.
Introduction: Ileocolic intussusception is one of the most frequent causes of acute abdomen in infants and toddlers. The purpose of this study was to evaluate the treatment of ileocolic intussusception in the Czech Republic in 2019. Methods: Fourteen departments of paediatric surgery participated in this multicentre retrospective study. A SurveyMonkey Inc. questionnaire was used for anonymous data collection of patients with ileocolic intussusception. Results: In 2019, ileocolic intussusception was diagnosed in 162 patients; median age was 30 months (3 months to 9.5 years). Contrast enema was indicated in 133 patients, primary surgery in 14 patients and spontaneous reduction was found in 15 patients. All departments using contrast enema had a success rate of 89.5%; 12 departments approached the contrast enema procedure under general anaesthesia (including myorelaxation at 7 departments) and 2 departments under sedation. Contrast enema under general anaesthesia with/without myorelaxation was significantly more successful than contrast enema under sedation (108/113, 95.6% vs 11/20, 55%; p<0.0001). In total, 28 patients were treated surgically, in 14 primary surgery was performed. Both surgical treatment and bowel resection were statistically significantly more frequent in departments where contrast enema was performed under sedation in comparison to departments performing contrast enema under general anaesthesia (9/20, 45% vs 19/142, 13.4%; p=0.0018 and 7/9, 77.8% vs 5/19, 26.3% p=0.0166). Conclusion: The success rate of contrast enema in the Czech Republic was 89.5%. The highest success rate is achieved by performing contrast enema under general anaesthesia.
- Klíčová slova
- ileokolická invaginace, hydrostatická desinvaginace,
- MeSH
- dítě MeSH
- hydrostatický tlak MeSH
- intususcepce * chirurgie diagnostické zobrazování terapie MeSH
- kojenec MeSH
- laparoskopie MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Apendicitida je jednou z nejčastějších diagnóz v dětské chirurgii a její terapie zahrnuje kombinaci chirurgické a antibiotické (ATB) léčby. Na základě medicíny založené na důkazech byla publikována nová doporučení pro její léčbu. Cílem práce bylo zhodnocení současné praxe v České republice z pohledu dětských chirurgů. Metoda: V multicentrické retrospektivní dotazníkové online studii bylo osloveno 15 dětských chirurgických pracovišť v ČR (univerzitní pracoviště, samostatná oddělení, ordinariáty dětské chirurgie na pracovištích všeobecné chirurgie). Dotazník obsahoval 10 otázek. Sledovanými parametry byly počty operací, operační přístup, ATB profylaxe a terapie, pooperační komplikace na jednotlivých pracovištích za rok 2017. K anonymnímu sběru dat byl použit program SurveyMonkey Inc. Questionnaire. Výsledky: Čtrnáct z patnácti oslovených pracovišť vyplnilo dotazník (93 %). V roce 2017 bylo provedeno 1379 apendektomií, z toho 456 (33 %) laparoskopicky s nutností konverze ve 2 %. Jedna čtvrtina pacientů měla komplikovanou apendicitidu (gangréna, perforace) a byla v 70 % operována klasicky. ATB profylaxe byla na 4 (29 %) pracovištích podána vždy, na 4 pracovištích podle rozhodnutí operatéra, na 4 pracovištích nebyla podána a na 2 pracovištích byla podána jen při laparoskopii. K ATB profylaxi bylo na všech pracovištích použito 5 druhů antibiotik. Při nálezu flegmonózní apendicitidy byla ATB terapeuticky podána vždy na 2 pracovištích (14 %), na 8 pracovištích (57 %) podle rozhodnutí operatéra a na 4 pracovištích podána nebyla. U komplikované apendicitidy byla ATB terapeuticky podána ve 100 % případů. Celkem bylo v souboru 6,7 % (93/1379) komplikací – po klasické apendektomii se vyskytly v 6,9 % (64/923), po laparoskopické apendektomii v 6,4 % (29/456). Závěr: Z dotazníkové studie vyplývá, že výsledky léčby apendicitidy u dětí jsou v České republice srovnatelné s literárně uváděnými výsledky. Na dětských chirurgických pracovištích v ČR převažovala v rozporu se zahraničním trendem klasická apendektomie nad laparoskopickým přístupem. Indikace ATB profylaxe a terapie u dětských pacientů s akutní apendicitidou je nejednotná, jak v rámci různých pracovišť napříč ČR, tak i v rámci jednoho pracoviště.
Introduction: Appendicitis is one of the most common diagnoses in pediatric surgery and its therapy involves a combination of surgical and antibiotic (ATB) treatment. Based on evidence-based medicine, new recommendations for its treatment have been published. The aim of this work was to evaluate current practice in the Czech Republic from the perspective of pediatric surgeons. Methods: In a multicentre retrospective online questionnaire, 15 pediatric-surgical departments in the Czech Republic (university clinics, independent departments, pediatric surgery ordinariates at general surgery departments) were addressed. The questionnaire contained 10 questions. The monitored parameters were the number of operations, surgical approach, ATB prophylaxis and therapy, postoperative complications at individual departments in 2017. SurveyMonkey Inc. questionnaire was used for anonymous data collection. Results: Fourteen of the fifteen surveyed departments completed the questionnaire (93%). In 2017, 1,379 appendectomies were performed, of which 456 (33%) were laparoscopically. The necessity of conversion was 2%. 1/4 of the patients had complicated appendicitis (gangrene, perforation) and were operated in 70% classically. ATB prophylaxis was always given in 4 (29%) departments, in 4 departments according to the surgeon's decision, in 4 departments it was not administered and in 2 departments ATB was administered only during laparoscopy. Five types of antibiotics were used for ATB prophylaxis at all departments. In cases of phlegmonous appendicitis, ATB was administered therapeutically in 2 departments (14%), in 8 departments (57%) as decided by the surgeon and in 4 departments it was not administered. In complicated appendicitis, ATB was therapeutically administered in 100% of cases. There were 6.7% (93/1379) complications overall - after classical appendectomy, they occurred in 6.9% (64/923), after laparoscopic appendectomy in 6.4% (29/456). Conclusion: In 2017, two-thirds of appendectomies were operated classically in the questioned departments. The prophylaxis and therapy of ATB vary from department to department and even varies inside one department. The percentages of complications and inconsistency in ATB use are comparable to those reported in the literature, however, we differ in the number of appendectomies performed laparoscopically.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- apendektomie MeSH
- apendicitida * farmakoterapie chirurgie komplikace MeSH
- dítě MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Souhrn: Úvod: Meckelův divertikl je malformací tenkého střeva vznikající za embryonálního vývoje a může být příčinou náhlé příhody břišní. Vyskytuje se přibližně u 2 % populace, což jej činí nejčastější vrozenou vadou trávicího traktu. Častěji se symptomatický divertikl nachází v mužské populaci a jeho nejčastějším projevem je krvácení do gastrointestinálního traktu, může také jeho stěnu postihnout zánět nebo může vazivovými srůsty s okolím způsobovat střevní neprůchodnost. Materiál a metodika: Do souboru bylo zařazeno 35 nemocných, kteří byli hospitalizováni na Chirurgické klinice FN Plzeň v období od 1. 1. 2012 do 1. 11. 2017 a kterým byla nově zjištěna diagnóza Meckelova divertiklu. Vylučujícím kritériem byla jeho známá přítomnost u nemocných před uvedeným obdobím. Všechny diagnózy Meckelova divertiklu byly stanoveny peroperačním nálezem s následným histologickým vyšetřením v případě jeho resekce. Výsledky: Meckelův divertikl byl příčinou obtíží v 16 případech. Nejčastěji byl v divertiklu přítomen zánět, méně často krvácení, výjimečně ileus s adhezí mezi divertiklem a břišní stěnou. Více bylo pacientů pod 18 let a mužů, ženy měly naopak častěji náhodný nález asymptomatického Meckelova divertiklu. Závěr: Výskyt Meckelova divertiklu není příliš častým jevem, nicméně na jeho přítomnost je nutné myslet kdykoli při symptomatologii náhlé příhody břišní, ať zánětlivé, nebo krvácivé, a to v kterémkoli věku. Symptomatický Meckelův divertikl je indikován k resekci, asymptomatický je možné ponechat in situ za podmínky plné informovanosti pacienta, případně rodičů při pacientově nízkém věku, s důkladnou lékařskou dokumentací.
Introduction: Meckel‘s diverticulum is a small intestine malformation that develops in the embryonic phase and can cause sudden abdominal incidents. It affects approximately 2% of the population, which makes it the second most common birth defect of the digestive tract. Most often, symptomatic diverticulum occurs in the male population and its most frequent manifestation is bleeding into the gastrointestinal tract. The intestinal wall may be affected by inflammation, and the diverticulum may cause intestinal obstruction with connective tissues. Material and methodology: The group comprised 35 patients who were hospitalized at the surgical clinic of the faculty hospital from January 1st 2012 to November 1st 2017 and who were newly diagnosed with Meckel‘s diverticulum. The exclusion criterion was its known presence before January 1st 2012. All the diagnoses were made using perioperative screening/examination followed by histological examinations in the case of resection. Results: Meckel‘s diverticulum was the cause of difficulty in 16 cases. Most commonly, the diverticulum was inflamed, and less commonly, there was bleeding, and exceptionally an ileus, caused by adhesions between diverticulum and abdominal wall. Patients tended to be male and below the age of 18. Females, on the other hand, suffered more often from a random diagnosis of asymptomatic Meckel‘s diverticulum. Conclusion: The occurrence of Meckel‘s diverticulum is not very common; however, its presence must be considered in cases of sudden abdominal accidents, in cases of inflammation, and in cases of bleeding at any age. Symptomatic Meckel‘s diverticulum is indicated for resection, and asymptomatic diverticulum may be left in situ on condition of obtaining the patient‘s or parent‘s consent, together with thorough medical documentation.
Renal artery thrombosis is a rare complication of blunt abdominal injury. It occurs most frequently in car accidents in which sudden deceleration results in multiple internal injuries. Renal artery occlusion occurs rarely as an isolated blunt trauma. This report presents a case of traumatic occlusion of the left renal artery with complete ischaemia of the left kidney in a haemodynamically stable girl who suffered multiple seat-belt injuries in a car crash. Ambiguous findings on a CT scan of the abdominal cavity indicated surgical inspection of the abdomen and, since the injury-to-surgery interval was short, an attempt at revascularisation of the left kidney was made. This was performed using laparotomy through a lateral left-side incision, as an uncommon approach to the injured organs. A seat-belt fracture of the L2/3 spine was stabilised at secondstage surgery. Key words: renal artery thrombosis, seat-belt fracture of the lumbar spine.
- MeSH
- arteria renalis zranění chirurgie MeSH
- bezpečnostní pásy sedadel škodlivé účinky MeSH
- dopravní nehody MeSH
- laparotomie MeSH
- ledviny krevní zásobení MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin MeSH
- polytrauma komplikace MeSH
- trombóza etiologie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- plod fyziologie MeSH
- pupečník anatomie a histologie fyziologie patologie MeSH
- těhotenství fyziologie MeSH
- urachus chirurgie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství fyziologie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH