JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Tuberkulóza je infekční onemocnění, které ve většině případů probíhá chronicky. Vyvolavatelem je bakterie Mycobacterium tuberculosis. Základem průkazu je mikroskopické a kultivační vyšetření. Mikroskopie je málo citlivá, kultivace zdlouhavá. Jednou z možností zrychlení diagnostiky je použití molekulárně genetických metod. Cíl práce: Porovnání molekulárně genetického průkazu mykobakterií s kultivací. Metoda: Na průkaz nukleové kyseliny Mycobacterium tuberculosis komplex byly použity dvě metody - polymerázová řetězová reakce (PCR) a Mycobacterium tuberculosis direct test (MTD). Vyšetřeno bylo 647 vzorků. Z toho 275 vzorků bylo testováno pomocí PCR a 372 materiálů bylo vyšetřeno setem MTD. Současně byla u každého vzorku založena paralelní kultivace. Výsledky: Z celkového počtu vzorků 275 testovaných pomocí PCR byla mykobakteriální DNA prokázána u 18 (6,5 %). Z 372 materiálů testovaných metodou MTD byla mykobakteriální RNA prokázána celkem u 27 (7 %). Z 18 PCR pozitivních nebyly současně mykobakterie vykultivovány u 6 (33 %) vzorků. Z 27 pozitivních průkazů RNA pomocí metody MTD nebylo s paralelní kultivací v souladu 17 (62 %) vzorků. Naopak kultivačně ověřená diagnóza tuberkulózy bez pozitivní PCR byla nalezena u 2 (0,7 %) pacientů. Neshoda MTD a kultivace nastala také u 2 vzorků (0,5 %). Závěr: Molekulárně genetické metody podstatně zrychluji diagnostiku tuberkulózy. Velký význam má tato metoda u paubacilárních materiálů a také u vzorků jedinečných a neopakovatelných (tkáňové biopsie, uzliny, mozkomíšní mok). Vzhledem k možným falešně pozitivním výsledkům musí však být vždy paralelně ověřena mikroskopickým a kultivačním vyšetřením.

Introduction: Tuberculosis is a communicable disease, in most instances with a chronic course. The aetiological agent is Mycobacterium tubercuiosis. Its demonstration is based on microscopic investigations and cultures. Microscopy is not sufficiently sensitive, while cultures are lengthy. One of the possibilities of speeding up diagnosis are molecular genetic methods. Purpose of the study. To compare the demonstration of mycobacteria using molecular genetic methods with the results of cultures. Methods: We used two methods to demonstrate the nucleic acid complex of Mycobacterium tuberculosis - the polymerase chain reaction (PCR) and the Amplified Mycobacterium tuberculosis direct test (AMTD). We investigated 647 samples. Out of these, 275 samples were tested with PCR and 372 were investigated with a AMTD set. At the same time we started for each sample a parallel culture. Results: In 275 samples, out of a total of 647, which were analysed with PCK mycobacterial DNA was demonstrated in 18 (6.5 %). Out of the 372 samples investigated with AMTD, mycobacterial RNA was demonstrated in 27 (7 %). Out of the 18 PRC positive sampies, 6 (13 %) did not yield a positive mycobacterial culture. Out of the 27 positive results RNA with the AMTD method 17 did not yield positive cultures. On the other hand, a diagnosis of tuberculosis verified by cultures without a positive PCR was found in 2 patients (0.7 %). Disagreement between the results of AMTD and cultures was also found in 2 samples (0.5 %). Conclusions: Molecular genetic methods substantially speed up the diagnosis of tuberculosis. These methods are particularly important in cases of paucibacillary material and of unique and unrepeatable samples (tissues biopsies, nodes, cerebrospinal fluid). Given the possibility of false positive results, parallel verification by microscopy and cultures is essential.

Článek

Léčba hypertyreózy radiojodem
[Radioiodine treatment of hyperthyroidism]

Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa. 2005 ; Roč. 8 (č. 2) : s. 70-74.

ISSN 1211-9326
Medvik
Zdroj

Podávání tyreostatických dávek radiojodu - 131I je metodou volby při léčbě hypertyreózy již po několik desetiletí let a je rozšířeno po celém světě. Přes poměrně dlouhou zkušenost s jeho podáváním neexistuje dosud jednotný protokol na jeho použití a názory na optimální terapeutický přístup se značně liší. V této práci uvádíme vlastní zkušenosti s touto léčbou a podáváme stručný přehled možností využití 131I u neonkologických pacientů s tyreopatiemi. Kromě nejčastějších indikací a kontraindikací léčby pomocí 131I a jejích možných vedlejších účinků uvádíme rovněž možnosti výpočtu podané dávky, způsob a průběh léčby, její účinnost a důsledky pro pacienty.

Administration of thyreostatic doses of radioactive iodine - 131I is the method of choice in the treatment of hyperthyroidism for several decades and it is widely used over the world. Despite relatively long-term experience with this therapy there are not common guidelines for its usage and views on the optimal approach to the treatment varies widely. In this article we present our own experience with this therapy and review shortly the therapeutic regimens using 131I in non –oncological patients with thyreopathy. We present the most frequent indications and contraindications of 131I therapy and its possible side effects, options for calculation of dosage regimens, modalities and course of therapy, its efficacy and outcome to patients.