Cíl: Primárním cílem studie je porovnat časové parametry výjezdů k akutním koronárním syndromům (AKS), resp. akutnímu infarktu myokardu (AIM) a vedlejším cílem zhodnotit poskytovanou terapii při využití různých výjezdových skupin. Metodika: Retrospektivní analýza dat záznamů o výjezdu k pacientům s primární nebo sekundární diagnózou spadající do skupiny akutní koronární syndrom za období 1. ledna 2018 až 31. prosince 2019, přičemž sledovanou podskupinou byla diagnóza akutní infarkt myokardu. Výjezdy byly rozděleny do tří skupin podle zasahující výjezdové skupiny na místě: rychlá zdravotnická pomoc (RZP), zásah RZP a lékaře ve výjezdové skupině rendez-vous (RV) a zásah výjezdové skupiny se zdravotnickým záchranářem pro urgentní medicínu (UM). Sledovanými parametry byly: (1) čas strávený na místě zásahu; (2) čas od kontaktu s pacientem do příjezdu k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče (CPALP) a (3) podané léky - kyselina acetylsalicylová a heparin. Výsledky: Časové parametry byly hodnoceny ve skupině 2 080 výjezdů k AKS, z nichž 945 bylo výjezdů k AIM. U AKS obecně byla průměrná doba ošetřování akutního koronárního syndromu na místě zásahu nejkratší u výjezdových skupin RZP (23,0 ± 10,9 minuty) oproti RV (25,8 ± 13,1 minuty) a UM (24,5 ± 8,0 minuty) (ANOVA, p < 0,05). Nejdelší časy od kontaktu po předání v CPALP byly dosahovány u RV (35,3 ± 15,4 minuty) oproti RZP (33,1 ± 12,7 minuty) a UM (32,7 ± 8,7 minuty) (ANOVA, p < 0,05). Závěr: Výjezdové skupiny RZP jsou z hlediska času efektivním nástrojem k ošetření pacientů s AKS obecně. V případě diagnózy AIM vede využití výjezdových skupin UM v porovnání s RZP k četnějšímu podání vhodné medikace, a jeví se tak jako vhodná alternativa k použití RV. © 2021, ČKS.
Aim: The primary aim of the study is to compare the time parameters of cases of acute coronary syndromes (ACS), resp. acute myocardial infarction (AMI) and the secondary objective is to evaluate the therapy provided using different teams of emergency medical services (EMS). Methodology: Retrospective analysis of data of medical records for patients with a primary or secondary diagnosis belonging to the group of ACS for the period from 1 January 2018 to 31 December 2019, the observed subgroup is the diagnosis of AMI. The calls were divided into three groups according to the EMS team: paramedics' team (RZP), RZP team and physician in the rendezvous system (RV) and team with advanced care paramedic (UM). The parameters monitored were: (1) the time spent at the site of call; (2) the time from contact to arrival at the hospital, and (3) the drugs administered - acetylsalicylic acid and heparin.
- MeSH
- akutní koronární syndrom * farmakoterapie terapie MeSH
- Aspirin terapeutické užití MeSH
- časové faktory MeSH
- heparin terapeutické užití MeSH
- infarkt myokardu farmakoterapie terapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- urgentní zdravotnické služby * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- krvácení etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- penetrující rány * terapie MeSH
- poranění krku * etiologie terapie MeSH
- trachea zranění MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Profylaktické použití mechanické podpory oběhu u rizikové perkutánní koronární intervence (PCI) je jednou z metod ke snížení rizika periprocedurálních komplikací u nemocných s kritickým koronárním nálezem a současnou závažnou dysfunkcí levé komory, přidruženou chlopenní vadou, hemodynamickou či elektrickou nestabilitou a závažnou nekardiální komorbiditou. V současnosti nejčastěji používané podpory však neumožňují nahradit úplnou zástavu krevního oběhu nebo vyžadují komplikované zavedení. Alternativou k dnes běžně používaným metodám je použití mimotělního oběhu s vřazeným membránovým oxygenátorem (ECMO), který umožňuje v případě nutnosti i kompletní náhradu krevního oběhu pacienta. Do srpna 2009 jsme tento systém na našem pracovišti použili celkem u 12 pacientů, z toho u pěti nemocných jako podporu vysoce rizikové PCI; rádi bychom shrnuli první zkušenosti se třemi systémy od různých výrobců, jejich výhody, možnosti a limity. Použití mimotělní podpory oběhu je v podmínkách kardiologického oddělení kardiocentra technicky i organizačně zvládnutelné a zdá se být nadějnou metodou k překlenutí i těch nejzávažnějších komplikací během rizikové perkutánní koronární intervence. Zavedení této techniky navíc otevřelo i další možnosti využití, např. u standardními prostředky nezvratitelného kardiogenního šoku.
Prophylactic use of mechanical circulatory support in high-risk percutaneous coronary intervention (PCI) is an approach designed to reduce the risk of periprocedural complications in patients with critical coronary lesions and co-existing severe left ventricular dysfunction, associated heart valve disease, hemodynamic or electrical instability, and severe non-cardiac comorbidity. However, the currently most-oft used support systems do not allow eliminating complete circulatory arrest or are too overcomplicated to set up. An alternative to the current common methods is the use of an extracorporeal circuit with an in-built extracorporeal membrane oxygenator (ECMO) capable of replacing a patient’s circulation as needed. By August 2009, we employed the system in a total of 12 patients, of this number, in fi ve as support to high-risk PCI performed in our center. The present paper summarizes our initial experience with three systems available from diff erent manufacturers, their advantages, potential uses, and limitations. Use of extracorporeal circulatory support in the setting of a department of cardiology of a heart center is feasible, both technically and organizationally, and seems to hold promise for managing the most serious complications during high-risk PCI. In addition, introduction of this technique has helped to identify other potential uses such as in cardiogenic shock, irreversible by standard measures.
- MeSH
- asistovaná cirkulace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- balónková koronární angioplastika metody škodlivé účinky využití MeSH
- kardiocentra metody organizace a řízení trendy MeSH
- kardiogenní šok komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- mimotělní oběh metody přístrojové vybavení využití MeSH
- nemoci srdce komplikace terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
