Národní vlády přijaly opatření ke zmírnění přenosu koronaviru (SARS-CoV-2) zavedením různých opatření. Provedli jsme online průzkum, který zahrnoval 44 různých omezujících opatření. Naším cílem bylo posoudit, která opatření občané vnímají jako efektivní, která opatření jsou vnímána jako porušení osobních svobod občanů, které názory a demografické faktory mají vliv na dodržování opatření a které kroky mohou zlepšit dodržování opatření občany. Průzkum byl rozšířen do 11 zemí: Velké Británie, Belgie, Nizozemska, Bulharska, České republiky, Finska, Indie, Lotyšska, Polska, Rumunska a Švédska. Získali jsme 9 543 odpovědí. Naše zjištění ukazují významné rozdíly mezi zeměmi ve vnímané efektivitě, omezování a dodržování předpisů. Vlády, které trpí nízkou úrovní důvěry, by měly více usilovat o přesvědčování občanů, zejména mužů, o účinnosti navrhovaných opatření.
National governments took action to delay the transmission of the coronavirus (SARS-CoV-2) by implementing different containment measures. We developed an online survey that included 44 different containment measures. We aimed to assess how effective citizens perceive these measures, which measures are perceived as violation of citizens’ personal freedoms, which opinions and demographic factors have an effect on compliance with the measures, and what governments can do to improve citizens’ compliance most effectively. The survey was disseminated in 11 countries: the UK, Belgium, the Netherlands, Bulgaria, the Czech Republic, Finland, India, Latvia, Poland, Romania, and Sweden. We acquired 9,543 unique responses. Our findings show significant differences across the countries in perceived effectiveness, restrictiveness, and compliance. Governments that suffer low levels of trust should put more effort into persuading citizens, especially men, in the effectiveness of the proposed measures.
- MeSH
- COVID-19 * prevence a kontrola psychologie MeSH
- duševní zdraví MeSH
- karanténa MeSH
- lidé MeSH
- lidská práva * zákonodárství a právo MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- pandemie * prevence a kontrola MeSH
- sběr dat metody MeSH
- všeobecná preventivní opatření metody MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Tématem sdělení je jazyková bariéra při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Provedli jsme kvantitativní dotazníkové šetření (n=104) s cílem zjistit, s jakými cizinci se pracovníci zdravotnické záchranné služby setkávají nejčastěji a s jakými cizími jazyky sami hovoří. Naši respondenti se nejčastěji setkávají s Ukrajinci a nejběžnějším cizím jazykem respondentů je angličtina. Dílčím cílem bylo zjistit, jakým způsobem přistupuje management zdravotnické záchranné služby k otázce komunikace s pacienty jiných národností. Výsledky průzkumného šetření poukázaly na to, že se management zdravotnické záchranné služby snaží svým zaměstnancům pomoci (tištěné materiály, komunikační karty a telefonické tlumočení). Zásadním výsledkem průzkumu bylo zjištění, že způsoby překonávání jazykové bariéry nejsou pracovníky v přednemocniční neodkladné péči plně využívány.
Language barrier in the provision of pre-hospital emergency care is the topic of the presented paper. We provided a quantitative survey (questionnaire survey; n=104) to determine which foreigners emergency medical service personnel encounter most frequently and what foreign languages they themselves speak. Our respondents most frequently encounter Ukrainians and the most common foreign language of respondents is English. The secondary goal of the study was to find out how the management of the ambulance service approaches the issue of communication with patients of other nationalities. The results of the survey indicated that the management of the ambulance service tries to help its staff (printed materials, communication cards and telephone interpretation). A crucial result of the survey was the finding that ways of overcoming the language barrier are not fully used by the staff in the pre-hospital emergency care.
Národní vlády přijaly opatření ke zmírnění přenosu koronaviru (SARS-CoV-2) zavedením různých opatření. Provedli jsme online průzkum, který zahrnoval 44 různých omezujících opatření. Naším cílem bylo posoudit, která opatření občané vnímají jako efektivní, která opatření jsou vnímána jako porušení osobních svobod občanů, které názory a demografické faktory mají vliv na dodržování opatření a které kroky mohou zlepšit dodržování opatření občany. Průzkum byl rozšířen do 11 zemí: Velké Británie, Belgie, Nizozemska, Bulharska, České republiky, Finska, Indie, Lotyšska, Polska, Rumunska a Švédska. Získali jsme 9 543 odpovědí. Naše zjištění ukazují významné rozdíly mezi zeměmi ve vnímané efektivitě, omezování a dodržování předpisů. Vlády, které trpí nízkou úrovní důvěry, by měly více usilovat o přesvědčování občanů, zejména mužů, o účinnosti navrhovaných opatření.
National governments took action to delay the transmission of the coronavirus (SARS-CoV-2) by implementing different containment measures. We developed an online survey that included 44 different containment measures. We aimed to assess how effective citizens perceive these measures, which measures are perceived as violation of citizens’ personal freedoms, which opinions and demographic factors have an effect on compliance with the measures, and what governments can do to improve citizens’ compliance most effectively. The survey was disseminated in 11 countries: the UK, Belgium, the Netherlands, Bulgaria, the Czech Republic, Finland, India, Latvia, Poland, Romania, and Sweden. We acquired 9,543 unique responses. Our findings show significant differences across the countries in perceived effectiveness, restrictiveness, and compliance. Governments that suffer low levels of trust should put more effort into persuading citizens, especially men, in the effectiveness of the proposed measures.
- Klíčová slova
- Česká republika, Spojené království, Belgie, Nizozemí, Bulharsko, Finsko, Indie, Litva, Polsko, Rumunsko, Švédsko,
- MeSH
- COVID-19 prevence a kontrola MeSH
- duševní zdraví MeSH
- kontrola infekčních nemocí MeSH
- pandemie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit znalosti všeobecných sester o zásadách podávání rizikových léčiv, zejména znalosti o zásadách podávání injekčních roztoků chloridu draselného (KCl) o koncentraci 7,45 %, inzulinů a heparinů. Metodika: Výzkum byl zpracován kvantitativní metodou výzkumu. Technikou práce byl dotazník určený k vyplnění pouze všeobecným sestrám. Výzkum byl realizován na standardních odděleních chirurgických a interních oborů v nemocnici krajského typu. Předvýzkum i výzkum byl realizován v květnu 2021. Výsledky: Výzkumem bylo pozitivně zjištěno, že všeobecné sestry mají znalosti o zásadách podávání rizikových léčiv. Kritickými oblastmi však byly znalosti v oblasti např. projevů hypokalemie, rychlosti podávání roztoků kalia a teploty skladování rizikových léčiv. Závěr: Znalosti všeobecných sester o zásadách podávání léčivých přípravků a zejména rizikových léčivých přípravků jsou důležitým aspektem v prevenci medikačního pochybení. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že znalosti o této problematice je potřeba stále prohlubovat a zajistit pravidelná školení.
Aim: The aim of the research investigation was to find out the knowledge of general nurses about the principles of administration of high-risk drugs, especially knowledge of the principles for administration of potassium chloride (KCl) solutions for injection with a concentration of 7.45%, insulins and heparins. Method: The research was processed by a quantitative research method. The technique of the work was a questionnaire to be filled in only by general nurses. The research was carried out in standard departments of surgery and internal medicine in a regional hospital. Preliminary research and main research were realized in May 2021. Results: The research was found positively that general nurses have knowledge about the principles of administering high-risk drugs. However, a critical areas were knowledge about for example, the manifestations of hypokalaemia, rate of administration of potassium solutions and the storage temperature of hazardous drugs. Conclusion: Knowledge of general nurses about the principles of administration of medicinal products and especially risky medicinal products, are an important aspect in the prevention of medication mistake. The research investigation was found that knowledge of this needs to be deepened and provide regular training.
- Klíčová slova
- riziková léčiva, podávání léků,
- MeSH
- chlorid draselný aplikace a dávkování MeSH
- heparin aplikace a dávkování MeSH
- injekce intravenózní MeSH
- inzulin aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- výzkum MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- znalosti MeSH
- způsoby aplikace léků * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit, zda jsou pacienti aktivně zapojováni do prevence medikačního pochybení a zda jsou dodržovány zásady při podávání léků všeobecnými sestrami z pohledu pacienta. Metodika: Data byla získána kvantitativní výzkumnou metodou pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkum byl zaměřen na hospitalizované pacienty standardních oddělení interních a chirurgických oborů. Realizace výzkumu probíhala v nemocnici krajského typu v České republice a probíhala od května do června 2021. Výsledky: Výzkumem byly zjištěny důležité aspekty v oblasti medikačního pochybení. Dotazníkovým šetřením bylo pozitivně zjištěno, že se pacienti aktivně zapojují do prevence medikačního pochybení. Velmi nepříznivých výsledků bylo však dosaženo v oblasti identifikace pacientů všeobecnými sestrami. Na základě zjištěných výsledků vyplývá, že lze navrhnout pro tuto nemocnici jak zlepšit identifikaci pacientů a tím zvýšit preventivní opatření v rámci bezpečného podávání léků všeobecnou sestrou. Závěr: Významným hlediskem tedy zůstává kontinuální zapojování pacientů do prevence medikačního pochybení, aktivním přístupem v péči o své zdraví. Výsledky výzkumu tvoří základ pro uskutečnění pravidelných vnitřních auditů zaměřených na identifikaci pacienta, kontinuální vzdělávání zdravotnických pracovníků pomocí seminářů ohledně přesné a bezpečné identifikace pacientů.
Aim: The aim of the research was to determine whether patients are actively involved in the prevention of medication errors and whether the principles of medication administration by general nurses are followed from the patient's perspective. Method: Data was obtained by quantitative research method using a non-standardized anonymous questionnaire. The research focused on hospitalized patients of standard internal medicine and surgery wards. The implementation of the research took place in a regional hospital in the Czech Republic and was conducted from May to June 2021. Results: The research identified important aspects in the area of medication errors. The questionnaire survey positively identified that patients are actively involved in the prevention of medication errors. However, very unfavourable results were obtained in the area of patient identification by general nurses. Based on the findings, it can be suggested for this hospital to improve patient identification and thus increase preventive measures in safe medication administration by the general nurse. Conclusion: The continuous involvement of patients in the prevention of medication errors by taking an active approach in their health care remains an important aspect. The results of the research form the basis for conducting regular internal audits on patient identification, continuous education of healthcare professionals through seminars on accurate and safe patient identification.
Doma by si přálo dožít 80 % obyvatel ČR. Místo toho stejný počet zemře přesně tam, kde nechce: 60 % úmrtí nastává v nemocnicích, 19 % v pobytových sociálních službách. Pro fakt, že se většina očekávatelných úmrtí v kontextu progrese nevyléčitelného onemocnění odehrává na lůžku akutní péče za krátkodobé terminální hospitalizace, přitom neexistuje přijatelné klinické ani ekonomické vysvětlení. Díky zvýšenému zájmu o okolnosti, za jakých se u nás umírá, se v posledních letech přístup k léčbě na konci života mění k lepšímu. Tento kazuistický článek ukazuje na příkladu několika pacientů, jak významnou roli pro trajektorii pacientů na konci života může sehrát rozhodování na úrovni zdravotnického operačního střediska nebo výjezdové skupiny.
Home would be preferred place of end-of-life care for eighty percent of the Czech population. However, the reality is quite the opposite: 60 % of deaths occur in hospitals and 19 % in social services institutions. There is neither relevant clinical nor economical explanation for the fact that anticipatable deaths related to life-shortening diseases occur mostly during short-term, terminal acute hospitalization. Following an increased public interest, dying in Czechia is now undergoing a significant change. This case series study shows that clinical decision-making of the medical dispatching and field response units can play a crucial role in end-of-life trajectories.
- MeSH
- domácí ošetřování * MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče metody MeSH
- péče o umírající * MeSH
- rodina MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
