Cíl studie: srovnání různých metod stanovení albuminu v likvoru a séru za účelem výpočtu albuminového kvocientu (Q ALB) a intrathekální (ith.) syntézy IgG Typ studie: prospektivní studie Materiál a metody: U vybraných vzorků byl stanoven albumin a IgG v séru a albumin v likvoru různými metodami a byly srovnávány výsledné hodnoty Q ALB a výpočtu ith. syntézy IgG. U 226 po sobě následujících vzorků byl srovnán výsledek výpočtu ith. syntézy IgG s výsledkem detekce oligoklonálních IgG pásů. Výsledky: Stanovení albuminu v séru metodou s bromkrezolovou zelení (BCG) bylo identifikováno jako hlavní příčina falešně pozitivních výsledků výpočtu ith. syntézy IgG. Tato metoda poskytovala významně vyšší koncentrace ve srovnání s ostatními postupy - bromkrezolovým purpurem (BCP), imunonefelometrií (IN), imunoturbidimetrií (IT). Měřené koncentrace albuminu v likvoru i séru byly významně vyšší při použití IT na analyzátoru Optilite než při použití IN na analyzátoru Immage 800. Průměr hodnot Q ALB se však mezi oběma systémy významně nelišil. Q ALB vypočtený ze sérových koncentrací stanovených metodou s BCP byl významně nižší při stanovení albuminu v likvoru IN – průměrně o 12,8 % oproti IT. Při stanovení albuminu v séru imunochemickou metodou na analyzátoru použitém pro stanovení v likvoru klesl počet falešně pozitivních výsledků výpočtu významné (>10 %) ith. syntézy IgG z 9 % na 2 %. Závěr: Stanovení albuminu v likvoru a séru by mělo být prováděno stejnou metodou na stejném analyzátoru. Metodu s BCG považujeme pro stanovení albuminu za účelem výpočtu Q ALB a ith. syntézy imunoglobulinů za obzvlášť nevhodnou.
Objective: comparison of multiple methods of albumin determination in CSF and serum for the purpose of the calculation of albumin quotient (Q ALB) and intrathecal (ith.) IgG synthesis. Design: prospective study Material and Methods: In selected samples, albumin and IgG in CSF and serum were determined by multiple methods and a comparison was made among methods for Q ALB and ith. IgG synthesis calculation as well. In 226 consecutive samples, ith. IgG synthesis calculation was compared with the result of oligoclonal IgG detection. Results: Determination of serum albumin by a bromocresol green (BCG) method has been identified as the main cause of false positive ith. IgG synthesis calculation. This method gave significantly higher values compared to immunoturbidimetry (IT), immunonephelometry (IN) or bromocresol purple (BCP). CSF and serum albumin concentrations measured by IT in an Optilite analyzer were significantly higher compared to those obtained in an Image 800 nephelometer, yet no significant difference of the mean was observed for Q ALB. Using BCP method in serum for the calculation of Q ALB, values obtained using IN for CSF albumin were on average by 12.8% lower compared to IT. Using IN method for both CSF and serum, the number of false positive significant (>10%) ith. IgG synthesis calculations decreased from 9% to 2%. Conclusion: CSF and serum albumin determination shall be performed using the same methods on the same analyzer. In particular, BCG method for serum albumin shall not be used for the purpose of Q ALB and ith. immunoglobulin synthesis calculations.
BACKGROUND: Insulin-degrading enzyme (IDE) is a widely distributed Zn2+-binding metalloprotease that cleaves multiple short and medium-sized peptides prone to form β-structures. These include insulin and amyloid-β peptides. Accumulation and fibrillation of amyloid-β peptides leading to the formation of amyloid plaques is a characteristic sign of Alzheimer's disease (AD) pathology. OBJECTIVE: The study investigated the rs2421943 single nucleotide polymorphism (SNP) of the IDE gene as a risk factor for MCI (mild cognitive impairment) and AD. METHODS: Two independent groups of 1670 patients and controls were included. The AD group consisted of 595 patients and 400 controls; the MCI group involved 135 patients and 540 matched controls. PCR and restriction fragment length analysis were used to analyze the rs2421943 polymorphism. Using the miRBase and RNA22 prediction tools in silico indicated that the rs2421943 polymorphism is a potential target for a specific miRNA (hsa-miR-7110-5p). RESULTS: AG and GG genotypes of rs2421943 significantly increased the risk of AD, and the AG genotype increased the risk of MCI. It seems the G allele both increases the risk of AD and accelerates the transition through the MCI phase. In silico study revealed that rs2421943 is inside the sequence binding miRNA hsa-miR-7110-5p. The polymorphism could affect the rate of IDE pre-RNA (heterogeneous nuclear RNA, hnRNA) processing, resulting in slower translation, lower levels of IDE, deficient removal of amyloid-β fragments, and greater risk of and/or accelerated progression of AD. CONCLUSION: GG and AG genotypes of the single nucleotide polymorphism rs2421943 of insulindegrading enzyme gene increase the risk of AD and MCI.
Východiska: Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů – jedním z nich je genetická predispozice. Celogenomové asociační studie umožňují nalézt kandi-dátní geny, jejichž změny by mohly přispět ke vzniku tohoto onemocnění.Cíl: Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky celogenomových asociačních studií zaměřených na stano-vení genetické predispozice Alzheimerovy choroby s pozdním nástupem. Jejím cílem je sestavit přehled kandi-dátních genů asociovaných s touto nemocí pro účely budoucího výzkumu.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Popisuje významné geny, které jsou asociovány s Alzhei-merovou chorobou s pozdním nástupem.Výsle d ky : Na základě dosavadních zkušeností byly vybrány geny APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE a TNK1, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro budoucí cílené genetické vyšetřování u české populace.Závěry: Tato práce předložila seznam genů asociovaných s Alzheimerovou chorobou s pozdním nástupem. Bu-doucí výzkum v této oblasti může významně přispět k predikci a následné prevenci tohoto závažného onemocnění.
Background: Alzheimer‘s disease is the most common neurodegenerative disease, which is caused by a number of factors – one of them is genetic predisposition Whole-genome association studies make it possible to find candidate genes whose changes could contribute to the development of this disease.Aim: This literature review summarizes the findings of whole-genome association studies aimed at determining the genetic predisposition to late-onset Alzheimer‘s disease. Its aim is to compile an overview of candidate genes associated with this disease for future research.Methods: The work is processed in the form of literary research. It describes important genes that are associated with late-onset Alzheimer‘s disease.Results: Based on previous experience, the genes APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE and TNK1 were selected, which are the most suitable candidates for future targeted genetic testing in the Czech population.Conclusions: This work presented a list of genes associated with late-onset Alzheimer‘s disease. Future research in this area can make a significant contribution to the prediction and subsequent prevention of this serious disease.
Východiska: Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů – jedním z nich je genetická predispozice. Celogenomové asociační studie umožňují nalézt kandi-dátní geny, jejichž změny by mohly přispět ke vzniku tohoto onemocnění.Cíl: Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky celogenomových asociačních studií zaměřených na stano-vení genetické predispozice Alzheimerovy choroby s pozdním nástupem. Jejím cílem je sestavit přehled kandi-dátních genů asociovaných s touto nemocí pro účely budoucího výzkumu.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Popisuje významné geny, které jsou asociovány s Alzhei-merovou chorobou s pozdním nástupem.Výsle d ky : Na základě dosavadních zkušeností byly vybrány geny APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE a TNK1, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro budoucí cílené genetické vyšetřování u české populace.Závěry: Tato práce předložila seznam genů asociovaných s Alzheimerovou chorobou s pozdním nástupem. Bu-doucí výzkum v této oblasti může významně přispět k predikci a následné prevenci tohoto závažného onemocnění.
Background: Alzheimer‘s disease is the most common neurodegenerative disease, which is caused by a number of factors – one of them is genetic predisposition Whole-genome association studies make it possible to find candidate genes whose changes could contribute to the development of this disease.Aim: This literature review summarizes the findings of whole-genome association studies aimed at determining the genetic predisposition to late-onset Alzheimer‘s disease. Its aim is to compile an overview of candidate genes associated with this disease for future research.Methods: The work is processed in the form of literary research. It describes important genes that are associated with late-onset Alzheimer‘s disease.Results: Based on previous experience, the genes APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE and TNK1 were selected, which are the most suitable candidates for future targeted genetic testing in the Czech population.Conclusions: This work presented a list of genes associated with late-onset Alzheimer‘s disease. Future research in this area can make a significant contribution to the prediction and subsequent prevention of this serious disease.
Východiska: Mírná kognitivní porucha (mild cognitive impairment; MCI) je přechodnou fází mezi kognitivními změnami u fyziologického stárnutí a časnou demencí. Amnestická forma MCI je považována za předstupeň Alzheimerovy choroby. S rychlým vzestupem počtu starších osob souvisí také zvýšení prevalence chronických nemocí vč. postižení kognice a následně demence. Cíl: Cílem práce je popsat faktory ovlivňující zhoršování kognice s vývojem MCI a následně demence. Hypertenze, hypercholesterolemie, diabetes mellitus a obezita jsou častější ve středním věku a přispívají k riziku demence ve vyšším věku prostřednictvím různých cerebrovaskulárních nemocí a zánětlivých a neurodegenerativních mechanizmů. Zároveň jsou s úbytkem kognitivních funkcí spojovány faktory behaviorální a psychosociální. Práce přináší přehled možných vaskulárních, behaviorálních a psychosociálních rizikových faktorů MCI a demence. Závěr: Znalost rizikových faktorů MCI a demence umožní včasnou prevenci a účinnou terapii těchto závažných onemocnění.
Background: Mild cognitive impairment (MCI) is a transitional phase between cognitive changes in physiological aging and early dementia. The amnestic form of MCI is considered a precursor to Alzheimer's disease. The increasing number of elderly persons in the population is associated with an increase in the prevalence of chronic diseases including cognitive impairment and subsequent dementia. Aim: The aim of this work is to describe factors influencing the decrease of cognitive functions and development of MCI and subsequent dementia. Hypertension, hypercholesterolemia, diabetes mellitus and obesity are more frequent during middle age and contribute to the risk of dementia in older age through various cerebrovascular diseases and inflammatory/neurodegenerative mechanisms. At the same time, impaired cognitive functioning is associated with behavioral and psychosocial factors. The article provides an overview of potential vascular, behavioral and psychosocial risk factors for MCI and dementia. Conclusion: Knowledge of the risk factors for MCI and dementia will allow early prevention and effective therapy of these serious diseases.
- MeSH
- demence epidemiologie MeSH
- kognitivní poruchy * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stárnutí MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Background: Mild cognitive impairment (MCI) is a transitional phase between cognitive changes in physiological aging and early dementia. The amnestic form of MCI is considered a precursor to Alzheimer's disease. The increasing number of elderly persons in the population is associated with an increase in the prevalence of chronic diseases including cognitive impairment and subsequent dementia. Aim: The aim of this work is to describe factors influencing the decrease of cognitive functions and development of MCI and subsequent dementia. Hypertension, hypercholesterolemia, diabetes mellitus and obesity are more frequent during middle age and contribute to the risk of dementia in older age through various cerebrovascular diseases and inflammatory/neurodegenerative mechanisms. At the same time, impaired cognitive functioning is associated with behavioral and psychosocial factors. The article provides an overview of potential vascular, behavioral and psychosocial risk factors for MCI and dementia. Conclusion: Knowledge of the risk factors for MCI and dementia will allow early prevention and effective therapy of these serious diseases.
BACKGROUND: Cholinergic hypothesis of Alzheimer's disease (AD) is based on the findings that a reduced and/or perturbed cholinergic activity in the central nervous system correlates with cognitive decline in patients with Alzheimer's disease. The hypothesis resulted in the development of centrally-acting agents potentiating cholinergic neurotransmission; these drugs, however, only slowed down the cognitive decline and could not prevent it. Consequently, the perturbation of the central cholinergic signalling has been accepted as a part of the Alzheimer's aetiology but not necessarily the primary cause of the disease. In the present study we have focused on the rs3810950 polymorphism of ChAT (choline acetyltransferase) gene that has not been studied in Czech population before. METHODS: We carried out an association study to test for a relationship between the rs3810950 polymorphism and Alzheimer's disease in a group of 1186 persons; 759 patients with Alzheimer's disease and 427 control subjects. Furthermore, we performed molecular modelling of the terminal domain (1st-126th amino acid residue) of one of the ChAT isoforms (M) to visualise in silico whether the rs3810950 polymorphism (A120T) can change any features of the tertiary structure of the protein which would have a potential to alter its function. RESULTS: The AA genotype of CHAT was associated with a 1.25 times higher risk of AD (p < 0.002) thus demonstrating that the rs3810950 polymorphism can have a modest but statistically significant effect on the risk of AD in the Czech population. Furthermore, the molecular modelling indicated that the polymorphism is likely to be associated with significant variations in the tertiary structure of the protein molecule which may impact its enzyme activity. CONCLUSIONS: Our findings are consistent with the results of the meta-analytical studies of the relationship between rs3810950 polymorphism and AD and provide further material evidence for a direct (primary) involvement of cholinergic mechanisms in the etiopathogenesis of AD, particularly as a factor in cognitive decline and perturbed conscious awareness commonly observed in patients with AD.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc genetika MeSH
- cholin-O-acetyltransferasa genetika metabolismus MeSH
- genotyp MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Environmentální faktory a životní styl mohou u člověka měnit epigenetický status prostřednictvím změny v DNA metylaci, acetylaci a metylaci histonů či expresi miRNA a jiných nekódujících RNA. Rozdílné epigenetické regulace mohou být asociovány s různými onemocněními, zahrnující onemocnění onkologická, kardiovaskulární, ale také nemoci psychické a neurodegenerativní. Cílem práce je shrnout vliv životního stylu na epigenetické mechanismy, které mohou následně ovlivnit patogenezi psychických poruch. Součástí předložené práce je analýza faktorů životního stylu jako možných rizik vzniku schizofre
Environmental factors and lifestyle can change human epigenetic status with methylation, acetylation DNA, histon methylation, miRNA expresion etc. Different epigenetic regulations can be associated with various diseases, such as tumors, cardiovascular, mental and neurodegenerative diseases. The aim of this contribution is to summarize the impal of lifestyle on epigenetic mechanisms that consequently can affect the pathogenesis of mental disorders.A part of this publication includes an analysis of lifestyle risk factors, whitch can be related with Schizophrenia and Alzheimer ´s disease from author ´s case control studies.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc epidemiologie genetika MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- pití alkoholu MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- psychotické poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy epidemiologie etiologie MeSH
- zdravotně rizikové chování MeSH
- zdravý životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
