Obezita se stala v posledních 30 letech celosvětovou pandemií. V léčbě obezity se v současnosti uplatňuje především úprava životního stylu, která však mnohdy dlouhodobě selhává. Pro příští desetiletí se jako perspektivní jeví v léčbě obezity spolu s chirurgickou léčbou dlouhodobé podávání antiobezitik, tedy léků, které příznivě ovlivňují nejen pokles nadměrné hmotnosti, ale i zdravotní rizika spojená s obezitou. Tento text podává přehled o současných možnostech farmakoterapie obezity včetně jejich indikací, vhodném výběru pacienta a nežádoucích účincích léčby. Přináší také přehled studií, které prokazují dlouhodobou účinnost a bezpečnost této léčby. Přesto, že účinná a bezpečná antiobezitika jsou v současné době k dispozici, není tato léčba ani částečně hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění. Náklady na léčbu jsou však pro velkou část obézních dlouhodobě neúnosné. Faktická nedostupnost účinných antiobezitik pro indikované pacienty má závažné zdravotně-ekonomické dopady. Nevyužívání účinných možností léčby, potvrzených postupy medicíny založené na důkazech, má za následek vysokou prevalenci s obezitou spojených nemocí, jejichž léčení je ekonomicky ještě nákladnější a v případě diabetes mellitus 2. typu dokonce méně efektivní. Jsme přesvědčeni, že alespoň částečná úhrada antiobezitik z prostředků všeobecného zdravotního pojištění pro pacienty s prokázanou compliance a za jasně vymezených podmínek je nezbytným krokem ke zlepšení situace a ve svých důsledcích bude jednoznačně ekonomicky prospěšná.
Obesity has become a worldwide pandemic in the last thirty years. Its treatment is primarily based on the life-style changes that, however, often fail in the long-term run. For the next decade, major perspectives in the successful obesity treatment include, in addition to bariatric surgery, a long-term treatment with anti-obesity drugs, in particular the ones that in addition to weight reduction also directly affect obesity-related pathologies. This paper summarizes current possibilities of obesity pharmacotherapy including its indication, proper selection of patients and side effects of anti-obesity drugs. It also reviews the studies describing long-term efficacy and safety of anti-obesity drugs. Despite the availability of efficacious and safe anti-obesity drugs, these therapies are not even partially covered by health insurance. The costs of anti-obesity drugs are for the majority of patients with obesity unacceptably high. The actual unavailability of anti-obesity drugs for patients with obesity has significant health-economic consequences. Limited use of these medications that have evidence-based data supporting their efficacy, contributes to high prevalence of obesity-related pathologies with subsequent low treatment efficacy and high treatment costs. We believe that at least partial reimbursement of anti-obesity drugs from general health insurance, in patients with verified compliance and under clearly defined conditions, is a necessary step to improve this situation which could lead to clearly economically effective results.
- MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- látky proti obezitě aplikace a dávkování klasifikace terapeutické užití MeSH
- léčba obezity * MeSH
- lidé MeSH
- liraglutid aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- náklady na léky MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- obezita * farmakoterapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND AND AIMS: Obesity devoid of metabolic abnormalities is known as metabolically healthy obesity (MHO). The aim of the study was to examine determinants of MHO during adolescence. METHODS AND RESULTS: From among 710 obese adolescents, 43 girls and 57 boys were classified as metabolically unhealthy (abdominal obesity and ≥2 risk components of metabolic syndrome). MHO (absence of any cardiometabolic risk factor) was found in 211 girls and 131 boys (regardless of waist circumference) and in 33 girls and 27 boys (without abdominal obesity). Laboratory and anthropometric parameters, dietary records and various lifestyle factors were compared between MHO vs. those unhealthy. The prevalence of MHO regardless of waist circumference was higher in girls than in boys (53.1 vs. 41.9%) but comparable when abdominal obesity was excluded (8.3 vs. 8.6%). Anthropometric variables, levels of gamma-glutamyl transferase, total and low-density lipoprotein cholesterol in both genders, hs-C-reactive protein in girls and alanine aminotransferase in boys differentiated the two metabolic phenotypes. Uric acid was related to metabolic health only in the analysis of MHO without abdominal obesity. Total hours of sleep, bedtime, time of the last daily meal, regular meal consumption and protein intake in boys and screen time, the score of disinhibition and diet composition in girls were found to impact cardiometabolic health. CONCLUSIONS: In obese adolescents, metabolic health was related to anthropometric and biochemical parameters and only weak associations were found with most of the lifestyle factors studied. Uric acid concentration associated with metabolic health when abdominal obesity was excluded.
- MeSH
- abdominální obezita krev diagnóza epidemiologie MeSH
- alanintransaminasa krev MeSH
- biologické markery krev MeSH
- C-reaktivní protein analýza MeSH
- dieta * škodlivé účinky MeSH
- fenotyp MeSH
- gama-glutamyltransferasa krev MeSH
- jídla MeSH
- kyselina močová krev MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom krev diagnóza epidemiologie MeSH
- metabolicky zdravá obezita krev diagnóza epidemiologie MeSH
- mladiství MeSH
- obezita dětí a dospívajících krev diagnóza epidemiologie MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spánek MeSH
- zdravá strava MeSH
- životní styl * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika epidemiologie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
