Cíl: Popsat strategie zvládání stresu (coping) a prožívaný stres v souvislosti s neplodností u mužů a žen podstupujících léčbu in vitro fertilizace (IVF). Zjistit, zda jsou mezi ženami a muži rozdíly v prožívání a zároveň vytipovat adaptivní a neadaptivní strategie pro zvládání neplodnosti. Soubor a metoda: Korelační studie, 162 pacientů s primární neplodností (99 žen a 63 mužů), kteří podstupovali léčbu IVF v Sanus Pardubice, vyplnilo psychologické dotazníky Fertility Problem Inventory a COPE Inventory. Výsledky: Mezi muži a ženami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v míře prožívaného stresu. Nejčastěji užívali muži i ženy copingové strategie pozitivní reinterpretace, plánování a akceptace, muži užívali signifikantně častěji než ženy strategii zdrženlivost, potlačení a plánování, ženy užívaly signifikantně častěji než muži strategie využívání emoční sociální opory a náboženský coping. U žen i mužů signifikantně korelovala s celkovou mírou prožívaného stresu strategie popření v pozitivním směru, strategie pozitivní reinterpretace a akceptace v negativním směru. Závěr: Nedobrovolně bezdětné ženy a muži v léčbě IVF prožívají podobný stres, užívají ale mírně odlišné copingové strategie. Pro muže i ženy se jako adaptivní copingové strategie ukazují pozitivní reinterpretace a akceptace, jako neadaptivní popření.
Aim: To describe coping strategies and infertility stress in men and women undergoing in vitro fertilization (IVF) treatment. To determine whether there are differences in coping strategies between men and women and to identify adaptive and non-adaptive coping strategies for infertility. Materials and methods: A correlational study, where 162 patients (99 women and 63 men) with primary infertility undergoing IVF treatment at Sanus Pardubice completed the Fertility Problem Inventory and COPE Inventory psychological questionnaires. Results: There were no significant differences between women and men in experiencing infertility stress. The coping strategies used most frequently by both men and women were Positive Reinterpretation, Planning, and Acceptance; men used the strategies Restraint, Suppression, and Planning significantly more frequently than women; and women used the strategies Using Emotional Social Support and Religious Coping significantly more frequently than men. For both women and men, level of Global infertility stress significantly correlated with Denial in the positive direction and with Positive Reinterpretation and Acceptance in the negative direction. Conclusion: Involuntarily childless women and men in IVF treatment experience similar infertility stress, but use slightly different coping strategies. For both men and women, Positive Reinterpretation and Acceptance emerged as adaptive strategies, while Denial emerged as non-adaptive.
Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby. Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní. Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí.
This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment. Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive. There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.
The aim of this study was to find some relationship between amino acid metabolism and the embryo morphokinetic parameters studied via time-lapse analysis. Study included 48 human embryo samples and their culture media. Two groups of embryos were identified: embryos reached the 8-cell stage on day 3 (n=34) and embryos failed to develop at any point during the incubation (n=14). Amino acids levels were measured on day 3 of embryo development; using time-lapse analysis, the precise timing of embryo cleavage, synchrony of division, grade of fragmentation etc. were established. No statistically significant differences between dividing and arresting embryos were observed in terms of amino acids production/consumption and turnover. Amino acids which were part of the culture medium did not exhibit any statistically significant correlation with kinetic parameters with the exception of the grade of fragmentation on day 3; there were negative correlation with glutamate, and positive with glutamine, glycine and taurine. In some dividing and in some arresting embryos appeared new amino acids which strongly correlated with each other, with methionine, but not with any other amino acid that is a regular part of the culture medium.
- MeSH
- aminokyseliny metabolismus MeSH
- embryo savčí metabolismus MeSH
- embryonální vývoj * MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíle: Mycoplasma hominis a Ureaplasma urealyticum jsou podmíněně patogenní mikroorganismy, které se frekventovaně vyskytují v urogenitálním ústrojí žen. Uvedené bakteriální druhy mohou způsobovat infekce urogenitálního traktu a jsou rovněž spojovány s nepříznivým vlivem na průběh těhotenství, případně s lidskou neplodností. Cílem této práce bylo zjistit četnost výskytu M. hominis a U. urealyticum u žen z asistované reprodukce ve srovnání s kontrolní skupinou plodných žen. Metody: Průkaz mykoplazmat v cervikálních stěrech byl prováděn kultivačním vyšetřením a polymerázovou řetězovou reakcí. U izolovaných kmenů byla následně ověřena mikrodiluční bujónovou metodou jejich citlivost k azithromycinu, ciprofloxacinu, doxycyklinu a erythromycinu. Výsledky: Celkově bylo vyšetřeno 111 žen s poruchou reprodukční funkce. U. urealyticum bylo prokázáno ve stěrech 44 žen (39,6 %). Výskyt M. hominis byl zaznamenán pouze u 9 žen (8,1 %). Z tohoto počtu bylo 6 žen (5,4 %) pozitivních na přítomnost obou bakteriálních druhů. Kontrolní skupinu tvořilo 23 žen. Přítomnost U. urealyticum byla detekována u 8 žen (34,7 %). M. hominis bylo detekováno pouze ve směsi s U. urealyticum, a to ve 3 případech (13,0 %). Nejvyšší inhibiční aktivita na oba testované druhy byla pozorována u doxycyklinu. Závěr: Výsledky ukazují na vyšší incidenci M. hominis a U. urealyticum v genitálním traktu žen s problémy v reprodukci ve srovnání s kontrolní skupinou. Potenciální negativní efekt na reprodukční schopnost žen nebyl pozorován.
Aims: Mycoplasma hominis and Ureaplasma urealyticum are potentially pathogenic bacterial species that are frequently isolated from the urogenital tract of women. These pathogens could be responsible for various genitourinary diseases and have been associated with adverse pregnancy outcomes and female fertility problems. The aim of this study was to analyse the presence of M. hominis and U. urealyticum in the cervical canal of uterus of women with and without fertility problems. Methods: Endocervical swabs obtained from women with reproductive problems and fertile women were tested by both cultivation and polymerase chain reaction. The antimicrobial susceptibility to the azithromycin, ciprofloxacin, doxycycline and erythromycine of the isolated strains of M. hominis and U. urealyticum was also tested by the microdilution broth method. Results: A total of 111 women with fertile problems were examined. U. urealyticum was detected in samples from 44 (39.6%) women. M. hominis was detected in significantly fewer samples, i.e. only from 9 (8.1%) samples. From these, 6 (5.4%) women were positive for both microorganisms. The fertile group consisted from 23 women. The presence of U. urealyticum was detected in 8 (34.7%) of them. M. hominis was detected only in the mixture with U. urealyticum in 3 (13.0%) cases. The most effective antibiotic against both species in our study was doxycycline. Conclusion: The results show slightly higher incidence of M. hominis and U. urealyticum in the genitourinary tract of women with fertility problems compare with control group. The potential negative effect of these species on the reproduction ability of women was not observed.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- azithromycin terapeutické užití MeSH
- ciprofloxacin terapeutické užití MeSH
- DNA analýza MeSH
- doxycyklin terapeutické užití MeSH
- erythromycin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Mycoplasma hominis * patogenita účinky léků MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- prevalence MeSH
- Ureaplasma urealyticum patogenita účinky léků MeSH
- ženská infertilita * komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
I přes zvyšující se úspěšnost léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce zůstává nadále problém vybrat nejkvalitnější embryo, které má v sobě potenciál dalšího vývoje a implantace. V současnosti je výběr embrya založen především na morfologických znacích. Tento přístup je subjektivní, proto je snahou nalézt jinou, objektivnější a robustnější metodu, vhodnou k výběru embrya. Metabolismus embrya představuje jednu z možností. Tato neinvazivní metoda umožňuje pozorovat změny v hladinách různých metabolitů v kultivačním médiu před inkubací a po inkubaci jednoho embrya. Nejčastěji diskutovanými látkami jsou sacharidy a aminokyseliny jako hlavní komponenty kultivačních médií. Sacharidy slouží převážně jako zdroj energie, zatímco aminokyseliny jsou využívány k syntéze proteinů a nukleotidů, působí jako antioxidanty, osmolyty a pufry. Bylo navrženo několik metod, které hodnotí metabolický profil embrya a je mnoho teorií, jak podle metabolismu embrya vybrat to nejvhodnější k transferu. Klíčová slova: aminokyseliny, metabolismus embrya, výběr embrya po IVF, sacharidy
Despite the increasing success of infertility treatment methods of assisted reproduction, it still remains a problem how to select the best embryo that has the potential for further development and implantation. At the present time, embryo selection is based especially on morphological criteria. This approach is subjective; therefore there is a trend to find another more objective and robust method for embryo selection. Embryo metabolism can be used as an indicator of viability. This non-invasive method allows observing changes in the levels of different metabolites in culture medium before and after incubation of the only one embryo. The most mentioned substances are carbohydrates and amino acids as important components of culture medium. Carbohydrates serve predominantly as energy sources, whereas amino acids are precursors of protein and nucleotides, antioxidants, osmolytes, pH regulators etc. Several methods have been proposed for evaluating of embryo metabolic profile of embryo. There are many hypotheses for embryo selection according its metabolic profile. Keywords: amino acids, embryo metabolism, embryo selection in IVF, carbohydrates
- Klíčová slova
- metabolismus embrya, výběr embrya,
- MeSH
- aminokyseliny metabolismus MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- embryo savčí * metabolismus MeSH
- embryonální vývoj MeSH
- kultivace embrya MeSH
- kultivační média * chemie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- metabolismus lipidů MeSH
- metabolismus sacharidů MeSH
- nakládání s embryem * MeSH
- přenos embrya MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Reaktivní sloučeniny kyslíku jsou ve vhodné koncentraci důležité pro fyziologickou funkci spermií. Pokud je ale jejich množství v buňce vysoké nebo hladina antioxidantů nedostatečná, může dojít k oxidativnímu poškození buněk. Volné radikály napadají především polynenasycené mastné kyseliny ve fosfolipidové membráně spermií. Důsledkem peroxidace lipidů může být zhoršená kvalita spermií, tedy problémy s plodností. Přehledový článek popisuje složení membrány spermatických buněk, význam mastných kyselin a možnosti prevence oxidativního poškození buněk.
One of causes of male infertility is reduced sperm motility. Reactive oxygen species (ROS) play significant role for physiological sperm function. Oxidative stress occurs when the production of potentially destructive ROS exceeds the natural antioxidant defences, resulting in cell damage. Sperm phospholipid polyunsaturated fatty acids are particularly susceptible to peroxidative damage by free radicals. Detrimental effects of lipid peroxidation should decrease sperm quality and be responsible of fertility problems. The review deals with sperm membrane composition, importance of fatty acids and prevention possibilities of oxidative cell damage.
- MeSH
- buněčná membrána * fyziologie chemie MeSH
- kyseliny dokosahexaenové MeSH
- lidé MeSH
- mastné kyseliny * MeSH
- membránové lipidy * fyziologie MeSH
- metabolismus lipidů fyziologie MeSH
- mužská infertilita MeSH
- oxidační stres MeSH
- plasmalogeny MeSH
- spermie * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
Cíl studie: Zjistit, zda životní spokojenost a copingové strategie žen ovlivňují úspěšnost léčby za pomoci jejich prvního cyklu IVF/ICSI. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce Sanus Pardubice. Metodika: Výzkum probíhal mezi lety 2010 až 2013. Ženy (mladší než 35 let), které šly na svůj první cyklus IVF/ICSI, vyplnily na počátku cyklu dva psychologické dotazníky: Dotazník životní spokojenosti (n = 103) a COPE Inventory (n = 82). Následně byl sledován výsledek léčby těchto pacientek – potvrzení klinické gravidity. Srovnány byly naměřené hodnoty celkové životní spokojenosti, spokojenosti v manželství a partnerství, spokojenosti s vlastním zdravím a adaptivních copingových strategií zaměřených na emoce, tj. Akceptace, Pozitivní reinterpretace, Vyhledávání emocionální sociální opory u žen po prvním cyklu úspěšných a neúspěšných. Výsledky: Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v prožívání celkové životní spokojenosti(t = -0,9, p = 0,37), spokojenosti v manželství a partnerství(t = -0,8, p = 0,44) ani spokojenosti s vlastním zdravím (t = -0,6, p = 0,52) mezi ženami, které následně otěhotněly, a těmi, které neotěhotněly. Výsledky dále neukázaly signifikantní rozdíl v naměřených hodnotách v užívání copingové strategie Akceptace (t = 0,9,p = 0,36) a copingové strategie Pozitivní reinterpretace (t = -0,8, p = 0,43) mezi ženami po prvním IVF/ICSI úspěšných a neúspěšných. Signifikantní rozdíly byly nalezeny u copingové strategie Vyhledávání emocionální sociální opory. Ženy, které otěhotněly, měly signifikantně vyšší skóre v užívání této strategie než ženy, které neotěhotněly (t = 2,3, p = 0,02). Závěr: Výsledky naší studie neukazují, že by prožívaná spokojenost či nespokojenost žen s různými oblastmi jejich života před léčbou neplodnosti metodami IVF/ICSI a při léčbě měla vliv na výsledek jejich léčby. Ukazuje se však, že ženy, které ke zvládání tíhy neplodnosti a její léčby využívají emoční podporu ve svém okolí (copingovou strategii Vyhledávání emocionální sociální opory), mají vyšší šanci na úspěch při svém prvním cyklu IVF/ICSI.
Objective: To examine whether women´s well-being and coping strategies are associated with IVF outcomes. Design: Prospective study. Setting: Centre of assisted reproduction Sanus, Pardubice; PPCHC s.r.o. Hradec Králové Methods: Study included these methods of data collection; Psychological well-being was mesured by Dotazník životní spokojenosti (Questionnaire of well-being,n = 103) and coping strategies were mesured by COPE Invetory (n = 82). In the years 2010–2013 women attending their first cycle IVF/ICSI (younger than 35 years) were asked to fill in the psychological questionnaires prior to collection of oocytes. Then the result of IVF/ICSI was observed – a clinically recognized pregnancy. We compared general well-being, satisfaction with their own health, marital satisfaction and emotion focused coping strategies: Acceptance, Positive reinterpretation and Seeking of emotional social support, between pregnant and non-pregnant women. Results: There were no statistically significant differences between women who became pregnant and those who did not in general well-being (t = -0.9,p = 0.37), satisfaction with their own health (t = -0.6, p = 0.52), marital satisfaction (t = -0.8, p = 0.44), use of Acceptance (t = 0.9 , p = 0.36) and Positive reinterpretation (t = -0.8, p = 0.43). The only factor that was significantly associated with pregnancy outcome was Seeking of emotional social support (t = 2.3, p = 0.02). Conclusion: We found no evidence that psychological well-being had any influence on the outcome of IVF/ICSI treatment. In case of emotion focused coping we found that women who became pregnant used significantly more often strategy called Seeking of emotional social support than women who remained nonpregnant.
- MeSH
- fertilizace in vitro * psychologie MeSH
- intracytoplazmatické injekce spermie * psychologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychická odolnost * MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- fertilizace in vitro * metody psychologie MeSH
- lidé MeSH
- přenos embrya * metody psychologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres epidemiologie etiologie MeSH
- úzkost * epidemiologie etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- ženská infertilita psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl studie: Za pomoci kontinuálního monitoringu (time--lapse) popsat časovou variabilitu raného embryonálního dělení. Posoudit vliv věku pacientek na embryonální růst. Porovnat pregnancy rate time-lapse selektovaných embryí s pregnancy rate embryí ze standardní kultivace. Typ studie: Case-control studie. Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce Sanus Pardubice, První privátní chirurgické centrum s.r.o. Hradec Králové Metodika: Vývoj 213 embryí od 44 pacientek byl monitorován systémem PrimoVision s frekvencí záznamu1 obrázek za 12 minut. Data byla rozdělena na záznamy pocházející od pacientek ≥ 35 let (skupina ≥ 35) a porovnána s kontrolní skupinou pacientek ≤ 32 let (skupiny ≤ 32). Z natočeného materiálu byl určen čas prvního (t2) a druhého (t3) buněčného dělení a délka cyklu mezi t2 a t3 (cc2). Kritérii pro transfer bylo souměrné dělení buněk na sudý počet buněk dceřiných, časné dělení a dosažení stadia blastocysty. Výsledky: Byly zjištěny průměrné časy sledovaných parametrů u skupiny ≥ 35: t2 = 27,0 h, t3 = 38,7 h, cc2 = 11,7 h. U skupiny ≤ 32: t2 = 27,1 h, t3 = 39,0 h, cc2 = 11,9 h bez signifikantního rozdílu mezi skupinami. Byla popsána průměrná variabilita v načasování dělení u embryí jedné pacientky jako průměrný časový rozdíl mezi začátkem dělení nejrychlejšího a nejpomalejšího embrya pro skupinu ≥ 35: t2 = 4,5 h, t3 = 5,7 h, pro skupinu ≤ 32: t2 = 4,5 h, t3 = 5,1 h bez rozdílu mezi skupinami. Mezi věkem pacientek a t2, t3 a cc2 jednotlivých embryí se nenalezla žádná závislost (p = 0,60, p = 0,81, p = 0,57). Embrya s časným dělením statisticky signifikantně setrvávala v cc2 kratší dobu než embrya pomalejší (p = 0,0001). Dosažená pregnancy rate u time-lapse selektovaných embryí byla 55 %, u embryí z běžné kultivace 47 %. Závěr: Vliv věku pacientky na načasování prvních embryonálních dělení nebyl prokázán. Nalezla se závislost mezi časem prvního buněčného dělení a dobou setrvání embrya ve fázi cc2. Hodnotu cc2 doporučujeme jako vhodnou k selekci embrya pro embryotransfer v centrech asistované reprodukce. Studie prokázala, že výběr embryí za pomoci time-lapse zvyšuje úspěšnost léčby u pacientek s věkovým faktorem.
Objective: To monitor time variability of early embryo cleavage by continual monitoring system (time-lapse). To evaluate the impact of patient age for the embryonic growth. To compare pregnancy rate of the time-lapse selected embryos with embryos after ordinary/standard cultivation. Design: Case-control study. Setting: Centre of assisted reproduction Sanus, Pardubice; PPCHC s.r.o. Hradec Kralove. Methods: Development of 213 embryos from 44 females was monitored by PrimoVision (time-lapse) system with time frequency of recording 1 image in 12 minutes. The data were evaluated in two groups: infertile patients ≥ 35 years (group ≥ 35) and control ≤ 32 years (group ≤ 32). From the collected recordings, time of the first (t2) and of the second (t3) cell cleavage and the time interval between t2 and t3 (cc2) were determined. Symmetrical cellular division to even number of daughter cells, early cleavage and the attainment of blastocyst stage have become the major selection criteria for the embryotransfer. Results: The following average values of studied parameters were found: Group ≥ 35: t2 = 27.0 hours, t3 = 38.7 hours, cc2 = 11.7 hours Group ≤ 32: t2 = 27.1 hours, t3 = 39.0 hours, cc2 = 11.9 hours, with no significant differences between both groups. Likewise, no significant difference was observed in mean variability of embryo cleavage timing in an individual patient and control: Group ≥ 35: t2 = 4.5 hours, t3 = 5.7 hours, Group ≤ 32: t2 = 4.5 hours, t3 = 5.1 hours. No relation was observed between the patient age and t2, t3 and cc2 times when evaluated by regression curve (p = 0.60, p = 0.81, p = 0.57). However, embryos of early cleavage have remained in cc2 period significantly shorter period of time compared to embryos of slower cleavage(p = 0.0001). Pregnancy rate at time-lapse selected embryos reached 55.0% while embryos from standard cultivation only 47%. Conclusion: The impact of patient age to the cleavage dynamic has not been proved. Relation between the first cell cleavage time and embryo persistence in this stage (cc2) was observed. We may hence recommend cc2 time as convenient parameter at embryo selection for embryotransfer in the centres of assisted reproduction. Our study has shown that embryo selection with time-lapse system (PrimoVision) enhances the success rate of treatment of aging patients.
- Klíčová slova
- lidské embryo, věkový faktor neplodnosti, načasování buněčného dělení,
- MeSH
- buněčné dělení MeSH
- časosběrné zobrazování * metody statistika a číselné údaje MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- embryo savčí MeSH
- embryonální vývoj * MeSH
- fertilizace in vitro metody MeSH
- implantace embrya MeSH
- kultivace embrya MeSH
- lidé MeSH
- nakládání s embryem MeSH
- přenos embrya MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- stadium rýhování vajíčka cytologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- věkové faktory * MeSH
- výzkum embrya MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
