Úvod: Statistika ÚZIS k roku 2019 potvrzuje v České Republice 102 tisíc nemocných trpících demencí. Na 100 000 obyvatel připadá 582 osob s tímto onemocněním, což je 0,6 % populace. Článek mapuje vývoj demence od počátku po současnost.Cíl: Cílem publikace je podat přehled o vývoji a současném stavu onemocnění demence v ČR i v zahraničí. Seznámit s tímto onemocněním, poukázat na demenci jako na celospolečenský problém a apelovat na jeho řešení.Metody: Pro sběr dat byla zvolena analýza dokumentů v tuzemských i zahraničních databázích a pomocí klíčových slov a booleovských operátorů. Informace byly čerpány z tuzemských i zahraničních referenčních zdrojů, které jsou uvedeny v sekci Literatura na konci příspěvku.Výsledky: Zjištěné výsledky spojené s onemocněním demence byly analyzovány a zpracovány do přehledu od historie po současnost.Závěr: Počet lidí s demencí v ČR i ve světě, se rok od roku zvyšuje, péče o ně je vysoce náročná a zatěžující zejména v rozvinutém stádiu. V zájmu celé společnosti je dostatečná informovanost o nemoci samotné, jejím vývoji, zátěži a možnostech zdravotně sociálních služeb, respitní péči i specializovaných centrech. Je potřeba zvýšit povědomí lidí o této závažné chorobě, využít mediálních kampaní, apelovat na zdravotníky, zahájit včasnou diagnostiku, zintenzivnit edukaci a přistupovat k demenci jako k celosvětovému problému a podporovat výzkum.
Introduction: The IHIS statistics for 2019 confirm 102,000 patients with dementia in the Czech Republic. There are 582 people with this disease per 100,000 inhabitants, which is 0.6 % of the population. The article maps the development of dementia to the present. Aims: The aim of the publication is to provide an overview of the development and current state of dementia in the Czech Republic and abroad. To get acquainted with this disease, to point out dementia as a societal problem, and to appeal to its solution.Methods: For data collection, the analysis of documents I domestic and classic search and foreign databases and using keywords and Boolean operators was chosen for data collection. The information was drawn from domestic and foreign reference sources, which are listed in the Literature section at the end of the paper.Results: The results obtained associated with dementia were analyzed and processed into an overview from the history of development to the present. Literary research provided insight into works and studies published in Czech and English.Conclusion: The number of people with dementia in the Czech Republic and in the world is increasing from year to year, care for them is highly demanding and burdensome, especially in the developed stage. It is in the interest of the whole society that there is sufficient information about the disease itself, its development, burden and possibilities of health and social services, respite care and specialized centers. There is a need to raise people's awareness of this serious disease through media campaigns, to call on health professionals to intensify education and to approach dementia as a global problem.
Úvod: Statistika ÚZIS k roku 2019 potvrzuje v České Republice 102 tisíc nemocných trpících demencí. Na 100 000 obyvatel připadá 582 osob s tímto onemocněním, což je 0,6 % populace. Článek mapuje vývoj demence od počátku po současnost.Cíl: Cílem publikace je podat přehled o vývoji a současném stavu onemocnění demence v ČR i v zahraničí. Seznámit s tímto onemocněním, poukázat na demenci jako na celospolečenský problém a apelovat na jeho řešení.Metody: Pro sběr dat byla zvolena analýza dokumentů v tuzemských i zahraničních databázích a pomocí klíčových slov a booleovských operátorů. Informace byly čerpány z tuzemských i zahraničních referenčních zdrojů, které jsou uvedeny v sekci Literatura na konci příspěvku.Výsledky: Zjištěné výsledky spojené s onemocněním demence byly analyzovány a zpracovány do přehledu od historie po současnost.Závěr: Počet lidí s demencí v ČR i ve světě, se rok od roku zvyšuje, péče o ně je vysoce náročná a zatěžující zejména v rozvinutém stádiu. V zájmu celé společnosti je dostatečná informovanost o nemoci samotné, jejím vývoji, zátěži a možnostech zdravotně sociálních služeb, respitní péči i specializovaných centrech. Je potřeba zvýšit povědomí lidí o této závažné chorobě, využít mediálních kampaní, apelovat na zdravotníky, zahájit včasnou diagnostiku, zintenzivnit edukaci a přistupovat k demenci jako k celosvětovému problému a podporovat výzkum.
Introduction: The IHIS statistics for 2019 confirm 102,000 patients with dementia in the Czech Republic. There are 582 people with this disease per 100,000 inhabitants, which is 0.6 % of the population. The article maps the development of dementia to the present. Aims: The aim of the publication is to provide an overview of the development and current state of dementia in the Czech Republic and abroad. To get acquainted with this disease, to point out dementia as a societal problem, and to appeal to its solution.Methods: For data collection, the analysis of documents I domestic and classic search and foreign databases and using keywords and Boolean operators was chosen for data collection. The information was drawn from domestic and foreign reference sources, which are listed in the Literature section at the end of the paper.Results: The results obtained associated with dementia were analyzed and processed into an overview from the history of development to the present. Literary research provided insight into works and studies published in Czech and English.Conclusion: The number of people with dementia in the Czech Republic and in the world is increasing from year to year, care for them is highly demanding and burdensome, especially in the developed stage. It is in the interest of the whole society that there is sufficient information about the disease itself, its development, burden and possibilities of health and social services, respite care and specialized centers. There is a need to raise people's awareness of this serious disease through media campaigns, to call on health professionals to intensify education and to approach dementia as a global problem.
Amputace dolní končetiny znamená vždy vážný zásah do pacientova života. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, znalosti všeobecných sester o správně volených postupech při ošetřování pahýlu po amputaci dolní končetiny.Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výsledky a diskuze: Na základě dotazníkové šetření bylo zjištěno, že všeobecné sestry mají velmi nízké znalosti o správně volených postupech při ošetřování pahýlu po amputaci dolní končetiny. Nedostatky byly identifikovány zejména v oblasti hygienické péče o pahýl a při volbě obvazové techniky bandážování.Závěr: Adekvátní postupy při ošetřování pahýlu po amputaci dolní končetiny v pooperačním období zásadně ovlivňují proces hojení, proto je žádoucí, aby všeobecné sestry znaly a aplikovaly správné postupy.
Lower limb amputation always means a serious interference with the patient's life.Aim: The aim of the research was to find out the knowledge of general nurses about correctly chosen procedures in the treatment of the stump after amputation of the lower limb.Methodology: The method of quantitative research using a non-standardized questionnaire was chosen for the research survey.Results and discussion: Based on a questionnaire survey, it was found that general nurses have a very low knowledge of correctly chosen procedures for the treatment of the stump after amputation of the lower limb. Deficiencies were identified especially in the field of hygienic care of the stump and in the choice of bandaging technique.Conclusion: Adequate procedures for the treatment of the stump after amputation of the lower limb in the postoperative period fundamentally affect the healing process, so it is desirable that general nurses know and apply the correct procedures.
Amputace dolní končetiny znamená vždy vážný zásah do pacientova života. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, znalosti všeobecných sester o správně volených postupech při ošetřování pahýlu po amputaci dolní končetiny.Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výsledky a diskuze: Na základě dotazníkové šetření bylo zjištěno, že všeobecné sestry mají velmi nízké znalosti o správně volených postupech při ošetřování pahýlu po amputaci dolní končetiny. Nedostatky byly identifikovány zejména v oblasti hygienické péče o pahýl a při volbě obvazové techniky bandážování.Závěr: Adekvátní postupy při ošetřování pahýlu po amputaci dolní končetiny v pooperačním období zásadně ovlivňují proces hojení, proto je žádoucí, aby všeobecné sestry znaly a aplikovaly správné postupy.
Lower limb amputation always means a serious interference with the patient's life.Aim: The aim of the research was to find out the knowledge of general nurses about correctly chosen procedures in the treatment of the stump after amputation of the lower limb.Methodology: The method of quantitative research using a non-standardized questionnaire was chosen for the research survey.Results and discussion: Based on a questionnaire survey, it was found that general nurses have a very low knowledge of correctly chosen procedures for the treatment of the stump after amputation of the lower limb. Deficiencies were identified especially in the field of hygienic care of the stump and in the choice of bandaging technique.Conclusion: Adequate procedures for the treatment of the stump after amputation of the lower limb in the postoperative period fundamentally affect the healing process, so it is desirable that general nurses know and apply the correct procedures.
Úvod: Práce se zabývala problematikou kvality života u pacientů před totální endoprotézou a po totální endoprotéze kolenního kloubu. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaká je kvalita a pojetí života u pacientů šest měsíců po totální endoprotéze kolenního kloubu s analýzou stavu před operací. Dalším cílem bylo srovnání souboru výzkumného vzorku s mezinárodním standardem zdravé populace. Metoda a materiál: Pro průzkumné šetření byl zvolen standardizovaný dotazník SF-36 – o kvalitě života podmíněné zdravím. Vzorek respondentů dotazníkového šetření tvořili pacienti ortopedické ambulance nemocnice okresního typu. Kritériem výběru byl stav před plánovanou operací totální endoprotézy kolenního kloubu (dále jen TEP). Z celkového počtu 128 respondentů (100 %) bylo 82 žen (64,06 %) a 46 mužů (35,94 %). Z celkového počtu 128 respondentů (100 %) bylo 82 žen (64,06 %) a 46 mužů (35,94 %). Nejvíce zastoupenou kategorií byli respondenti ve věku 66–75 let (43,75 %). Dotazník byl předložen pacientům v době před operací a s následným odstupem 6 měsíců po operaci. Získaná data probandů byla dále porovnána s výsledky studie Oxford Healthy Live Survey, která zajistila reprezentativní data pro evropskou populaci. Výsledky: Provedli jsme analýzu stavu souboru před TEP a evropského normálu dosažené hodnoty jednotlivých domén kvality života souboru respondentů před TEP, sledované hodnoty souboru před TEP nedosahují evropského standardu Oxford. Největší omezení je zřejmé v doménách fyzické omezení rolí (33,81 %), bolest (38,92 %) a fyzické omezení sociálních funkcí (45,71 %). Srovnáváme-li kvalitu života souboru po TEP, je zde vidět prokazatelné zvýšení kvality, a to nejvíce v doménách bolest (61,25 %), fyzické omezení rolí (68,52 %), fyzické a emoční omezení sociálních funkcí (69,89 %). Diskuze: Srovnáváme-li kvalitu života souboru po TEP, vidíme největší zvýšení kvality života v doménách bolest, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, fyzické omezení rolí. Největší omezení je prokazatelné v doméně fyzické omezení rolí (RP), fyzické funkce (PF), bolest (P), všeobecné vnímání zdraví (GHP). Při srovnání souboru mužů a žen před TEP docházíme k následujícímu zjištění: muži před TEP obecně vykazují nižší kvalitu života nežli soubor žen.
Introduction: The study dealt with the issue of quality of life in patients before and after total knee arthroplasty. The aim of the research was to find out what is the quality and concept of life in patients six months after knee joint replacement juxtaposed with an analysis of the situation before the operation. Another objective was to compare the research sample file with the international standard healthy population. Method and materials: The observational survey was conducted using the standardized questionnaire SF - 36 - assessing quality of life based on health condition. The sample of survey respondents was composed of patients of orthopaedic outpatient facility of a district level hospital. The selection criterion was the condition before elective total knee arthroplasty. The questionnaire was presented to patients at the time before the surgery and at subsequent sixth month intervals after surgery. The obtained data subjects was further compared with the results from Oxford Live Healthy Survey, which provided representative data for the European population. Results: Of the 128 respondents (100%) there were 82 females (64.06%) and 46 males (35.94%). If we analyse the condition of the sample before the TEP and the European normal values achieved in the individual domains of quality of life before the TEP in the group of respondents, observed values before the TEP fall below the European Oxford standard. The biggest limitation is evident in the domains of physical limitations of life roles (33.81%), pain (38.92%) and the physical limitations of social functions (45.71%). If you compare the quality of life of the complete group after TEP, there is a demonstrable increase in quality of life and especially in the domains of pain (61.25%), physical role limitations (68.52%), physical and emotional limitations of social functions (69.89%).Discussion: If we compare the quality of life after TEP for the whole sample we see the greatest increases in the quality of life in the domains of pain, physical and emotional limitations of social function, physical role limitations. Maximizing the limitation is found in the domain of physical limitation roles (RP), physical functioning (PF), pain (P), general health perceptions (GHP). When comparing the group of men and women from TEP we come to the following conclusions: men before TEP generally have a lower quality of life than the women in the sample.
- Klíčová slova
- SF-36,
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- obnova funkce MeSH
- pooperační bolest MeSH
- pooperační období MeSH
- předoperační období MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- totální endoprotéza kolene * psychologie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Slezská univerzita řešila v období let 2009 – 10 rozvojový projekt Fondu rozvoje vysokých škol č.561/2010/A/a s názvem Rozvoj laboratoře pro nácvik praktických dovedností u studentů ošetřovatelství. Cílem projektu je rozvoj stávajícího simulačního centra špičkovými multifunkčními modely. Tyto modely přispějí k vysoké kvalitě nácviku odborných dovedností. Jeden z modelů, který představujeme je resuscitační trenažér. Resuscitační trenažér HAL S3000 je nejmodernějším interaktivním vzdělávacím systémem, který byl vytvořen jako pomůcka k výuce ošetřovatelských předmětů (např. ošetřovatelských postupů a dalších klinických předmětů). Další využití tohoto modelu je při realizaci různých typů celoživotního vzdělávání jak u zdravotníků: sester, porodních asistentek, záchranářů, lékařů, fyzioterapeutů, tak laické veřejnosti.
Léčba chronických ran moderními obvazovými prostředky, je zdravotníkům sledujícím nové trendy známa. Cílem mého článku je poukázat na nové přístroje, které se při hojení chronických ran dnes využívají.
