- MeSH
- erektilní dysfunkce * diagnóza etiologie terapie MeSH
- inhibitory fosfodiesterasy 5 farmakologie terapeutické užití MeSH
- komplikace diabetu MeSH
- lidé MeSH
- penilní protézy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Adrenokortikální karcinom (ACC) je vzácný, avšak vysoce agresivní maligní nádor kůry nadledvin, který tvoří méně než 0,2 % všech solidních tumorů. Navzdory nízké incidenci je spojen s vysokou morbiditou a mortalitou a vyžaduje mezioborový diagnostický a terapeutický přístup. Tento přehledový článek shrnuje současné poznatky o epidemiologii, etiologii, diagnostice, stagingu, léčebných strategiích a sledování pacientů s ACC se zvláštním důrazem na specifika české urologické praxe. Pozornost je věnována integraci hormonálních vyšetření, zobrazovacích metod (vč. moderních modalit jako PET/MR a nových radiofarmak) i genetických faktorů podílejících se na patogenezi ACC. Základem kurativní léčby zůstává radikální chirurgická resekce doplněná o adjuvantní léčbu mitotanem, případně o systémovou chemoterapii u pokročilých forem onemocnění. Diskutovány jsou i nové terapeutické možnosti vč. imunoterapie a cílené léčby. Vzhledem k raritě a komplexitě tohoto onemocnění je zásadní centralizace péče, dodržování mezinárodních doporučení a mezioborová spolupráce s cílem zlepšení prognózy pacientů v podmínkách České republiky.
Adrenocortical carcinoma (ACC) is a rare but highly aggressive malignancy of the adrenal cortex, accounting for less than 0.2% of all solid tumors. Despite its low incidence, ACC is associated with significant morbidity and mortality and requires a multidisciplinary diagnostic and therapeutic approach. This review summarizes current knowledge of the epidemiology, etiology, diagnostics, staging, treatment strategies, and follow-up of ACC, with an emphasis on the specifics of Czech clinical urological practice. Special attention is paid to the integration of hormonal diagnostics, imaging modalities (including advanced PET/MR and novel tracers), and genetic aspects relevant to ACC pathogenesis. Surgical resection remains the cornerstone of curative treatment, complemented by adjuvant therapy with mitotane and, in advanced cases, cytotoxic chemotherapy. Emerging therapeutic options, including immunotherapy and targeted agents, are also discussed. Given the rarity and complexity of ACC, centralization of care, adherence to international guidelines, and interprofessional collaboration are essential to improving patient outcomes in the Czech Republic.
- MeSH
- adrenalektomie MeSH
- adrenokortikální karcinom * diagnóza patologie terapie MeSH
- adrenokortikální nádory diagnóza patologie terapie MeSH
- cílená molekulární terapie MeSH
- lidé MeSH
- mitotan aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Male infertility is a multifactorial condition contributing to approximately 50% of all cases of couple infertility. In recent years, significant advances have been made in both diagnostics and treatment. This review summarizes key developments from 2019 to 2024 with direct relevance to routine clinical practice in Czech urology and andrology. Particular attention is paid to the updated semen analysis standards (World Health Organisation 6th edition, 2021), sperm DNA fragmentation testing, genetic evaluation (karyotyping, Y chromosome microdeletions, and exome sequencing), surgical management of varicocele, and sperm retrieval techniques for azoospermia, including microdissection testicular sperm extraction (micro-TESE). The article also discusses pharmacological options (gonadotropins, selective estrogen receptor modulators, antioxidants), the impact of lifestyle factors, and the importance of interdisciplinary collaboration with assisted reproduction centers. Future perspectives, including the role of preventive strategies in male reproductive health, are also addressed. The aim is to provide a comprehensive and clinically applicable overview of current recommendations and therapeutic approaches in andrology, with a focus on their implementation in the Czech urological setting.
- MeSH
- analýza spermatu metody MeSH
- antioxidancia farmakologie terapeutické užití MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- genetické testování metody MeSH
- gonadotropiny terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mužská infertilita * diagnóza etiologie terapie MeSH
- odběr spermií MeSH
- selektivní modulátory estrogenních receptorů farmakologie terapeutické užití MeSH
- varikokéla chirurgie MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- systematický přehled MeSH
Mužská neplodnost je komplexní stav s mnoha etiologickými faktory, včetně hormonálních, anatomických, genetických a vlivů životního stylu. Přestože se mužský faktor podílí až na 40 % případů neplodnosti, přesná příčina zůstává často neznámá (tzv. idiopatická neplodnost). Současné diagnostické metody zahrnují detailní klinické vyšetření, analýzu ejakulátu, hormonální profil, genetické testování a zobrazovací techniky. Výrazný pokrok byl zaznamenán v oblasti testování fragmentace DNA spermií a měření oxidačního stresu, jež poskytují širší pohled na kvalitu spermií. Terapeutické postupy se liší podle příčiny neplodnosti – od farmakologické léčby a chirurgických intervencí až po asistovanou reprodukci. Rychle se rozvíjející výzkum v oblasti regenerativní a genové terapie slibuje nové možnosti léčby. Nedílnou součástí prevence i léčby je rovněž zdravý životní styl a management rizikových faktorů.
Male infertility is a multifactorial condition influenced by hormonal, anatomical, genetic, and lifestyle factors. Although the male factor contributes to up to 40% of infertility cases, the exact etiology often remains unknown (so-called idiopathic infertility). Current diagnostic approaches include detailed clinical evaluation, semen analysis, hormonal assessment, genetic testing, and imaging techniques. Significant progress has been achieved in sperm DNA fragmentation testing and oxidative stress evaluation, offering a broader insight into sperm quality. Treatment strategies vary depending on the underlying cause, ranging from pharmacological therapy and surgical interventions to assisted reproductive technologies. Rapid advances in regenerative medicine and gene therapy show promise for novel therapeutic options. A healthy lifestyle and risk factor management are integral to both prevention and treatment.
Kromě hypogonadizmu jsou s mužskou sexuální dysfunkcí spojena i další endokrinní onemocnění. V našem článku se zabýváme úlohou hypofyzárního hormonu prolaktinu při mužských sexuálních dysfunkcích, zvláště pak při erektilní dysfunkci. Erektilní dysfunkce je u mužů s hyperprolaktinémií častá. Léčba této primární příčiny může ovlivnit normální erektilní funkci. V souboru našich pacientů došlo po léčbě hyperprolaktinémie (medikamentózní i operační) k normalizaci hladiny prolaktinu u všech léčených pacientů. Erektilní dysfunkce byla u všech mužů léčena některým typem inhibitoru 5 fosfodiesterázy – tedy sildenafilem, tadalafilem, vardenafilem, avanafilem. Po zaléčení primární příčiny erektilní dysfunkce pak došlo i ke zlepšení IIEF-5 (International Index of Erectile Function) skóre, a tedy i erektilní funkce všech našich pacientů.
In addition to hypogonadism, other endocrine diseases are associated with male sexual dysfunction. In this article, we review the role of the pituitary hormone prolactin in male sexual dysfunction, and in particular in erectile dysfunction. Erectile dysfunction is common in men with hyperprolactinemia. Treatment of this primary cause may affect normal erectile function. In our patient cohort, after treatment of hyperprolactinemia (medical and surgical), prolactin levels normalized in all treated patients. Erectile dysfunction in all men was treated with some type of phosphodiesterase 5 inhibitor - i.e. sildenafil, tadalafil, vardenafil, avanafil. After the treatment of the primary cause of erectile dysfunction, there was then also an improvement in IIEF-5 (International Index of Erectile Function) score and therefore erectile function in all our patients.
Dyspareunie je definována jako bolestivý sexuální styk. Může mít značný vliv na partnerské vztahy a celkovou kvalitu života postižených žen. Tento článek se zaměřuje na přehled aktuálních poznatků týkajících se definice, prevalence, diagnostiky a léčby dyspareunie. Shrnuje klíčové informace o současných poznatcích o dyspareunii a poskytuje nezbytný základ pro klinickou praxi v oblasti sexuálního zdraví.
Dyspareunia is defined as painful sexual intercourse. It can have a significant impact on partner relationships and the overall quality of life of affected women. This article reviews the current knowledge regarding the definition, prevalence, diagnosis and treatment of dyspareunia. It summarizes key information on current knowledge about dyspareunia and provides an essential foundation for clinical practice in sexual health.
- MeSH
- dehydroepiandrosteron farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- dyspareunie * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- estrogeny farmakologie terapeutické užití MeSH
- gynekologická onemocnění diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- lidé MeSH
- sexuálně přenosné nemoci klasifikace komplikace MeSH
- sexuální zdraví MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Background: To reduce the prevalence of pressure ulcers, it is important to assess the risk of pressure ulcers in patients on an individual basis. Proper risk assessment requires consideration of all modifiable and non-modifiable risk factors and the use of an appropriate scale to determine the risk of pressure ulcers development. Aim: Based on the content of the retrieved studies, to create a review of scales for assessing the risk of pressure ulcers in patients hospitalized in standard ward departments. Methods: The search for specialized primary studies was conducted in licensed electronic databases such as PubMed, Scopus, Web of Science, and EBSCO Discovery Service. Based on their analysis, a review study was prepared, focusing on the assessment of the risk of pressure ulcers development according to individual scales. Results: Eighteen studies published in the English language were found. No studies were found in the Czech or Slovak languages. The retrieved studies used assessment scales to determine the risk of pressure ulcers development in patients. In most studies, the Braden Scale was predominantly utilized. Conclusion: The results indicate that the Braden Scale is most commonly used for evaluating the risk of pressure ulcers in patients hospitalized in ward departments.
- MeSH
- dekubity * diagnóza ošetřování prevence a kontrola MeSH
- hodnocení rizik * metody MeSH
- hospitalizace MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- podvýživa klasifikace komplikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Background: To reduce the prevalence of pressure ulcers, it is important to assess the risk of pressure ulcers in patients on an individual basis. Proper risk assessment requires consideration of all modifiable and non-modifiable risk factors and the use of an appropriate scale to determine the risk of pressure ulcers development. Aim: Based on the content of the retrieved studies, to create a review of scales for assessing the risk of pressure ulcers in patients hospitalized in standard ward departments. Methods: The search for specialized primary studies was conducted in licensed electronic databases such as PubMed, Scopus, Web of Science, and EBSCO Discovery Service. Based on their analysis, a review study was prepared, focusing on the assessment of the risk of pressure ulcers development according to individual scales. Results: Eighteen studies published in the English language were found. No studies were found in the Czech or Slovak languages. The retrieved studies used assessment scales to determine the risk of pressure ulcers development in patients. In most studies, the Braden Scale was predominantly utilized. Conclusion: The results indicate that the Braden Scale is most commonly used for evaluating the risk of pressure ulcers in patients hospitalized in ward departments.
