Úvod: Prolaktinóm je adenóm hypofýzy, ktorý secernuje prolaktín. Tvorí približne 40 % všetkých adenómov hypofýzy. Podľa veľkosti sa delí na mikro, makro a obrovský prolaktinóm. U žien sa prejavuje poruchou menštruačného cyklu až amenorrheou, galaktorrheou, nárastom hmotnosti, u oboch pohlaví ako sterilita, hypogonadizmus, znížené libido a depresia. Pri makroadenóme sa pridávajú aj príznaky z útlaku okolitých štruktúr ako bolesť hlavy, vomitus, dolný chiazmatický syndróm a oftalmoplégia. Poruchy zorného poľa z útlaku chiazmy spôsobuje tumor o veľkosti minimálne 10–15 mm so supraselárnym šírením, ktorý preráža diaphragma sellae. Obrovské prolaktinómy s rozmerom nad 40 mm sú zriedkavé a tvoria 1–5% všetkých prolaktinómov. Kazuistika: Formou článku prezentujeme prípad 38-ročnej odídenkyne z Ukrajiny s pokročilým dolným chiazmatickým syndrómom pri obrovskom prolaktinóme. Nádor utláča chiazmu zdola, infiltruje aj ľavostranný sinus cavernosus a spôsobuje ľavostrannú amaurózu a pravostrannú temporálnu hemianopsiu. Záver: Dolný chiazmatický syndróm sa vyznačuje bitemporálnou hemianopsiou, poklesom centrálnej zrakovej ostrosti, bilaterálnou descendentnou atrofiou optického nervu tvaru motýlika a hemianoptickou ztuhlosťou zreníc. Makroprolaktinómy sa vyskytujú častejšie u mužov ako u žien. Ich diagnostika je často oneskorená, pravdepodobne preto, že symptómy hyperprolaktinémie sú u mužov menej zjavné, zatiaľ čo ženy majú tendenciu prezentovať sa skôr v dôsledku nepravidelností menštruačného cyklu. Prolaktinómy majú zvyčajne dobrú prognózu. Je dostupná efektívna medikamentózna liečba dopaminergnými agonistami. Poznať celkové príznaky prolaktinómu a cielene ich skúmať pri odbere anamnézy nám uľahčí diagnostiku pri podozrení na kompresívne lézie optickej chiazmy.

Aim: Prolactinoma is a pituitary adenoma that secretes prolactin. Approximately 40% of all pituitary adenomas are prolactinomas. According to size, they are divided into micro, macro and giant prolactinomas. In women, prolactinomas cause irregularities of the menstrual cycle such as amenorrhea, galactorrhea, weight gain, in both sexes they cause sterility, hypogonadism, decreased libido and depression. In macroadenomas, symptoms due to the compression of the surrounding structures are also manifested, such as headache, vomiting, lower chiasmatic syndrome and ophthalmoplegia. Loss of the visual field due to compression of the optic chiasm is caused by a tumor larger than 10–15 mm with suprasellar spreading, which breaks through the diaphragma sellae. Giant prolactinomas are larger than 40 mm and make up 1–5% of all prolactinomas. Case report: In this article I present the case of a 38-year-old woman from Ukraine with advanced chiasmatic syndrome caused by a giant prolactinoma. The tumor is infiltrating the left cavernous sinus, causing left-sided amaurosis and right-sided temporal hemianopsia. Conclusion: Inferior chiasmatic syndrome is characterized by bitemporal hemianopsia, a deterioration of visual acuity, bilateral bow-tie descendent atrophy of the optic nerve disc, and hemianopic rigidity of the pupils. Macroprolactinomas occur more frequently in men than in women. The diagnosis is often delayed, probably because the symptoms of hyperprolactinemia are less obvious in men, while women tend to present earlier due to menstrual cycle irregularities. Prolactinomas usually have a good prognosis. Effective medical treatment with dopamine agonists is available. Knowledge of the prolactinoma symptoms could help the diagnosis of compressive lesions of the optic chiasm.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• poruchy zraku etiologie   MeSH
• prolaktin analýza   MeSH
• prolaktinom * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Migraine is a severe neurovascular disorder of which the pathophysiology is not yet fully understood. Besides the role of inflammatory mediators that interact with the trigeminovascular system, cyclic fluctuations in sex steroid hormones are involved in the sex dimorphism of migraine attacks. In addition, the pituitary-derived hormone prolactin and the hypothalamic neuropeptide oxytocin have been reported to play a modulating role in migraine and contribute to its sex-dependent differences. The current narrative review explores the relationship between these two hormones and the pathophysiology of migraine. We describe the physiological role of prolactin and oxytocin, its relationship to migraine and pain, and potential therapies targeting these hormones or their receptors.In summary, oxytocin and prolactin are involved in nociception in opposite ways. Both operate at peripheral and central levels, however, prolactin has a pronociceptive effect, while oxytocin appears to have an antinociceptive effect. Therefore, migraine treatment targeting prolactin should aim to block its effects using prolactin receptor antagonists or monoclonal antibodies specifically acting at migraine-pain related structures. This action should be local in order to avoid a decrease in prolactin levels throughout the body and associated adverse effects. In contrast, treatment targeting oxytocin should enhance its signalling and antinociceptive effects, for example using intranasal administration of oxytocin, or possibly other oxytocin receptor agonists. Interestingly, the prolactin receptor and oxytocin receptor are co-localized with estrogen receptors as well as calcitonin gene-related peptide and its receptor, providing a positive perspective on the possibilities for an adequate pharmacological treatment of these nociceptive pathways. Nevertheless, many questions remain to be answered. More particularly, there is insufficient data on the role of sex hormones in men and the correct dosing according to sex differences, hormonal changes and comorbidities. The above remains a major challenge for future development.

• MeSH
• analgetika terapeutické užití   MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• migréna * MeSH
• oxytocin * fyziologie   MeSH
• pohlavní steroidní hormony MeSH
• prolaktin * fyziologie   MeSH
• receptory oxytocinu MeSH
• receptory prolaktinu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• agonisté dopaminu farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hyperprolaktinemie diagnóza   etiologie   krev   metabolismus   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hypofýzy diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• prolaktin analýza   metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• prolaktinom * diagnostické zobrazování   diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• těhotné ženy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Delayed ejaculation belongs to the group of sexual disorders in men. The causes of delayed ejaculation or anejaculation are not exactly known. It is assumed that it can be caused by psychogenic or organic influences or their combinations. One of the causes of delayed ejaculation may be elevated prolactin levels, which may be increased by psychosocial stress, pituitary disorders or also treatment with selective serotonin reuptake inhibitors in the treatment of depression. We tested a selected group of 50 men who were diagnosed with a depressive disorder and whose antidepressant treatment lasted for at least 24 weeks. These patients reported long-term delayed ejaculation or, in some cases, anejaculation as comorbidity. The results showed significant Spearman's correlation between elevated prolactin levels and intravaginal ejaculation latency values (R = 0.45), as well as between Beck's Depression-II inventory and intravaginal ejaculation latency and latency values (R = 0.48).

• MeSH
• depresivní poruchy * MeSH
• ejakulace MeSH
• lidé MeSH
• předčasná ejakulace * etiologie   MeSH
• prolaktin MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• sexuální dysfunkce fyziologická * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Prolaktinomy jsou nejčastější hormonálně aktivní adenomy hypofýzy. U žen je obvyklým příznakem onemocnění amenorea či jiná porucha menstruace. Diagnostika je založena na zjištění hyperprolaktinemie s verifikací adenomu v oblasti tureckého sedla pomocí magnetické rezonance. Ve většině případů má dobrý efekt samostatná farmakoterapie kabergolinem. Léčbu makroprolaktinomů je nutné individuálně zvažovat, uplatňuje se kombinace více modalit, například operace nebo ozáření gama nožem následované farmakoterapií.

Prolactinomas are the most common hormonally active pituitary adenomas. For women, amenorrhea or other menstrual disturbances are common symptoms of the disease. Diagnosis is based on the detection of hyperprolactinaemia with verification of the adenoma in the region of the Turkish saddle using magnetic resonance imaging. In most cases, cabergoline alone has a good effect. The treatment of macroprolactinomas must be individually considered; a combination of several modalities, such as surgery or gamma-knife irradiation followed by drug therapy, is applied.

• MeSH
• agonisté dopaminu aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• amenorea MeSH
• galaktorea MeSH
• hyperprolaktinemie diagnóza   etiologie   MeSH
• kabergolin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• prolaktin analýza   krev   účinky léků   MeSH
• prolaktinom * chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• radiochirurgie MeSH
• terapie neúspěšná MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• hypofyzektomie metody   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• ipilimumab terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jater chirurgie   sekundární   MeSH
• nivolumab terapeutické užití   MeSH
• PET/CT metody   MeSH
• prolaktin analýza   MeSH
• prolaktinom * diagnóza   terapie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• radiochirurgie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• abnormality vyvolané léky etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• agonisté dopaminu aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace těhotenství etiologie   farmakoterapie   MeSH
• laktace účinky léků   MeSH
• léky s prodlouženým účinkem MeSH
• lidé MeSH
• novorozenecký abstinenční syndrom etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• paranoidní schizofrenie * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• prolaktin fyziologie   krev   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Peripartální kardiomyopatie (PPCM) je vzácná, ale potenciálně život ohrožující forma kardiomyopatie. Projevuje se srdečním selháním u žen bez předchozí kardiální anamnézy v časové návaznosti na období kolem porodu, u kterých nelze tento stav vysvětlit jinou příčinou. Incidence PPCM vykazuje velké geografické rozdíly, patrně kvůli rozdílům v socioekonomických a genetických faktorech. Jde o velmi vzácné onemocnění, v jehož etiologii, patofyziologii i léčbě existuje stále mnoho neznámých. Podle současných představ jsou podkladem patofyziologie peripartální kardiomyopatie genetické predispozice a dále patologické procesy asociované s těhotenstvím - například preeklampsie, nadměrný oxidační stres a hypersekrece prolaktinu. I když je léčba tohoto onemocnění zatím vzdálena kauzálním postupům, PPCM má v podmínkách vyspělých zdravotnických systémů relativně příznivou prognózu.

Peripartum cardiomyopathy is a rare, but potentially life-threatening idiopathic form of cardiomyopathy characterized by manifestation of heart failure within the last month before or 5 months after the labour in previously healthy women when no other cause of heart failure is identified. The incidence of PPCM greatly varies geographically, most likely because of socioeconomic and genetic factors. The etiology, pathophysiology, and treatment of this rare disease are still quite poorly understood. PPCM reflects genetic predisposition and/or can be triggered by pathologic processes associated with pregnancy, such as preeclampsia, oxidative stress, and prolactin hypersecretion. Despite the fact that no causal treatment is yet known, females with PPCM in well developed countries have a relatively good prognosis.

• Klíčová slova
• peripartální kardiomyopatie,
• MeSH
• kardiomyopatie * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• prolaktin MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Sexual dysfunctions in men are complex disorders that consist of organic and psychogenic components. The most common sexual dysfunction is erectile dysfunction. It is the inability to achieve or maintain an erection for satisfactory sexual performance. This disorder can be caused by high blood pressure, heart disease, vascular problems, psychological and hormonal factors such as problems with testosterone and prolactin levels. In this study, we tested the relationship between erectile dysfunction, hyperprolactinemia and psychosocial stress. Clinical examinations of 60 patients with erectile dysfunction, which also included psychosocial stress, focussed on patient history, comprehensive sexological examination, biochemical analyses of serum prolactin, total testosterone and thyroid-stimulating hormone with psychometric evaluation of erectile function and a checklist of trauma symptoms (TSC-40). The results show significant Spearman correlations of psychometric evaluation of erectile function with prolactin (R = .50) and results of the trauma checklist score (R = .55) and significant Spearman correlations between TSC-40 and prolactin (R = .52). This result indicates a significant relationship between erectile dysfunction, hyperprolactinemia and stress symptoms in men.

• MeSH
• erekce penisu MeSH
• erektilní dysfunkce * etiologie   MeSH
• hyperprolaktinemie * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• prolaktin MeSH
• psychický stres komplikace   MeSH
• testosteron MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Při podávání antipsychotik je v literatuře věnován dostatek prostoru jejich účinnosti na pozitivní příznaky. Často jsou diskutovány jejich kardiovaskulární a metabolické nežádoucí účinky a vhodná doporučení k jejich korekci. Recentně je hojně prostoru věnováno i vlivu antipsychotik na negativní příznaky. Téma hyperprolaktinémie a zejména osteoporózy ve vztahu k antipsychotické léčbě je v české literatuře méně časté. Je však pravděpodobné, že zlepšováním léčby psychóz se nemocní dožijí vyššího věku, a tím více se mohou potýkat s následky polékové hyperprolaktinémie včetně osteoporózy. Léčba antipsychotiky mnohdy způsobuje vzestup sérového prolaktinu, což může vést k hypogonadismu. To pak přímo či nepřímo ovlivňuje kostní metabolismus. Schopnost jednotlivých antipsychotik ovlivňovat prolaktinémii pak může být vodítkem v redukci rizika osteoporózy vlivem dlouhodobé léčby.

When administering antipsychotics, the literature devotes sufficient space to their effectiveness on positive symptoms. Cardiovascular and metabolic side effects of antipsychotic medication and appropriate recommendations for their correction are often discussed. Recently, the impact of antipsychotics on negative symptoms has also been amply depicted. The topic of hyperprolactinemia and especially osteoporosis in relation to antipsychotic treatment is less common in the Czech literature. However, it is likely that by improving the treatment of psychoses, patients will live to an older age, and the more they may face the consequences of drug-induced hyperprolactinemia, including osteoporosis. Antipsychotic treatment often causes an increase in serum prolactin, which can lead to hypogonadism. This then directly or indirectly affects bone metabolism. The ability of particular antipsychotics to affect prolactinemia may direct the steps in reduction of the long-term antipsychotic treatment induced osteoporosis risk.

• MeSH
• antipsychotika farmakologie   metabolismus   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hyperprolaktinemie etiologie   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• osteoporóza etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• prolaktin krev   metabolismus   MeSH
• receptory dopaminové metabolismus   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH