Importance: Out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) has poor outcome. Whether intra-arrest transport, extracorporeal cardiopulmonary resuscitation (ECPR), and immediate invasive assessment and treatment (invasive strategy) is beneficial in this setting remains uncertain. Objective: To determine whether an early invasive approach in adults with refractory OHCA improves neurologically favorable survival. Design, Setting, and Participants: Single-center, randomized clinical trial in Prague, Czech Republic, of adults with a witnessed OHCA of presumed cardiac origin without return of spontaneous circulation. A total of 256 participants, of a planned sample size of 285, were enrolled between March 2013 and October 2020. Patients were observed until death or day 180 (last patient follow-up ended on March 30, 2021). Interventions: In the invasive strategy group (n = 124), mechanical compression was initiated, followed by intra-arrest transport to a cardiac center for ECPR and immediate invasive assessment and treatment. Regular advanced cardiac life support was continued on-site in the standard strategy group (n = 132). Main Outcomes and Measures: The primary outcome was survival with a good neurologic outcome (defined as Cerebral Performance Category [CPC] 1-2) at 180 days after randomization. Secondary outcomes included neurologic recovery at 30 days (defined as CPC 1-2 at any time within the first 30 days) and cardiac recovery at 30 days (defined as no need for pharmacological or mechanical cardiac support for at least 24 hours). Results: The trial was stopped at the recommendation of the data and safety monitoring board when prespecified criteria for futility were met. Among 256 patients (median age, 58 years; 44 [17%] women), 256 (100%) completed the trial. In the main analysis, 39 patients (31.5%) in the invasive strategy group and 29 (22.0%) in the standard strategy group survived to 180 days with good neurologic outcome (odds ratio [OR], 1.63 [95% CI, 0.93 to 2.85]; difference, 9.5% [95% CI, -1.3% to 20.1%]; P = .09). At 30 days, neurologic recovery had occurred in 38 patients (30.6%) in the invasive strategy group and in 24 (18.2%) in the standard strategy group (OR, 1.99 [95% CI, 1.11 to 3.57]; difference, 12.4% [95% CI, 1.9% to 22.7%]; P = .02), and cardiac recovery had occurred in 54 (43.5%) and 45 (34.1%) patients, respectively (OR, 1.49 [95% CI, 0.91 to 2.47]; difference, 9.4% [95% CI, -2.5% to 21%]; P = .12). Bleeding occurred more frequently in the invasive strategy vs standard strategy group (31% vs 15%, respectively). Conclusions and Relevance: Among patients with refractory out-of-hospital cardiac arrest, the bundle of early intra-arrest transport, ECPR, and invasive assessment and treatment did not significantly improve survival with neurologically favorable outcome at 180 days compared with standard resuscitation. However, the trial was possibly underpowered to detect a clinically relevant difference. Trial Registration: ClinicalTrials.gov Identifier: NCT01511666.
- MeSH
- čas zasáhnout při rozvinutí nemoci MeSH
- kardiopulmonální resuscitace metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace MeSH
- senioři MeSH
- transport pacientů * MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici diagnóza mortalita terapie MeSH
- zbytečná diagnóza a terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
CONTEXT: Emergency medical services (EMS) are frequently responding to calls involving patients in advanced stages of incurable diseases. Despite the competencies and potential of EMS in supporting patients and their families facing symptoms of advanced progressive illnesses, the role of EMS in providing palliative care remains unclear. OBJECTIVE: The following research question was formulated: What is the role of ambulance EMS, EMS dispatch centres, paramedics and emergency medical physicians in the provision of palliative care to terminally ill patients? METHODS: Following PRISMA-ScR guidelines, online bibliographic databases CINAHL Complete, MEDLINE Complete (EBSCO), PubMed and MEDLINE (Ovid) were searched from the initial year of database to September 2019. No language restrictions were applied. RESULTS: 31 articles were included in the qualitative synthesis and 3 main roles and one contextual factor were identified: (1) Providing complex care; (2) Adjusting patient's trajectory; (3) Being able to make decisions in a time and information limited environment; (4) Health care professionals are insufficiently supported in palliative care. CONCLUSION: There are limited data on the incidence of EMS calls to the patients at the end-of-life and no data focusing on the EMS dispatch centres. Both paramedics and emergency physicians are aware of their role in the end-of-life care. EMS personnel are lacking special training and education in the palliative care. Cooperation between palliative care providers, the EMS providers and other out-of-hours services might improve the responsiveness of the health care system to needs and expectations of patients and their families, and possibly improve the overall health care system efficiency.
- MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- péče o umírající * MeSH
- péče v hospici * MeSH
- smrt MeSH
- urgentní zdravotnické služby * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- systematický přehled MeSH
Cíl: Primárním cílem studie je porovnat časové parametry výjezdů k akutním koronárním syndromům (AKS), resp. akutnímu infarktu myokardu (AIM) a vedlejším cílem zhodnotit poskytovanou terapii při využití různých výjezdových skupin. Metodika: Retrospektivní analýza dat záznamů o výjezdu k pacientům s primární nebo sekundární diagnózou spadající do skupiny akutní koronární syndrom za období 1. ledna 2018 až 31. prosince 2019, přičemž sledovanou podskupinou byla diagnóza akutní infarkt myokardu. Výjezdy byly rozděleny do tří skupin podle zasahující výjezdové skupiny na místě: rychlá zdravotnická pomoc (RZP), zásah RZP a lékaře ve výjezdové skupině rendez-vous (RV) a zásah výjezdové skupiny se zdravotnickým záchranářem pro urgentní medicínu (UM). Sledovanými parametry byly: (1) čas strávený na místě zásahu; (2) čas od kontaktu s pacientem do příjezdu k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče (CPALP) a (3) podané léky - kyselina acetylsalicylová a heparin. Výsledky: Časové parametry byly hodnoceny ve skupině 2 080 výjezdů k AKS, z nichž 945 bylo výjezdů k AIM. U AKS obecně byla průměrná doba ošetřování akutního koronárního syndromu na místě zásahu nejkratší u výjezdových skupin RZP (23,0 ± 10,9 minuty) oproti RV (25,8 ± 13,1 minuty) a UM (24,5 ± 8,0 minuty) (ANOVA, p < 0,05). Nejdelší časy od kontaktu po předání v CPALP byly dosahovány u RV (35,3 ± 15,4 minuty) oproti RZP (33,1 ± 12,7 minuty) a UM (32,7 ± 8,7 minuty) (ANOVA, p < 0,05). Závěr: Výjezdové skupiny RZP jsou z hlediska času efektivním nástrojem k ošetření pacientů s AKS obecně. V případě diagnózy AIM vede využití výjezdových skupin UM v porovnání s RZP k četnějšímu podání vhodné medikace, a jeví se tak jako vhodná alternativa k použití RV. © 2021, ČKS.
Aim: The primary aim of the study is to compare the time parameters of cases of acute coronary syndromes (ACS), resp. acute myocardial infarction (AMI) and the secondary objective is to evaluate the therapy provided using different teams of emergency medical services (EMS). Methodology: Retrospective analysis of data of medical records for patients with a primary or secondary diagnosis belonging to the group of ACS for the period from 1 January 2018 to 31 December 2019, the observed subgroup is the diagnosis of AMI. The calls were divided into three groups according to the EMS team: paramedics' team (RZP), RZP team and physician in the rendezvous system (RV) and team with advanced care paramedic (UM). The parameters monitored were: (1) the time spent at the site of call; (2) the time from contact to arrival at the hospital, and (3) the drugs administered - acetylsalicylic acid and heparin.
- MeSH
- akutní koronární syndrom * farmakoterapie terapie MeSH
- Aspirin terapeutické užití MeSH
- časové faktory MeSH
- heparin terapeutické užití MeSH
- infarkt myokardu farmakoterapie terapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- urgentní zdravotnické služby * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních přinesla v roce 2017 změnu ve vzdělávání zdravotnických záchranářů. V roce 2021, resp. lednu roku 2022, zanikne obor diplomovaný zdravotnický záchranář vyučovaný na vyšších odborných zdravotnických školách. Metoda Analýza počtu absolventů oboru zdravotnické záchranářství na všech vzdělávacích institucích a porovnání s předpokládanými požadavky zdravotnických záchranných služeb na nové zaměstnance. Výsledky Vyšší odborné zdravotnické školy ročně absolvuje 280 studentů, vysoké školy potom 196 studentů. Požadavky na pouhou generační obměnu zdravotnických záchranných služeb jsou 68 zaměstnanců ročně. Závěr Zrušením vyšších odborných zdravotnických škol dojde bez reakce na situaci k 59 % snížení v počtu absolventů. Reagovat lze zvýšením počtů přijímaných studentů nebo otevřením oborů na dalších institucích.
The amendment to the Act on Non-medical Health Professions brought a change in the education of paramedics in 2017. In 2021, respectively on January 2022, the branch of a qualified paramedic taught at higher professional medical schools ceases to exist. Method Analysis of the number of graduates of the paramedic study at all educational institutions and comparison with the presumptions of Emergency Medical Services for new employees was made. Results 280 students graduate from higher professional medical schools and 196 students graduate from college each year. The requirement for a mere generational replacement of emergency medical services is 68 employees each year. Conclusion The abolition of higher professional medical schools will result, without reaction to the situation, in a 59% reduction in the number of graduates. It is possible to respond by increasing the number of students admitted or by opening this field of study at other institutions.
- Klíčová slova
- KLÍČOVÁ SLOVA: zdravotnické záchranářství – vysoká škola – vyšší odborná zdravotnická škola – zaměstnání,
- MeSH
- lidé MeSH
- odborná způsobilost normy statistika a číselné údaje MeSH
- pomocní zdravotničtí pracovníci * statistika a číselné údaje výchova MeSH
- pracoviště statistika a číselné údaje MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské organizace a řízení statistika a číselné údaje trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Vzdělávací a výcvikové středisko (VVS) Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (ZZS HMP) organizuje a zajišťuje vzdělávání všech zaměstnanců ZZS HMP ve spolupráci s Personálním oddělením ZZS HMP. VVS se stará o zaměstnance od jejich výběru, přes adaptační proces, až po kontinuální celoživotní vzdělávání, které je rozděleno na vzdělávání povinné, rozvojové a volitelné. VVS buduje systém vzdělávání podle modelu blended learning, což je sdružená metoda vzdělávání, kdy dochází ke kombinování prezenční formy výuky s formou distanční, k čemuž slouží vlastní vzdělávací modul. Článek popisuje jednotlivé části vzdělávání a rovněž přehled výstupů vzdělávání v letech 2016–2018.
Education and Training Centre (ETC) of the Prague Emergency Medical Services is with the Personal department responsible for the education of all employees of the organisation. ETC takes care of employees from their selection through the adaptation process to continuous lifelong learning, which is divided into compulsory, developmental and voluntary education. ETC builds an education system based on the blended learning model – a combined method of learning, combining a class room education and distance learning with a special virtual learning environment. The article describes different parts of education and presents data from the years 2016–2018.
Pediatrický protokol je způsob organizace péče o dětského pacienta, který pomáhá zajistit bezpečné dávkování léků a použití pomůcek vhodné velikosti pro zdravotníky, kteří nejsou rutinně konfrontováni s dětským pacientem. Jeho koncepce vychází z původní práce Jamese Broselowa a Roberta Lutona, kteří v roce 1985 popsali korelaci mezi výškou a váhou dětského pacienta dle 50. percentilu. Na tomto základě vznikla tzv. Broselow tape, páska, kde jsou kategorie dětí rozděleny do barevných zón ve vazbě na jejich výšku. Pediatrický protokol je českou adaptaci této pásky.
The paediatric protocol is a way of ensuring that health workers who do not routinely deal with children will use appropriate equipment and administer safe doses of medication when treating children. It is conceptually based on the original work of James Broselow and Robert Luton, who in 1985 described the correlation between the height and weight of children to the 50th percentile. On this basis a so-called Broselow tape was created where the children are divided into coloured categories according to their height. The paediatric protocol is a Czech adaptation of this tape.
- Klíčová slova
- pediatrický protokol, Broselow tape,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- tělesná výška * MeSH
- tělesné váhy a míry metody normy přístrojové vybavení MeSH
- terapie náhlých příhod přístrojové vybavení MeSH
- urgentní zdravotnické služby * metody MeSH
- výpočet dávky léku * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- městské zdravotnické služby organizace a řízení trendy MeSH
- urgentní zdravotnické služby * organizace a řízení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
