- MeSH
- lidé MeSH
- paliativní medicína * normy organizace a řízení trendy MeSH
- společnosti lékařské * normy organizace a řízení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- alokace zdrojů MeSH
- anesteziologické oddělení nemocnice organizace a řízení MeSH
- COVID-19 MeSH
- jednotky intenzivní péče organizace a řízení MeSH
- komunikace MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lékařský personál nemocniční MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče * ekonomika etika organizace a řízení MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný. Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie. Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic. Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili nástroj ARS a vyplnili evaluační dotazník hodnotící kritéria tohoto nástroje. Data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy, analýzy hlavních komponent, korelační analýzy a t‐testů. Výsledky: Pro naprostou většinu lékařů i expertů byl ARS časově nenáročný a srozumitelný, v souhrnných kritériích snížení kognitivní zátěže a usnadnění komunikace však experti hodnotili nástroj významně pozitivněji než lékaři testující nástroj v praxi (Cohenovo d = 1,70 a 1,14, p < 0,01). Lékaři s kratší délkou klinické praxe hodnotili ARS jako více nápomocný pro redukci kognitivní zátěže, tento vztah však nebyl významný (Spearmanovo ρ = -0,37, p = 0,13). Celkově vyšší hodnocení nástroje ARS v tomto ohledu převažovalo mezi lékaři z oddělení, na kterých ještě nemají zavedené postupy rozhodování o péči v závěru života (d = 1,86, p < 0,001). Závěr: Nástroj ARS byl hodnocen experty i lékaři se zkušeností v klinické praxi jako srozumitelný, časově nenáročný a v řadě ohledů užitečný. Jeho využívání může zkvalitnit proces plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním.
Objectives: To evaluate the effectiveness of ARS – a newly developed instrument designed for advance care planning for patients with advanced serious illness – in clinical settings, to examine potential differences in perceived effectiveness of ARS between experts and practitioners, and to determine areas in which ARS is perceived as most useful. Design: Survey; descriptive and correlational study. Setting: Departments of anaesthesiology, resuscitation, intensive medicine, neurology, infectious diseases, and internal medicine, at university and district hospitals. Material and methods: Ten experts with extensive experience in the field and 20 practitioners instructed to use ARS in their everyday practice rated the usefulness of ARS on several criteria. Data were analysed using descriptive statistics, principal component analysis, correlation analyses, and t-tests. Results: Both groups generally perceived ARS as undemanding and easy to understand. However, compared to practitioners, experts were much more unanimous in rating ARS highly in the composite criteria of Lower Cognitive Load and Communication Facilitation (Cohen’s d = 1.70 and 1.14; p < 0.01). Years of clinical experience were negatively, albeit non-significantly, related to Lower Cognitive Load ratings in practitioners (Spearman’s ρ = -0.37, p = 0.13). Ratings of this criterion were generally higher at hospital departments without any previously implemented procedures for advance care planning and decision-making (d = 1.86, p < 0.001). Conclusion: Both experts and practitioners generally rated ARS as easy to follow, undemanding, and potentially useful. Implementation of the instrument in practice might increase the quality of medical care for patients with advanced serious illness.
Paliativní medicína je na většině lékařských fakult vyučována v rámci nepovinných předmětů. Předkládáme výsledky studentského hodnocení předmětu Základy komunikace a paliativní medicíny, který byl v akademickém roce 2021/2022 začleněn do povinného kurikula 3. ročníku oboru Všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě. Na hodnocení se podílelo 72,7% studentů a vyplývají z něj tři základní poznatky: 1. Studenti předmět vysoce oceňují a přejí si mu věnovat více prostoru v kratších blocích, 2. Studenti preferují hlubší integraci výuky s ostatními předměty (zejm. s propedeutikou, lékařskou psychologií, bioetikou) 3. Studenti by uvítali větší dostupnost studijních materiálů. Systematické hodnocení zpětné vazby studentů je zásadním zdrojem pro zvyšování kvality výuky. Sdílení obsahu i hodnocení výuky může také přispět k rychlejší integraci paliativní medicíny do profesní přípravy studentů medicíny.
Palliative medicine is taught as an optional course at most medical faculties. We present results of student evaluation of the course Fundamentals of Communication and Palliative Medicine, which was included in the compulsory curriculum of the 3rd year of General Medicine at the 1st Faculty of Medicine in the Academic Year 2021/2022. 72.7% of students participated in the evaluation and three main findings emerged from the data: 1. Students highly value the course and would like to spend more time on it in shorter blocs, 2. Students prefer deeper integration of the teaching with other subjects (especially with propedeutics, medical psychology, bioethics) 3. Students would appreciate greater availability of study materials. Systematic evaluation of student feedback is an essential resource for improving the educational quality. Sharing content and assessment of teaching may also contribute to faster integration of palliative medicine into professional training of medical students.
Cíl: Cílem studie bylo posouzení kvality činnosti konziliárních týmů paliativní péče (KTPP) v rámci pilotního projektu MZ ČR, a to z perspektivy zdravotnických profesionálů v nemocnicích, ve kterých tyto KTPP pracují. Pilotní projekt i výzkum probíhal v rámci programu MZ ČR „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“. Vedlejším cílem je ověření využitelnosti dotazníkového nástroje Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (PACTCFS) v českém prostředí k získání zpětné vazby od zaměstnanců. Metoda: Ke zjištění zpětné vazby byla využita škála Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (CHOP, 2019). Tento nástroj byl přeložen pro české prostředí pro účely této studie a byl použit v rámci výzkumu všech relevantních zaměstnanců majících zkušenost s působením KTPP v šesti nemocnicích (n=752), ve kterých působí pilotní paliativní týmy projektu MZČR „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“ [1]. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly na užitečnost paliativních týmů pro zdravotníky, kteří pracují s pacienty se závažnou život limitující diagnózou. 86 % z nich by opakovaně žádalo o intervenci v totožné situaci i v budoucnu, 83 % potvrdilo, že týmy pomohly objasnit cíle, přání a preference pacientů a jejich rodin, 76 % vnímalo jejich doporučení ohledně zvládání symptomů jako užitečná a 80 % respondentů mělo pocit, že v rámci působení KTPP byla rodinám poskytnuta dobrá podpora. Vzniklá jednodimenzionální sumační škála vykazuje vysokou vnitřní konzistenci (Cronbach Alpha 0,91). Diskuse: Dotazník Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey se ukázal jako relevantní nástroj k měření zpětné vazby práce konziliárních týmů paliativní péče. Tento nástroj může sloužit pro získání zpětné vazby od zaměstnanců nemocnic a pro měření jejího vývoje v čase. Vzhledem k počáteční fázi implementace paliativní péče do nemocničního prostředí v ČR může být tento nástroj využit i jako jeden ze způsobů hodnocení míry úspěšnosti implementace nové služby do organizace.
Aim: The aim of the study was the quality assessment of palliative care counseling teams activities within the pilot project of the Ministry of Health of the Czech Republic, from the perspective of health professionals in hospitals. The pilot project and research was a part of the program of the Ministry of Health of the Czech Republic „Palliative Care Support Programme project – increasing the availability of palliative care services in acute and post-acute care hospitals“. The secondary goal is to verify the usability of the Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (PACTCFS) in the Czech hospitals. Method: The Pediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey (CHOP, 2019) scale was translated for the use in czech hospitals to obtain feedback by surveying all relevant staff with experience in the operation of the PCT in the six hospitals (n=752) where the pilot palliative care teams of the MoHCR project „Supporting Palliative Care - Increasing the availability of palliative care services in acute and post-acute care hospitals“ operate. Results: The results of the survey showed the benefit of the palliative teams for health professionals working with patients with a serious life-limiting diagnosis. 86% of them would repeatedly ask for an intervention in the same situation in the future, 83% confirmed that the teams helped to clarify the goals, wishes and preferences of patients and their families, 76% perceived their recommendations on symptom management as useful and 80% of respondents felt that the families were well supported by the PCT. The resulting unidimensional summative scale showed high internal consistency (Cronbach Alpha 0.91). The sensitivity of the measurement tool is documented by the fact that the PACTCFS identified a difference in the quality of care of individual consilium palliative teams as measured by feedback from health professionals who requested their consilium. Discussion: The Paediatric Advanced Care Team Consult Feedback Survey has emerged as a relevant tool to measure feedback on the work of palliative care consultant teams. This tool can be used to obtain feedback from hospital staff and to measure its evolution over time. Considering the initial stage of implementation of palliative care in the hospital setting in the country, this tool can also be used as one of the ways to assess the success rate of implementing a new service in an organization.
- MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * normy organizace a řízení MeSH
- týmová péče o pacienty normy organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
- MeSH
- konziliární vyšetření a konzultace * MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kvalita péče v závěru života hospitalizovaných je v českém prostředí zatím málo prozkoumané téma. Cílem studie bylo zmapovat proces rozhodování o péči v závěru života pacientů ve vybraných českých zdravotnických zařízeních. Byly zahrnuty údaje získané ze zdravotnické dokumentace 240 zemřelých (průměrný věk 76,9 let, 41,6 % žen). Výzkumný soubor lékařů, kteří se vyjadřovali k rozhodování o péči v závěru života u těchto pacientů, tvořilo 369 lékařů (průměrný věk 35,9 let, 61 % žen). Výsledky poukázaly na přetrvávající rezervy v písemném zaznamenávání rozvahy o cílech péče, prognózy a případném rozhodnutí o limitaci péče. Lékaři limitují zdravotní péči primárně na základě konsensu mezi lékaři, pacient většinou není do procesu rozhodování přizván. Preference pacientů pro období závěru života nejsou ve většině případů zjišťovány, případně je tato otázka odkládána. Institut dříve vysloveného přání se ve zkoumaném souboru neobjevil. Rozhodování o péči v závěru života se většinou odehrává bez znalosti hodnot a preferencí pacientů. Výstupy svědčí o potřebě zkvalitnění profesní přípravy lékařů a mediků, jež by měla kromě budování odborných kompetencí zahrnovat nácvik efektivní komunikace s pacienty v závěru života.
The quality of end-of-life care of hospitalized patients is an important topic, but so far little explored in the Czech Republic. The aim of this study was to map the factors influencing the end-of-life care decision-making process in selected Czech hospitals and to describe it based on data from medical records and from the perspective of a doctor. The research included data obtained from the medical records of 240 deceased patients (mean age 76.9 years, 41.6% women). The research sample of medical doctors who commented on the decision-making about end-of-life care for these patients consisted of 369 physicians (mean age 35.9 years, 61% women). The results pointed to persistent deficiencies in the written recording of the care goals, prognosis, and possible decision to limit care. Medical doctors limit health care primarily based on consensus among physicians, the patient is usually not invited to the decision-making process. Patient preferences for the end-of-life period are in most cases not ascertained or this question is postponed. The institute of a previously stated wish did not appear in the examined group at all. It can be concluded that decisions about end-of-life care usually take place without knowledge of patients' values and preferences. The results indicate the need to improve the training of doctors and medical students, which should, in addition to building professional competencies, include training in effective communication with patients at the end of life.
