Dosažení plného kojení nezralého novorozence je výzvou pro zdravotníky i pro matky, které porodily předčasně. K naplnění tohoto cíle je nutné udržet laktaci matky často i několik týdnů, než budou zahájeny první pokusy o kojení. Do doby, než bude dítě schopné koordinovat sání, dýchání a polykání, je možné implementovat do péče o nezralého novorozence mnoho intervencí, které mohou následné kojení usnadnit. Jde především o kontakt skin to skin, orální motorické intervence a alternativní metody krmení. Opomíjená by neměla zůstat podpora emoční stability ženy a podpora kojení i po propuštění dítěte do domácí péče.
Achieving full breastfeeding of a premature newborn is a challenge for health professionals as well as for mothers who have given birth prematurely. To achieve this goal, it is necessary to maintain the mother's lactation, often for several weeks, before the first attempts at breastfeeding are initiated. Until the baby is able to coordinate sucking, breathing, and swallowing, it is possible to implement many interventions in the care of the premature new-born that can facilitate subsequent breastfeeding. It is mainly the skin-to-skin contact, oral motor interventions, and alternative feeding methods. Support for a woman's emotional stability and support for breastfeeding should not be neglected even after the child is released to home care.
Sestra
1. vydání 183 stran : ilustrace, 1 mapa ; 24 cm
Publikace se zaměřuje na metody ošetřovatelství novorozenců, včetně rané a intenzivní ošetřovatelské péče. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- intenzivní péče o novorozence MeSH
- neonatologie MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- ošetřovatelství novorozenců MeSH
- péče o dítě MeSH
- raná péče MeSH
- Konspekt
- Pediatrie
- NLK Obory
- perinatologie a neonatologie
- ošetřovatelství
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Vývoj nezralého novorozence je ovlivněn nejen terapeutickým přístupem, ale také managementem a kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Cílem vývojové péče u předčasně narozeného novorozence je podpořit jeho správný vývoj a omezit negativní dopad stresujících intervencí. Koncept vývojové péče předpokládá individuální přístup, jednotný postoj personálu, který se na péči o novorozence podílí, úpravu prostředí a vnímání rodičů jako partnerů v péči o dítě.
The development of a premature newborn is influenced not only with the applied therapeutic approach but also with the management and quality of the provided nursing care. The aim of developmental care for premature newborns is to support the correct development of the newborn and limit the negative impact of stressful interventions. The concept of developmental care assumes individualized approach, uniform attitude of the staff participating upon the care for the newborn, adjustment of the environment, and perception of parents as partners in childcare.
1. elektronické vydání 1 online zdroj (184 stran)
Kniha předkládá ucelený pohled na problematiku ošetřovatelské péče o novorozence a zároveň se zaměřuje na inovativní postupy a standardy doporučované zahraničními výzkumy a Českou neonatologickou společností ČLS JEP.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl studie: Vyhodnotit vliv možných rizikových faktorů a biochemických parametrů na outcome novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně (léčených řízenou hypotermií) ve 24 měsících věku. Metodika: V prospektivní studii byly u 51 novorozenců (gestační stáří 36 až 41) s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně, léčených řízenou hypotermií, sledovány rizikové faktory (místo narození, čas zahájení řízené hypotermie, porodní hmotnost, skóre podle Apgarové v 5. a 10. minutě života, výskyt křečí, sérová hodnota laktátu a laktátdehydrogenázy aj.). Ve 24 měsících věku byli pacienti rozděleni do 2 skupin podle výsledku léčby – outcome příznivý (adekvátní neurologický vývoj) a nepříznivý (závažné motorické nebo smyslové postižení, event. úmrtí). Poté byla v jednotlivých skupinách vyhodnocena závislost výsledku léčby na sledovaných rizikových parametrech. Výsledky: Sedm dětí v průběhu studie zemřelo. U přeživších 44 dětí byl ve věku dvou let shledán příznivý vývoj ve 34 případech, v 10 případech byl nález nepříznivý. Za rizikové faktory s nepříznivým vlivem na výsledek léčby byly označeny nízké Apgar skóre v 5. a 10. minutě, křeče rezistentní na léčbu, vstupní hodnoty pH, base excess, laktátu i laktátdehydrogenázy v arteriální krvi při příjmu pacienta. U novorozenců v průběhu řízené hypotermie sice nastal významný pokles hodnot laktátu v obou skupinách, nicméně mezi skupinami byl zřejmý, statisticky významný rozdíl v jeho aktuálně naměřených hodnotách. Závěr: Vyšší sérová hodnota laktátu, laktátdehydrogenázy v časném postasfyktickém období a křečová aktivita rezistentní na farmakoterapii u novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně léčených řízenou hypotermií jsou spjaty s nepříznivým outcome.
Risk factors affecting the outcome of newborns undergoing therapeutic hypothermia for hypoxic-ischemic encephalopathy Aim of the study: To evaluate the role of potential risk factors and biochemical parameters in the outcome, at 24 months of age, of newborns treated by therapeutic hypothermia for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy. Material and methods: This prospective study comprised 51 newborns, of gestation age from 36–41 weeks, who were undergoing hypothermia treatment for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy. Various risk factors were noted and monitored including birthplace, time hypothermia treatment was initiated, birth weight, Apgar score at 5 and 10 minutes of life, occurrence of seizures, serum lactate values, and lactate dehydrogenase. At 24 months, the patients were assessed and consequently divided into two groups. Patients placed in one group exhibited normal psychomotor development and were therefore judged to have positive treatment outcomes; the other group comprised those who displayed severely compromised motor coordination or sensory impairment, or even died. In each group specific risk factors were subsequently evaluated to determine their influence on treatment outcome. Results: Seven infants died during the course of the study. Of the remaining 44 examined at 2 years old, 34 exhibited positive psychomotor development, with adverse findings in 10 cases. The risk factors associated with adverse treatment outcome were noted to be low Apgar score at 5 and 10 minutes, seizures resistant to treatment, initial pH values, base excess, and lactate and lactate dehydrogenase in arterial blood at the time of admission. While both patient groups saw a significant reduction in lactate values over the course of hypothermia treatment, it was nevertheless clear that there were significant statistical differences in observed values. Conclusion: Elevated serum lactate values, lactate dehydrogenase early in the period post-asphyxia, and seizure activity resistant to pharmacotherapy are indicative of adverse outcomes in newborns receiving therapeutic hypothermia for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy.
- MeSH
- antikonvulziva MeSH
- fenobarbital terapeutické užití MeSH
- kyselina mléčná analýza škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mozková hypoxie a ischemie * diagnóza patologie MeSH
- nemoci novorozenců diagnóza MeSH
- novorozenec MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- terapeutická hypotermie * MeSH
- výsledek těhotenství MeSH
- záchvaty farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- MeSH
- chování a mechanismy chování MeSH
- dítě hospitalizované * MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- empirický výzkum MeSH
- kojenec MeSH
- komunikace MeSH
- kooperační chování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mozková obrna * psychologie rehabilitace terapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sběr dat MeSH
- služby zdravotní péče o dítě * MeSH
- sociální péče o dítě MeSH
- sociální psychologie MeSH
- vztahy mezi odborníkem a rodinou MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Introduction: The family is one of the most important elements in the treatment of a child with a disability. A physically disabled child, however, affects it in many ways. Especially the quality of interactions in the family may be distorted due to a change in psychological well-being of the parents. Objective: The aim of the study was to identify the level/degree of stress and sources of stress experienced by parents of children with cerebral palsy and to evaluate the association between parental stress and functional abilities of their children as well as between parental stress and the support provided to parents by healthcare professionals. Methods: The study group consisted of parents of children aged 1–7 years with cerebral palsy. The Parental Stress Scale questionnaire was used to determine the level of stress. The level of parental support healthcare professionals in the past year was assessed by the Measure of Processes of Care questionnaire. The functional ability of children with cerebral palsy was assessed using the Gross Motor Function Classification System. The data were assessed by Kruskal-Wallis test, correlation analysis and descriptive statistics. Results: 123 parents attended the research survey. High level of stress was indicated by 25 % of respondents. A major source of stress was concerns of parents about whether they are doing enough for their child. Another major source of stress were excessive time demands of caring for a child with a disability. Functional abilities of children significantly affected the overall stress level of parents (p = 0,05). The overall stress was highest for parents of children with low functional abilities. Respondents perceived the degree of support provided by healthcare professionals as moderate. The impact of professional support on decrease of stress levels of parents was not confirmed. Conclusion: Participation of health professionals to improve the well-being of parents of children with cerebral palsy should be a part of comprehensive care, as determined by the Family Centred Care philosophy trend.
- Klíčová slova
- podpora rodičů, funkční schopnosti dětí,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozková obrna MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- poradenství MeSH
- postižené děti * MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres * psychologie MeSH
- rodiče * psychologie MeSH
- rodičovství psychologie MeSH
- sociální opora MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zdraví rodiny MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
