Aim: The study aimed to determine how Czech nurses perceive individual aspects of their work environment, and examined the differences in perceptions of their work environment related to type of hospital, hospital departments, and individual demographic characteristics. The study included analysis of the relationships between nurses' work environment and: intention to leave, satisfaction with current work position, the role of nurse, and work intensity. Design: A cross-sectional descriptive study. Methods: The sample involved 371 nurses working in the internal medicine and surgical departments of four hospitals in the Olomouc region. The Czech version of the Practice Environment Scale of the Nursing Work Index (PES-NWI) was used to collect data. Data were analyzed using exploratory and confirmatory factor analysis, the Pearson chi-squared test, the Mann-Whitney test, and Spearman's correlations. Results: Nurses from university hospitals evaluated their work environment significantly more highly than nurses in regional non-university hospitals. No significant difference between internal medicine and surgical hospital wards was confirmed. Weak to moderate positive correlations were revealed between nurses' work environment and: satisfaction with the role of nurse, satisfaction with current work position, and satisfaction with team collaboration. Nurses who considered leaving their current job or work position evaluated their work environment significantly more negatively than nurses who did not intend to leave their job. Conclusion: The attributes of nurses' work environment are related to nurses' satisfaction at work and their intention of staying in their workplace. Variables of hospitals greatly improved overall assessment of the work environment.
Periferně zaváděný centrální katetr (peripherally inserted central catheter – PICC) je jedním z dostupných prostředků k zajištění střednědobého či dlouhodobého přístupu do centrálního žilního systému. Cílem této práce je demonstrovat klinické zkušenosti Hemato-onkologické kliniky FN Olomouc s implantacemi a používáním PICC u nemocných s akutními leukemiemi (AL). V letech 2016–2020 bylo na našem pracovišti v režii vlastního PICC týmu implantováno celkem 94 katetrů 79 nemocným s diagnózou AL. Jednalo se o 71 nemocných s akutní myeloidní leukemií a 8 nemocných s akutní lymfoblastickou leukemií; 41 žen a 38 mužů s věkovým průměrem 51 let. Šedesát osm nemocných bylo léčeno s kurativním záměrem, 11 bylo primárně léčeno paliativně. Nejčastěji byl nemocným implantován dvoulumenný PICC s průměrem 5 Fr (French), a to v 61 případech, 29 katetrů bylo jednolumenných s průměrem 4 Fr a ve 4 případech šlo o třílumenný 6 Fr katetr. Průměrná doba používání jednoho katetru byla 156 dnů. Celková doba používání PICC u nemocných s AL k 30. listopadu 2020 byla 14 420 katetrodnů. Ke stejnému datu bylo ukončeno používání 76 katetrů. Nejčastějším důvodem extrakce katetru bylo ukončení léčby – 28 případů (36,8 %). Zaznamenali jsme 6 trombotických komplikací. Čtyři případy zánětu místa vstupu katetru a 3 kompletní obturace vyžadovaly extrakci katetru. Nevyskytl se žádný případ bakteriemie prokazatelně související s katetrem. Použití PICC u nemocných s AL je podle našeho názoru vhodnou a bezpečnou alternativou k centrálně zaváděnému centrálnímu katetru při potřebě zajištění stabilního žilního vstupu.
A peripherally inserted central catheter (PICC) is one of the available options of medium or long-term central venous system access. The aim of this paper is to demonstrate the experience of the Department of Haemato-Oncology in Olomouc with implantation and use of PICCs in patients with acute leukaemia. Between 2016–2020, a total of 94 catheters was inserted by our own team in 79 patients with acute leukaemia. These included 71 patients with acute myeloid leukaemia and 8 patients with acute lymphoblastic leukaemia; 41 women and 38 men with an average age of 51 years. Sixty-eight patients were treated with curative intent, 11 were primarily treated palliatively. The patients most often received a double lumen PICC with a diameter of 5 Fr (French) – 61 cases- and 29 catheters were single lumen with a diameter of 4 Fr, In 4 cases a triple lumen 6 Fr catheter was inserted. On average, catheters remained in situ for 156 days. The total duration of PICC insertion in patients with acute leukaemia by November 30th 2020 was 14,420 catheter days. By this date, 76 catheters had been extracted, in most cases because of treatment discontinuation – 28 cases (36.8%). We recorded six thrombotic complications. Four cases of inflammation at the catheter entry site and 3 complete obturations required catheter extraction. There was no case of bacteraemia demonstrably associated with the catheter. In our opinion, the use of PICCs in patients with acute leukaemia is a suitable and safe alternative to centrally inserted central catheters when a stable venous access is required.
- Klíčová slova
- periferně zaváděný centrální katetr,
- MeSH
- akutní lymfatická leukemie * ošetřování MeSH
- akutní myeloidní leukemie * ošetřování MeSH
- centrální žilní katétry * MeSH
- cévní přístupy MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Hlavním cílem práce bylo zjistit rozdíly v důvodech nedokončené ošetřovatelské péče podle typu nemocnic a oddělení. Součástí práce bylo také zjistit souvislost mezi důvody nedokončené ošetřovatelské péče a pracovní spokojeností sester. Dizajn: Průřezová korelační studie. Metody: Soubor tvořilo 371 sester pracujících v interních a chirurgických oborech vybraných čtyř nemocnic v Olomouckém kraji. Na sběr dat byla použita česká verze dotazníku MISSCARE Survey, která obsahuje 61 položek rozdělených do tří oblastí - pracovní charakteristiky, nedokončená péče a důvody nedokončené péče. Důvody nedokončené ošetřovatelské péče byly v MISSCARE Survey operacionalizované doménami - lidské zdroje, materiální zdroje a komunikace. Sběr dat probíhal v období květen až září 2020. Při analýze dat byly použity testy ANOVA a Pearsonův korelační koeficient. Výsledky: Lidské zdroje, personální zabezpečení byly hodnocené jako nejvýznamnější důvody nedokončené ošetřovatelské péče. Statisticky významné rozdíly mezi fakultní nemocnicí a okresními nemocnicemi byly zjištěny v oblasti lidských a materiálních zdrojů. Pozitivní korelace byla zjištěna mezi počtem pacientů v poslední směně a významností důvodů v oblasti lidských zdrojů, materiálních zdrojů a komunikace, negativní korelace pak mezi spokojeností sester se současnou pozicí, s rolí sestry, s týmovou spoluprací na pracovišti a důvody nedokončené ošetřovatelské péče. Závěr: Hlubší analýza procesů přispívajících k prevalenci chybějící ošetřovatelské péče může pomoci lépe pochopit bariéry poskytování komplexní ošetřovatelské péče a implementovat efektivní intervence do praxe.
Aim: The main aim of the paper is to examine the differences in reasons for unfinished nursing care according to the type of hospitals and wards. The work also intends to investigate the relationship between the reasons for unfinished nursing care and nurses' job satisfaction. Design: Cross-sectional correlation study. Methods: The sample consisted of 371 nurses working in internal medicine and surgical disciplines of four selected hospitals in the Olomouc region. The Czech version of the MISSCARE Survey questionnaire was used to collect data, containing 61 items divided into three areas - work-related factors, activities of unfinished care and reasons for unfinished care. The reasons for unfinished nursing care were operationalized in the MISSCARE Survey by domains, such as human resources, material resources and communication. The data collection was held between May and September 2020. ANOVA test and Pearson correlation coefficient were used to analyse the data. Results: Human resources and staffing were rated as the most important reasons for unfinished nursing care. Significant differences between university and regional hospitals were found in the human and material resources. A positive correlation was found between the number of patients in the last shift and the significance of reasons in human and material sources and communication. A negative correlation was found between the nurses' satisfaction with their current position, with the role as a nurse, with the teamwork, and reasons for unfinished nursing care. Conclusions: A deeper analysis of processes contributing to the prevalence of missed nursing care can help better understand the barriers in providing a complex nursing care and can implement effective interventions into practice.
Východiska: Postižení dutiny ústní jsou velmi významnou komplikací při léčbě onkologických a hematoonkologických pacientů. Preventivní a léčebné intervence a edukace pacienta snižují riziko těchto komplikací nebo rozsah jejich následků. Pracovní skupina autorů z odborných skupin připravila doporučení vhodné péče. Cíl: Základní souhrn doporučených postupů pro prevenci a léčbu postižení dutiny ústní v denní praxi na základě doporučení odborných společností, výstupů studií a odborné literatury, ověřené praxe a shody názorů členů autorské skupiny. Výsledky: Preventivní opatření a edukace pacienta jsou zásadní v přístupu k řešení postižení dutiny ústní při chemoterapii, radioterapii, rizikové cílené léčbě a osteonekróze čelisti. Přípravky lokální péče jsou pak základním prvkem péče, v případě infekcí je zásadní jejich antimikrobiální působení, při reakci štěpu proti hostiteli nebo v souvislosti s cílenou onkologickou terapií se uplatňují kortikoidy. Závěr: Doporučené postupy přispívají k redukci rozvoje, tíže a následků komplikací dutiny ústní u onkologických a hematoonkologických pacientů.
Background: Oral cavity injuries are very significant complications in the treatment of oncological and hemato-oncological patients. Preventive and curative interventions and patient education reduce the risk of complications and their consequences. A working group of authors from professional groups prepared recommendations for care. Purpose: A basic summary of recommended interventions to prevent and treat oral cavity injuries in daily practice, defined on the basis of expert societies guidelines, trials, literature data and proven practice and on the consensus opinions of the authors group members. Results: Preventive measures and patient education are essential in the approach to dealing with oral injuries in chemotherapy, radiotherapy, risky targeted treatment and osteonecrosis of the jaw. Local care products are an important element of care, in case of infections, their antimicrobial action is essential, in case of graft-versus-host disease or in connection with targeted oncological therapy, corticoids are used. Conclusion: The recommended procedures contribute to the reduction of the development, severity and consequences of oral complications in oncological and hemato-oncological patients.
- MeSH
- lidé MeSH
- mukozitida MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- nemoci úst * prevence a kontrola MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- radioterapie škodlivé účinky MeSH
- stomatologická péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Východiska: Přes úspěchy moderní hemato-onkologie zůstává nehodgkinský lymfom potenciálně život ohrožujícím onemocněním. Stárnoucí populace a prodlužující se přežití nemocných s hematologickou malignitou kladou zvyšující se nároky na zdravotní péči včetně rozhodování o typu léčby a péče. V hemato-onkologii se paliativní péče v literatuře i praxi diskutuje, a to s ohledem na obtíže při stanovení prognózy krevních onemocnění, vzhledem k současným možnostem mnoha linií léčby včetně léčby cílené, postojům samotných hematologů k léčbě, transfuzní závislosti nemocných a malým zkušenostem hospiců s péčí o hematologicky nemocné. Prací, které prokazují přínos paliativní péče u těchto nemocných, je ve srovnání s nemocnými se solidními tumory výrazně méně. Metody: Analyzovali jsme posledních 6 měsíců, 3 a 1 měsíc života 72 léčených a zemřelých nemocných s nehodgkin-ským lymfomem na Hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu 6 let (2012–2017). Výsledky: Místem úmrtí byla v 90 % nemocnice, přímo na HOK zemřelo 47 % nemocných. 43 % nemocných souboru zemřelo v průběhu kurativní léčby, 57 % zemřelo v průběhu léčby paliativní. 29 % úmrtí bylo v relapsu nemoci, 29 % úmrtí bylo ve stadiu refrakterity na chemoterapii, 27 % úmrtí bylo během léčby první linie. V posledním měsíci života dostávalo chemoterapii 25 (37 %) pacientů, 15 pacientů bylo v léčbě kurativní a 10 v léčbě paliativní. V posledních 7 dnech života bylo chemoterapií léčeno 5 (7 %) pacientů, všichni v léčbě kurativní. Medián počtu hospitalizací v posledních 6 měsících života byl 3 (rozmezí 0–7). Medián počtu dnů hospitalizace v posledních 6 měsících života byl 32 dnů (rozmezí 0–118), 25 dnů (rozmezí 0–90) v posledních 3 měsících života a 11 dnů (rozmezí 0–31) v posledním měsíci života. Medián celkového přežití zemřelých nemocných od stanovení diagnózy onemocnění byl 9,2 měsíce. Závěr: Přes všechny úspěchy moderní hemato-onkologie zůstává nehodginský lymfom nadále potenciálně život ohrožujícím onemocněním, jeho léčba je spojena s výraznou symptomovou zátěží a intenzivní léčbou na konci života. Část nemocných dostává na konci života chemoterapii, častá je potřeba hospitalizací, část pacientů v přímém důsledku onemocnění nebo jeho komplikací umírá, nejčastěji v nemocnici. Domníváme se, že součástí komplexní péče o nemocné s nehodgkinskými lymfomy by vedle moderní protinádorové terapie měla být také paliativní péče, a to jak terminální péče (end-of-life care), tak časná paliativní péče.
Background: Despite the achievements of modern haemato-oncology, non-Hodgkin ́s lymphoma remains a potentially life-threatening disease. Population aging and the prolonged survival of patients with haematological malignancy place increasing demands on health care, including decisions as to the type of treatment and care. In haemato-oncology, palliative care is the subject of much discussion, both in literature and practice. This discussion is affected by the difficulties in determining prognosis, the many treatment options available including targeted treatment, the personal standpoints of haematologists themselves, patient transfusion dependence and the limited experience of hospices with haematologically ill patients. There is a lack of studies showing the benefits of palliative care in these patients compared to patents with solid tumours. Methods: We analysed the last 6 months, 3 months and 1 month of life of 72 treated and deceased patients with non-Hodgkin's lymphoma at the Haemato-oncology Clinic of the University Hospital Olomouc over 6 years (2012–2017). Results: The place of death was in 90% the hospital, 47% of the patients died directly at the clinic. 43% of the patients died during curative treatment, 57% died during palliative treatment. 29% of the patients had relapsed disease and 29% of the patients were refractory to chemotherapy at the time of death, while 27% died during first-line treatment. In the last 30 days of life, 25 (37%) patients received chemotherapy, 15 patients were in curative and 10 in palliative care. In the last 7 days of life, only 5 (7%) patients were receiving curative chemotherapy. The median number of hospitalizations in the last 6 months of life was 3 (range 0–7). The median days of hospitalization in the last 6 months of life were 32 days (range 0–118), 25 days (range 0–90) in the last 3 months of life, and 11 days (range 0–31) in the last month of life. The median overall survival from diagnosis was 9.2 months. Conclusion: Despite all the successes of modern haemato-oncology, Non-Hodgkin's lymphoma remains a potentially life-threatening disease. Its treatment is associated with a significant symptom burden and intensive end-of-life care. Some patients receive chemotherapy at the end of their lives, frequent hospitalization is needed, some patients die as a direct result of the disease or its complications, most often in hospital. We believe that comprehensive care for patients with non-Hodgkin's lymphomas should include palliative care, both end-of-life care and early palliative care, in addition to modern anti-cancer therapy.
- MeSH
- lidé MeSH
- nehodgkinský lymfom * terapie MeSH
- paliativní péče * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- smrt MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
