Management diabetu a obavy ze zdravotních komplikací kladou na pacienty významné nároky. Spolu s každodenními stresory tak pacienti s diabetem čelí většímu tlaku než zdraví jedinci, ne vždy však mají dostatek vnitřních zdrojů, aby se s negativními prožitky vyrovnali. Zmíněné skutečnosti mohou vést k nárůstu specifického negativního stresu – diabetického distresu (DD) a následnému snížení adherence k léčbě. Příspěvek se zaměřuje na představení konceptu DD, jeho diferenciální diagnostiku vůči vybraným psychickým poruchám a představení metod měřících subjektivně vnímanou míru DD. Dále zdůrazňuje význam psychologické intervence v souvislosti s DD a osobnostními rysy, kterou doplňuje o ilustrativní kazuistiku.
Management of diabetes and concerns about health complications put high demands on patients. Combined with everyday stressors diabetic patients face more pressure than a healthy people, but they do not always have enough internal resources to cope with negative experiences. These facts may lead to an increase in the specific negative stress – diabetic distress (DD) and consequently reduce an adherence to treatment. This paper is focused on the presentation of the DD concept, its differential diagnostics from other selected mental disorders, and introduction of methods measuring subjective perception of DD. It also emphasizes the importance of psychological intervention in relation to DD and personality traits, which is amended with an illustrative case report.
- Klíčová slova
- Diabetic Distress Scale, škála diabetického distresu,
- MeSH
- diabetes mellitus * psychologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- duševní poruchy diagnóza terapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- osobnost MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický distres * MeSH
- psychoterapie MeSH
- rodina psychologie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Obezita je multifaktoriálně podmíněná metabolická porucha, u které je nutné brát v úvahu individuální geneticky podmíněnou náchylnost k hromadění tukových zásob při pozitivní energetické bilanci. Pokud by však tato definice vystihovala problematiku obezity plně, pak by k terapii obezity postačovala pouze somaticky orientovaná medicína. A přestože tomu tak často je, musíme obezitu pojímat komplexněji. Nejedná se jen o poruchu týkající se nevhodného složení těla, obézní mají též odlišné psychické nastavení. Nelze léčit jen somatickou poruchu, nevhodné stravovací a pohybové návyky, je podstatné zaměřit se též na kognice a emoce, které k takovému nevhodnému chování vedou. Celkově lze shrnout, že chování, myšlení a emoce lze předvídat, usměrňovat a kontrolovat systematickým ovlivňováním podnětů spouštějících nevhodné chování. Cílem psychologické intervence nejsou pouhé hmotnostní úbytky, ale lepší pocit ze sebe sama, zvýšení sebevědomí, utužení tělesné i psychické kondice, tedy zlepšení kvality života, kdy se nové chování posiluje a udrží dlouhodobě. V psychoterapii lze použít různé přístupy, nejužívanější jsou kognitivně-behaviorální terapie, existenciální analýza a v posledních letech také přístupy psychodynamické. Role psychologa je důležitá jak při konzervativní léčbě obezity, tak také v případě metabolicko-bariatrického řešení. Výzkumy ukazují, že z osobnostních rysů u pacientů s obezitou dominuje hlavně neuroticismus, který zahrnuje úzkostnost, depresivitu, impulzivitu, hněv a hostilitu. Obezitou ve vysoké míře trpí i děti a dospívající. V terapii dětské nadváhy a obezity je podobně jako u dospělých zásadní aktivní změna nevhodných stravovacích a pohybových návyků. V tomto procesu hraje významnou roli především rodina dítěte a motivace obézního potomka danou změnu učinit. Je však nutné podotknout, že kromě snahy o úpravu životního stylu tvoří součást psychoterapie této skupiny dětských a dospívajících pacientů také řešení psychických potíží, jež nadváhu a obezitu doprovázejí.
Obesity is a metabolic disorder conditioned by several factors with the individual genetic proneness to accumulation of body fat with a positive energetic balance. If such definition describes the essential nature of obesity aptly, the treatment thereof ought to be the realm of somatic medicine and somatically oriented physicians, which is, unfortunately, frequently the case. Yet, not only being a disorder concerning improper body composition, but also a difference in cognitive processes and emotions of the obese, obesity needs to be considered in a more complex manner. The life of the obese consists of periods of strict, starvation diets on one hand and total loss of control and excessive calorie intake. Therefore, the corresponding therapy also needs to be provided in a more complex fashion, i.e. it is not solely the somatic disorder that should be addressed, but also the emotions and cognitions which induce the undesirable behaviour. Generally, it is possible to summarise that cognition and emotions are likely to be anticipated, directed and controlled by affecting the stimuli promoting the erratic attitude. Thanks to the achievements which relate not only to loss of weight, but also to higher self-esteem, more gratifying feelings aroused by the patient’s self, improvement of both physical and mental conditions and enhancement of the quality of life as a whole, the new behaviour patterns are established, strengthened and sustained on a long-term basis. Several psycho-therapeutic attitudes/methods may be used with cognitive-behavioral therapy, existential therapy and, recently, psychodynamic approach. The psychologist’s role is essential and fundamental in both conservative and the metabolic-bariatric treatment of obesity. The most common character traits of obese patients include predominantly neuroticism, which comprises anxiety, depressions, impulsiveness, anger and hostility.Likewise, obesity is often suffered from by children and adolescents and its treatment relies on, in like manner as with adults, an active change of unsuitable dietary and movement habits with the family of the patient and their motivation of the patient to make the desirable change. It needs to be noted, however, that except for the changes in lifestyle, treatment of psychological difficulties accompanying obesity is a part of psychotherapy of such a group of young and adolescent patients.
