Zásahy do pevných lékových forem (např. drcení či vysypávání obsahu tobolek) je v klinické praxi v lůžkových zdravotnických zařízeních častým jevem. Tyto zásahy jsou u některých léčivých přípravků nevhodné a mohou vést k přímému ohrožení pacienta. Ve sdělení jsou uvedeny příklady dvou pacientů, u nichž tyto nevhodné zásahy vedly k výskytu zdravotních komplikací. V diskuzi jsou navržena opatření, která by mohla vést k minimalizaci rizik plynoucích z těchto zásahů do pevných lékových forem.
Interference in solid dosage forms (e.g., crushing or emptying the contents of capsules) is common in clinical practice in inpatient healthcare settings. These interferences are inappropriate for some medicinal products and may lead to direct patient endangerment. Examples of two patients in whom these inappropriate interventions led to health complications are given in this communication. The measures that could lead to minimising the risks arising from these interventions in solid dosage forms are suggested in the discussion.
- MeSH
- aplikace orální MeSH
- dabigatran aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kyselina valproová aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- lékové formy * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metoprolol aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- off-label použití léčivého přípravku klasifikace MeSH
- poškození pacienta * klasifikace MeSH
- senioři MeSH
- způsoby aplikace léků MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Podání léčiv hospitalizovanému pacientovi představuje kritické místo při poskytování zdravotních služeb a je spojené s výskytem různých kategorií pochybení s reálným dopadem na zdraví pacienta a náklady zdravotní péči. Cíl: Cílem práce bylo analyzovat vliv intervencí a jejich udržitelnost na prevalenci pochybení spojených s podáním léčiv sestrou hospitalizovaným pacientům. Metodika: Data pochází z observačně intervenční studie probíhající v letech 2020 až 2023 a analyzující podání léčiv sestrou v jedné z českých nemocnic. Sběr dat proběhl formou přímého pasivního pozorování týmem tvořeným sestrou a farmaceutem na interním a chirurgickém oddělení a oddělení následné péče, a to vždy tři po sobě jdoucí dny v době ranních, poledních a večerních podání léčiv. Zaznamenána byla všechna léčiva podaná v době pozorování, údaje o pacientovi, sestře podávající léčiva, vlastním podání léčiva a správném způsobu podání a zacházení s jednotlivými lékovými formami. Všechna data včetně údajů o sestrách byla anonymizovaná a standardním způsobem ochráněna. Po prvním sběru dat byly na základě získaných dat vytvořeny a implementovány komplexní intervence. Pochybení byla rozdělena na léková a procesní a pomocí statistických metod byl zhodnocen dopad a udržitelnost navržených intervencí. Výsledky: Celkem bylo pozorováno podání 3 826 léčiv podávaných 55 sestrami 222 pacientům průměrně starším 75 let. Ve více než 80 % se jednalo o pevné perorální lékové formy. Nejvyšší prevalence pochybení byla zaznamenána u těchto kategorií: nesprávný časový odstup od potravy, chybějící identifikace pacienta, absence dezinfekce rukou sestry před podáním léčiva, neprovedené kontroly užití léčiva pacientem a nepoužití čistých pomůcek pro přípravu léčiva. Ve všech těchto případech se ukázaly navržené intervence jako účinné a bylo zaznamenáno statisticky významné zlepšení v průběhu studie. Závěr: Pozitivní dopad intervencí na snížení výskytu lékových pochybení při podání léčiv sestrou ukazuje, že udržení a další posílení kultury bezpečí při poskytování zdravotní péče v nemocnici vyžaduje opakovanou edukaci zdravotnických pracovníků.
Introduction: The medication administration to hospitalized patients is critical in the delivery of healthcare services and is associated with the occurrence of various categories of errors with real impact on patient health and healthcare costs. Aim: The aim of this study was to analyse the impact of interventions and their sustainability on the prevalence of errors associated with medication administration by nurses to hospitalized patients. Methods: Data were obtained from an observational intervention study conducted from 2020 to 2023 and analysing medication administration by nurses in one of the Czech hospitals. Data collection was done by direct passive observation by a team including a nurse and a pharmacist in the internal medicine, surgery, and long-term wards on three consecutive days during morning, midday, and evening administrations. All drugs administered at the time of observation, details of the patient, the nurse administering the medicine, the actual administration of the medicine, and the correct method of administration and handling of each dosage form were recorded. All data, including nurse data, were anonymised, and protected. After initial data collection, complex interventions were developed and implemented based on the data collected. Errors were divided into medication and process errors and the impact and sustainability of the proposed interventions were assessed using statistical methods. Results: A total of 3 826 drugs administered by 55 nurses to 222 patients with a mean age over 75 years were observed. More than 80 % were solid oral dosage forms. The highest prevalence of errors was incorrect timing in relation to food, lack of patient identification, lack of nurse hand disinfection prior to medication administration, failure to check if patient used administered drug, failure to use clean equipment for medication administration. In all these cases, the proposed interventions proved to be effective, and a statistically significant improvement was observed over the course of the study. Conclusion: The positive impact of the interventions on reducing the occurrence of medication errors in the administration of medicines by nurses shows that maintaining and further strengthening a safety culture in the delivery of healthcare in the hospital requires repeated education of healthcare workers.
- MeSH
- bezpečnost pacientů MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- medikační omyly * prevence a kontrola MeSH
- snížení rizika poškození MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi výchova MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod a cíl: Farmaceuti hrají důležitou roli v managementu antikoagulační léčby, proto jsou u nich zásadní dobré znalosti a sebejistota v péči o takto léčené pacienty. Cílem práce byla analýza názorů a postojů farmaceutů v České republice k přímým perorálním antikoagulanciím (DOAC), jejich vnímání benefitů a rizik DOAC a dále postavení farmaceutů v edukaci pacientů ohledně základních principů léčby DOAC v rámci výdeje v lékárnách. Metodika: On-line anonymní dotazníkové šetření provedené v roce 2021 u farmaceutů tří konkrétních Okresních sdružení lékárníků České lékárnické komory. Dotazník zahrnoval 32 otázek otevřeného a uzavřeného typu, respektive otázky pro vyjádření míry souhlasu pomocí Likertovy škály. Pro hodnocení dat byla použita deskriptivní statistika, parametrické a neparametrické testy. Výsledky: Celkem se zúčastnilo 162 farmaceutů (návratnost 14 %), z nichž 139 vydávalo v posledním roce v lékárně léčivé přípravky. Častější výdej DOAC uváděli respondenti pracující v lékárnách na poliklinice či v jiném zdravotním středisku a v nemocničních lékárnách (p < 0,001).
Introduction and Aim: Pharmacists play an important role in the management of anticoagulation therapy, therefore good knowledge and confidence in care of patients treated with anticoagulation are essential. The aim of this study was to analyse the opinions and attitudes of pharmacists in the Czech Republic towards direct oral anticoagulants (DOACs), their perception of the benefits and risks of DOACs, and the position of pharmacists in educating patients about the basic principles of DOAC treatment in the context of dispensing these medicines in pharmacies. Methods: An online anonymous questionnaire survey conducted in 2021 among pharmacists of three specific District Pharmacists Associations of the Czech Chamber of Pharmacy. The questionnaire included 32 open- and closed-ended questions, and questions for reporting of the level of agreement using a Likert scale. Descriptive statistics, parametric and non-parametric tests were used to evaluate the data. Results: A total of 162 pharmacists participated (14% return rate), 139 of whom dispensed medicines in a pharmacy in the last year. Respondents working in pharmacies located in any health centre and in hospital pharmacies reported dispensing DOACs more frequently (p < 0.001). The majority of respondents (73%) felt completely or rather confident in providing expert information regarding DOACs. Higher confidence was associated with respondents working in hospital pharmacies or pharmacies located in health centres (p < 0.05), working in clinical pharmacy wards (p < 0.05) and being more likely to dispense DOACs in the pharmacy (p < 0.001). Higher confidence was related to the areas pharmacists discussed with patients during DOAC dispensing, e.g., reasons for using DOACs or how to administer. Conclusion: The frequency of dispensing DOACs, type of pharmacy, and working as clinical pharmacist influenced respondents' confidence towards DOACs. Confidence may have influenced the course of DOAC dispensing in the pharmacy. Consolidating the pharmacist's position in patient education during DOAC treatment and strengthening pharmacists' confidence in dispensing DOACs should be therefore considered.
- MeSH
- antikoagulancia * MeSH
- aplikace orální MeSH
- farmaceuti MeSH
- lidé MeSH
- postoj zdravotnického personálu MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
BACKGROUND: Medication administration errors (MAE) are a worldwide issue affecting the safety of hospitalized patients. Through the early identification of potential causes, it is possible to increase the safety of medication administration (MA) in clinical nursing. The study aimed to identify potential risk factors affecting drug administration in inpatient wards in the Czech Republic. MATERIAL AND METHODS: A descriptive correlation study through a non-standardized questionnaire was used. Data were collected from September 29 to October 15, 2021, from nurses in the Czech Republic. For statistical analysis, the authors used SPSS vers. 28 (IBM Corp., Armonk, NY, USA). RESULTS: The research sample consisted of 1205 nurses. The authors found that there was a statistically significant relationship between nurse education (p = 0.05), interruptions, preparation of medicines outside the patient rooms (p < 0.001), inadequate patient identification (p < 0.01), large numbers of patients assigned per nurse (p < 0.001), use of team nursing care and administration of generic substitution and an MAE. CONCLUSIONS: The results of the study point to the weaknesses of medication administration in selected clinical departments in hospitals. The authors found that several factors, such as high patient ratio per nurse, lack of patient identification, and interruption during medication preparation of nurses, can increase the prevalence of MAE. Nurses who have completed MSc and PhD education have a lower incidence of MAE. More research is needed to identify other causes of medication administration errors. Improving the safety culture is the most critical challenge for today's healthcare industry. Education for nurses can be an effective way to reduce MAEs by enhancing their knowledge and skills, mainly focusing on increasing adherence to safe medication preparation and administration and a better understanding of medication pharmacodynamics. Med Pr. 2023;74(2):85-92.
- MeSH
- korelace dat MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- lidé MeSH
- medikační omyly * prevence a kontrola MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Implant-associated infection (IAI) is a potential complication following total hip (THA) or knee arthroplasty (TKA). The initial phase of the inflammatory process can be measured by applying one of the inflammatory blood parameters (IBP). This systematic review aims to assess the response of IBP to trauma caused by orthopedic surgery and evaluate the clinical utility of quantitative measurements of IBP as prognostic factors for infection. METHODS: All studies indexed in Ovid MEDLINE (PubMed), Ovid EMBASE, the Cochrane Library and the ISI Web of Science databases, from inception until January 31, 2020, were analyzed. Studies included were those on adults who underwent THA or TKA with minimum follow up of 30 days after surgery. In addition to minimum follow up, data on the prognostic factors for pre- or post-THA/TKA IAI were mandatory. The Quality Assessment of Diagnostic Accuracy tool (version 2) (QUADAS-2) and Standards for Reporting of Diagnostic Accuracy Studies guideline 2015 (STARD) were used for quality assessment. RESULTS: Twelve studies fulfilled the inclusion and exclusion criteria. C-reactive protein was analyzed in seven studies, interleukin-6 in two studies and erythrocyte sedimentation rate in eight studies. White blood cell count and procalcitonin were analyzed in the only study. The overall quality of included studies was low. A potential for other cytokines (IL-1ra, IL-8) or MCP-1 was observed. CONCLUSIONS: This is the first systematic review of IBP response to orthopedic surgery which identified some IBP for pre/post-operative screening, despite insufficient data supporting their prognostic potential for patient risk stratification.
UNLABELLED: The aim of the study was to identify the reasons for medication administration errors, describe the barriers in their reporting and estimate the number of reported medication administration errors. BACKGROUND: Providing quality and safe healthcare is a key priority for all health systems. Medication administration error belongs to the more common mistakes committed in nursing practice. Prevention of medication administration errors must therefore be an integral part of nursing education. DESIGN: A descriptive and cross-sectional design was used for this study. METHODS: Sociological representative research was carried out using the standardized Medication Administration Error Survey. The research study involved 1205 nurses working in hospitals in the Czech Republic. Field surveys were carried out in September and October 2021. Descriptive statistics, Pearson's and Chi-square automatic interaction detection were used to analyze the data. The STROBE guideline was used. RESULTS: Among the most frequent causes of medication administration errors belong name (4.1 ± 1.4) and packaging similarity between different drugs (3.7 ± 1.4), the substitution of brand drugs by cheaper generics (3.6 ± 1.5), frequent interruptions during the preparation and administration of drugs (3.6 ± 1.5) and illegible medical records (3.5 ± 1.5). Not all medication administration errors are reported by nurses. The reasons for non-reporting of such errors include fear of being blamed for a decline in patient health (3.5 ± 1.5), fear of negative feelings from patients or family towards the nurse or legal liability (3.5 ± 1.6) and repressive responses by hospital management (3.3 ± 1.5). Most nurses (two-thirds) stated that less than 20 % of medication administration errors were reported. Older nurses reported statistically significantly fewer medication administration errors concerning non-intravenous drugs than younger nurses (p < 0.001). At the same time, nurses with more clinical experience (≥ 21 years) give significantly lower estimates of medication administration errors than nurses with less clinical practice (p < 0.001). CONCLUSION: Patient safety training should take place at all levels of nursing education. The standardized Medication Administration Error survey is useful for clinical practice managers. It allows for the identification of medication administration error causes and offers preventive and corrective measures that can be implemented. Measures to reduce medication administration errors include developing a non-punitive adverse event reporting system, introducing electronic prescriptions of medicines, involving clinical pharmacists in the pharmacotherapy process and providing nurses with regular comprehensive training.
